Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na krácení kořenové samohlásky při skloňování podstatných jmen. Četla jsem v Akademické příručce českého jazyka, že v 7. pádě množného čísla (a rovněž ve 2. 3. a 6. pádě) bývají dvě možnosti, např. brána – branami i bránami. Platí to i pro slovo práce? Je správný i tvar prácemi?
Klíčové slovo:
práce
Odpověď:
Podstatné jméno práce má v 7. pádě množného čísla pouze tvar pracemi. U tohoto podstatného jména dochází v některých pádech (7. p. jednotného čísla a 2., 3., 6. a 7. p. množného čísla) ke krácení kořenové samohlásky. Poučení, které jste našla v Akademické příručce českého jazyka, se týká podstatných jmen ženského rodu skloňovaných podle vzoru „žena“, k nimž patří zmiňovaná brána, dále např. dráha, žíla (ale nikoli podstatné jméno práce).
Doklady z ČNK syn v8 ukazují, že varianta prácemi se sice občas objevuje, ale ve srovnání s náležitým tvarem pracemi ojediněle. Poměr výskytů je 161x prácemi a 26 000x pracemi.
Zvažované varianty:
pracemi
prácemi
Poslední užití:
4.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování ženských jmen vzoru „žena“ – 2. p. mn. č.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování ženských jmen vzoru „žena“ – 2. p. mn. č.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se krátce, nebo dlouze: okupatský gaz/gáz? Pisatel má krátce gaz, našla jsem spíše podobu gáz.
Klíčové slovo:
gaz; gáz
Odpověď:
Ve výkladových slovnících češtiny výraz gaz/gáz (s významem lehký terénní automobil) zachycen není. Toto terénní vojenské vozidlo bylo označeno iniciálovou zkratku GAZ (v azbuce ГАЗ, Gorkovskij avtomobilnyj zavod), z níž byla odvozena neformální označení gazík/gazik/gázík a gaz/gáz. V NASCS jsou doloženy podoby gazík a gazik. Vzhledem k tomu, že iniciálová zkratka neobsahuje dlouhé, ale krátké A, je logičtější používat krátké a rovněž ve výrazech gazík a gaz. Uživatelská praxe je však poněkud jiná. Podle dokladů z ČNK a internetu podoba gazík výrazně převažuje nad gázík (a rovněž i nad gazik), u varianty gaz/gáz je užití zhruba vyvážené. Slovník nespisovné češtiny zachycuje podoby gáz a gazík. Vzhledem k tomu, že nejde o základní oficiální označení GAZ, je možné užít podobu gaz i gáz.
Zvažované varianty:
gaz
gáz
Poslední užití:
5.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Celý život se domnívám, že výtrus se může pojmenovat i slovem spóra, ale všude nacházím zápis spora.
Klíčové slovo:
spora
Odpověď:
IJP, NASCS, PČP i SSJČ zachycují jako synonymum pro výtrus jen podobu spora, stejná podoba je uvedena už i v PSJČ. Přestože podle jazykových příruček podoba s ó (spóra, spóry) nikdy nebyla kodifikována, je podle dokladů v ČNK značně rozšířená, občas dokonce i v odborné literatuře (např. Úvod do mikrobiologie, Základy lékařské mikrobiologie, Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin apod.). Jiné odborné tituly a např. přírodovědný časopis Živa však užívají náležitý zápis spora.
Zvažované varianty:
spora
spóra
Poslední užití:
20.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o slovo perihelium/perihélium. V IJP jsem našel podobu perihelium, ve starším SSJČ je uvedeno dlouhé é: perihélium. Raději bych volil podobu perihelium, ale nevím, zda je to tak v pořádku.
Klíčové slovo:
perihelium
Odpověď:
Podoba perihelium je naprosto v pořádku, délka samohlásky (zápis bez kvantity) odpovídá současným doporučením, hodnotí se jako základní. Zápis perihelium najdete jak v IJP, tak např. v NASCS. SSJČ vycházel v letech 1960–1971, zachycuje tedy starší variantu. Podle dokladů v ČNK syn v8 podoba perihelium jednoznačně převažuje i v uživatelské praxi.
Zvažované varianty:
perihelium
perihélium
Poslední užití:
18.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Našla jsem v IJP, že můžeme psát alpinum i alpínum, je některá z možností vhodnější? V publikaci, kterou připravujeme pro Alpinum klub Plzeň, je v názvu uvedeno Rok v alpínu. Myslím si, že by bylo vhodné to sjednotit.
Klíčové slovo:
alpinum; alpínum
Odpověď:
Stejně jako IJP uvádí obě možnosti psaní (alpinum i alpínum) také nový Akademický slovník současné češtiny. Z jazykového hlediska jde o rovnocenné varianty, doklady z ČNK ukazují, že častěji se píše krátce alpinum. Souhlasíme, že v rámci jedné publikace je vhodné dodržovat jednotný způsob zápisu. Je však pravda, že v názvech se někdy udržuje tradiční způsob psaní, který se může lišit od současných doporučení. V tomto případě je situace pravděpodobně ovlivněna i nejednotnými údaji ve starších zdrojích: SSJČ z 60. let minulého století uvádí obě možnosti, zatímco novější SSČ (z roku 1994) má heslo alpínum a NASCS (2005) alpinum. Nejnovější zdroje se vracejí k dubletě.
Zvažované varianty:
alpinum
alpínum
Poslední užití:
26.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píšeme o zmenšeninách parních strojů – strojcích poháněných párou, tzv. párničkách. Běžně se říká, že pracují pod parou. Můžu použít krátké a, nebo musí být pod párou?
Klíčové slovo:
pod párou; pod parou
Odpověď:
Podstatné jméno pára zachovává v jednotném čísle dlouhé á ve všech pádech s výjimkou sedmého, v němž je jak tvar párou, tak parou. SSJČ i SSČ omezují užití varianty parou na slovní spojení plnou parou. SSJČ uvádí u jednoho z významů slova pára i příklad „stroje pod párou“. Uživatelská praxe je ale jiná. Doklady z ČNK a internetu ukazují, že tvar parou zcela jednoznačně převažuje i v předložkovém spojení „pod parou“, a to jak ve spojitosti s parním pohonem, tak v přeneseném významu být podnapilý (užití v tomto významu je značně frekventované). Varianta s krátkým a se běžně užívá např. v názvu výstav či pravidelných jízd parních lokomotiv (Víkend pod parou, VlakFest pod parou).
Přestože slovníky doporučují pouze možnost pod párou, rozhodně nelze variantu pod parou hodnotit jako nenáležitou.
Zvažované varianty:
pod parou
pod párou
Poslední užití:
13.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Přečetl jsem si v IJP, k čemu se vztahuje přídavné jméno karolinský psané s i a karolínský s í. V textu detektivky se píše o Karolínské nemocnici ve Stockholmu, která nese jméno Karla XXII. Myslím si, že by mělo být užito dlouhé í, přestože nejde o Karla Velikého.
Klíčové slovo:
karolínský
Odpověď:
Souhlasíme. Přestože švédský název je podle internetu Karolinska Universitetssjukhuset, v angličtině Karolinska University Hospital (tedy pochopitelně s krátkým i), je vhodné v překladu respektovat doporučovanou českou podobu přídavného jména odvozeného v tomto případě z vlastního jména Karel, a to karolínský a psát Karolínská (univerzitní) nemocnice.
V IJP je v souladu s NASCS uvedeno, že karolínský se vztahuje ke Karlu Velikému a jeho době, není však důvod adjektivum omezovat pouze na jednoho panovníka. Příklad ilustruje nejobvyklejší užití v českém kulturním prostředí. Ve starším SSJČ je jako zastaralé uvedeno i spojení se jménem Karla IV.
Nelze však zamlčovat, že užití kvantity je u tohoto typu přídavných jmen značně nejednotné, a to jak co se týká uživatelské praxe, tak i tradičních způsobů psaní doporučených slovníky. V souladu s příručkami bychom měli psát josefínský, karolínský (s dlouhým í), ale alžbětinský (s krátkým i).
Zvažované varianty:
karolínský
karolinský
Poslední užití:
16.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Vím, že latinský název je Stevia, ale nevím, jestli se česky má psát stévie, nebo stevie.
Klíčové slovo:
stévie; stevie
Odpověď:
České označení rostliny s latinským názvem Stevia není bohužel zachyceno v žádném výkladovém slovníku češtiny. Můžeme proto vycházet pouze z dokladů užití, které jsou dostupné v ČNK a na internetu. Ty ukazují poměrně výraznou převahu zápisu stévie, např. v ČNK (syn v 8) je doložena 834x stévie a 80x stevie (s krátkým e se píše osobní jméno Stevie). Rovněž v internetových dokladech převažuje podoba stévie – užívá ji mj. i Wikipedie. S ohledem na obvyklé užití v nejrůznějších typech textů lze doporučit spíše zápis s kvantitou: stévie, ale ani variantu stevie nelze hodnotit jako chybnou.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se ujistit, že ve slově osídlujících je dlouhé í, protože se to vztahuje ke slovu sídlo. Nebo je možné i osidlujících?
Klíčové slovo:
osídlující; osidlující
Odpověď:
Máte možnost volby. Přídavné jméno není odvozeno přímo z podstatného jména sídlo, ale ze slovesa. Vedle dokonavého slovesa osídlit existuje i nedokonavé sloveso osídlovat s variantou osidlovat (obdobně např. umísťovat i umisťovat), z něhož je adjektivum odvozeno. Přídavné jméno proto může mít jak podobu osídlující, tak osidlující. Doklady z ČNK (syn v 8) ukazují mírnou převahu podoby osídlující (101 : 87).
Zvažované varianty:
osídlující
osidlující
Poslední užití:
22.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se slovo benzinový s krátkým i, nebo benzínový s dlouhým í? Nebo je možné obojí?
Klíčové slovo:
benzinový; benzínový
Odpověď:
Přestože v NASCS a SSČ najdete jen podobu s krátkým i, v souladu s Dodatkem k PČP je možné psát krátce benzinový i dlouze benzínový, jde o rovnocenné varianty. Obě podoby proto najdete např. v IJP, kde je u hesla benzinový uvedeno: lze i benzínový. Doklady z ČNK ukazují, že podoba benzinový je v textech zhruba 3x četnější.
Zvažované varianty:
benzinový
benzínový
Poslední užití:
19.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dodatek
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.