Dotaz:
Podmětem je výraz označující počet (typu pět lidí, šest procent, deset zajíců)
Konkrétní dotaz:
S čím se má shodovat přísudek ve větě, jejíž klíčová část zní „4,2 % lidí podstoupil_“? Má mít sloveso koncovku -y kvůli desetinám, nebo je celá ta číselně-procentní část středního rodu a bude tam -o?
Klíčové slovo:
4,2 % lidí; procenta; počítaný předmět
Odpověď:
Řešení shody přísudku s podmětem v této konstrukci není jen jedno a jeho nesnadnost vyplývá z toho, že ze zápisu pomocí číslic a značky pro procenta nemusí být na první pohled jednoznačné, jak se podmětová část čte.
Na prvním místě můžeme doporučit čtení „čtyři celé dvě desetiny procenta lidí“, které explicitně vyjadřuje všechny složky celé fráze a náležitě je skloňuje. V takové jmenné skupině je jádrem podmětu tvar „desetiny“; tvar „procenta“ je neshodným přívlastkem tohoto podmětu (a tvar „lidí“ zase neshodným přívlastkem oněch procent). Přísudek se s podmětem shoduje ve vyjadřovaných gramatických kategoriích, v tomto případě v čísle a jmenném rodě, takže stejně jako tvar „desetiny“ bude mít podobu odpovídající množnému číslu a ženskému rodu, tedy koncovku -y. Celá fráze tedy bude mít podobu „čtyři celé dvě desetiny procenta lidí podstoupily“. (Dodejme, že se změnou hodnoty čísla za desetinnou čárkou by se měnila i koncovka přísudkového slovesa – např. „4,1 % lidí podstoupila [jedna desetina]“, „4,5 % lidí podstoupilo [pět desetin]“.)
V úvahu však přichází i čtení „čtyři celá dvě desetiny procenta lidí“, v němž se počítají procenta, a v němž je tedy číselný výraz „čtyři celá“ jejich shodným přívlastkem. Pokud by totiž v údaji nefigurovala procenta, četlo by se „4,2“ jako „čtyři celé dvě desetiny“ – v takovéto konstrukci se přídavné jméno „celý“ shoduje s povrchově nevyjádřeným počítaným podstatným jménem „jednotka“. V našem případě však lze kromě jednotek procent počítat prostě jen procenta – ta jsou zde čtyři celá. Z toho pak vyplývá shoda přísudku s podmětem, který je tudíž v množném čísle a středním rodě, celá fráze tedy bude v podobě „čtyři celá dvě desetiny procenta lidí podstoupila“. Upozorňujeme však, že přijatelnost tohoto konkrétního spojení může být zvyšována shodou okolností, totiž tvarovou homonymií – tvar „procenta“ zde může být zároveň v 1. pádě množného čísla (čtyři… procenta) i ve 2. pádě čísla jednotného (… desetiny procenta). To se změní, jakmile bude číslo rovno pěti nebo vyšší (pět… procent vs. … desetiny procenta). Dosavadní popisy gramatiky češtiny navíc přídavné jméno „celý“ ve vyjádřeních desetinných čísel vztahují k číslovce, nikoliv k počítanému předmětu po ní.
Kromě toho můžeme zvolit stylově nižší, zjednodušené čtení „čtyři celé dvě procent lidí“. V něm se v souladu s běžnou praxí v méně oficiálních či formálních komunikačních situacích explicitně nevyjadřuje řád čísla za desetinnou čárkou. Desetinné číslo 4,2 se tu zjevně chápe jinak než celá čísla 1, 2, 3 a 4, tj. podobně jako většina jiných čísel hodnoty od 5 výše. Číslovky pět a vyšší v češtině vstupují do větných vztahů formálně jako podstatná jména a udělují svému neshodnému přívlastku tvar 2. pádu množného čísla a přísudku shodu s jednotným číslem a středním rodem. Proto bude v takovém případě slovesu náležet koncovka -o, tedy „čtyři celé dvě procent lidí podstoupilo“.
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Mám větu „K nebi se rozletělo sta a sta modrých balónků“. Tvar slovesa v této větě se mi nějak nezdá. Myslíte, že je to v pořádku, nebo byste doporučili jiné řešení?
Klíčové slovo:
sta a sta
Odpověď:
Uvedená věta obsahuje podmět, v němž se opakuje stejný číselný výraz za účelem vyjádření velkého, blíže nespecifikovaného množství (sta a sta, stovky a stovky, miliony a miliony apod.). Toto opakování má zároveň jistou intenzifikační funkci. Shodu přísudku s podmětem v takových větách můžeme nahlížet dvojím způsobem. První možností je řídit se gramatickou formou podmětu a uplatnit shodu jako u podmětu několikanásobného. Podmět vaší věty se formálně skládá ze dvou jmen rodu středního (skloňovaných podle vzoru „město“), z nichž obě jsou v množném čísle, patřičné znění věty tedy bude: „K nebi se rozletěla sta a sta modrých balónků“. Druhou možností je vnímat „sta a sta“ jako komplexní číselný výraz. V takovém případě může mít přísudek impersonální (neosobní) tvar 3. os. j. č. (rodu středního): „K nebi se rozletělo sta a sta modrých balónků.“ Tento typ shody spíše převažuje v textech, které lze vyhledat v korpusu SYN v13: „umírá sta a sta lidí“; „přihlíželo sta a sta pozorovatelů“ apod. V pořádku jsou ovšem oba typy shody.
Pokud se podíváme do korpusu SYN v13 na některé další věty s podmětem „sta a sta“, nalezneme i tvary přísudku zakončené v příčestí minulém na -y, např. „sta a sta zdejších lidí čekaly na práci“. Toto řešení ale není gramaticky náležité. Kromě skutečnosti, že shoda u středního rodu obecně činí mnohým mluvčím i pisatelům problémy, může být toto užití ovlivněno významovým překryvem se jménem ženského rodu „stovky“. U podmětu „stovky (a stovky)“ by však byl tvar zakončený na -y namístě: „stovky a stovky balónků letěly“. Stejně by tomu bylo i u jmen rodu mužského neživotného, např. „miliony a miliony balónků letěly“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Nemohu se rozhodnout, zda napsat „Byli jsme to my, kdo si toho všiml“, nebo „Byli jsme to my, kdo jsme si toho všimli“. Která varianta je správná?
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a primárně vyžaduje shodu jako mužské životné podstatné jméno v jednotném čísle (tj. např. kdo si toho všiml). Toto zájmeno se ovšem může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. V akademické Mluvnici češtiny 2 (Academia, Praha 1986) jsou uvedeny příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“ – obecně tedy připadá v úvahu mluvnická shoda jak s jednotným, tak s množným číslem.
Konkrétní volba někdy závisí na pozici a funkci dané vedlejší věty v rámci větného celku. Pokud vztažná věta uvozená zájmenem „kdo“ následuje bezprostředně po zájmenném výrazu, který rozvíjí, zájmeno kdo zpravidla přebírá tvaroslovnou charakteristiku tohoto výrazu a tomu pak odpovídá shoda ve vedlejší větě. V takových větách máme obvykle jednu možnost shody: „My, kdo jsme tam byli, jsme mu dali za pravdu“ (nikoli „kdo tam byl“); „Škodu zaplatí ten/každý, kdo ji způsobil“ × „Škodu zaplatí všichni, kdo ji způsobili“.
V souvětí, na které se ptáte, je na vztažnou větu formálně odkázáno zájmenným výrazem to ve větě hlavní. Daná vedlejší věta ovšem nestojí těsně vedle tohoto zájmenného výrazu, navíc jí bezprostředně předchází další zájmeno (my). Zde se tedy nabízí dvojí možnost shody (na rozdíl např. od věty „My jsme byli těmi, kdo si toho všimli“). První variantou je uplatnit primární shodu podle mužského rodu v jednotném čísle – přísudek tak bude mít tvar 3. os. j. č.: „Byli jsme to my, kdo si toho všiml.“ Možná je ale též shoda podle výrazu my v hlavní větě: „Byli jsme to my, kdo jsme si toho všimli.“ Obě řešení jsou tudíž v pořádku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Shoda v nominativu jmenovacím
Konkrétní dotaz:
Pročítám si jakýsi propagační materiál k festivalu Mezi ploty. S názvem festivalu se tam pracuje, jako by to bylo podstatné jméno v množném čísle, např.: „Mezi ploty jsou unikátní festival, který…“, „Letos na Mezi plotech vystoupí tito přední umělci...“
Chtěl bych se zeptat, zda je to jazykově přípustné. Pokud není, jaký by byl správný postup?
Klíčové slovo:
Mezi ploty; číslo; shoda
Odpověď:
Gramaticky náležité by bylo pracovat s jménem festivalu jako se jménem v 7. pádě s předložkou „mezi“. Bylo by tedy náležité napsat „Letos Mezi ploty vystoupí tito umělci“. První uvedenou větu by však tímto způsobem bylo nemožné vytvořit, protože sedmý pád nemůže být v češtině v roli podmětu – bylo by nutné používat opěrné substantivum, např. festival: „Festival Mezi ploty je unikátní.“
Domníváme se, že zacházení s názvem Mezi ploty jako s 1. pádem v množném čísle vychází z potřeby tento název používat v různých funkcích v rámci věty a že není stylově únosné používat neustále opěrné substantivum festival. Proto doporučujeme, zejména v textech méně prestižního typu, být v tomto případě tolerantní. Nepovažujeme však za vhodné ve spisovné komunikaci jméno „ploty“ dále skloňovat, jako tomu bylo např. ve spojení „Na Mezi plotech vystoupí…“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych vědět, proč je ve spojení „žáby se živí“ měkké -í a ne -ý. Předem děkuji za odpověď.
Klíčové slovo:
4. slovesná třída; prézentní tvar; žáby; živí
Odpověď:
Shoda přísudku s podmětem, při níž je třeba zohledňovat rod podmětu, se uplatňuje pouze u příčestí minulého či trpného a u přídavných jmen (ve funkci přísudkového jména, tj. u přísudku jmenného se sponou, nebo ve funkci doplňku). Pouze ve větách s těmito tvary je pro podobu přísudku rozhodující rod a u rodu mužského i životnost: „Chlapci byli pochváleni.“ „Dívky byly pochváleny.“ „Důležité je, abychom byli všichni zdraví.“ „V minulosti chodily děti v létě běžně bosy.“
Jestliže tvoří přísudek sloveso v přítomném tvaru, píše se vždy -i: „Učitelé chválí žáky.“ „Učitelky chválí žáky.“ „Žáby se živí hlavně červy...“ Totéž platí, pokud je přísudkem tvar rozkazovacího způsobu: „Petře, ozvi se mi.“ „Evo, ozvi se mi.“
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Nevyjádřený podmět
Konkrétní dotaz:
Poradíte nám prosím s přísudkem v následující větě? „Například jako dělnické pozice s hodinovou mzdou byly/byli definovány/definováni dělník, elektrikář, zámečník.“ Které řešení je správně?
Klíčové slovo:
shoda; elipsa
Odpověď:
Pokud zvolíte tvar přísudku „byli definováni“, bude věta působit nepřirozeně. Jde totiž o to, že nebyli definováni dělník, elektrikář a zámečník jako osoby, ale byly definovány pozice, jejichž názvy jsou vyjmenovány. V uvedené větě je elipsa (výpustka) opakujícího se jména „pozice“: „Například jako dělnické pozice s hodinovou mzdou byly definovány (pozice) dělník, elektrikář, zámečník.“ Je proto náležité volit tvary zakončené na tvrdé -y.
Poslední užití:
4.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem – sekce 1 Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
V materiálech o zdravotnickém produktu, který je určen pro ženy, je věta: „Děkujeme, že jste si vybrali tento produkt.“ Neměl by správný tvar být „vybraly“, když jde o produkt pro ženy?
Odpověď:
Jestliže není z předchozího kontextu zřetelné, že nevyjádřený podmět počítá pouze se samými ženami, doporučujeme napsat v přísudku měkké -i. Ačkoli jde o produkt pro ženy, nemůžeme vyloučit, že produkt ženě například pořídil muž apod. Pokud se zamýšlíte obracet vysloveně k ženám, doporučujeme to v kontextu specifikovat, např. „Milé ženy/klientky/zákaznice, děkujeme, že jste si vybraly tento produkt“. Pak by bylo zakončení na tvrdé -y namístě.
Poslední užití:
26.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s tvarem přísudku v následující větě: „Izolační rozhraní a SPD musí být vybráno/vybrány a instalováno/instalovány podle požadavků...“. Pro vysvětlení bych chtěl dodat, že SPD je zkratka anglického spojení „surge protection device“ a znamená to ochranu před napětím.
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět; zkratka; rod střední
Odpověď:
Ve větě je několikanásobný podmět „rozhraní a SPD“. Tvar přísudku se musí shodovat s oběma složkami tohoto podmětu, proto bude v čísle množném. Pokud jde o výraz „SPD“, platí, že jestliže původ zkratky není všeobecně znám, zejména jde-li o zkratku cizojazyčného spojení, zacházíme s ní většinou jako se jménem rodu středního. Složkami několikanásobného podmětu v dané větě jsou tedy dvě jména rodu středního v jednotném čísle, náležité zakončení příčestí tak bude na -y: „Izolační rozhraní a SPD musí být vybrány a instalovány podle požadavků...“.
Poslední užití:
19.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2: V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 7: Typ ČT opakovala, HBO odvysílal‑
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Napsala jsem manželovi vzkaz „Byly jsme nakrmit kočky“. Myslela jsem to tak, že jsme šly pouze já a moje dcera. Manžel mi ale tvrdí, že když není jasně dáno, kdo akci provedl, měl by ve větě být tvar „byli“. Jak to tedy je správně?
Klíčové slovo:
my ženy
Odpověď:
Důležité je, zda je podmět z kontextu zřejmý. Jde-li o dvě ženy, je skutečně namístě napsat tvrdé y.
Poslední užití:
14.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Shoda ve větách s přístavkem (přístavek netvoří osoba)
Konkrétní dotaz:
Mám větu s názvem společnosti, typu „Strojírny, a. s., byly...“. Je tvar přísudku správně? Nebo je spíše vhodné řídit shodu přístavkem, tedy „Strojírny, a. s., byla...“ (jako „ta společnost“)?
Klíčové slovo:
a. s.; přístavek
Odpověď:
Podle základního, obecného pravidla bychom měli shodu řídit podle výrazu v podmětu. Máte pravdu, že existuji případy, kdy je vhodnější, aby se přísudek shodoval se jménem v přístavku; jestliže má ale přístavek formu zkratky označující typ společnosti, není to namístě. Proto náležité znění věty bude „Strojírny, a. s., byly...“.
Poslední užití:
24.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 13 - Typ Finanční úřad, oddělení styku s veřejností, rozhodl‑ (shoda ve větách s přístavkem)
Dotaz:
Podmětem je výraz označující určitý i neurčitý počet (typu desítky, stovky, tisíce, davy)
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar přísudku v následující větě? „Překvapilo ji, kolik se jich dostavilo, byl/bylo jich téměř tucet.“
Klíčové slovo:
tucet
Odpověď:
V dané větě je podmětem jméno „tucet“, jméno rodu mužského neživotného. Je tedy třeba řídit shodu přísudku podle tohoto jména. Náležité znění věty je tedy „byl jich téměř tucet“.
Poslední užití:
7.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Dotaz:
Shoda jmenné části přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y mám napsat ve tvaru zájmena „sám“ ve větě „Děti byly sam_“?
Klíčové slovo:
sám; samy
Odpověď:
Dotazovaný výraz v dané větě je jmennou částí přísudku. Jestliže je tato část vyjádřena přídavným jménem (respektive v tomto případě jde o zájmeno, které má adjektivní skloňování), shoduje se zpravidla v rodě, čísle a pádě s řídícím jménem. Tím jsou zde „děti“, tedy (v množném čísle) jméno rodu ženského. Proto je náležitý tvar „samy“. Pokud by podmět byl rodu mužského životného, psali bychom naopak měkké i, stejně jako ve sponové části přísudku, např. „Chlapci byli sami“.
Poslední užití:
24.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. kolísající v životnosti
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím nad tím, jestli je v textu pohádky O dvanácti měsíčkách v pořádku věta „Měsíčci seděli u ohně“. Nebo by to snad mělo být „Měsíčky seděly u ohně“? Životná podoba se mi zdá vhodná, vzhledem k tomu, že jde o živé postavy, ale přijde mi, že tvar „měsíčkách“ v názvu signalizuje spíše neživotnost. Jak to prosím vidíte?
Odpověď:
Užijeme-li v daném kontextu neživotnou podobu „měsíčky“, je pak samozřejmě náležité reflektovat ji i tvarem přísudku, tedy „seděly“, bez ohledu na to, zda je pojmenovávaná skutečnost živá, nebo neživá. V uměleckých textech, zejména v okruhu pohádek, však nebývají neobvyklé různé jazykové aktualizace, které jsou v souladu s výjimečností pojmenovávané skutečnosti (zvířata, věci či abstraktní entity mají lidské vlastnosti apod.). Dochází tak k různým podobám personifikace, vytváření nových významů a u mužských jmen se můžeme setkat právě i s posunem v životnosti. Korpus SYN v13 nám nabízí 10 dokladů tvaru „měsíčci“ (přímo v 1. pádě množného čísla) v souvislosti s uvedenou pohádkou. Není to mnoho, ale toto užití je v daném kontextu opodstatněné a věta „Měsíčci seděli u ohně“ je tak vzhledem k označení názvu postavy naprosto akceptovatelným řešením. Tvar „o měsíčkách“ v názvu pohádky nám o životnosti příliš neřekne, protože u mužských životných i neživotných jmen zakončených na -k, -g, -h, -ch bývá v 6. pádě množného čísla přijatelné dvojí zakončení, jestliže jsou tato slova citově zabarvená (v uvedeném případě jde o zdrobnělinu, tedy o měsíčcích i měsíčkách; též o miláčcích i miláčkách). Pokud jde o toto konkrétní pojmenování pohádky, vžitý je tvar končící na -ách. V korpusu SYN v13 lze najít 851 dokladů názvu „O dvanácti měsíčkách“, ale pouze 50 dokladů spojení „O dvanácti měsíčcích“. Obvyklejší podoba odpovídá názvu původního příspěvku Boženy Němcové v almanachu Lada Nióla z roku 1855, v němž pohádku samostatně publikovala. Ať už v uvedené větě užijete tvar „měsíčci“, nebo „měsíčky“, chyby se nedopustíte. Je však důležité, aby se s životností jména zacházelo v celém textu jednotně a aby se tvar přísudku vždy formálně shodoval s podmětem.
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y bude prosím v následující větě? „Cenu získali tři žáci, z nichž dva byli/byly moje děti.“
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
U přísudku jmenného se sponou obvykle platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Někdy není snadné na první pohled odhalit, co je ve větě podmětem, a co naopak jmennou částí přísudku. V takových případech se většinou řídíme pravidlem, že jmennou část přísudku je možné převést do 7. p., což u podmětu nelze. V uvedené větě lze teoreticky převést do 7. pádu kterékoli ze dvou jmen: „Cenu získali tři žáci, z nichž dva byli mými dětmi.“ / „Cenu získali tři žáci, z nichž dvěma byly moje děti.“ Proto se také nabízejí dvě možnosti řešení (tedy „byli“ nebo „byly“) a obě považujeme za přijatelné.
Poslední užití:
19.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 19 – Typ Harmonika byla krásný dárek (podmět a jmenná část přísudku)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Jaký je prosím správný tvar přísudku v následující větě? „Popularita výdejních míst a boxů, do kterých si tehdy pro balíček raději přišli/přišly čtyři z deseti Čechů, neustále roste.“
Klíčové slovo:
čtyři; Češi; elipsa; podmět; přísudek
Odpověď:
Podmět uvedené věty je v rodě mužském životném. Je třeba si uvědomit, že v podmětu je elipsa, vyjádřen je pouze přívlastek shodný označující počet, který se v rodě, čísle a pádě shoduje s elidovaným řídícím jménem: „čtyři [Češi] z deseti Čechů přišli“. Proto je náležité napsat v přísudku měkké i.
Poslední užití:
19.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým – sekce 2.1 Podmět je rodu mužského životného
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 340: Elipsa
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Jak bude prosím správně znít následující věta? „Maximální výše dotace je/jsou čtyři miliardy.“
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
U přísudku jmenného se sponou obvykle platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle a podmět v jednotném, což je i tento případ, řídíme naopak shodu obvykle podle jména v přísudku: tedy „Maximální výše dotace jsou čtyři miliardy“. Pokud se ale podíváme do Českého národního korpusu, zjistíme, že stojí-li v roli přísudkového jména číslovkové spojení „dvě/tři/čtyři miliardy“, sponové sloveso má často i tvar jednotného čísla. Ani variantu „Maximální výše dotace je čtyři miliardy“ tedy nelze odmítat.
Poslední užití:
1.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Po několika dnech jsme dělaly...“. Je to myšleno tak, že jde o mě a kolegyni, tedy jsme dvě ženy. Je namístě napsat v přísudku tvrdé y?
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět; ženský rod
Odpověď:
Ano, pokud je z kontextu zřejmé, že jde o dvě ženy, je náležité napsat v přísudku tvrdé y.
Poslední užití:
11.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Podmět a doplněk (typ my jako děti)
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Jako děti jsme poslouchali kapely“ namístě v přísudku měkké i, nebo by tam mělo být tvrdé y?
Klíčové slovo:
jako děti
Odpověď:
V uvedeném tvaru přísudku napíšeme měkké i („poslouchali jsme“), protože shodu v tomto případě řídíme podmětem (nevyjádřený podmět typu „my všichni“), nikoli doplňkem („jako děti“).
Poslední užití:
17.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.5 – Podmět a doplněk
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y bude v přísudku ve větě „Černí jestřábi stál_ v uzavřeném areálu“? „Černý jestřáb“ je zde označení vrtulníku.
Klíčové slovo:
jestřáb
Odpověď:
Tvar přísudku je třeba řídit formální podobou podmětu. V uvedeném případě je podmět „jestřábi“ rodu mužského životného, s ním se shoduje i tvar přívlastku (tedy „černí“, nikoli „černé“), proto je náležité napsat v přísudku měkké i, tj. „stáli“. To, že pojmenování odkazuje k neživé věci, nemá na shodu přísudku s podmětem vliv.
Poslední užití:
15.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Několikanásobný podmět se nachází mezi jednotlivými částmi přísudku
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím s tvarem přísudku v následující větě? „Z dlouhodobého hlediska je/jsou těžba a spalování fosilních paliv většinou považována/považovány za mnohem škodlivější životnímu prostředí.“
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět; antepozice; postpozice
Odpověď:
Jestliže přísudek následuje až po několikanásobném podmětu, je třeba při shodě brát v potaz všechny složky tohoto podmětu, jestliže přísudek ale několikanásobnému podmětu předchází, lze jeho tvar řídit (vedle shody se všemi složkami) i pouze podle jména, které mu stojí blíže. Ve vaší větě ale dochází k situaci, kdy jedna část přísudku stojí před několikanásobným podmětem, druhá za ním. Pokud bychom první část řídili podle jména, které stojí blíže (tedy „je těžba“) a druhou část podle obou jmen („považovány“), vznikne ve větě rozpor, asymetrie. František Daneš v publikaci Malý průvodce po dnešní češtině (1964) dokonce některé takto asymetrické struktury obhajuje – uvádí například větu „Jednoho rána byly všechny ženy a zbylí muži naloženi...“. Ovšem ve větě „Z dlouhodobého hlediska je těžba a spalování fosilních paliv většinou považovány za mnohem škodlivější životnímu prostředí“ je rozpor mezi jednotným a množným číslem v jednotlivých částech přísudku natolik rušivý, že v tomto případě doporučujeme držet se shody s oběma složkami podmětu. Náležité znění věty tedy bude „Z dlouhodobého hlediska jsou těžba a spalování fosilních paliv většinou považovány za mnohem škodlivější životnímu prostředí“.
Poslední užití:
19.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Jazykový zdroj:
Malý průvodce po dnešní češtině. F. Daneš. 1964.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 236
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.