Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Když někdo mává rukama, tak mává „jima“, nebo „jimi“?
Klíčové slovo:
ruce; jimi; jima
Odpověď:
Pokud víme, o shodě zájmena s podstatným jménem (resp. odkazování zájmenem na podstatné jméno), které má množném čísle koncovky pocházející z někdejšího dvojného čísla (ruce, nohy, oči, uši), lingvistická literatura nic neříká. V Novém encyklopedickém slovníku češtiny se pouze píše, že „adj[ektiva] a zájmena mají jako shodné přívlastky jmen se sufixem -ma rovněž tvary na -ma“. Ve větě, která by mohla znít např. „Hana zvedla ruce a mávala jimi/a“, sice nejde o shodný přívlastek, přesto se u zájmena gramatická shoda v čísle – buď plurálová, nebo zjednodušeně řečeno duálová – předpokládá. Substituční test ukazuje, že pokud změníme jen číslo klíčového podstatného jména, pak v konstrukci „Hana zvedla ruku a mávala jí“ zájmeno v druhé větě bude mít jednoznačně tvar, který vyjadřuje shodu s podstatným jménem „ruka“ pomocí ženského rodu a právě jednotného čísla, ovšem ne 4. pádu, protože pád je tu určen vazbou slovesa „mávat“.
Pohled do praxe naznačuje, že mnohem častější je v takových případech zájmeno s koncovkou množného čísla. V téměř pětimiliardovém korpusu SYN v10 jsme našli pouhé čtyři relevantní spisovně užité výskyty podstatného jména „ruce“ následovaného k němu odkazujícím zájmenem v duálovém tvaru „jima“ (hledání jsme omezili na rozsah jedné věty či souvětí, tj. od velkého písmena na začátku k tečce na konci) – např. „vezme mě za ruce, trhne jima a už stojím“; „sevřu obě ruce v pěst a škubnu jima od sebe“. Naproti tomu analogických případů s plurálovým tvarem „jimi“ je zhruba stokrát víc (celkem 625, z nich ovšem řada irelevantních – prošli jsme 100 náhodných případů a identifikovali v nich 66 relevantních, což by přepočteno na celek činilo 416 výskytů).
Odhadujeme, že míra přijatelnosti duálové, nebo plurálové shody souvisí se vzdáleností obou členů (v případě shody přes hranici vět nejspíš i s výrazností této hranice, tj. může být rozdíl např. mezi čárkou a tečkou). Čím bližší si členy jsou, tím větší by mohla být tendence k obecně okrajové duálové shodě (tedy k tvaru „jima“), čím vzdálenější, tím preferovanější bude množné číslo (tedy tvar „jimi“).
Nevylučujeme tedy ani jednu z obou možností, za přijatelné považujeme „Hana zvedla ruce a mávala jimi“ i „… mávala jima“.
Poslední užití:
13.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Renomovaný český spisovatel Josef Škvorecký napsal: „Na Štědrý den odpoledne sešla se s nimi popořadě a obdržela od každého z nich dárek, s nimiž radostně spěchala domů.“ Respektoval zákonitosti českého jazyka?
Klíčové slovo:
distributivní užití čísla; jenž
Odpověď:
Ve větě: „a obdržela od každého z nich dárek“ jde o tzv. distributivní užití jednotného a množného čísla. Při takové formulaci je jasné, že od každého obdržela právě jeden dárek. Pokud užijeme množné číslo: „a obdržela od každého z nich dárky“, říkáme tím, že dárků bylo od každého obdarovávajícího více. Podobně ve větě „Žáci si přinesou vlastní sešit“ sdělujeme, že každý žák si přinese jeden vlastní sešit. V dalších větách je pak namístě užít shodu podle smyslu a zájmena, která se vztahují k předmětu předcházející věty, dát do množného čísla: „bez nich (tj. beze svých sešitů) by nemohli ve škole pracovat“. Ve výše uvedené větě proto i Josef Škvorecký napsal správně „s nimiž radostně spěchala domů“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici
Konkrétní dotaz:
V samoobsluze jsem našel krabici se sušenkami, na které bylo napsáno: „ZLATÉ“ (velkým písmem, centrováno) „ESÍČKA“ (menším písmem, pod hlavním nadpisem). Není to chyba? Nemělo by se psát spíše „Zlatá esíčka“? Nebo je slovo „Zlaté“ vnímáno jako název – podstatné jméno – a „esíčka“ je pouze podnadpis?
Klíčové slovo:
Zlaté Esíčka
Odpověď:
V případě spojení „Zlaté Esíčka“ u výrobku Opavia se střetávají dva principy – grafická jednotnost řady výrobků a jazyková správnost. Z jazykového hlediska jde o chybnou koncovku, protože název porušuje shodu zakončení mezi řídícím podstatným jménem (esíčka) a na něm závislým přídavným jménem (zlatá), které by mělo přejímat tvar jména, na němž závisí. Pro výrobce je však důležitá i grafická stránka: jednotné grafické řešení usnadňuje zákazníkům orientaci: Opavia vyrábí Zlaté oplatky, Zlaté Ruměnky, Zlaté Sušenky, Zlaté Spekulky, Zlaté Věnečky apod. Z toho důvodu zřejmě i Zlaté Esíčka.
Slovo „Zlaté“ je tedy, jak se sám domníváte, jakýmsi označením řady výrobků Opavia a teprve potom následuje podnadpis, u nějž nemusí dojít ke shodě s názvem adjektivní povahy. K této hypotéze přispívá i fakt, že samotný výrobce na svých stránkách uvádí „podnadpisy“ , resp. názvy výrobků s velkými písmeny: Zlaté Esíčka, Zlaté Derby, Zlaté Spekulky, Zlaté Věnečky, Zlaté Koka, Zlaté Ruměnky, Zlaté Polomáčené sušenky – na druhou stranu ale i Zlaté oplatky. Je možné, že celá řada výrobků začínala Zlatými oplatkami a logo Zlaté se pak stalo jakýmsi signálem, že daný výrobek náleží do této řady, a zůstalo neměnné po vzoru obchodní značky.
Dotaz:
Shoda dvou jmen – ostatní
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se Vás zeptat, jak by se skloňovala číslovka „tři“ např. ve spojení s „nohama“ (ve smyslu částí těla). Pokud vím, tak správné skloňování číslovky „tři“ je v tomto pádu „třemi“, ale věta „kočka se třemi nohama“ mi nepřijde správná. Je tedy možné usuzovat, že se použije tvar „třema“, podobně jako je tomu u číslovky „čtyři“ (tzn. „kočka se čtyřma nohama“)?
Klíčové slovo:
číslovky; tři; čtyři; noha
Odpověď:
V daném případě jde o končetiny živé bytosti, proto je přirozenější užít tvar „nohama“, přestože tento tvar je zakončen na duálovou koncovku -ma, která od původu označuje výskyt jevu v páru. Spojení podstatného jména „noha“ označujícího končetinu živé bytosti a jiné číslovky než číslovek „dva“ či „oba“ je tedy vlastně nelogické. Tvar s koncovkou podle vzoru „žena“, tj. „se třemi nohami“, by však označoval neživou skutečnost: starý stůl se třemi polámanými nohami. Užití tvaru „nohama“ je tedy nevyhnutelné a musí mít nutně důsledky i pro koncovku číslovky: „kočka se třema nohama“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Jak bude vypadat vedlejší věta v následujícím souvětí? „Každý tvor, rostlina i věc, která/které/kteří slíbila/slíbily/slíbili…“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Jestliže se vztažné zájmeno ve vedlejší větě vztahuje ke všem složkám několikanásobného větného členu v hlavní větě („tvor, rostlina i věc“), musí se shodovat se všemi těmito složkami. Protože jednou ze složek větného členu je jméno rodu mužského životného „tvor“, uplatníme pravidlo o přednosti tohoto rodu, stejně jako u shody přísudku s podmětem. Náležitý tvar vztažného zájmena tak bude „kteří“ a tvar přísudku vedlejší věty pak „slíbili“: „Každý tvor, rostlina i věc, kteří slíbili…“.
Poslední užití:
19.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.1: Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Shoda dvou jmen – ostatní
Konkrétní dotaz:
Poradíte nám prosím s volbou mezi jednotným a množným číslem v následujícím spojení? „Pod matematické úlohy / matematickou úlohu 1, 2, 3, 4 napište...“
Klíčové slovo:
úloha; úlohy; přívlastek neshodný; podstatné jméno; jednotné číslo; množné číslo
Odpověď:
V pořádku jsou obě řešení. Pokud zvolíme jednotné číslo, lze ve spojení vidět výpustku opakujícího se řídícího jména: „pod matematickou úlohu 1, (úlohu) 2, (úlohu) 3, (úlohu) 4“. Pokud zvolíme množné číslo, půjde o neshodný přívlastek několikanásobný („1, 2, 3, 4“), jehož všechny složky se vztahují k jednomu podstatnému jménu „úlohy“.
Poslední užití:
31.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přívlastek neshodný, s. 272.
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Lze říct vedle „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ také „ta, kdo učí, musí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
kdo; která; ta, kdo; ta, která
Odpověď:
Podle akademické Mluvnice češtiny 3 není spojení zájmena „ta“ s následujícím vztažným zájmenem „kdo“ vhodné, protože jde o „mužské relativum“, tedy zájmeno „kdo“ má formálně shodu pouze podle rodu mužského životného (tedy podle tohoto výkladu jsou přijatelná spojení „ten, kdo učí“, „ti, kdo učí“, ale nikoli „ta (kdo, co), kdo učí“ „ty (kdo, co), kdo učí“). V korpusu SYN v13 je sice možno nalézt 346 výskytů spojení „... ta, kdo ...“, ovšem jde v drtivé většině o příznakové užití s významovým rysem identifikačního zdůraznění (Ona je ta, kdo brečí a naříká; Žena je ta, kdo o seznámení rozhoduje). Ve funkci podmětné věty vyjadřující neutrální příznak konatele děje se daná konstrukce prakticky neužívá. Ve spojení s ukazovacím zájmenem „ta“ doporučujeme užívat vztažné zájmeno „která“ (ta, která učí).
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar přívlastku ve spojení „obětem válek a epidemií pohřbených/pohřbeným ve Svitavách“?
Odpověď:
Dané přídavné jméno se vztahuje k „obětem“, nikoli k „válkám a epidemiím", proto bude spojení znít následovně: „obětem válek a epidemií pohřbeným ve Svitavách“. O správnosti tvaru se snadno přesvědčíme, pokud si dosadíme postponovaný přívlastek před řídící jméno, tedy „pohřbeným obětem“, nikoli „pohřbených válek a epidemií“.
Poslední užití:
3.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Jaký je prosím správný tvar přídavného jména ve spojení „umístění dítěte mladší/mladšího tří let“?
Odpověď:
Přídavné jméno „mladší“ se vztahuje k podstatnému jménu „dítěte“, a protože jde o přívlastek shodný, musí se s tvarem podstatného jména také shodovat v rodě, čísle a pádě. Náležité znění spojení je tedy „umístění dítěte mladšího tří let“. Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení přídavného jména do pozice před řídícím jménem, tj. např. „umístění mladšího dítěte“.
Poslední užití:
19.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Jaký bude tvar zájmena „všechen“ v následující větě? „Pokud jste si nestihli vybrat všechny/všechna představení a koncerty, na které máte předplatné...“
Klíčové slovo:
všechen; několikanásobný větný člen; přívlastek
Odpověď:
Pokud shodný přívlastek předchází dvěma souřadně spojeným řídícím jménům a obě tato jména rozvíjí, máme dvě možnosti. Obvyklejší (a pro čtenáře opticky přirozenější) je shoda s bližším členem, např. „milá Evo a Petře“, tedy zde „všechna představení a koncerty“. U této varianty však nemusí být vždy jednoznačné, zda se přívlastek vztahuje skutečně k oběma jménům, nebo jen k prvnímu z nich (např. ve spojení „český jazyk a literatura“). Druhou možností je řídit shodu oběma jmény, tj. „všechny představení i koncerty“. Ačkoli souvýskyt jmen „všechny“ a „představení“ těsně vedle sebe může působit pro čtenáře trochu nepřirozeně, přídavné jméno se zde z formálního hlediska správně vztahuje k oběma jménům. V pořádku je tedy jak věta „Pokud jste si nestihli vybrat všechna představení a koncerty...“, tak „Pokud jste si nestihli vybrat všechny představení a koncerty...“.
Poslední užití:
23.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.