Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně vyslovuje název salátu coleslaw?
Klíčové slovo:
coleslaw
Odpověď:
Výraz označující zelný salát je v češtině poměrně nový a dosud není ve slovnících zachycen. Jde o slovo anglického původu (do angličtiny se adaptovalo z holandštiny). Obecně platí, že výslovnost přejímek by měla v češtině vycházet ze zvukové podoby v původním jazyce (cizí hlásky se však nahrazují domácími atp.), není ovšem výjimečné, že se vžije zvuková podoba odrážející např. grafickou stránku slova, což nelze označit a priori za chybu.
V případě anglicismu coleslaw by tedy byla v češtině namístě adaptovaná výslovnost [koulsló], běžnější je však podoba [koleslaf] zohledňující více grafiku. K preferenci druhé varianty vede české mluvčí několik okolností: forma coleslaw evokuje slovanská jména typu Boleslav (na základě téže analogie proběhla zvuková adaptace výrazu i např. v polštině), zakončení [-slaf] jde na rozdíl od [-sló] bez problémů skloňovat a jednoznačně zařadit k rodu mužskému neživotnému (tj. zachází se s ním pak stejně jako s nadřazeným slovem salát); anglický původ výrazu není intuitivní a ne všichni znají jeho výchozí zvukovou formu, která je navíc od grafiky značně vzdálená, atd.
Jak jsme zjistili z nahrávek v mediálních archivech, i u profesionálních mluvčích výslovnost [koleslaf] převažuje. Užívají ji také profesionální kuchaři, ačkoli jsou si mnohdy vědomi, že anglickému originálu neodpovídá (a v pořadech o vaření tento problém někdy tematizují). Je však samozřejmě na každém uživateli jazyka, kterou z podob ve své řeči zvolí. Domníváme se, že čeští posluchači jsou v současnosti zvyklí spíše na variantu [koleslaf], která evidentně nezpůsobuje žádné komunikační obtíže. Je naopak pravděpodobné, že výskyt „správnější“ varianty [koulsló] by vzbudil nežádoucí pozornost, případně vedl k nedorozumění (zachytili jsme např. situaci, kdy profesionální kuchař vyslovil [koulsló] a jeho žák si vyžádal opakování a vysvětlení daného jména, ačkoli samotný pokrm znal; v daném pořadu se pak již objevovala výhradně všeobecně srozumitelná podoba [koleslaf]).
Zvažované varianty:
[koleslaf]
[koulsló]
Poslední užití:
12.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje slovo rutina?
Klíčové slovo:
rutina
Odpověď:
Doporučujeme výslovnost [rutyna] (v souladu nejen s příručkami, ale i s převažujícím územ). K měkčení souhlásky [t] na [ť] by zde docházet nemělo, protože jde o přejímku, v níž se skupina „ti“ čte odlišně od domácích slov.
Zvažované varianty:
[rutyna]
[ruťina]
Poslední užití:
19.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Vyslovuje se správně v češtině [perzekvovat], nebo [perzekuovat]?
Klíčové slovo:
perzekvovat
Odpověď:
Toto sloveso by se v češtině mělo vyslovovat v souladu se svým zápisem, tedy perzekvovat [perzekvovat]. V praxi se však často objevuje i dosud nekodifikovaná podoba *perzekuovat (zjevně na základě analogie se slovem perzekuce), které pochopitelně odpovídá výslovnost [perzekuovat]. Část uživatelů češtiny však vnímá sloveso *perzekuovat jako příznakové či chybné.
Zvažované varianty:
[perzekvovat]
[perzekuovat]
Poslední užití:
19.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje slovo bulletin? Výslovnost [buletýn] či [buletén], s níž se setkávám, mě zaráží a vadí mi.
Klíčové slovo:
bulletin
Odpověď:
Slovo bulletin doporučujeme v souladu s příručkami vyslovovat [bilten] či [biltén] (jde o původní francouzskou výslovnost adaptovanou do češtiny). Podle našich zjištění tyto varianty např. u profesionálních mluvčích v médiích naprosto převažují. Podoby typu [buletýn] mohou, jak je z dotazu patrné, vyvolávat u posluchačů negativní reakce.
Zvažované varianty:
[bilten]
[biltén]
Poslední užití:
19.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Vyslovuje se v češtině správně [aleksandr], nebo [aleksander] Dubček?
Klíčové slovo:
Alexander
Odpověď:
Rodné jméno Alexander je v češtině obvyklejší vyslovovat jako [aleksandr], avšak ani varianta [aleksander] není vyloučená (zejména pokud chce mluvčí zdůraznit, že nositelem jména je cizinec a že se nejedná o jméno Alexandr). V případě jména konkrétního člověka je pak nejlepší zjistit, jak jej vyslovovuje sám jeho nositel, pokud je to samozřejmě možné. Jestliže jde navíc o veřejně známou osobnost, velkou roli hraje i zažitý úzus, který lze vysledovat např. z médií. U některých jmen cizinců je pak ještě nutné zohlednit, že se výslovnostně počešťují (např. rodné jméno britské političky Theresy Mayové se často v češtině vyslovuje jako [tereza] místo [tyríza]). V případě A. Dubčeka je podle našich zjištění v češtině plně vžita výslovnost [aleksandr]. (Ve slovenštině se toto jméno vyslovuje v 1. p. j. č. jako [aleksander], avšak v nepřímých pádech se samohláska „e“ vypouští; i toto řešení je možné v češtině uplatnit.)
Zvažované varianty:
[aleksandr]
[aleksander]
Poslední užití:
27.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova diskuse?
Klíčové slovo:
diskuse
Odpověď:
Dvojice hlásek s/z u přejatých slov (v pozici mezi samohláskami a v sousedství hlásek jedinečných) často kolísá. U mnoha výrazů, v nichž je z hlediska původu náležitá souhláska „s“, se jako spisovná přijímá výslovnost dubletní, čemuž odpovídá i jejich pravopis. Jedním z příkladů takovéhoto výrazu je i slovo diskuse/diskuze (dále pak disertace/dizertace, renesance/renezance, resort/rezort, režisér/režizér atp.). Výslovnost se [s] se obvykle hodnotí jako korektnější nebo stylově vyšší, někteří uživatelé češtiny ji mohou u některých slov vnímat také jako archaičtější.
Zvažované varianty:
[dyskuse]
[dyskuze]
Poslední užití:
27.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova disent?
Klíčové slovo:
disent
Odpověď:
Ačkoli v běžném úzu někdy výslovnost kolísá, ve shodě se slovníky doporučujeme ve spisovných projevech užívat podobu [dysent].
Zvažované varianty:
[dysent]
[dyzent]
Poslední užití:
27.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně česky vyslovuje sloveso zešednout? V diktátu v elektronickém výukovém programu bylo několikrát vysloveno [sešednout]. Prý se má jednat o spodobu znělosti a krajovou výslovnost, je to pravda?
Klíčové slovo:
zešednout
Odpověď:
Sloveso zešednout se ve spisovné češtině (kterou v diktátu očekáváme) vyslovuje jedině jako [zešednout]. O žádnou spodobu (asimilaci) znělosti se zde jednat nemůže, protože za danou hláskou následuje samohláska, která tento proces v češtině nezpůsobuje; toto slovo se tedy čte/vyslovuje stejně, jako se píše. Spodoba znělosti však probíhá ve významově totožném slově zšednout, které vyslovujeme [sšednout], protože hláska „š“ je neznělá a způsobuje zpětnou spodobu znělosti, takže počáteční „z“ realizujeme jako neznělé [s]. Nelze vyloučit, že v některých regionech je např. vlivem analogie u slovesa zešednout výslovnost *[sešednout] běžná, spisovné normě to však neodpovídá a v diktátu může být tato podoba krajně matoucí. Není také vyloučené, že autor nahrávky dostal text s pravopisnou chybou, která se následně přenesla i do jeho mluveného projevu.
Zvažované varianty:
[sešednout]
[zešednout]
Poslední užití:
29.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je spisovná výslovnost slova alzheimer?
Klíčové slovo:
alzheimer
Odpověď:
V souladu s Akademickým slovníkem současné češtiny doporučujeme vyslovovat buď [aldzhajmr], nebo [alzhajmr].
Zvažované varianty:
[aldzhajmr]
[alzhajmr]
Poslední užití:
29.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně vyslovovat německé příjmení Blücher? V jedné encyklopedii se píše, že by to mělo být [blícher].
Klíčové slovo:
Blücher
Odpověď:
Výslovnost cizích příjmení v češtině by měla vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu. Doporučujeme tedy výslovnost [blichr] (v souladu s příručkou Jak správně vyslovovat cizí jména osobní), případně [blicher] (druhá varianta v současnosti v médiích převládá). Podoba [blícher] uzuální pravděpodobně není, navíc dlouhé [í] neodpovídá původní německé samohlásce ü [y] (výslovnostní údaje v encyklopediích bohužel podle našich zkušeností nebývají vždy zcela přesné). Někteří mluvčí mohou také preferovat v případě dané samohlásky tzv. citátovou výslovnost, variantu [blychr] jsme však v úzu zaznamenali pouze ojediněle. O výslovnostní adaptaci tohoto jména se lze dočíst v článku O fonologických cizostech v češtině od B. Trnky ve Slově a slovesnosti již z roku 1942 (http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=427).
Zvažované varianty:
[blícher]
[blicher]
[blichr]
[blychr]
Poslední užití:
29.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Jak správně vyslovovat cizí jména osobní. Hamplová – Štoček. 2012. (platí od 2012)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.