Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID kategorie dotazů: #130 [Pravopisná podoba].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 2/41, položky: 11-20/407
Stav:
#14807
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Jak se v českém textu píše italský chléb [fokáča]? Může se psát česky, nebo se zachovává původní podoba?
Klíčové slovo: focaccia
Odpověď: Internetová jazyková příručka i Akademický slovník současné češtiny uvádějí toto slovo v původní pravopisné podobě focaccia. Výslovnost může být [fokáča] i [fokača]. Doklady z korpusu SYN v 14 ukazují, že počeštěná pravopisná podoba fokáča se objevuje jen ojediněle – v korpusu je zachyceno pouze 5 dokladů, varianta fokača není doložena vůbec. Původní podoba focaccia je zachycena 592×.
Zvažované varianty:
focaccia fokáča fokača
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14776
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Je správně stát majlant, nebo majland? A proč?
Klíčové slovo: majlant
Odpověď: Majland, Majlant i Majlont jsou zastaralé a nespisovné (obecněčeské) výrazy, jimiž se označovalo italské město Milán (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost). Jak uvádí Český etymologický slovník Jiřího Rejzka, do češtiny se tato jména dostala přes německé Mailand. Z daných pojmenování vznikl přenesením významu výraz pro ‚velké množství, hojnost, zpravidla peněz‘, neboť čeští vojáci si za rakousko-italských válek ztotožňovali Milán s blahobytem a bohatstvím. Vzhledem k tomu, že majland, majlant a majlont jsou slova nespisovná, charakteristická pro neformální, mluvené vyjadřování, není možné způsob jejich zápisu opřít o žádnou kodifikační příručku, které se obvykle zaměřují jen na spisovný jazyk. S poměrnou jistotou však můžeme pomocí databáze korpusu SYN v11 zjistit, která z variant se častěji užívá. Zřejmé je, že výrazně převažuje podoba majlant (2 700 výskytů), podoba majland se (po odečtení homonymních podob vztahujících se např. k fotbalovému klubu AC Majland) objevuje spíše zřídka (83 výskytů). Není bez zajímavosti, že výraz Majlont v současné češtině označuje pouze neoficiální, regionální pojmenování odstavného nádraží v Brně, což je patrně důsledek zkomolení názvu čtvrtě Maloměřice, v níž se nachází. Nejfrekventovanější variantu majlant (s významem velké bohatství, velká suma peněz) zaznamenává i Slovník nespisovné češtiny. Ten zachycuje i variantu majlont, u níž uvádí, že jde o brněnský výraz pro bohatství.
Zvažované varianty:
majlant majland
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Majlant a majland

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14775
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: V tisku občas narážím na zápis slova expertíza, či dokonce expertýza místo expertiza. Změnilo se něco v přístupu k pravopisu tohoto slova? Která podoba se dnes doporučuje?
Klíčové slovo: expertiza; erpertíza
Odpověď: Nejčastějším zápisem, který jako jediný doporučovala např. Pravidla českého pravopisu či Slovník spisovné češtiny a Nový akademický slovník cizích slov, je podoba expertiza – v korpusu SYN v11 lze najít 20 422 jejich výskytů. Máte však pravdu, že v úzu se vyskytují rovněž pravopisné varianty expertíza a expertýza, reflektující výslovnost dlouhé samohlásky. První z nich je doložena relativně hojně, v korpusu SYN v11 lze nalézt 4 204 jejích výskytů, avšak je v rozporu s tradičním doporučením, že se v přejatých slovech po d, t, n nepíše dlouhé í (kvůli zamezení nežádoucímu měkčení předcházející souhlásky). Vzhledem k tomu, že zde k nenáležitému měkčení v praxi zjevně nedochází (tj. s výslovností [eksperťíza] se nesetkáváme), považujeme grafickou podobu expertíza za přijatelnou, a proto ji nově zachycuje i Akademický slovník současné češtiny a Internetová jazyková příručka. Počet dokladů počeštěné varianty expertýza je v úzu zatím nízký, v korpusu SYN v11 lze nalézt jen 112 jejích výskytů. Lze tedy předpokládat, že ji uživatelé dosud nevnímají jako rovnocennou variantu. Je však pravopisně systémová a jejímu užití nic nebrání. Na závěr ještě dodejme, že se dříve vyskytoval rovněž zápis expertisa, který je v dnešní době již spíše výjimečný, korpus SYN v11 obsahuje jen 54 takových zápisů, a je obvykle pociťován jako archaický či jinak stylově příznakový.
Zvažované varianty:
expertiza expertíza expertýza
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Expertíza

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14774
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Jak se má psát název studené zeleninové polévky: gazpacho, nebo gaspacho? Setkávám se v praxi s oběma podobami.
Klíčové slovo: gazpacho; gaspacho
Odpověď: Máte pravdu, že se v českých textech název tohoto pokrmu vyskytuje v obou uvedených podobách, přičemž v korpusu SYN v11 je varianta gazpacho přibližně 11× častější než gaspacho (najdeme tu 815× podobu gazpacho a 75× podobu gaspacho). Z jazykového hlediska mají oba zápisy své opodstatnění: pravopisná podoba gazpacho odpovídá španělštině, varianta gaspacho pak portugalštině. V tomto ohledu je nutno doplnit, že zatímco v příručkách z oboru gastronomie se setkáváme spíš s grafickou podobou gazpacho (srov. např. Labužníkův lexikon od V. Poštulky, Paseka 2004), Nový akademický slovník cizích slov obsahuje pouze heslo gaspacho, u kterého ovšem nenáležitě uvádí, že je daný výraz španělského původu. Domníváme se, že jde v tomto případě spíš než o autorský záměr o omyl. V Internetové jazykové příručce a Akademickém slovníku současné češtiny jsou uvedeny obě pravopisné možnosti: gazpacho i gaspacho. Dubleta existuje rovněž ve zvukové rovině, kde kolísá samohlásková délka: můžeme vyslovovat [gaspačo] i [gaspáčo] (rozdíl s/z se zde díky pravidelné asimilaci znělosti neprojevuje).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Gazpacho, gaspacho

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14773
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Máme psát kombucha, nebo kombuča?
Klíčové slovo: kombucha; kombuča
Odpověď: Můžete psát jak kombucha, tak kombuča. Obě možnosti zachycuje např. Internetová jazyková příručka i Akademický slovník současné češtiny. Starší jazykové příručky – např. Nový akademický slovník cizích slov nebo Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) – doporučují podobu kombuča (SSJČ označuje variantu kombucha jako řidší). Doklady z Českého národního korpusu i internetu ukazují, že v současných textech je výrazně frekventovanější varianta kombucha. V korpusu SYN v14 je poměr cca 1380 : 20. Většina uživatelů češtiny bude proto pravopisnou podobu kombucha vnímat jako základní. Je vhodné doplnit, že z japonštiny přejatý výraz psaný v češtině kombucha lze vyslovovat dvojím způsobem, a to [kombucha] nebo [kombuča]. Daný nápoj byl v určité době u nás známý jako kombuča a po jisté přestávce získal popularitu znovu, avšak místo počeštěné formy kombuča se začalo upevňovat „opětovně převzaté“ pojmenování kombucha. Přejatá slova se obvykle při začleňování do češtiny pravopisně proměňují v souladu s výslovností, nelze však považovat za chybné, pokud výslovnost odráží grafickou stránku slova. Tak je tomu v tomto případě – zvuková forma [kombucha] je nyní nejen vysoce frekventovaná, ale rovněž noremní. Podrobnější výklad k výslovnosti najdete v kategorii „Ortoepie“ po zadání klíčového slova kombucha.
Zvažované varianty:
kombucha kombuča
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Kombucha

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14694
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz: Jak vysvětlit dítěti, proč se slovo deník píše s jedním n, když výraz denní píšeme se dvěma n? Deník jsou přece denní noviny, je tam jasná spojitost.
Klíčové slovo: deník
Odpověď: Přídavná jména odvozená příponou -ní/-ný od podstatných jmen se slovotvorným základem končícím na -n/-ň se píšou se dvěma n: den – denní, holeň – holenní, vina – vinný, cena – cenný. Jestliže z těchto přídavných jmen odvozujeme další podstatná jména, pak před příponou -ík (a rovněž příponami-ice, -ina) mají n pouze jedno. Např. denní – deník, holenní – holínky, vinný – viník, cenný – ceník, cenina. Vysvětlení určitých slovotvorných postupů nebývá jednoduché, protože výchozí základ není vždy možné jednoznačně určit. Pro uživatelskou praxi je proto jednodušší si zapamatovat, že v češtině u žádného podstatného jména nepíšeme na konci -nník, ale jedině -ník (např. kavárník, lékárník, továrník, holubník, botník, básník, cedník, varhaník). Doplňujeme, že ve slovenštině je tomu jinak, v ní se píše den – denný, denník, denníkový.
Zvažované varianty:
deník denník
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní n – nn
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní n – nn

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14661
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Můžeme v českém textu použít pro [krambl], tedy dezert z ovoce a drobenky, počeštěný zápis krambl, nebo máme raději ponechat původní podobu crumble?
Klíčové slovo: crumble, krambl
Odpověď: Pravopisná podoba názvu anglického dezertu s výslovností [krambl] není v češtině ustálená, výraz zatím není zcela zdomácnělý, přestože jeho obliba roste. V Českém národním korpusu i na internetu zatím převažují doklady původního zápisu crumble (v korpusu SYN v13 je 432 záznamů). Postupně se však prosazuje také počeštěná pravopisná podoba krambl, skloňovaná podle vzoru „hrad“, např. ovocný krambl; i tak tradiční záležitost, jako je drobenka, získá v kramblu úplně nový rozměr; zvláště do kramblů se blumy předem opékají, aby ze sebe při zakrytí drobenkou vydaly tu nejlepší šťávu; objevují se v piškotových či třených těstech, pájích a kramblech. V korpusu SYN v13 najdeme 87 dokladů. Obě možnosti zápisu najdete v Internetové jazykové příručce a Akademickém slovníku současné češtiny. Pravopisné varianty jsou rovnocenné, můžete volit kteroukoli z nich.
Zvažované varianty:
crumble krambl
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14658
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Máme v textu o léčbě pomocí výtažků z pupenů rostlin psát gemmoterapie, nebo gemoterapie? Na internetu nacházím obě možnosti.  
Klíčové slovo: gemmoterapie
Odpověď: Složené výrazy obsahující v druhé části slovo terapie jsou v češtině běžné, např. balneoterapie, kinezioterapie, muzikoterapie, chemoterapie, psychoterapie. Pojmenování jednoho z oborů alternativní medicíny, který se zabývá výrobou bylinných tinktur z pupenů rostlin (popř. i z dalších mladých rostlinných tkání, jako jsou výhonky, lýko, kořeny, klíčící semínka), vzniklo spojením slov terapie a gemma, což je latinsky pupen, přeneseně i drahý kámen. Skutečnost, že tento výraz může mít dva významy, přispívá k určité neustálenosti pravopisné podoby slov, která s latinským gemma souvisejí. U přejímek odvozených ze základů obsahujících zdvojená písmena někdy dochází ke zjednodušování. Tento proces není přímočarý, a nelze tedy předvídat, zda se u určitého výrazu postupně prosadí. Původní podobu totiž zachovávají i výrazy, které se v češtině užívají již dlouho a dosti běžně, např. interrupce, billboard, summit, lemma, buddhismus. Některé výrazy existují ve dvou pravopisných variantách. Zjednodušená forma se prosazuje obvykle v publicistice, původní pravopis se zdvojeným písmenem bývá respektován v úzce odborných textech. Příkladem takových slov je např. borelióza/borrelióza (spirochety rodu Borrelia), mamografie/mammografie (mamma je mléčná žláza savců). Z dalších slov s možností variantního zápisu připomeňme bestseller/bestseler, chilli/chili (i čili).  V korpusu SYN v12 je zjednodušený zápis gemoterapie doložen 22x, podoba gemmoterapie 304x. Naprostá většina dokladů se týká léčby tinkturami z pupenů, pouze 2x jde o využití kamenů (např.: v Mongolsku jsem měl možnost vidět gemoterapii, léčení pomocí drahých kamenů, v každodenní praxi), 3x nelze význam jednoznačně určit (také lze využít gemoterapie nebo čínské medicíny). Z dokladů lze soudit, že ve spojitosti s drahými kameny se uplatňuje zjednodušená podoba gemoterapie (dokladů je však značně málo). Ostatně s jedním m doporučuje psát už SSJČ i výraz gema, jímž se označuje šperk; drahokam s negativním reliéfem. V korpusu jsou doloženy i další výrazy související s drahými kameny odvozené z tohoto základu, a to gemolog/gemoložka (např. gemolog a soudní znalec oboru drahé kameny a kovy; dobrý gemolog však dokáže rozeznat jakýkoli syntetický smaragd), gemologický (rozpoznání skleněné kompozice od pravých kamenů je bez bližšího gemologického výzkumu nemožné). Na internetu lze najít kontakty na různé gemologické laboratoře, které nabízejí identifikaci a certifikaci diamantů, drahých kamenů a šperků.  Naproti tomu v souvislosti s léčbou pomocí výtažků z pupenů je dnes obvyklejší volit zápis se dvěma mm: gemmoterapie (a rovněž tak gemmoterapeutikum, gemmoterapeutka, gemmoterapeutický). Např.: Suroviny pro gemmoterapii jsou sklízeny na jaře z mladých rostlin; gemmoterapeutika z pupenů habru a modřínu; známá bylinářka a gemmoterapeutka; gemmoterapeutická tinktura. Proto doporučujeme volit spíše tuto možnost (přestože i zápis gemoterapie lze považovat za vhodný).   Netroufáme si předvídat, zda i v budoucnu bude počet m ve slově gem(m)oterapie signalizovat, zda výraz odkazuje k významu ‚pupen‘, nebo ‚kámen‘. Není vyloučené, že v obou významech dojde ke zjednodušení zápisu. To v podstatě naznačil už slovník neologizmů Nová slova v češtině 2 (Academia 2004), v němž je jako základní uvedena podoba gemoterapie jak pro terapii pomocí výtažků z pupenů, tak pro terapii pomocí drahých kamenů. Pro úplnost doplňujeme, že jedno m se podle NASCS (Academia 2007) píše i v odborném výrazu gemace s významem pučení. 
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14648
Užití:
0 0 0
Dotaz: Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz: Víme, že bychom to měli říct raději jinak, ale zajímá nás, jestli se píše šúrovat, nebo šůrovat.
Klíčové slovo: šúrovat; šůrovat
Odpověď: Nespisovné výrazy bývají v jazykových příručkách zachyceny jen výjimečně, jejich podoba tedy nebývá stanovena závazně. Z historického hlediska je vhodnější psát ú, jelikož nejde o domácí výraz s původní dvojhláskou uo (podrobněji viz IJP v kapitole Z historie českého pravopisu). Podobu šúrovat zachycuje Slovník nespisovné češtiny, který uvádí, že obecněčeský výraz šúrovat vznikl z německého schuren (dnes scheuern) s významem ‚třít, drhnout, otírat‘. Avšak protože jde o dlouhé u uprostřed slova, upřednostňují mnozí pisatelé zápis s ů (o psaní ú/ů viz příslušná kapitola v IJP). To ukazují i doklady z Českého národního korpusu (korpus SYN v11) – v publicistice a beletrii se objevují obě možnosti zápisu: šůrovat i šúrovat, podoba s ů převažuje (z celkového počtu 199 dokladů jsou 134× doloženy tvary s ů a 65× tvary s ú). Podobně, jako je tomu u některých dalších nespisovných výrazů (srov. čúza/čůza, lúzr/lůzr, čúrek/čůrek), lze i v tomto případě připustit jak podobu šúrovat, tak šůrovat.
Zvažované varianty:
šúrovat šůrovat
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Z historie českého pravopisu

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14647
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Říká se jednoduché ruční vrtačce správně švidřík, nebo svidřík?
Klíčové slovo: svidřík
Odpověď: Ruční vrták uváděný do pohybu maticí posunovanou po vřetenu se strmým závitem, resp. jednoduché mechanické zařízení, které převádí přímočarý pohyb na pohyb rotační, se podle dostupných zdrojů jmenuje svidřík. Takto výraz zachycuje Internetová jazyková příručka, Slovník spisovného jazyka českého, Technický slovník naučný i internetová Wikipedie. Zápis svidřík zcela jednoznačně převažuje i v nepříliš početných dokladech v korpusu SYN v11 (svidřík tu má 61 výskytů) a na internetu. Podoba švidřík se objevuje jen výjimečně, např. v korpusu SYN v11 není zaznamenán žádný její doklad. Není vyloučené (ale bohužel nemáme, jak bychom to ověřili), že se varianta švidřík používá v některých nářečních oblastech (pokud ano, pak nejspíše v severní části našeho území). Podle Českého etymologického slovníku totiž český název svidřík nejspíš souvisí s polským výrazem świder (s významem ‚nebozez, vrták‘). Historický slovník slovenského jazyka zaznamenává podoby svider, sveder a zmiňuje jako výchozí jazyk němčinu. Slovenský etymologický slovník však bohužel slovo neuvádí. Předpokládané praslovanské východisko svъrd-/sverd- patrně souvisí s indoevropským su̯er- s významem ‚bodat, hnisat‘. Slovo svidřík se v češtině objevuje od 19. století.  Vedle podstatného jména svidřík se užívá také přídavné jméno svidříkový. Z nabídky drobných pracovních nástrojů si můžete kromě svidříku vybrat třeba svidříkový šroubovák, svidříkovou vrtačku nebo svidříkové kleště.
Zvažované varianty:
švidřík svidřík
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Technický slovník naučný. 2001–2005.
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.