Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu by mělo mít adjektivní obyvatelské jméno utvořené od názvu (části) obce Solopisky? Je správně Solopiští, nebo Solopisečtí?
Odpověď:
V současné době existuje kromě Solopisk, části obce Třebotov (okr. Praha-západ), i několik dalších částí obce s názvem Solopysky či Solopisky. Jelikož jde ve všech případech právě o části obce, není od nich utvořené přídavné jméno uvedeno v příručce Naše místní jména a jak jich užívat, kde se jinak uvádějí – až na nečetné výjimky – pouze přídavná jména tvořená od názvů samostatných obcí (nikoliv jejich částí). Nelze se tedy opřít o literaturu. V případě tvorby přídavných jmen se bohužel nelze opřít ani o slovotvorné analogie, neboť i od stejně zakončených názvů obcí se tvoří různé typy přídavných (a tedy i adjektivních obyvatelských) jmen. A problematické je opírat se i o místní úzus či doklady v databázích Českého národního korpusu (ČNK), neboť zaprvé není často jasné, ke kterým Solopiskům/Solopyskům se vztahují (místní úzy se přitom můžou lišit), a pokud ano, není je zadruhé možné přímočaře vztahovat na ostatní části obce téhož jména. Jak místní úzus, tak databáze ČNK však – zdá se – svědčí pro podobu solopiský. Na internetu se lze hojně setkat např. s tzv. solopiskou koulí, tj. maskotem hokejového týmu TJ Sokol Solopisky (část obce Třebotov, okr. Praha-západ), v databázi ČNK syn v8 lze pak najít 7 dokladů podoby solopyský (zatímco ani jediný doklad podoby solop[iy]secký), z toho se však 5 dokladů objevuje ve spojení Horní solopyský rybník (část obce Sedlčany, okr. Příbram). Na základě těchto skrovných indicií je možné jako vhodnější pro Solopisky, část obce Třebotov (okr. Praha-západ), opatrně doporučit podobu solopiský, a tedy adjektivní obyvatelské jméno Solopiští; jako chybnou však nelze vyloučit ani podobu solopisecký, a tedy ani adjektivní obyvatelské jméno Solopisečtí – je tvořeno náležitě a není „proti němu“ dostatek dokladů.
Zvažované varianty:
Solopiští
Solopisečtí
Poslední užití:
27.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky [lemma="solop[iy]ský"] a [lemma="solop[iy]secký"]
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jak se správně utvoří přivlastňovací přídavné jméno od jména Emily? Je správně Emilyino přání, nebo Emilino přání?
Klíčové slovo:
Emilyino, Emilino
Odpověď:
Individuálně přivlastňovací přídavné jméno utvořené od ženského rodného jména Emily může mít jak podobu Emilyino (přání), tak Emilino (přání). Při tvoření přídavných jmen od ženských jmen zakončených v písmu na ‑y v praxi jednoznačně převažují podoby, u nichž je koncové -y zachováno: Mary > Maryin, Bet(t)y > Bet(t)yin, Wendy > Wendyin, a tedy i Emily > Emilyin. Tyto podoby doporučujeme. V menší míře se lze setkat i s podobami Marin, Bet(t)in, Wendin, a tedy i Emilin. Ty odpovídají podobám šachista < šachy, lobbista < lobby, a proto je nelze hodnotit jako nesprávné. (Jako nesprávné ovšem hodnotíme podoby *Maryn, *Tracyn, a tedy i *Emilyn.)
Zvažované varianty:
Emilyino
Emilino
Poslední užití:
28.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 2.2 Jména zakončená v psané podobě na ‑y
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přivlastňovací přídavné jméno utvořené od jména Jessica?
Klíčové slovo:
Jessičin
Odpověď:
Tzv. individuálně přivlastňovací přídavné jméno utvořené od rodného jména Jessica má v češtině správnou podobu Jessičin.
Poslední užití:
29.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 1 Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na [a], [e], [o], [u], [ú], [ou]
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: bez přípony (typ Rus)
Konkrétní dotaz:
Jaké je obyvatelské jméno od Slovácka?
Klíčové slovo:
Moravský Slovák
Odpověď:
Pro obyvatele Slovácka se používá označení Moravský Slovák. Vzhledem k tomu, že přechýlená podoba tohoto obyvatelského jména může být jak Moravská Slovenka, tak Moravská Slovačka (tak v SSJČ), je utvářenost obyvatelského jména Moravský Slovák možné interpretovat dvěma způsoby. Může být odvozeno buď od paralelního názvu téhož regionu: Moravské Slovensko – a pak jde o vztah Moravské Slovensko > Moravský Slovák / Moravská Slovenka, nebo může být utvořeno od názvu (Moravské) Slovácko – a pak jde o vztah (Moravské) Slovácko > Moravský Slovák / Moravská Slovačka. (V případě Moravského Slováka je pak nutné doplnění o přídavné jméno Moravský kvůli homonymii s obyvatelským jménem utvořeným od názvu Slovensko).
Poslední užití:
17.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Jaká je společná podoba jména manželů utvořená od příjmení Špitálský?
Klíčové slovo:
Špitálští, Špitálských
Odpověď:
Společná podoba jména manželů utvořená od příjmení Špitálský má ve spisovné češtině dvě správné podoby – manželé (nebo např. Jana a Petr) Špitálští či manželé (nebo např. Jana a Petr) Špitálských. (Pozn.: Původní rodná jména byla změněna na modelové Jana a Petr.)
Zvažované varianty:
Špitálští
Špitálských
Špitálscí
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: druhově přivlastňovací přídavná jména
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od podstatného jména kozoroh? Je to kozoroží, nebo kozorožčí?
Klíčové slovo:
kozoroží
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od podstatného jména kozoroh má ve spisovném jazyce správnou (a systémovou) podobu kozoroží.
Tzv. druhově přivlastňovací přídavná jména se tvoří pomocí koncovky/sufixu (PMČ) -í, před nímž dochází k pravidelnému měkčení hlásky na konci slovotvorného základu, srov. např. hro-ch- > hro-š-í, obdobně tedy kozoro-h- > kozoro-ž-í. (Podoba kozorožčí by odpovídala podstatnému jménu kozorožec.) Tvar kozoroží sice výkladové slovníky neuvádějí, ale v úzu se vyskytuje, i když spíš zřídka – databáze Českého národního korpusu SYN v8 obsahuje 17 jeho výskytů.
Zvažované varianty:
kozoroží
kozorožčí
Poslední užití:
11.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Adjektiva druhově posesivní (par. 238, s. 166)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka kozoroží (v SYN v8)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, podstatné jméno zakončené ve výslovnosti na souhlásku: prostý případ
Konkrétní dotaz:
Jak se přechýlí ukrajinské příjmení Tyljaj?
Klíčové slovo:
Tyljajová
Odpověď:
Přechýlený tvar ukrajinského příjmení Tyljaj má ve spisovné češtině správnou podobu (paní) Tyljajová.
Poslední užití:
6.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na souhlásku (typ Novák – Nováková)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení ve veřejné komunikaci
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -ec
Konkrétní dotaz:
Proč se začínají v médiích objevovat podoby Kazach a Uzbek, když dřív se podle mého názoru užívaly jen podoby Kazachstánec a Uzbekistánec? Tento způsob tvoření navíc nesedí v případě Pákistánu – nebo snad existuje podoba Pák či Pak?
Klíčové slovo:
Kazach, Kazachstánec, Uzbek, Uzbekistánec, Pákistánec
Odpověď:
Podoby typu Kazach, Uzbek (Tádžik, Turkmen, Kyrgyz) jsou tzv. etnonyma, označují příslušníky etnik či národností. Podoby Kazachstánec, Uzbekistánec (Tádžikistánec, Turkmenistánec, Kyrgyzstánec) pak označují státní příslušníky (občany) příslušných států. Rozlišuje se totiž mezi pojmenováním příslušníka etnika – např. Kazach (žijící např. v Ruské federaci) – a označením státního příslušníka (občana) státu – např. Kazachstánec atp. (jímž může být např. etnický Rus). Pákistán je v tomto ohledu výjimkou, neboť jde o uměle – v r. 1933 – vytvořený název státu, jemuž neodpovídá žádné etnikum. Jde o akronym z různých částí anglických názvů tehdejších provincií, které zahrnovaly pozdější Pákistán: -P-aňdžáb, -A-fghánská provincie, -K-ašm-í-r (resp. -K-ashm-i-r), -S-indh a Balúči-stán-.
Zvažované varianty:
Kazach
Kazachstánec
Uzbek
Uzbekistánec
Pákistánec
Poslední užití:
10.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo etnonymum
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Kazachstán
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: druhově přivlastňovací přídavná jména
Konkrétní dotaz:
Jak se utvoří druhově přivlastňovací přídavné jméno od slova morčák (vodní pták s úzkým zobákem, příbuzný kachnám)?
Klíčové slovo:
morčáčí
Odpověď:
Druhově přivlastňovací přídavné jméno od slova morčák by mělo mít – podle slovotvorných zásad češtiny – podobu morčáčí. Tato podoba se sice používá velmi zřídka (např. databáze ČNK syn v8 neobsahuje jediný její výskyt), není to však na překážku jejího užívání. Je-li třeba daný význam vystihnout, je na základě slovotvorných zásad možné vytvořit uvedenou podobu morčáčí, která je plně srozumitelná a je z ní dobře rekonstruovatelná výchozí podoba morčák.
Zvažované varianty:
morčáčí
Poslední užití:
10.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka morčáčí
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jak označit ocas ryby, který se na konci rozestupuje do čtyř částí, čtyř zakončení? Může to být čtverný ocas?
Klíčové slovo:
čtverný, čtyřcípý, čtyřčetný
Odpověď:
Ano, rybí ocas, který se na konci rozestupuje do čtyř částí, čtyř zakončení, lze označit jako čtverný. Přídavné jméno čtverný zachycuje jen nejnovější výkladový slovník češtiny – ASSČ, který sice u výrazu čtverný uvádí jen lexikalizovaný význam ‚mající čtyři otáčky‘ (asi proto, že slovo čtverný se vyskytuje zejména ve spojení se slovy skok či salto), nicméně se domníváme, že výraz čtverný lze s úspěchem užít i v jeho slovotvorném významu, tj. že analogicky k číslovkám trojitý, dvojitý bude snadno interpretovatelný i ve významu ‚ze čtyř částí nebo celků složený‘. Kromě výrazu čtverný však pro označení popsaného rybího ocasu přicházejí v úvahu i jiná dvě přídavná jména. První z nich je výraz čtyřcípý. Slovo cíp sice znamená (podle ASSČ) ‚zúžený, špičatý konec, roh něčeho‘ (srov. čtyřcípá hvězda), je však nepravděpodobné, že by vzhled ocasu (který nespecifikujete) mohl být takový, že by čtyři konce v žádném smyslu nepřipomínaly cípy. Užít slovo čtyřcípý by podle našeho názoru bylo možné i v případě, že by jednotlivé úzké části ocasu byly na konci např. výrazně zaoblené nebo s bambulkami atp. Druhým možným přídavným jménem je výraz čtyřčetný. Z dokladů v databázi Českého národního korpusu syn v9 se zdá, že se používá především, nebo výhradně v botanické terminologii (čtyřčetný květ, čtyřčetné okvětí, javor čtyřčetný, lomikámen čtyřčetný), nejspíš však jen proto, že je ho tam potřeba. Rostliny mají na rozdíl od živočichů častěji takovou „rozbíhavou“ stavbu, které užití daného přídavného jména vyžaduje. Rybí ocas, který se na konci rozbíhá do čtyř částí, lze tedy podle našeho názoru označit třemi způsoby – jako čtverný, čtyřcípý nebo čtyřčetný.
Zvažované varianty:
čtverný
Poslední užití:
24.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo trojitý
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky čtverný, čtyřcípý, čtyřčetný
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla cíp, čtverný
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od slova zoroastrismus?
Klíčové slovo:
zoroastritický
Odpověď:
Přídavná jména od podstatných jmen zakončených na -ismus mají pravidelně zakončení -is-tický (srov. např. komunismus > komunistický, idealismus > idealistický, klientelismus > klientelistický atp.). Analogicky (doklady z reálného užívání jsou nedostatečné) tedy doporučujeme utvořit i přídavné jméno zoroastritický.
Poslední užití:
22.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Adaptace cizích přídavných jmen (par. 2.5.3, s. 386)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky zoroastritický, zoroastrický a zoroastrální
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, podstatné jméno zakončené ve výslovnosti na souhlásku: prostý případ
Konkrétní dotaz:
Jaká je přechýlená podoba od ruského příjmení Litvinov?
Klíčové slovo:
Litvinovová
Odpověď:
Přechýlená podoba od ruského příjmení Litvinov je v češtině Litvinovová. Přechylovací přípona -ov/á se připojuje za plnou podobu příjmení, čímž vznikne podoba Litvinov-ov/á > Litvinovová.
Zvažované varianty:
Litvinovová
Litvinová
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na souhlásku (typ Novák – Nováková)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení substantivní (Novák)
Konkrétní dotaz:
Jaké je společné jméno manželů utvořené od ruského příjmení Litvinov?
Klíčové slovo:
Litvinovovi
Odpověď:
Společné jméno manželů utvořené od ruského příjmení Litvinov má v češtině správnou podobu (manželé) Litvinovovi. Od příjmení Litvinov se přivlastňovací příponou -ův/0 vytvoří přivlastňovací přídavné jméno Litvinov-ův-0 a společná podoba jména manželů pak vznikne vytvořením jeho 1. p. mn. č., tj. (manželé) Litvinov-ov-i > Litvinovovi.
Zvažované varianty:
Litvinovovi
Litvinovi
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
par. 238 (s. 165–166) Adjektiva posesivní
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Königsberg? Píše se správně königsbergský (s -g-), nebo königsberský (bez -g-)?
Klíčové slovo:
königsberský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Königsberg by mělo mít správnou podobu königsberský (bez -g-). U jmen zakončených na ‑berk (příp. ‑berg), ‑perk, ‑burk (příp. ‑burg) se koncové ‑k (příp. ‑g) odsouvá, srov. např. Rožmberk – rožmberský, Kašperk – kašperský, Vimperk – vimperský.
Zvažované varianty:
königsbergský
königsberský
Poslední užití:
7.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, bod 1 Tvoření přídavných jmen od jmen domácích, bod 1.1 Tvoření od jednoslovných místních jmen, bod 1.1.2 Odsouvání hlásek
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: druhově přivlastňovací přídavná jména
Konkrétní dotaz:
Ve spojení kosý kužel ve významu ‚šikmý, zkosený‘ se píše -ý-, ale jaké -í-/-ý- se bude v daném přídavném jméně psát, když půjde o význam ‚kužel patřící kosovi‘? Bude se pak psát kosí, nebo kosý kužel?
Klíčové slovo:
kosí
Odpověď:
Má-li jít o kužel patřící kosovi, bude se správně psát kosí kužel s měkkým -í-. Půjde pak totiž o tzv. druhově přivlastňovací přídavné jméno, které se tvoří příponou -í dodanou k základu výchozího slova kos-.
Zvažované varianty:
kosý
kosí
Poslední užití:
7.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla kosý a kosí
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná podoba společného jména manželů utvořená od příjmení Veselý? Jsou manželé Veselých, nebo manželé Veselí?
Klíčové slovo:
Veselých, Veselí
Odpověď:
Společné jméno manželů utvořené od příjmení Veselý má (ve spisovném jazyce) dvě správné podoby – manželé Veselých a manželé Veselí.
Zvažované varianty:
Veselých
Veselí
Poslední užití:
6.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 1 Pojmenování rodinných příslušníků příjmením rodiny
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Je správně branněbezpečnostní, branně bezpečnostní nebo branně-bezpečnostní, např. průmysl, technika či prostředí.
Klíčové slovo:
branně-bezpečnostní
Odpověď:
Správně by se mělo psát branně-bezpečnostní (průmysl, technika, prostředí atp.). Dané přídavné jméno znamená ‚vztahující se k obraně a bezpečnosti státu, zaměřený na obranu a bezpečnost státu‘ (není tedy utvořeno od spojení branná bezpečnost), a mělo by se proto psát se spojovníkem.
Zvažované varianty:
branněbezpečnostní
branně bezpečnostní
branně-bezpečnostní
Poslední užití:
19.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo branně-bezpečnostní
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo heslo branně-bezpečnostní
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: přechylování obyvatelských jmen, jiné případy
Konkrétní dotaz:
Jak se tvoří obyvatelská jména od dvouslovných zeměpisných jmen, např. Větrný Jeníkov a Králův Dvůr?
Klíčové slovo:
Větrný Jeníkov, Králův Dvůr
Odpověď:
Od dvouslovných zeměpisných jmen typu Větrný Jeníkov a Králův Dvůr se jednoslovná obyvatelská jména (typu Praha > Pražan) netvoří. Potřebujeme-li mluvit o jejich obyvatelích, máme dvě možnosti: jednak lze použít opis, a to pro obě čísla: obyvatel/é Větrného Jeníkova, obyvatel/é Králova Dvora, jednak lze pro množné číslo použít označení typu Větrnojeníkovští, Králo(vo)dvorští (příp. Jeníkovští a Dvorští, je-li z kontextu zřejmé, o jakém Jeníkově či Dvoře se přesně mluví).
Poslední užití:
11.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Větrný Jeníkov a Králův Dvůr
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: přechylování obyvatelských jmen, příponou -ka
Konkrétní dotaz:
Jak se přechýlí slovo Čechoslovák? Mám v disertační práci používat pro občanku Československa výraz Čechoslovačka, nebo Čechoslovenka?
Klíčové slovo:
Čechoslovačka, Čechoslovenka
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny (konkrétně Příruční slovník jazyka českého, I. díl z let 1935–1937, a Slovník spisovného jazyka českého, sv. I. A–M z r. 1960) uvádějí jako přechýlenou podobu slova Čechoslovák jedině výraz Čechoslovačka. Tato podoba převažuje i v databázi Českého národního korpusu SYN v8, kde najdeme 57 jejích výskytů, zatímco podoba Čechoslovenka se tu vyskytuje jen 15× (dotaz [lemma="Čechoslovačka|Čechoslovenka"]). V disertační práci proto doporučujeme používat slovníkovou i převládající podobu Čechoslovačka. Podoba Čechoslovenka je evidentně ovlivněna přechýlením samotného jména Slovenka, z toho důvodu ji nelze považovat za slovotvorně neústrojnou a její užití striktně nedoporučovat; dáváme-li svým doporučením přednost podobě Čechoslovačka, upřednostňujeme podobu, která – snad i díky (už dobové) kodifikaci – převládá v úzu. Pro úplnost je však namístě dodat dvě věci: Vzhledem k malé frekvenci a nevelké potřebě daný výraz používat můžou být pro uživatele potenciálně rušivé obě probírané podoby – odtud naše obhajoba podoby Čechoslovenka. Jistá zdrženlivost při užívání podoby Čechoslovenka pro občanku Československa, tj. pro Češku i Slovenku, je dále namístě ještě z toho důvodu, že výraz Čechoslovenka by mohl evokovat význam vyjádřitelný zhruba jako ‚etnická Slovenka z Čech/Moravy, např. tam narozená, provdaná, usídlená atp.‘ nebo také ‚žena, jejíž jeden rodič je Čech/Česka a druhý Slovák/Slovenka‘.
Zvažované varianty:
Čechoslovačka
Čechoslovenka
Poslední užití:
18.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Čechoslovačka
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Čechoslovačka
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky [lemma="Čechoslovačka|Čechoslovenka"] v SYN v8
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.