Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Nazývá se pokrm z krup s dušenou zeleninou a masem krupoto, nebo kroupoto?
Klíčové slovo:
krupoto, kroupoto
Odpověď:
Ve Slovníku spisovného jazyka českého můžeme nalézt slovo krupoto, které je zde označeno za původně žertovný výraz z oblasti kuchařství a které má význam ‚pokrm připravený na způsob rizota, v němž je rýže nahrazena kroupami‘. Daný výraz je přítomen také v kartotéce novočeského lexikálního archivu (NLA), a to na čtyřech excerpčních lístcích z let 1940 až 1959. Na všech lístcích, které obsahují především úryvky z dobové publicistiky a literatury, se krupoto vztahuje k pokrmu, nejstarší excerpční lístek dokonce obsahuje definici ve znění jídlo z krup (utvořeno žertovně nově dle „risoto“).
V kartotéce NLA kromě varianty krupoto můžeme nalézt hned dva excerpční lístky z let 1942 a 1946, které zaznamenávají podobu kroupoto, a to opět ve významu ‚jídlo (maso s krupami), risotto z krup‘. Je tedy patrné, že tyto dvě varianty koexistují již poměrně dlouhou dobu. Situace se ani nyní příliš nemění, ba naopak. Korpus současné psané češtiny SYN v13 totiž obsahuje celkem 25 výskytů slova krupoto a 11 výskytů varianty kroupoto, ani jedna z variant tedy není v češtině aktuálně nijak vysoce frekventovaná a rozdíly v míře užití jsou spíše zanedbatelné.
I z korpusových dokladů vyčteme základní význam obou slov: kroupoto je náhražka rizota; kroupoto zase bylo variací na klasické rizoto, ale s použitím jiných surovin; krupoto (rizoto z ječmene). Z korpusu také můžeme zjistit, že obdobným způsobem (tedy spojením kořene slova označujícího určitou ingredienci a zakončení -oto po vzoru slova rizoto) jsou v současnosti tvořena i další pojmenování, např. špaldoto, žitoto, bulgureto/bulguroto, pohankoto, jáhloto či kuskusoto. Jeden korpusový výskyt, pocházející z magazínu Pátek Lidových novin, dále uvádí, že některé z názvů těchto pokrmů najdeme i v cizích jazycích (výraz krupoto má například v angličtině podobu grainotto, italské migliotto značí jáhloto a výraz couscousotto označuje v italštině, francouzštině a angličtině kuskusoto). A při prozkoumání slov, která se s výrazy krupoto a kroupoto nejčastěji váží, nám korpus může podat i celkem obsáhlý seznam způsobů, jakými si krupoto/kroupoto můžeme připravit. Korpusové výskyty totiž obsahují kolokace jako krupoto/kroupoto hráškovocizrnové, dýňové, staročeské rybí, masové, novodobé, zeleninové, zabijačkové, houbové, řepné či třeba parmazánové.
Díky korpusu můžeme zjistit ještě jednu zajímavou informaci, a to že se v současnosti pro popis rizota z krup používají ještě varianty krupeto a kroupeto, jak dokládají třeba následující korpusové výskyty: podáváme filet ze pstruha s rajčatovým krupetem; až si připravíte krémové kroupeto, budete kroupy připravovat častěji než jen na Vánoce. Varianta kroupeto má v SYN v13 poměrně zanedbatelných 8 výskytů, avšak výraz krupeto s celkem 47 výskyty předčil všechny ostatní zmíněné varianty. Korpusové výskyty výrazu krupeto však pocházejí z menšího vzorku publicistických textů, slovo krupeto je totiž častěji opakovaně užíváno jen v určitých časopisech, což může jeho frekvenci zkreslovat. Tyto varianty se mohly do češtiny dostat vlivem italské přípony -etto, pomocí níž se v italštině tvoří mnohé zdrobněliny, např. foglio (= papír) vs. foglietto (= lísteček papíru). Jelikož v italštině má i přípona -otto ve slově risotto zdrobňovací funkci, avšak je výrazně méně častá, je možné, že se varianty krupeto, kroupeto začaly rozšiřovat v češtině proto, že vlastně důvěrněji napodobují italsky znějící slova.
Jak tedy můžeme vidět, přesná podoba výrazu označujícího pokrm z krup v současné češtině není ustálená. Je pravděpodobné, že při pročítání lifestylových časopisů, kulinářských webových stránek či sociálních sítí narazíte na všechny zmíněné varianty. Paralelní užívání více možných podob je zapříčiněno i tím, že při tvoření slova připadají v úvahu dvě podoby slovního kořene: kroup- i krup-. Varianta s kořenem kroup- vychází z 1. pádu jednotného čísla kroupa, rozšíření podoby s kořenem krup- je pravděpodobně dáno vlivem tvaru druhého pádu množného čísla (bez krup), popř. je spojeno s krupkami, tedy rozdrcenými ječnými zrny.
Vzhledem k tomu, že varianty krupoto a kroupoto jsou zaznamenány v jazykových zdrojích a jsou i v současně češtině srovnatelně užívané, považovali bychom je za rovnocenné, je tedy možné užívat obě. Varianty krupeto a kroupeto je sice také možné použít, ale doporučovali bychom tak činit s ostražitostí. U těchto podob je totiž už zastřena podobnost s výrazem rizoto, a tak hrozí, že by si čtenáři nemuseli výraz krupeto/kroupeto spojit s pokrmem podobným rizotu, a nemusel by pro ně tedy být srozumitelný. Jak ukazuje i následující doklad slova krupeto v korpusu SYN v13, užití této podoby bývá někdy vnímáno jako problematické: Zatímco krupeto – správný název zní krupoto a měl by být v restauraci takové třídy používán – trpělo nedostatkem chuťového doladění, houbová změť okolo byla naopak až drakonicky přesolená. Je proto potřeba mít tato rizika užívání podob se zakončením -eto na paměti.
Zvažované varianty:
krupoto
kroupoto