Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s prosbou o vysvětlení významu následujícího úryvku ze zákona: „Na základě písemné žádosti prodá Pozemkový fond vlastníkovi (spoluvlastníkovi) stavby, která je nemovitostí, zemědělský pozemek, na němž je umístěna tato stavba, a to v případě, že pozemek je funkčně spojen s touto stavbou a vlastník (spoluvlastník) stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku. Pozemkový fond prodá vlastníkovi (spoluvlastníkovi) stavby, která je nemovitostí, zemědělský pozemek sousedící s pozemkem, na němž je umístěna tato stavba, jestliže tento pozemek je funkčně spojen s touto stavbou a vlastník (spoluvlastník) stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku.“ Problém je ve významu druhé věty textu. Vlastníme pozemek, na kterém je postavena nemovitost (rodinný dům). Podél hranice naši parcely sousedí parcela, která je v nabídce k prodeji. Dotazovali jsme se na možnost odkoupení tohoto pozemku od pozemkového fondu, ale výklad druhé věty je zcela odlišný z pohledu pozemkového fondu a jiných nezávislých právníků. Prosím vás proto o sdělení, jak máme této druhé větě rozumět, zda můžeme o pozemek požádat, či nikoli.
Klíčové slovo:
interpretace
Odpověď:
Nejprve bychom chtěli upozornit, že právní a jazykový výklad se mohou lišit a že náš názor není jakkoliv právně závazný. Základní problém posuzovaného textu tkví v tom, že jeho druhé souvětí je formulováno zcela nejasně. Používají se v něm totiž spojení „tento pozemek“ a „tohoto pozemku“, u nichž není jasné, zda odkazují k vlastníkovu pozemku, nebo k pozemku sousedícímu. Z hlediska prosté kombinatoriky jsou možné čtyři interpretace. 1. Pokud je váš pozemek funkčně spojen s vaší stavbou a jste oprávněným uživatelem svého pozemku, můžete odkoupit sousedící pozemek. 2. Pokud je váš pozemek funkčně spojen s vaší stavbou a jste oprávněným uživatelem sousedícího pozemku, můžete odkoupit sousedící pozemek. 3. Pokud je sousedící pozemek funkčně spojen s vaší stavbou a jste oprávněným uživatelem svého pozemku, můžete odkoupit sousedící pozemek. 4. Pokud je sousedící pozemek funkčně spojen s Vaší stavbou a jste oprávněným uživatelem sousedícího pozemku, můžete odkoupit sousedící pozemek. Za nejsmysluplnější, nejpravděpodobnější považujeme poslední interpretaci.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Při korektuře jsem narazila na souvětí: „Zeptej se někoho z těch, kdo tě vychovali. Nemůžu se dočkat, až uslyším, co ti na to řekli.“ Neměl by tam být tvar řeknou?
Odpověď:
V daném souvětí lze užít jak tvar řekli, tak tvar řeknou, při rozhodování mezi nimi je však třeba přihlédnout k zamýšlenému významu. Variantu „Nemůžu se dočkat, až uslyším, co ti na to řekli“ bychom použili, pokud se komunikační partner, k němuž se dané sdělení obrací, zeptá svých vychovatelů sám a následně bude o výsledku informovat produktora sdělení (tj. toho, kdo pronesl uvedená souvětí). Pro tutéž situaci lze použít i variantu „Nemůžu se dočkat, až uslyším, co ti na to řeknou“. Lze ji však interpretovat i jiným způsobem: produktor daného sdělení bude přítomen v situaci, kdy se komunikační partner bude dotazovat svých vychovatelů, a tak jejich vyjádření uslyší oba dva přímo od nich. Jinými slovy rozhodnutí o výběru slovesného tvaru v minulém či přítomném čase závisí na dvou situačních faktorech: 1. Kdy se produktor sdělení dozví, co vychovatelé odpověděli jeho komunikačnímu partnerovi. 2. Od koho se to dozví. Pokud mu to bude komunikační partner později vyprávět, doporučujeme použít tvar minulého času řekli, protože v danou dobu spolu budou hovořit o tom, co se již stalo. V popsaném významu lze použít i tvar budoucího času řeknou, jenž slouží k prostému odkazování na činnost, jež se odehraje někdy v budoucnu (podobně jako předcházející tvar uslyším). Tvar řeknou bychom však použili i pro situaci, kdy se dvojice chystá vydat se za vychovateli společně. Produktor sdělení totiž může být zvědav, jaké vyjádření uslyší přímo od vychovatelů, nikoliv až později a zprostředkovaně od svého komunikačního partnera.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Já následující věta z jazykového hlediska v pořádku? „Žáci mají možnost konzultací s odborníky z univerzit, exkurzí i práce na vlastních projektech.“
Odpověď:
Ano, uvedená věta je v pořádku, nicméně je jistě možné ji přeformulovat, aby byla snáze interpretovatelná, např.: „Žáci mohou využít konzultace s odborníky z univerzit, účastnit se exkurzí i pracovat na vlastních projektech.“
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je následující věta srozumitelná běžným lidem? „Ministr Kupka přesvědčuje taktickým PR výstavbu dálnice v médiích, přitom schvalovací proces má zatím vážné problémy.“
Odpověď:
Uvedené souvětí nedává dobrý smysl, a to z několika důvodů. Především se ministr jistě nesnaží přesvědčovat samotnou výstavbu dálnice, nýbrž přesvědčit o ní někoho. Otázkou však zůstává, zda tvůrce textu nechtěl vyjádřit úplně něco jiného, např. že ministr prosazuje výstavbu dálnice. Problematický je též slovosled první věty, neboť spojení „výstavbu dálnice v médiích“ může vést potenciálně k interpretaci, že dálnice má být stavěna v médiích.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz k následující formulaci: „Petra během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky a dělnice přes telefonní manipulantku až po pracovnici pro jabloneckou bižuterii.“ Je srozumitelná? Nemělo by v ní být užito ještě slovo „následně“ – „... od terénní pečovatelky a následně dělnice...“?
Odpověď:
Původní formulaci lze interpretovat dvěma způsoby: 1. Slučovací spojka „a“, spojující dva názvy povolání po předložce „od“, může naznačovat, že Petra na počátku své pracovní kariéry vykonávala dvě povolání současně, pracovala tedy jako pečovatelka a zároveň jako dělnice. 2. Vzhledem k výčtu několika povolání může spojka „a“ sloužit jako prostředek pro vyjádření následnosti, Petra tedy byla nejdříve pečovatelkou a poté dělnicí. (Pro první i druhou interpretaci pak platí, že dále k souběhu povolání nedocházelo, Petra pracovala až později jako telefonní manipulantka a ještě později jako pracovnice bižuterie.) Pokud vložíte do formulace slovo „následně“, popsanou víceznačnost tím odstraníte, bude zcela jasné, že se Petra věnovala vyjmenovaným povoláním postupně: „Petra během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky a následně dělnice přes telefonní manipulantku až po pracovnici pro jabloneckou bižuterii.“ Nad rámec vašeho dotazu však dáváme ke zvážení, zda by nebylo vhodnější pomocí předložky „přes“ připojit již druhou jmenovanou pracovní pozici. Za smysluplnější totiž považujeme uvést první pracovní pozici po předložce "od", další pozice vyjmenovat po předložce "přes" a poslední z nich připojit pomocí předložky "po". Dále navrhujeme použít pro poslední pracovní pozici bezpředložkové spojení „pracovnici jablonecké bižuterie“. V případě přijetí našich návrhů by měla daná formulace tuto podobu: „Během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky přes dělnici a telefonní manipulantku až po pracovnici jablonecké bižuterie.“ Domníváme se, že toto vyjádření vyvolává představu chronologického výčtu povolání silněji než původní formulace – jediná pracovní pozice po předložce „od“ signalizuje, že se jedná o první povolání, předložka „přes“ naznačuje, že následovalo několik dalších, a spojení „až po“ uvozuje poslední povolání. Nicméně pokud byste chtěla být zcela explicitní, bylo by možné výraz „následně“ (ale třeba i „poté“, „později“ apod.) použít i v námi navrhované variantě: „Během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky přes dělnici a následně telefonní manipulantku až po pracovnici jablonecké bižuterie.“
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem při korektuře na větu: „Tento krok umožnil zlepšit manipulaci s materiálem a celkové zpracování.“ Nějak se mi to spojení pomocí spojky „a“ nelíbí, nemám tam raději napsat „a také“?
Odpověď:
Daná formulace je potenciálně interpretačně problematická, ať už obsahuje slovo „také“, či nikoliv. Není totiž zcela jasné, zda daný krok umožnil zlepšit (zkvalitnit, usnadnit apod.) celkové zpracování, nebo zda vůbec umožnil samotné celkové zpracování, které dříve nebylo možné, proveditelné. Druhou interpretaci však považujeme za velmi nepravděpodobnou, neboť pokud se manipulace s materiálem pouze zlepšuje, tj. nevyrábí se nový materiál apod., lze předpokládat, že již dříve došlo k nějakému jeho zpracování či využití. Z toho důvodu nepovažujeme za nutné formulaci upravovat, nicméně ani dodání slova „také“ nevylučujeme: „Tento krok umožnil zlepšit manipulaci s materiálem a také celkové zpracování.“ Pokud byste si přála sdělení zexplicitnit, můžete do něj doplnit vhodný infinitiv, např.: „Tento krok umožnil zlepšit manipulaci s materiálem a zkvalitnit celkové zpracování.“
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím nad formulací: „Věříme, že tyto změny nám umožní lépe reagovat na dynamické podmínky trhu a posílit naši pozici v oboru.“ Moc se mi nelíbí užití infinitivu „posílit“, napsala bych raději „posílí“. Souhlasíte s touto úpravou?
Odpověď:
Mezi uvedenými variantami souvětí je jistý významový rozdíl. V první variantě se uvádí, že „tyto změny nám umožní (...) posílit naši pozici v oboru“, tzn. díky změnám získáme možnost, příležitost, šanci posílit svou pozici v oboru. Druhou variantu, tj. „tyto změny (...) posílí naši pozici v oboru“ lze interpretovat tak, že změny opravdu, jistě povedou k posílení naší pozice na trhu. Je tedy třeba uvážit, co chcete příjemcům textu sdělit, jakou míru jistoty chcete vyjádřit.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu v historickém pojednání použít formulaci „který byl v roce 1753 povýšen do rytířského stavu a 1767 do stavu říšských svobodných pánů“, nebo v ní mám zopakovat spojení „v roce“ – „který byl v roce 1753 povýšen do rytířského stavu a v roce 1767 do stavu říšských svobodných pánů“?
Klíčové slovo:
opakování slov
Odpověď:
Pro opakování výrazů či naopak jejich vypouštění nejsou stanovena žádná striktní pravidla. Z jazykového hlediska jsou obě varianty v pořádku, nicméně jejich přijatelnost se může u různých uživatelů češtiny lišit. Vyjádření se zopakovaným předložkovým spojením „v roce“ je však explicitnější, a tak může být alespoň pro část čtenářů snáze interpretovatelná.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám pochybnosti o interpretaci následující formulace: „Je to akce k 80. výročí konce druhé světové války, kterou si zároveň připomínáme vojáky a odboráře.“ Nevztahuje se „kterou“ ke slovu „válka“?
Klíčové slovo:
interpretace
Odpověď:
Vztažné zájmeno nemusí vždy odkazovat k těsně předcházejícímu výrazu, tvar „kterou“ se tak může vztahovat ke dvěma předcházejícím slovům, a to ke slovu „akce“ a „válka“. Z toho vyplývá, že dané vyjádření lze teoreticky interpretovat dvěma způsoby: 1. vojáky a odboráře si připomínáme akcí, 2. vojáky a odboráře si připomínáme válkou. S ohledem na (předpokládanou, obecně rozšířenou) znalost světa však považujeme druhou interpretaci za krajně nepravděpodobnou, a proto danou formulaci nehodnotíme jako nevhodnou.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která formulace je podle vás lepší – „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, nebo „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“?
Odpověď:
Přikláněli bychom se k variantě „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, kde je nejprve uvedeno, kdo soutěží (neslyšící), a následně je specifikováno, ve které sportovní disciplíně (v atletice). Dle našeho názoru totiž druhá varianta „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“ vytváří falešnou skladební dvojici a navozuje tak mylnou představu, že existuje speciální sportovní disciplína „atletika neslyšících“, nikoliv že se jedná o utkání v (klasické, běžné) atletice, jehož se účastní neslyšící.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o následující formulaci? „Můj názor na tuto problematiku je takový, že...“ Mohu ji použít v textu?
Odpověď:
Daná formulace je v pořádku. Data z korpusu SYN v13 ukazují, že názor bývá specifikován pomocí věty přívlastkové zcela běžně: doktor byl toho názoru, že...; po chvilce uvažování dospěla k názoru, že...; zastávám názor, že...; u řady právníků se lze setkat s názorem, že...; badatelé se kloní k názoru, že...; někteří lidé mají takový názor, že...; apod.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu použít formulaci „Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Zoo Brno jednaly“? Nemělo by tam být psáno spíše něco jako „zástupci Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a Zoo Brno jednali“, když spolu hovořili lidé?
Odpověď:
Formulace „Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Zoo Brno jednaly“ je zcela v pořádku, jedná se o metonymické vyjádření, s nímž se v praxi běžně setkáváme, viz „vláda jednala o vyhlášení nouzového stavu “, „Univerzita Karlova vydala prohlášení“, „město Třeboň schválilo rozpočet na další rok“ apod.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou pojednání o stavbě z konce 6. století. V textu se vyskytuje formulace: „Chata byla situována do terénu v sousedství ploch vodních nádrží.“ Podle mě je tato formulace nesmyslná, neboť zmíněné nádrže byly postaveny teprve před třiceti lety.
Odpověď:
Z dané formulace (bez dalšího textového kontextu) opravdu vyplývá, že stavba byla v době svého vzniku umístěna do blízkosti tehdy již existujících vodních nádrží. Domníváme se, že se jedná o nepřesné či příliš zkratkovité vyjádření. Otázkou však zůstává, co chtěl autor textu doopravdy sdělit – např. že byla chata postavena vedle (větších) přírodních vodních ploch či že chata byla zasazena do terénu, který se v současnosti vyznačuje vodními nádržemi.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu na monografií o Karlu Gottovi odkazovat též pomocí spojení „Gottova monografie“?
Odpověď:
Spojení „Gottova monografie“ lze interpretovat dvěma způsoby. Za základní považujeme interpretaci, že se jedná o ‚monografii, jejímž autorem je (Karel) Gott‘. V určitém kontextu by však mohl přicházet v úvahu i význam ‚monografie o (Karlu) Gottovi‘, viz např. „Publikace o Karlu Gottovi nabízí deset studií od autorů z různých oborů. Gottova monografie tak představuje pestrou mozaiku pohledů na osobní život i kariéru tohoto zpěváka.“ Chcete-li se však vyhnout (potenciálním) interpretačním obtížím na straně příjemců textu, bylo by bezpečnější zvolit jiné vyjádření.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Vytvářím text pro reklamu a mám v něm formulaci: „Chuť skvělých televizních zážitků se nemění, stejně jako chuť daného piva.“ Je tato formulace v pořádku?
Odpověď:
Ano, daná formulace je v pořádku, neshledáváme na ní nic závadného.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Potřebuji vytvořit popisek s informací, kolik výrobků na trhu obsahuje cukr. Kterou z následujících tří variant mám použít? 84 % trhu tvoří cukerné varianty. / 84 % trhu tvoří cukernaté varianty. / 84 % trhu tvoří varianty s obsahem cukru.
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny jsou přídavná jména cukerný a cukernatý synonyma s významem ‚obsahující cukr‘, vyjadřují tedy totéž co spojení „s obsahem cukru“. Všechny tři uvedené varianty jsou tedy v pořádku, vyberte si tedy tu, kterou (s ohledem na zamýšlené adresáty textu) považujete za nejvhodnější.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V textu mám formulaci „nachází se v něm opevněné město, ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitská a Mánesova“. Neměly by se názvy ulic skloňovat – „nachází se v něm opevněné město, ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitskou a Mánesovou“?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací; ulice
Odpověď:
Obecně se doporučuje ve spojení typu „ulice + její (adjektivní) název“ daný název skloňovat, např. v ulici Husitské, před ulicí Husitskou apod. (Není tedy vhodné v těchto případech používat tzv. nominativ jmenovací, jenž je přijatelný např. u měst – vedle spojení typu „ve městě Olomouci“ je totiž běžné též spojení typu „ve městě Olomouc“). Co se však vaší formulace týče, je možné ponechat adjektivní názvy ulic ve tvaru 1. pádu, neboť se zde uvádí jejich výčet (a nejde tak o nevhodné užití nominativu jmenovacího). Obě zmíněné varianty formulace jsou tedy v pořádku (tj. lze použít jak spojení „ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitská a Mánesova“, tak „ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitskou a Mánesovou“).
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Připravujeme divadelní program, v němž přechylujeme názvy profesí, které vykonávají ženy – herečka, dramaturgyně atd. Naší asistentce režie se to však nelíbí, chtěla by mít u svého jména uvedeno asistent režie. Mně se zase nelíbí, že bychom u žen střídali přechýlené a nepřechýlené podoby. Jaký na to máte názor?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je divadelní program určen široké veřejnosti, doporučili bychom vám upřednostnit stylovou jednotnost textu před přáním jedné zaměstnankyně, a tedy přechýlit všechny názvy profesí, které vykonávají ženy (nebo případně uvést všude názvy v mužském rodě, tedy využít tzv. generické maskulinum – toto řešení však považujeme za méně vhodné).
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Potřebuji převést souvětí „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ na větu jednoduchou. Odpovídá tomu řešení „učitel nebo učitelka musí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Pakliže je spojení „ten, kdo učí“ užito jako tzv. generické maskulinum (pojmenování osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender), lze jej při transformaci souvětí ve větu jednoduchou jistě nahradit rodovými variantami, a to nejen v podobě „učitel nebo učitelka (musí mít trpělivost)“, ale i jinak, např. „učitel/ka (musí mít trpělivost)“. Dále se nabízí vyjádřit podmět slovem „vyučující“ (tj. vyučující musí mít trpělivost), které v této větě – vzhledem k tvarové homonymii 1. p., č. j., r. muž. i žen. – může označovat jak učitele, tak učitelku. Za vhodné řešení považujeme též nahrazení konstrukce „ten, kdo učí“ slovem „učitel“ (tj. učitel musí mít trpělivost), neboť i tento výraz lze interpretovat genericky. Pokud by však daná konstrukce nebyla užita v konkrétním textu v generickém významu, nýbrž odkazovala ke konkrétní osobě (což nelze bez širšího kontextu vyloučit), bylo by možné zvolit pouze slovo r. muž. „učitel“ či „vyučující“.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem na firemním webu uvést informaci, že „naši dodavatelé mají certifikáty“. Kolegyně však s touto formulací nesouhlasí, tvrdí mi, že je zavádějící, protože certifikát má jen menší část našich dodavatelů. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Jelikož v dané formulaci není blíže specifikována, nějak omezena skupina vašich dodavatelů, lze se oprávněně domnívat, že certifikátem disponují opravdu všichni. Podobně pokud bychom použili např. spojení „naše děti nemají žádné alergie“, dalo by se předpokládat, že nemáme na mysli jen některé z nich. Zároveň však absence zpřesňujícího výrazu umožňuje též interpretaci, že certifikáty mají jen někteří dodavatelé – podobně jako když ředitel školy řekne, že „naši žáci dosahují nadprůměrných výsledků“, pravděpodobně nemyslí všechny žáky. Je-li tedy pro vás nejednoznačnost sdělení nežádoucí, doporučujeme formulaci upravit, např. „část našich dodavatelů má certifikáty“ nebo „někteří naši dodavatelé mají certifikáty“.
Poslední užití:
21.5.2024
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.