Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Vyslovuje se v češtině správně [aleksandr], nebo [aleksander] Dubček?
Klíčové slovo:
Alexander
Odpověď:
Rodné jméno Alexander je v češtině obvyklejší vyslovovat jako [aleksandr], avšak ani varianta [aleksander] není vyloučená (zejména pokud chce mluvčí zdůraznit, že nositelem jména je cizinec a že se nejedná o jméno Alexandr). V případě jména konkrétního člověka je pak nejlepší zjistit, jak jej vyslovovuje sám jeho nositel, pokud je to samozřejmě možné. Jestliže jde navíc o veřejně známou osobnost, velkou roli hraje i zažitý úzus, který lze vysledovat např. z médií. U některých jmen cizinců je pak ještě nutné zohlednit, že se výslovnostně počešťují (např. rodné jméno britské političky Theresy Mayové se často v češtině vyslovuje jako [tereza] místo [tyríza]). V případě A. Dubčeka je podle našich zjištění v češtině plně vžita výslovnost [aleksandr]. (Ve slovenštině se toto jméno vyslovuje v 1. p. j. č. jako [aleksander], avšak v nepřímých pádech se samohláska „e“ vypouští; i toto řešení je možné v češtině uplatnit.)
Zvažované varianty:
[aleksandr]
[aleksander]
Poslední užití:
27.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova diskuse?
Klíčové slovo:
diskuse
Odpověď:
Dvojice hlásek s/z u přejatých slov (v pozici mezi samohláskami a v sousedství hlásek jedinečných) často kolísá. U mnoha výrazů, v nichž je z hlediska původu náležitá souhláska „s“, se jako spisovná přijímá výslovnost dubletní, čemuž odpovídá i jejich pravopis. Jedním z příkladů takovéhoto výrazu je i slovo diskuse/diskuze (dále pak disertace/dizertace, renesance/renezance, resort/rezort, režisér/režizér atp.). Výslovnost se [s] se obvykle hodnotí jako korektnější nebo stylově vyšší, někteří uživatelé češtiny ji mohou u některých slov vnímat také jako archaičtější.
Zvažované varianty:
[dyskuse]
[dyskuze]
Poslední užití:
27.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova disent?
Klíčové slovo:
disent
Odpověď:
Ačkoli v běžném úzu někdy výslovnost kolísá, ve shodě se slovníky doporučujeme ve spisovných projevech užívat podobu [dysent].
Zvažované varianty:
[dysent]
[dyzent]
Poslední užití:
27.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně česky vyslovuje sloveso zešednout? V diktátu v elektronickém výukovém programu bylo několikrát vysloveno [sešednout]. Prý se má jednat o spodobu znělosti a krajovou výslovnost, je to pravda?
Klíčové slovo:
zešednout
Odpověď:
Sloveso zešednout se ve spisovné češtině (kterou v diktátu očekáváme) vyslovuje jedině jako [zešednout]. O žádnou spodobu (asimilaci) znělosti se zde jednat nemůže, protože za danou hláskou následuje samohláska, která tento proces v češtině nezpůsobuje; toto slovo se tedy čte/vyslovuje stejně, jako se píše. Spodoba znělosti však probíhá ve významově totožném slově zšednout, které vyslovujeme [sšednout], protože hláska „š“ je neznělá a způsobuje zpětnou spodobu znělosti, takže počáteční „z“ realizujeme jako neznělé [s]. Nelze vyloučit, že v některých regionech je např. vlivem analogie u slovesa zešednout výslovnost *[sešednout] běžná, spisovné normě to však neodpovídá a v diktátu může být tato podoba krajně matoucí. Není také vyloučené, že autor nahrávky dostal text s pravopisnou chybou, která se následně přenesla i do jeho mluveného projevu.
Zvažované varianty:
[sešednout]
[zešednout]
Poslední užití:
29.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je spisovná výslovnost slova alzheimer?
Klíčové slovo:
alzheimer
Odpověď:
V souladu s Akademickým slovníkem současné češtiny doporučujeme vyslovovat buď [aldzhajmr], nebo [alzhajmr].
Zvažované varianty:
[aldzhajmr]
[alzhajmr]
Poslední užití:
29.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně vyslovovat německé příjmení Blücher? V jedné encyklopedii se píše, že by to mělo být [blícher].
Klíčové slovo:
Blücher
Odpověď:
Výslovnost cizích příjmení v češtině by měla vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu. Doporučujeme tedy výslovnost [blichr] (v souladu s příručkou Jak správně vyslovovat cizí jména osobní), případně [blicher] (druhá varianta v současnosti v médiích převládá). Podoba [blícher] uzuální pravděpodobně není, navíc dlouhé [í] neodpovídá původní německé samohlásce ü [y] (výslovnostní údaje v encyklopediích bohužel podle našich zkušeností nebývají vždy zcela přesné). Někteří mluvčí mohou také preferovat v případě dané samohlásky tzv. citátovou výslovnost, variantu [blychr] jsme však v úzu zaznamenali pouze ojediněle. O výslovnostní adaptaci tohoto jména se lze dočíst v článku O fonologických cizostech v češtině od B. Trnky ve Slově a slovesnosti již z roku 1942 (http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=427).
Zvažované varianty:
[blícher]
[blicher]
[blichr]
[blychr]
Poslední užití:
29.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Jak správně vyslovovat cizí jména osobní. Hamplová – Štoček. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovovat portugalské ženské jméno Cloé?
Klíčové slovo:
Cloé
Odpověď:
Výslovnost tohoto jména není v žádných příručkách uvedena, je tedy nutné vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu, která se adaptuje do češtiny. Doporučujeme tedy jméno Cloé vyslovit jako [kloe] (kombinace cl se v portugalštině čte jako [kl], čárka nad koncovým písmenem zde na rozdíl od češtiny neoznačuje délku samohlásky).
Poslední užití:
24.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovovat polský název Turów (zejména v nepřímých pádech)?
Klíčové slovo:
Turów
Odpověď:
Náležitá výslovnost jména Turów je v češtině [turuf], neboť písmeno ó neoznačuje v polštině dlouhé [ó], ale krátké [u]. V nepřímých pádech je však namístě vyslovit např. tvar Turówa jako [turova] (i v polštině se zde mění u-ová samohláska na o-ovou samohlásku). Další možností je pak vyslovit již v 1. pádě [turof], skloňování je pak zcela pravidelné jako u českých jmen typu Turnov. Není totiž neobvyklé, že cizí zeměpisné názvy se různou měrou počešťují (vznikají tzv. exonyma), srov. např. polské město Krakov, u nějž se plně vžila výslovnost [krakof] i jí odpovídající grafická podoba, ačkoli originální název zní Kraków [krakuf].
Poslední užití:
12.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně v češtině vyslovit např. druhý pád od anglického příjmení typu Preston? Má to být [prestna], nebo [prestona]?
Klíčové slovo:
Preston
Odpověď:
V tomto případě záleží na tom, jak se do češtiny dané příjmení výslovnostně adaptovalo. Pokud se v 1. pádě vyslovuje [prestn], pak by měl být analogicky 2. pád [prestna]. U anglických jmen zakončených na -on je však také poměrně běžná adaptace podle grafiky, tj. [preston], 2. pád [prestona]. Kolísání je u příjmení tohoto typu běžné (a to i ve jméně patřící stejné osobě), avšak zejména v médiích doporučujeme zvolit si jednu z možností a tu (např. v průběhu jednoho pořadu, kde se o dotyčném mluví) dodržovat.
Zvažované varianty:
[prestna]
[prestona]
Poslední užití:
16.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Které výslovnosti názvu ostrova Mallorca máme v češtině dát v televizi přednost?
Klíčové slovo:
Mallorca
Odpověď:
Název Mallorca pochází ze španělštiny, kde se kombinace písmen „ll“ vyslovuje jako [ʎ]. Znak [ʎ] ve fonetickém přepisu označuje hlásku, která se v češtině neodborně může nazvat měkké l, přesněji jde o palatální laterální aproximantu. Ve spisovné češtině se však na rozdíl od jiných jazyků nevyskytuje. Podle pravidel vycházíme sice ve spisovné výslovnosti u cizích slov z jejich zvukové podoby v jazyce původu, ale cizí hlásky nahrazujeme jejich nejbližšími českými protějšky. V tomto případě však není snadné nejpodobnější českou hlásku určit. Výslovnostní kodifikace připouští výhradně kombinaci [lj], Mallorca by se tedy měla vyslovit jako [maljorka]. Jak se však upozorňuje v časopise Naše řeč již v roce 1979, v češtině je také obvyklé nahrazovat španělské [ʎ] českým [l] (platí zde tedy pravidlo, že jedna hláska se nahradí opět jednou hláskou, nikoli dvěma, navíc i ve spisovném jazyce často hraje při adaptaci přejímek značnou roli grafika). Slovník spisovné češtiny u hesla Mallorca kodifikuje jak podobu [maljorka], tak i variantu [malorka], která je dokonce uvedena na prvním místě. Třetí možností, kterou zde máme, je výslovnost [majorka]; ani tuto variantu nelze označit za chybnou (jak bylo zmíněno, španělské [ʎ] je palatální laterální aproximanta, české [j] je rovněž palatální aproximanta, pouze není laterální čili boková, avšak artikulačně jde o velmi blízké hlásky). Zběžný průzkum aktuálního českého úzu naznačuje, že u tohoto názvu převažuje výslovnost [malorka]. Ať již zvolíte kteroukoli z možností, doporučujeme zejména jednotlivé výslovnostní podoby nestřídat, aby nebyl případný všímavý posluchač zmaten.
Zvažované varianty:
[maljorka]
[malorka]
[majorka]
Poslední užití:
17.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Polívková, A.: Pravopis, výslovnost a skloňování španělských zeměpisných jmen v češtině. Naše řeč, ročník 62 (1979), číslo 2, s. 77–84.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Mallorca; výklad Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.