Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik obsahuje slovo pneumatika? Nemůžeme se ve škole shodnout, zda je 4slabičné, nebo 5slabičné.
Klíčové slovo:
pneumatika
Odpověď:
Spojení eu je v přejatých slovech v češtině někdy vnímáno jako dvojhláska, jindy jako dvě samostatné samohlásky. Pneumatika je jedním z příkladů tohoto jevu, které uvádí příručka Výslovnost spisovné češtiny. Je jej tedy možné pociťovat jako 4slabičné, tj. [pneu-ma-ty-ka], i jako 5slabičné, tedy [pne-u-ma-ty-ka]. Pro úplnost ještě upozorňujeme, že dělení slov na slabiky, což je záležitost mluvené řeči, nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme daný výraz v písmu, když se ocitne na konci řádku.
Poslední užití:
7.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Je hláska „r“ ve slově sport slabikotvorná?
Klíčové slovo:
slabikotvorné r
Odpověď:
Hláska „r“ je v češtině slabikotvorná pouze tehdy, když tvoří tzv. jádro slabiky, kde se nevyskytuje žádná samohláska, např. ve slově krk nebo prst, dále ve 2. slabice 2slabičného jména Petr atp. (jak je vidět, slabikotvorné „r“ nemůže stát v bezprostředním sousedství samohlásky). Ve velké většině výskytů tedy hláska „r“ slabikotvorná není. Výraz sport je 1slabičný, jádrem jeho jedné slabiky je samohláska „o“ a žádné slabikotvorné „r“ se zde nenachází. Připomeňme ještě, že kromě slabikotvorného „r“ existuje v češtině i slabikotvorné „l“, např. ve slově hlt, dále pak „m“ a omezeně i „n“.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „Eva i Jana a Jan“? Chci se ujistit, zda spojky „i“ a „a“ se počítají jako normální slabiky.
Klíčové slovo:
a; i
Odpověď:
Spojení „Eva i Jana a Jan“ má celkem 7 slabik. Jak spojka „i“, tak spojka „a“ obsahuje právě jednu samohlásku, tj. tzv. slabičné jádro, což je v češtině jediná nutná podmínka vzniku slabiky (kromě samohlásek mohou jádro tvořit i tzv. slabikotvorné souhlásky, to se ale daných slov netýká). Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Jaké máme v češtině neslabičné předložky?
Klíčové slovo:
neslabičné předložky
Odpověď:
Mezi tzv. neslabičné předložky se v češtině řadí „v“, „k“, „s“, „z“. Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v zemi“ slabikujeme [vze-mi], spojení „k tomu“ [kto-mu], spojení „s tebou“ [ste-bou] a spojení „z domu“ [zdo-mu].
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „pejsek se ukryl v domě“? Chci se ujistit, zda předložka „v“ se nepočítá jako samostatná slabika, ale připojí se k následující slabice „do“.
Klíčové slovo:
v
Odpověď:
Spojení „pejsek se ukryl v domě“ má celkem 7 slabik. Předložka „v“ se opravdu řadí mezi tzv. neslabičné předložky (kromě ní jde v češtině ještě o „k“, „s“, „z“). Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v domě“ slabikujeme jako [vdo-mňe]. Jednoslabičná mohou být pouze ta slova, která obsahují tzv. slabičné jádro, tj. nejčastěji samohlásku, případně slabikotvornou souhlásku, což neslabičná předložka „v“ není. Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „sýkorka je na stromě“? Chci se ujistit, zda předložka „na“ se počítá jako normální slabika.
Klíčové slovo:
na
Odpověď:
Spojení „sýkorka je na stromě“ má celkem 7 slabik. Předložka „na“ obsahuje právě jednu samohlásku, tj. tzv. slabičné jádro, což je v češtině jediná nutná podmínka vzniku slabiky (kromě samohlásek mohou jádro tvořit i tzv. slabikotvorné souhlásky, to se ale slov typu „na“ netýká). Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Hláskování konkrétního slova, počet hlásek ve slově
Konkrétní dotaz:
Z kolika hlásek se skládá kořen slova rozběhla? Domnívám se, že kořenem zde je -běh-, což jsou 3 hlásky, nikoli 4 hlásky, jak je uvedeno v řešení testu.
Klíčové slovo:
-běh-
Odpověď:
Máte pravdu, že kořenem slovesného tvaru rozběhla je -běh-. Vzhledem k tomu, že daný výraz vyslovujeme jako [rozbjehla], je evidentní, že kořen -bjeh- se skládá ze 4 hlásek, které však zapisujeme pouze 3 písmeny (tj. písmeno „ě“ zde označuje dvě hlásky, a to [j] a [e]). Je nezbytné vzít v úvahu, že počet písmen a počet hlásek si v češtině ne vždy odpovídají. Při počítání hlásek je nutné vycházet z výslovnosti, nikoli z grafické podoby daného slova. Právě tuto znalost zjevně úloha testuje, v řešení tedy žádná chyba není.
Poslední užití:
25.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Jak se přesně v češtině určují hranice slabik? Když máme např. slovo „město“, bude slabičné dělení [mňe-sto], nebo [mňes-to]? Jako učitelka to potřebuji vědět kvůli cvičení z učebnice, kde mají žáci přesně určit počet otevřených a zavřených slabik. Takovýchto ne zcela jednoznačných slov je tam bohužel více.
Klíčové slovo:
hranice slabiky
Odpověď:
Ačkoli členění řeči na slabiky nedělá potíže ani malým dětem a jednotlivé slabiky intuitivně bez problémů poznáme, není možné stanovit jednoduchou a přesnou definici slabiky. S tím souvisí i to, že nejen v češtině nejsou hranice slabik dány vždy jednoznačně a mnohdy bývá více možných řešení. Vámi uvedené slovo „město“ lze rozdělit na slabiky přesně tak, jak uvádíte, tedy [mňe-sto] (obě slabiky jsou tedy otevřené) i [mňes-to] (první slabika je zavřená, druhá otevřená). Je prokázáno, že existují mluvčí, kteří v těchto případech podvědomě preferují spíše slabiky otevřené, jiní naopak zavřené. Ani jeden z uvedených způsobů nelze považovat za „lepší“, „správnější“. Je tedy opravdu s podivem, že se v učebnici vyskytuje cvičení požadující přesné určení počtu otevřených a zavřených slabik, přičemž se zde evidentně vyskytují výrazy, které lze slabikovat více způsoby, a dojít tak k odlišnému číslu. Na závěr pro jistotu dodejme, že ne vždy je tato problematika vysvětlena s dostatečným důrazem na fakt, že dělení slov na slabiky je záležitost výhradně mluvené řeči a nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme dané výrazy v písmu, když se ocitnou na konci řádku.
Zvažované varianty:
[mňe-sto]
[mňes-to]
Poslední užití:
3.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915#nadpis1
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Jak se slabikuje slovo restaurace? Jde o úkol pro 2. třídu ZŠ. Paní učitelka údajně po poradě s dalšími češtináři tvrdí, že hláska „u“ se zde vyděluje zvlášť, tj. [res-ta-u-ra-ce].
Klíčové slovo:
restaurace
Odpověď:
Paní učitelka se spolu s ostatními bohužel naprosto mýlí. Slovo restaurace slabikujeme [res-tau-ra-ce], případně [re-stau-ra-ce]. V každém případě obsahuje dvojhlásku [au], nikoli tedy dvě samostatné samohlásky [a] a [u] následující za sebou. Dvojhláska [au] zde tvoří jádro jedné slabiky, celkově má daný výraz 4 slabiky. Smyslem zadaného úkolu je podle našeho názoru ukázat, že se v češtině kromě dobře známé dvojhlásky „ou“ vyskytuje (např. v přejatých výrazech) mj. rovněž dvojhláska „au“. Dodejme pro úplnost, že dělení slov na slabiky, což je záležitost mluvené řeči, nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme daný výraz v písmu, když se ocitne na konci řádku. Ani to ale nevysvětluje, o co paní učitelka své tvrzení opírá (v písmu na konci řádku totiž lze dělit: re-s-tau-ra-ce).
Poslední užití:
27.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Je předložka „v“ slabikotvorné čili jednoslabičné slovo?
Klíčové slovo:
v
Odpověď:
Nikoli, předložka „v“ se řadí mezi tzv. neslabičné předložky (kromě ní jde v češtině ještě o „k“, „s“, „z“). Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v zemi“ slabikujeme jako [vze-mi].
Jednoslabičná mohou být pouze ta slova, která obsahují tzv. slabičné jádro, tj. nejčastěji samohlásku, případně slabikotvornou souhlásku, což neslabičná předložka „v“ rozhodně není. Na závěr ještě dodejme, že spojení „slabikotvorné slovo“ nedává dobrý smysl. Slabikotvornost je totiž vlastnost hlásek, nikoli slov. Lze však např. konstatovat, že slovo „v“ neobsahuje žádnou slabikotvornou hlásku.
Poslední užití:
25.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolikaslabičné je slovo aviatik – 3slabičné, nebo 4slabičné?
Klíčové slovo:
aviatik
Odpověď:
Výraz aviatik vyslovujeme v češtině jako [avijatyk], obsahuje tedy 4 samohlásky, a je proto 4slabičné; slabikujeme ho [a-vi-ja-tyk]. Upozorňujeme, že dělení slov na slabiky, což je záležitost mluvené řeči, nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme daný výraz v písmu, když se ocitne na konci řádku.
Poslední užití:
4.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915#nadpis1
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://www.czechency.org/slovnik/SLABIKA
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolikaslabičné je slovo „ono“? Domnívám se, že je dvouslabičné, avšak prý je ve skutečnosti jednoslabičné (podle jiného pojetí).
Klíčové slovo:
ono
Odpověď:
Výraz „ono“ obsahuje dvě samohlásky (oddělené souhláskou „n“), je tudíž dvouslabičné. Ačkoli existují různé definice slabiky a různé přístupy k popisu její struktury, nedomníváme se, že by některý z uznávaných vědeckých přístupů umožňoval hodnotit zájmeno „ono“ v češtině jako jednoslabičné. Slabičná stavba navíc musí odpovídat přirozenému jazykovému citu uživatelů dané řeči (slabikování ovládají již malé děti).
Poslední užití:
4.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915#nadpis1
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://www.czechency.org/slovnik/SLABIKA
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Jsou výrazy typu „a“ nebo „o“ také jednoslabičná jako např. slovo „dům“?
Klíčové slovo:
a; o
Odpověď:
Ano, takovéto výrazy jsou rovněž jednoslabičné. Obsahují právě jednu samohlásku, tj. tzv. slabičné jádro, což je v češtině jediná nutná podmínka vzniku slabiky (kromě samohlásek mohou jádro tvořit i tzv. slabikotvorné souhlásky, to se ale slov typu „a“ nebo „o“ netýká). Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
30.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Jak se dělí na slabiky slovo „olympiáda“? Chápu na základě informací z Internetové jazykové příručky správně, že v současnosti se považuje -piá- za jednu slabiku?
Klíčové slovo:
olympiáda
Odpověď:
Slovo „olympiáda“ se vyslovuje jako [olimpijáda], slabikuje se tedy jako [o-lim-pi-já-da]. Část -piá- tedy představuje dvě slabiky, nikoli jednu. Internetová jazyková příručka sice obsahuje u každého hesla návod na dělení, to se však netýká dělení na slabiky (tj. zvukové charakteristiky slova), ale dělení slov v grafice na koncích řádků. Podrobnější informace o tomto dělení se nacházejí ve výkladové části, příslušný odkaz je u každého rozděleného slova uveden. V psaném textu se opravdu část -piá- na konci řádku nerozděluje, s počtem slabik to však nijak nesouvisí.
Poslední užití:
22.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolikaslabičné je slovo „Dianina“? Domnívám se, že je tříslabičné, protože v Internetové jazykové příručce je u hesla „Diana“ dělení Dia-na.
Klíčové slovo:
Dianina
Odpověď:
Nikoliv, slovo „Dianina“ je čtyřslabičné, vyslovujeme ho jako [di-ja-ňi-na]. Dělení slov na slabiky je záležitost mluvené řeči a nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme dané výrazy v písmu, když se ocitnou na konci řádku (IJP zachycuje právě dělení slov na konci řádku, nikoli slabikování, podrobnější informace se nacházejí ve výkladové části, příslušný odkaz je u každého rozděleného slova uveden).
Poslední užití:
1.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Odpovídá si vždy plně slabikování a dělení slov v grafice?
Odpověď:
Nikoliv. Dělení slov na slabiky je záležitost mluvené řeči a nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme dané výrazy v písmu, když se ocitnou na konci řádku. Např. slovo „kotva“ můžeme slabikovat jak [kot-va], tak i [ko-tva], avšak v písmu by se mělo dělit výhradně jako kot-va. Výraz „reggae“ lze v grafice rozdělit různými způsoby: re‑g‑gae, avšak slabikujeme výhradně [re-gé]. Číslovku „osm“ pak v písmu nedělíme, jde však o dvě slabiky, protože ji vyslovujeme jako [o-sm] se slabikotvornou souhláskou „m“ nebo [o-sum] s vkladnou samohláskou „u“.
Poslední užití:
10.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolikaslabičné je slovo „všech“? V testu u přijímacích zkoušek bylo uvedeno, že je dvouslabičné.
Klíčové slovo:
všech
Odpověď:
Výraz „všech“ obsahuje právě jednu samohlásku („e“) a žádnou slabikotvornou souhlásku, je tudíž jednoslabičné.
Poslední užití:
29.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Pokud mám určit počet slabik ve větě, považují se za slabiky i spojky a předložky?
Odpověď:
Slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí. Pokud tedy máme spočítat veškeré slabiky ve větě, jejíž součástí jsou i předložky a spojky, není namístě je (ani žádná jiná slova) vynechávat. Existují však i tzv. neslabičné předložky „s“, „z“, „v“, „k“, které neobsahují tzv. slabičné jádro, tj. nejčastěji samohlásku, případně slabikotvornou souhlásku. Netvoří tak samostatnou slabiku, ale připojují se ke slabice následující (např. slovní spojení „v noze“ slabikujeme jako [vno-ze], jde tedy celkem o dvě slabiky; spojení „k nám“ tvoří dohromady pouze jednu slabiku [knám]). Na okraj dotazu upozorňujeme, že dělení slov na slabiky, což je záležitost mluvené řeči, nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme dané výrazy v písmu, když se ocitnou na konci řádku.
Poslední užití:
29.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Obecné principy hláskování
Konkrétní dotaz:
Kolik hlásek zastupuje písmeno y?
Klíčové slovo:
y
Odpověď:
Písmeno y označuje v češtině stejnou i-ovou samohlásku jako písmeno i, zastupuje tedy pouze jednu hlásku. Podrobnější informace o písmenu y naleznete např. v Internetové jazykové příručce nebo v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, které jsou dostupné i on-line.
Poslední užití:
28.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://www.czechency.org/slovnik/%C4%8CESK%C3%9D%20PRAVOPIS
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vztah zvukové a grafické stránky jazyka; Z historie českého pravopisu
Dotaz:
Obecné principy hláskování
Konkrétní dotaz:
Kolik hlásek zastupuje písmeno x?
Klíčové slovo:
x
Odpověď:
Písmeno x označuje v češtině obvykle souhláskovou skupinu [ks] nebo [gz], zastupuje tedy dvě hlásky (srov. např. slova maximum [maksimum], exit [egzit]).
Poslední užití:
28.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://www.czechency.org/slovnik/%C4%8CESK%C3%9D%20PRAVOPIS
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.