Odpovědi jsou vytvářeny na základě dotazů položených jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR
Použitý filtr ID kategorie dotazů: #172 [Která ze slovotvorných konkurent (X vs. Y vs. Z atd.) je (významově, formálně, stylisticky, kontextově aj.) správná?].
Použité řazení Řadit: Sestupně.Dle: Datum vložení do systému.
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně zplnoletit, nebo zplnoletnit?
Klíčové slovo:
zplnoletit, zplnoletnit
Odpověď:
Podle výkladových slovníků je – až na jedinou výjimku (k tomu viz dále) – kodifikována jen podoba zplnoletit. V úzu však převažuje podoba zplnoletnit – v databázi ČNK syn v8 je poměr zplnoletit vs. zplnoletnit 53 : 81. Nejde přitom nejspíš jen o častou chybu ani o nedávnou inovaci (která vzniká nejspíš analogií ke slovesům typu zpoplatnit, osamostatnit, zhmotnit, zkvalitnit, upřednostnit aj.). Podobu zplnoletnit totiž (jako řídkou) zachycuje už Příruční slovník jazyka českého z let 1935–1951. Doplníme-li obrázek z úzu o vlastní jazykové povědomí, můžeme snad považovat za oprávněnou domněnku, že podoba zplnoletnit bude pro některé uživatele češtiny i plně noremní. Vzhledem ke kodifikovanosti (a v neposlední řadě i uzuálnosti a noremnosti) je jistě správné použít podobu zplnoletit. Vzhledem k častému výskytu v úzu (a nejspíš i její noremnosti, aspoň pro část uživatelů češtiny) bychom však rozhodně nezamítali ani podobu zplnoletnit.
Zvažované varianty:
zplnoletit
zplnoletnit
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky zplnoletit a zplnoletnit
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zplnoletniti
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zplnoletiti a -plnoletiti
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně cvrnkání kuliček, nebo cvrkání kuliček? Je v daném slově (v kořeni) -n-, nebo ne?
Klíčové slovo:
cvrnkání
Odpověď:
Správně je cvrnkání s -n- (v kořeni). Dané slovo je tvořeno zvukomalebným kořenem cvrnk-. (Slovo cvrkání bez -n- (v kořeni) má jiný význam, označuje ‚zvuky typické pro cvrčky‘.)
Zvažované varianty:
cvrnkání
cvrkání
Poslední užití:
21.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla cvrnkat a cvrkat
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je vedle jistě správné podoby obsese možná i podoba obscese (třeba v nespisovné češtině), když existuje slovo obscénní, a hlavně podoby obsesní a obscénní? Lze podobu obscese použít v televizi?
Klíčové slovo:
obsese
Odpověď:
Slovníky uvádějí ve významu ‚chorobně utkvělá představa, myšlenka‘ jedině podobu obsese. Podoba *obscese je evidentně mylnou, nesprávnou podobou tohoto slova. Jakkoliv je možné, že se začíná sem tam vyskytovat, nebo dokonce šířit (databáze ČNK syn v8 obsahuje 6 jejích výskytů), v současné době ji lze jednoznačně označit za chybnou. V daném významu je správné (pro adresáty nerušivé, nepřekvapivé) používat jedině podobu obsese. Přídavné jméno obscénní, z lat. ob- ‚ob-, proti-, za ap.‘ a caenum ‚kal, bahno‘, znamená ‚neslušný, nemravný, oplzlý, necudný‘, a se slovem obsese tedy etymologicky ani významově nijak nesouvisí. Jakkoliv by někomu mohla přídavná jména obsesní (adj. od obsese) a obscénní připadat podobná, nijak spolu nesouvisí a je nutno mezi nimi rozlišovat – neplést si je. Slovo *obscese je proto nesprávné, a to i v nespisovné češtině. Výjimkou by snad mohly být umělecké žánry, kde by podoba *obscese mohla sloužit např. jako jazykový prostředek charakterizující nevzdělance či pseudointelektuály, kteří si oba výrazy pletou nebo mylně spojují.
Zvažované varianty:
obsese
obscese
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla obsese a obscénní
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo obscénní
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky obsese a obscese
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně přihlašujte se do soutěže, nebo přihlasujte se do soutěže (když je přihlásit se a přihlaste se a ne *přihlášit se a *přihlašte se)?
Klíčové slovo:
přihlašujte se
Odpověď:
Správně je jedině přihlašujte se do soutěže. Tento tvar nesouvisí (přímo) se slovesem přihlásit se, ale jde o tvar slovesa přihlašovat se, od kterého se vytvoří zcela pravidelně tvar přihlašujte se. Ke změně s > š už došlo při odvození slovesa přihlašovat se od slovesa přihlásit se, tato změna s > š je vysvětlitelná jen historickými příčinami.
Zvažované varianty:
přihlašujte se
přihlasujte se
Poslední užití:
4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo přihlašovat
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně budař, nebo boudař (jako označení pro toho, kdo spravuje nebo provozuje horskou boudu)?
Klíčové slovo:
budař, boudař
Odpověď:
Podobu budař uvádí jen nejstarší výkladový slovník moderní češtiny, PSJČ, který vycházel v letech 1935–1957. Už druhý nejstarší slovník moderní češtiny, SSJČ z let 1960–1971, uvádí pouze podobu boudař, stejně jako aktuálně vznikající ASSČ. Doporučujeme použít podobu boudař, která je mj. též v souladu s obecnou tendencí zamezit alternacím při odvozování (zde ou > u, tj. bouda > budař). Podoba budař není vyloučená, mohla by však působit zastarale.
Zvažované varianty:
budař
boudař
Poslední užití:
30.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo budař
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo boudař
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně sušicí, nebo sušící látka?
Klíčové slovo:
sušicí
Odpověď:
Ve spojení se slovem látka je namístě použít tzv. účelové přídavné jméno sušicí (s krátkým -i- po -š-), jde o látku určenou k sušení, nikoliv o látku, která právě suší – resp. o látku vysušovací, tj. určenou k sušení, nikoliv o látku vysušující, tj. látku, která právě něco vysušuje.
Zvažované varianty:
sušicí
sušící
Poslední užití:
2.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – předpona dvoj-/dvou-
Konkrétní dotaz:
Proč je ve slově dvojdům dvoj-, zatímco ve slově dvoudráha dvou-? Jaký je mezi dvou- a dvoj- rozdíl?
Klíčové slovo:
dvojdům, dvoudráha
Odpověď:
Dvoj- a dvou- jsou synonyma, není mezi nimi žádný významový ani stylový, ale jen distribuční rozdíl. S některými základy se pojí buď jen, nebo spíš dvoj-, s jiným buď jen, nebo spíš dvou- a s některými jak dvoj-, tak dvou-. Se základem dům se výrazně častěji pojí dvoj- než dvou- (podle databáze ČNK syn v8 v poměru 1036 : 1), se základem dráha se naopak výrazně častěji pojí podoba dvou- než dvoj- (podle ČNK syn v8 v poměru 284: 20). Z tohoto důvodu byly jen tyto převažující podoby (dvojdům a dvoudráha) na rozdíl od svých konkurentů (dvoudům a dvojdráha) uvedeny v IJP. Jiný rozdíl mezi nimi není. Méně frekventované podoby by se sice nejspíš tradičně neoznačily jako chyby, doporučujeme se jim i přesto vyhnout, protože by mohly uživatele jazyka překvapovat, zarážet či rušit.
Poslední užití:
22.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla dvojdům a dvoudráha
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky dvojdům a dvoudům a dvojdráha a dvoudráha
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ální-/ární
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná podoba přídavného jména utvořeného od podstatného jména doktrína – je to doktrinární (s -r-), nebo doktrinální (s -l-)?
Klíčové slovo:
doktrinární, doktrinální
Odpověď:
Výkladové slovníky (SSJČ, PSJČ) uvádějí povětšinou podobu doktrinární (s -r-) (SSJČ ji hvězdičkou označuje za řídkou). Podoba doktrinální je doložena jen v PSJČ. Podle dokladů z databáze Českého národního korpusu syn v8 je však výrazně častější (v poměru 281 : 27) podoba doktrinální (s -l-). Vzhledem k tomuto poměru lze snad bezpečně soudit, že noremní je (oproti tomu, co tvrdí slovníky) jistě právě podoba doktrinální (s -l-), zatímco u podoby doktrinární (s -r-) by o tom bylo možné pochybovat. Podle našeho názoru je možné (s odvoláním tu na slovníky, tu na korpus) použít jak podobu doktrinální (s -l-), tak doktrinární (s -r-). Jako jistější se nám jeví užití podoby doktrinální (s -l-), u níž je snad vyloučené, v každém případě však méně pravděpodobné, že by uživatele jazyka překvapovala, zarážela či rušila.
Zvažované varianty:
doktrinární
doktrinální
Poslední užití:
10.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla doktrinální a doktrinární
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo doktrína
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky doktrinální a doktrinární
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně pivovarská, nebo pivovarnická škola?
Klíčové slovo:
pivovarnický
Odpověď:
Jak přídavné jméno pivovarský, tak pivovarnický jsou utvořena v souladu se slovotvornými zásadami češtiny. Přídavné jméno pivovarský je utvořeno od podstatného jména pivovar, zatímco přídavné jméno pivovarnický od podstatného jména pivovarník. Podle novějších slovníků (SSJČ, SSČ) jde o synonyma s významem ‚souvisící s výrobou piva‘. Vzhledem ke slovotvornému významu by snad ve spojení se slovem škola bylo přesnější užití přídavného jména pivovarnický – jde o školu, která má vychovat pivovarníky, vyloučeno však samozřejmě není ani užití přídavného jména pivovarský – stále jde o školu souvisící s výrobou piva. Podle dokladů z databáze ČNK syn v8 je častější spojení pivovarská škola (má tu 44 výskytů) než pivovarnická škola (má tu 7 výskytů). Přípustné jsou tedy obě možnosti – jak pivovarská, tak pivovarnická škola.
Zvažované varianty:
pivovarský
pivovarnický
Poslední užití:
21.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla pivovarský a pivovarnický
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pivovarnický, pivovarský
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pivovar
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky pivovarská škola a pivovarnická škola
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla pivovarský a pivovarnický
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně hodnoticí dotazník, nebo hodnotící dotazník?
Klíčové slovo:
hodnoticí
Odpověď:
Správně je hodnoticí dotazník (s krátkým -i- po -t-). Jelikož jde o dotazník určený k hodnocení, je namístě užít tzv. účelové přídavné jméno hodnoticí.
Zvažované varianty:
hodnoticí
hodnotící
Poslední užití:
11.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící; heslo hodnoticí
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně chovat se odpovědně, nebo chovat se zodpovědně (v souvislosti s pandemií koronaviru)?
Klíčové slovo:
odpovědně, zodpovědně
Odpověď:
Správné jsou obě podoby, slova odpovědně a zodpovědně jsou synonyma – lze tedy říct jak chovat se odpovědně, tak i chovat se zodpovědně.
Zvažované varianty:
odpovědně
zodpovědně
Poslední užití:
8.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla odpovědně a zodpovědně
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je možné pro papír na pečení použít i označení pečicí papír? Bude se pak psát správně pečicí s krátkým -i-?
Klíčové slovo:
pečicí
Odpověď:
Ano, papír na pečení lze označit i jako pečicí papír. Ve spojení se slovem papír a ve významu ‚papír určený k tomu, aby se na něm peklo‘ je namístě užít tzv. účelové přídavné jméno pečicí (s krátkým -i-). Správně je tedy pečicí papír.
Zvažované varianty:
pečicí
Poslední užití:
13.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pečicí a Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně balicí hlášky, nebo balící hlášky?
Klíčové slovo:
balicí
Odpověď:
Ve spojení se slovem hlášky a ve významu ‚hlášky určené k tomu, aby se jejich pomocí někdo sbalil‘ je namístě užít tzv. účelové přídavné jméno balicí (s krátkým -i-). Správně je tedy balicí hlášky.
Zvažované varianty:
balicí
balící
Poslední užití:
6.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící a heslo balicí
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně zdravotní pomůcky, nebo zdravotnické pomůcky?
Klíčové slovo:
zdravotní, zdravotnický
Odpověď:
Slovo zdravotní je odvozeno od slova zdraví a znamená ‚týkající se, sloužící zdraví, sloužící péči o zdraví‘, zatímco slovo zdravotnický je odvozeno od slova zdravotník či zdravotnictví, a znamená tedy ‚týkající se zdravotníka/zdravotníků, týkající se zdravotnictví‘. Ve spojení se slovem pomůcky je proto namístě použít přídavné jméno zdravotní, nejde totiž o pomůcky související se zdravotníky (resp. jen nepřímo, sekundárně), ale o pomůcky sloužící zdraví, péči o zdraví. Podle databáze ČNK syn v8 se sice relativně často používá i podoba zdravotnické pomůcky (poměr zdravotní pomůcky : zdravotnické pomůcky je tu 1284 : 863), její užití není nijak zvlášť problematické či zavrženíhodné, zejm. proto, že bude srozumitelné (díky zmíněné nepřímé, sekundární vazbě na zdravotníky), nicméně přesnější, slovotvornému významu odpovídající, a tedy doporučeníhodné je mnohem spíš spojení zdravotní pomůcky.
Zvažované varianty:
zdravotní
zdravotnický
Poslední užití:
7.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zdravotní a zdravotník
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky zdravotní pomůcky a zdravotnické pomůcky
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně označí zařízení pro těžbu – je to těžní, nebo těžební zařízení?
Odpověď:
Slova těžní a těžební lze chápat jako synonyma. Některé slovníky jim sice přisuzují netotožné významy (těžní podle nich znamená ‚sloužící, určený k těžbě‘ a těžební ‚týkající se těžby‘), jiné však uvádějí, že jejich významy můžou být i totožné (sice říkají, že těžební znamená obecně ‚týkající se těžby‘, ale slovu těžní přisuzují užší význam ‚sloužící, určený k těžbě‘). I v prvním, netotožném případě je však první význam ‚sloužící, určený k těžbě‘ jen specifičtější součástí obecnějšího významu ‚týkající se těžby‘ (co je k těžbě určené se jí samozřejmě i týká). Obě přídavná jména lze tedy užívat v zásadě záměnně, pouze je třeba brát ohled na to, že s některými podstatnými jmény se bude pojit spíše podoba těžní, s jinými spíše podoba těžební (a s některými stejně dobře a ochotně obě dvě přídavná jména). V případě slova zařízení svědčí doklady z úzu (databáze ČNK syn v8) o poměrně silné tendenci pojit ho s podobou těžební (poměr těžební : těžní zařízení = 505 : 161, tj. cca 3 : 1). Doporučujeme tedy použít spíš spojení těžební zařízení (ovšem s tím, že vyloučeno není ani spojení těžní zařízení).
Zvažované varianty:
těžní
těžební
Poslední užití:
4.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla těžní a těžební
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla těžní a těžba
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla těžní a těžební
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky těžní zařízení a těžební zařízení
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi slovy zeměměřický a zeměměřičský?
Klíčové slovo:
zeměměřický, zeměměřičský
Odpověď:
Slovo zeměměřický znamená ‚geodetický‘ (souvisí se zeměměřictvím), zatímco slovo zeměměřičský je odvozeno od slova zeměměřič, a znamená tedy ‚týkající se zeměměřiče/zeměměřičů, související s ním / s nimi‘. Podle těchto významů je třeba obě slova spojovat s dalšími výrazy, srov. např. zeměměřické úřady, zeměměřická škola (= geodetické úřady, geodetická škola) vs. zeměměřičské pomůcky, zeměměřičské povolání (= pomůcky a povolání zeměměřiče).
Poslední užití:
23.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zeměměřický a zeměměřičský
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně exspirace (ve významu ‚vypršení smlouvy‘)?
Klíčové slovo:
exspirace
Odpověď:
Ano, ve významech ‚vydechování, výdech‘ a ‚doba účinnosti‘ lze (vedle podoby expirace, která je podle databáze ČNK syn v8 o něco častější) použít i podobu exspirace.
Zvažované varianty:
exspirace
Poslední užití:
8.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo exspirace
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz:
Je správně živelní pohroma, nebo živelná pohroma?
Klíčové slovo:
živelní
Odpověď:
Přídavné jméno živelní znamená ‚vztahující se k přírodním jevům, zejm. zhoubným, ničivým‘, zatímco přídavné jméno živelný má význam ‚neovladatelný, nezkrotný, prudký‘ či ‚neorganizovaný, spontánní‘. Ve spojení s podstatným jménem pohroma je tedy namístě použít přídavné jméno živelní – živelní pohroma.
Zvažované varianty:
živelní
živelný
Poslední užití:
15.8.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla živelný a živelní
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz:
Je správně přestupní jízdenka, nebo přestupná jízdenka?
Klíčové slovo:
přestupní
Odpověď:
Přídavné jméno přestupní znamená ‚týkající se přestupu, související s přestupem‘, přídavné jméno přestupný znamená ‚přesahující jistý počet‘ (Starší slovníky sice uvádějí, že přídavné jméno přestupný může mít i význam ‚týkající se přestupu‘, ale už i ony takové užití označují za řídší.) Ve spojení s podstatným jménem jízdenka je tedy (dnes) namístě užít přídavné jméno přestupní – přestupní jízdenka.
Zvažované varianty:
přestupní
přestupný
Poslední užití:
3.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla přestupní a přestupný
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla přestupní a přestupný
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně dochovalá dokumentace, nebo dochovaná dokumentace?
Klíčové slovo:
dochovalý, dochovaný
Odpověď:
Správné jsou obě možnosti. Ve významu ‚takový, který se dochoval‘ lze použít jak přídavné jméno dochovalý, tak přídavné jméno dochovaný. Mezi oběma variantami není žádný významový ani stylový rozdíl. Podle databáze ČNK syn v8 je však podoba dochovaný výrazně častější.
Zvažované varianty:
dochovalý
dochovaný
Poslední užití:
7.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dochovaný
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.