Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná výslovnost slova resort?
Klíčové slovo:
resort
Odpověď:
Dvojice hlásek s/z u přejatých slov (v pozici mezi samohláskami a v sousedství hlásek jedinečných) často kolísá. U mnoha výrazů, v nichž je z hlediska původu náležitá souhláska „s“, se jako spisovná přijímá výslovnost dubletní, čemuž odpovídá i jejich pravopis. Jedním z příkladů takovéhoto výrazu je i slovo resort/rezort (dále pak diskuse/diskuze, disertace/dizertace, renesance/renezance, režisér/režizér atp.). Výslovnost se [s] se obvykle hodnotí jako korektnější nebo stylově vyšší, někteří uživatelé češtiny ji mohou u některých slov vnímat také jako archaičtější.
Zvažované varianty:
[resort]
[rezort]
Poslední užití:
27.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Je ve slově neutrální dvojhláska?
Klíčové slovo:
neutrální
Odpověď:
Hláskové spojení „eu“ může být ve slovech cizího původu buď dvojhláskou (diftongem), nebo může jít o dvojslabičné spojení dvou jednoduchých samohlásek (monoftongů). Ortoepická kodifikace Výslovnost spisovné češtiny (1978) na s. 40 uvádí slovo neutrální jako příklad slov, v nichž se spojení samohlásek e+u jako dvojhláska vyslovovat nemají. Z hlediska spisovné češtiny by tedy ve slově neutrální být žádná dvojhláska neměla, daný výraz by byl 4slabičný (ne-u-trál-ní). Je však samozřejmě možné, že někteří mluvčí slovo neutrální pociťují i vyslovují jako 3slabičné, tj. s dvojhláskou „eu“ (neu-trál-ní). Rozlišení, kdy se v tomto případě jedná o dvojhlásku a kdy ne, nebývá vůbec snadné a může být velmi subjektivní, proto nelze doporučit dávat otázky takovéhoto typu do školních testů, přijímacích zkoušek atp.
Poslední užití:
24.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost názvu Rudolfinum?
Klíčové slovo:
Rudolfinum
Odpověď:
Název pražské koncertní síně Rudolfinum bohužel není v příručkách uvádějících výslovnost zmíněn, avšak podle aktuálních Pravidel českého pravopisu (ve shodě se starším Slovníkem spisovného jazyka českého) se jména s daným zakončením mají vyslovovat dlouze, srov. např. Karolinum [karolínum], Klementinum [klementýnum]. Z našich zkušeností vyplývá, že někteří posluchači vnímají u těchto názvů krácení samohlásek velmi negativně (naopak nám není známo, že by dodržování kvantity v těchto případech působilo např. nápadně). Doporučujeme tedy užívat podobu [rudolfínum].
Zvažované varianty:
[rudolfinum]
[rudolfínum]
Poslední užití:
5.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Domnívám se, že se řada názvů ruského původu, v nichž se vyskytuje písmeno o, vyslovuje v češtině špatně, např. název lokality Volokolamsk (rusky Волокола́мск) by se neměl číst [volokolamsk], ale [valakolamsk]. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
Volokolamsk
Odpověď:
Již při přepisu ruských vlastních jmen do češtiny se bere ohled na výslovnost, takže název města Volokolamsk by se měl v češtině vyslovovat shodně s grafickou podobou. Bližší vysvětlení uvádí např. ortoepická kodifikace Výslovnost spisovné češtiny (1978): „Protože se v češtině i cizí jména přízvukují zásadně na prvé slabice, neprojevují se tu ony jevy, které jsou v ruštině pevně svázány s přízvukem, např. tzv. ákání (tj. výslovnost nepřízvučného o jako hlásky blízké [a]). Vlastní jména jako Oněgin, Borodin, Tolstoj (stejně jako obecná kolchoz, poběda) nevyslovíme v češtině jako [aňegin, baroďin, talstoj], nýbrž správná výslovnost v češtině bude [oňegin, boroďin, tolstoj] (stejně jako [kolchos, pobjeda]).“
Poslední užití:
9.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 95
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje jméno vietnamského generála, které se píše Võ Nguyên Giáp?
Klíčové slovo:
Võ Nguyên Giáp
Odpověď:
Z příručky, kterou máme k dispozici, vyplývá, že by se toto jméno mohlo v češtině vyslovit jako [vo ngujen zap]. Doporučujeme však ještě konzultovat tuto záležitost s odborníky na vietnamštinu, např. z Ústavu Dálného východu FF UK.
Poslední užití:
21.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 136–137
Kam odkazujeme: Ústav Dálného východu FF UK (vietnamistika).
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně vyslovuje slovo mylord?
Klíčové slovo:
mylord
Odpověď:
Na základě Nového akademického slovníku cizích slov, z nějž vychází i doporučení v Internetové jazykové příručce, doporučujeme výslovnost [majlort], ve 2. pádě j. č. pak [majlorda].
Zvažované varianty:
[majlord]
[milord]
Poslední užití:
17.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně vyslovuje slovo mylady?
Klíčové slovo:
mylady
Odpověď:
Nový akademický slovník cizích slov, z nějž vychází i doporučení v Internetové jazykové příručce, uvádí u tohoto hesla výslovnost [majlejdy].
Zvažované varianty:
[milejdy]
[majlejdy]
Poslední užití:
17.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje příjmení Mozart?
Klíčové slovo:
Mozart
Odpověď:
Příjmení Mozart je v češtině doporučeno vyslovovat nejen jako [mócart], čili obdobně jako v němčině, ale i ve shodě s grafikou a s častou uzuální podobou jako [mozart]. „Kompromisní“ variantu [mózart] příručky nezmiňují, v úzu se s ní však lze rovněž setkávat.
Zvažované varianty:
[mócart]
[mozart]
[mózart]
Poslední užití:
15.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Je výslovnost [buďejce] (pro České Budějovice) hovorová?
Klíčové slovo:
Budějovice; Budějce
Odpověď:
Výslovnost [buďejce] nelze označit jako hovorovou, protože hovorové jazykové prostředky jsou považovány za součást spisovného jazyka. Jde jednoznačně o jev nespisovný, respektive nářeční (k tomu podrobněji viz článek J. Voráče: K jazykovému zeměpisu Čech, který vyšel v časopise Naše řeč, ročník 37, 1954, číslo 1–2, s. 26–30; je volně dostupný i na internetu).
Poslední užití:
8.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
J. Voráč: K jazykovému zeměpisu Čech, Naše řeč, ročník 37 (1954), číslo 1–2, s. 26–30.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo pojmenování Budějce (pro České Budějovice), jde o nářeční výslovnost?
Klíčové slovo:
Budějovice; Budějce
Odpověď:
Výslovnost [buďejce] je možno odůvodnit jednak jazykovou ekonomií (tj. lidé si v běžné řeči často upravují dlouhá slova tak, aby byla artikulačně jednodušší), jednak vlivem nářečí (k tomu podrobněji viz článek J. Voráče: K jazykovému zeměpisu Čech, který vyšel v časopise Naše řeč, ročník 37, 1954, číslo 1–2, s. 26–30; je volně dostupný i na internetu). Pojmenování Budějce se vžilo a rozšířilo i mimo danou oblast a objevuje se i v psaných textech.
Poslední užití:
8.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
J. Voráč: K jazykovému zeměpisu Čech, Naše řeč, ročník 37 (1954), číslo 1–2, s. 26–30.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.