Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která formulace je podle vás lepší – „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, nebo „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“?
Odpověď:
Přikláněli bychom se k variantě „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, kde je nejprve uvedeno, kdo soutěží (neslyšící), a následně je specifikováno, ve které sportovní disciplíně (v atletice). Dle našeho názoru totiž druhá varianta „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“ vytváří falešnou skladební dvojici a navozuje tak mylnou představu, že existuje speciální sportovní disciplína „atletika neslyšících“, nikoliv že se jedná o utkání v (klasické, běžné) atletice, jehož se účastní neslyšící.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o následující formulaci? „Můj názor na tuto problematiku je takový, že...“ Mohu ji použít v textu?
Odpověď:
Daná formulace je v pořádku. Data z korpusu SYN v13 ukazují, že názor bývá specifikován pomocí věty přívlastkové zcela běžně: doktor byl toho názoru, že...; po chvilce uvažování dospěla k názoru, že...; zastávám názor, že...; u řady právníků se lze setkat s názorem, že...; badatelé se kloní k názoru, že...; někteří lidé mají takový názor, že...; apod.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu použít formulaci „Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Zoo Brno jednaly“? Nemělo by tam být psáno spíše něco jako „zástupci Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a Zoo Brno jednali“, když spolu hovořili lidé?
Odpověď:
Formulace „Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Zoo Brno jednaly“ je zcela v pořádku, jedná se o metonymické vyjádření, s nímž se v praxi běžně setkáváme, viz „vláda jednala o vyhlášení nouzového stavu “, „Univerzita Karlova vydala prohlášení“, „město Třeboň schválilo rozpočet na další rok“ apod.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou pojednání o stavbě z konce 6. století. V textu se vyskytuje formulace: „Chata byla situována do terénu v sousedství ploch vodních nádrží.“ Podle mě je tato formulace nesmyslná, neboť zmíněné nádrže byly postaveny teprve před třiceti lety.
Odpověď:
Z dané formulace (bez dalšího textového kontextu) opravdu vyplývá, že stavba byla v době svého vzniku umístěna do blízkosti tehdy již existujících vodních nádrží. Domníváme se, že se jedná o nepřesné či příliš zkratkovité vyjádření. Otázkou však zůstává, co chtěl autor textu doopravdy sdělit – např. že byla chata postavena vedle (větších) přírodních vodních ploch či že chata byla zasazena do terénu, který se v současnosti vyznačuje vodními nádržemi.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu na monografii o Karlu Gottovi odkazovat též pomocí spojení „Gottova monografie“?
Odpověď:
Spojení „Gottova monografie“ lze interpretovat dvěma způsoby. Za základní považujeme interpretaci, že se jedná o ‚monografii, jejímž autorem je (Karel) Gott‘. V určitém kontextu by však mohl přicházet v úvahu i význam ‚monografie o (Karlu) Gottovi‘, viz např. „Publikace o Karlu Gottovi nabízí deset studií od autorů z různých oborů. Gottova monografie tak představuje pestrou mozaiku pohledů na osobní život i kariéru tohoto zpěváka.“ Chcete-li se však vyhnout (potenciálním) interpretačním obtížím na straně příjemců textu, bylo by bezpečnější zvolit jiné vyjádření.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Vytvářím text pro reklamu a mám v něm formulaci: „Chuť skvělých televizních zážitků se nemění, stejně jako chuť daného piva.“ Je tato formulace v pořádku?
Odpověď:
Ano, daná formulace je v pořádku, neshledáváme na ní nic závadného.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Potřebuji vytvořit popisek s informací, kolik výrobků na trhu obsahuje cukr. Kterou z následujících tří variant mám použít? 84 % trhu tvoří cukerné varianty. / 84 % trhu tvoří cukernaté varianty. / 84 % trhu tvoří varianty s obsahem cukru.
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny jsou přídavná jména cukerný a cukernatý synonyma s významem ‚obsahující cukr‘, vyjadřují tedy totéž co spojení „s obsahem cukru“. Všechny tři uvedené varianty jsou tedy v pořádku, vyberte si tedy tu, kterou (s ohledem na zamýšlené adresáty textu) považujete za nejvhodnější.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V textu mám formulaci „nachází se v něm opevněné město, ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitská a Mánesova“. Neměly by se názvy ulic skloňovat – „nachází se v něm opevněné město, ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitskou a Mánesovou“?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací; ulice
Odpověď:
Obecně se doporučuje ve spojení typu „ulice + její (adjektivní) název“ daný název skloňovat, např. v ulici Husitské, před ulicí Husitskou apod. (Není tedy vhodné v těchto případech používat tzv. nominativ jmenovací, jenž je přijatelný např. u měst – vedle spojení typu „ve městě Olomouci“ je totiž běžné též spojení typu „ve městě Olomouc“). Co se však vaší formulace týče, je možné ponechat adjektivní názvy ulic ve tvaru 1. pádu, neboť se zde uvádí jejich výčet (a nejde tak o nevhodné užití nominativu jmenovacího). Obě zmíněné varianty formulace jsou tedy v pořádku (tj. lze použít jak spojení „ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitská a Mánesova“, tak „ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitskou a Mánesovou“).
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Připravujeme divadelní program, v němž přechylujeme názvy profesí, které vykonávají ženy – herečka, dramaturgyně atd. Naší asistentce režie se to však nelíbí, chtěla by mít u svého jména uvedeno asistent režie. Mně se zase nelíbí, že bychom u žen střídali přechýlené a nepřechýlené podoby. Jaký na to máte názor?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je divadelní program určen široké veřejnosti, doporučili bychom vám upřednostnit stylovou jednotnost textu před přáním jedné zaměstnankyně, a tedy přechýlit všechny názvy profesí, které vykonávají ženy (nebo případně uvést všude názvy v mužském rodě, tedy využít tzv. generické maskulinum – toto řešení však považujeme za méně vhodné).
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Potřebuji převést souvětí „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ na větu jednoduchou. Odpovídá tomu řešení „učitel nebo učitelka musí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Pakliže je spojení „ten, kdo učí“ užito jako tzv. generické maskulinum (pojmenování osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender), lze jej při transformaci souvětí ve větu jednoduchou jistě nahradit rodovými variantami, a to nejen v podobě „učitel nebo učitelka (musí mít trpělivost)“, ale i jinak, např. „učitel/ka (musí mít trpělivost)“. Dále se nabízí vyjádřit podmět slovem „vyučující“ (tj. vyučující musí mít trpělivost), které v této větě – vzhledem k tvarové homonymii 1. p., č. j., r. muž. i žen. – může označovat jak učitele, tak učitelku. Za vhodné řešení považujeme též nahrazení konstrukce „ten, kdo učí“ slovem „učitel“ (tj. učitel musí mít trpělivost), neboť i tento výraz lze interpretovat genericky. Pokud by však daná konstrukce nebyla užita v konkrétním textu v generickém významu, nýbrž odkazovala ke konkrétní osobě (což nelze bez širšího kontextu vyloučit), bylo by možné zvolit pouze slovo r. muž. „učitel“ či „vyučující“.
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.