Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině vyslovuje název Chania (město na Krétě)?
Klíčové slovo:
Chania
Odpověď:
Pokud vyjdeme z výslovnosti jména Chania v řečtině, tj. Χανιά [xaˈɲa], odpovídala by jí v češtině podoba [chaňa], která také patří k nejčastěji zachyceným variantám v provedené analýze nahrávek (zejména profesionálních) mluvčích v českých médií, a proto ji lze doporučit. Vyskytují se však i další, např. [chanyja], která se nejvíce blíží grafické podobě jména, [chányja] či [chaňja]. Výslovnostní údaj u tohoto názvu uvádí z dostupných tištěných příruček pouze Geografický místopisný slovník světa, a to [chanja].
Vzhledem k tomu, že toto město není všeobecně příliš známé, žádná z podob v češtině se pevně nevžila a lze předpokládat určité kolísání výslovnosti i nadále. Veškeré zachycené podoby jsou si však zvukově blízké, a proto nedorozumění zjevně nehrozí.
Poslední užití:
8.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Natáčíme rozhlasový pořad o příbramském dole. Jaká je správná výslovnost názvu Bytíz: s [t], nebo s [ť]?
Klíčové slovo:
Bytíz
Odpověď:
Výslovnost jména Bytíz žádné příručky neuvádějí, a to zjevně také proto, že jde o název domácího původu (slovník Místní jména v Čechách uvádí, že vychází z osobního jména Bytěd). Zvuková podoba by tedy měla odpovídat grafice podle běžných pravidel, tj. psané -tí- se čte jako [ťí]. Navzdory tomu v průzkumu provedeném v archivu českých médií převážila varianta [bitýs] (15 z celkových 21 aktuálně dohledatelných výskytů). Důvodem je zřejmě to, že zeměpisné jméno Bytíz působí na české mluvčí neprůhledně nebo přímo cize, přestože u přejímek není obvyklé (s výjimkou výrazu expertíza), aby se v nich vyskytovala kombinace písmen -tí- (srov. např. deskriptiva, adjektivum). Jednotnou podobu nebudou pravděpodobně užívat ani ti, kteří s názvem Bytíz přicházejí běžně do styku (odlišné varianty jsme totiž zaznamenali i u dvou zaměstnanců místního Hornického muzea Příbram). Na některých nahrávkách čtených textů je pak patrné zaváhání před jeho vyslovením.
Ačkoli vzhledem k etymologii a grafické podobě jména Bytíz doporučujeme preferovat výslovnost [biťís], převažující podobu [bitýs] nelze pokládat za nepřípustnou (nejen kvůli frekvenci užívání, ale také protože není možné očekávat všeobecnou obeznámenost s jeho domácím původem). Zcela jednoznačné řešení zde tedy neexistuje, doporučujeme být tolerantní v obou případech, protože vlivem kontextu pravděpodobně nehrozí nedorozumění.
Zvažované varianty:
[biťís]
[bitýs]
Poslední užití:
18.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost příjmení generálního tajemníka OSN A. Guterrese? Záleží na tom, zda se vychází z evropské versus z brazilské portugalštiny?
Klíčové slovo:
Guterres
Odpověď:
Politik António Guterres (celým jménem António Manuel de Oliveira Guterres) pochází z Portugalska, narodil se přímo v Lisabonu, takže při stanovování výslovnosti jeho jména je náležité vycházet z evropské, nikoli např. z brazilské varianty portugalštiny. Do češtiny adaptovaná původní zvuková podoba jména by tedy zněla [guteriš], protože skupina písmen -es se na koncích slov vyslovuje jako [iš]. Jak však vyplývá z analýzy nahrávek (zejména profesionálních mluvčích z českých médií), v češtině jsou nejvíce rozšířeny varianty [guteréš] a [gutereš]. Ty sice respektují portugalské koncové [š], avšak předcházející samohláska zde odpovídá grafice (přičemž kolísání délky vokálů je u přejímek z cizích jazyků zcela běžné). Lze tedy předpokládat, že posluchači jsou již navyklí na zcela převládající výslovnost [guteréš] či [gutereš] a originálu nejbližší podoba [guteriš] by je mohla překvapit. Domníváme se však, že by ani tak nedošlo k nedorozumění. Doporučit naopak nelze varianty [guterés] a [guteres], respektive [guťeréš] a [guťereš], které byly ve zkoumaném vzorku zastoupeny pouze minimálně a odrážejí neznalost pravidel výslovnosti portugalštiny, případně aplikaci zásad pro její brazilskou variantu, což v případě tohoto jména není namístě.
Poslední užití:
24.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině vyslovovat název chorvatského ostrova Hvar? Toto jméno se vyskytuje v názvu seriálu Policie Hvar, kde je vyslovováno jako [hvar], avšak někteří diváci se domnívají, že by správně mělo být v souladu s chorvatštinou [chvar].
Klíčové slovo:
Hvar
Odpověď:
Diváci mají pravdu v tom ohledu, že pokud bychom českou výslovnost názvu Hvar chtěli co nejvíce přiblížit výchozí, tedy chorvatské podobě, byla by namístě varianta s počáteční neznělou souhláskou, tj. [chvar], kterou doporučuje např. Školní atlas světa od nakladatelství Kartografie Praha. Ne vždy se však v jazyce ustálí takováto podoba respektující co nejvíce jazyk původu, mnohdy převažující výslovnost více odpovídá grafice (což nelze považovat a priori za chybu), jako je tomu i v tomto případě. Výzkum provedený v archivu českých médií ukázal, že v nalezených dokladech jak od běžných, tak od profesionálních mluvčích se vyskytuje výhradně varianta s počáteční znělou souhláskou [h]. Je tedy pravděpodobné, že většina českých posluchačů bude zvyklá právě na výslovnost [hvar], avšak najdou se, jak potvrzuje váš dotaz, jistě i tací, kteří díky znalosti chorvatštiny budou preferovat variantu [chvar], která ovšem může příslušníky první skupiny přinejmenším zarazit. Jednoznačné řešení zde tedy neexistuje, doporučujeme být tolerantní v obou případech, protože vlivem kontextu nehrozí pravděpodobně nedorozumění. Obě podoby uvádí také Geografický místopisný slovník světa a v neposlední řadě i ortoepická příručka Výslovnost spisovné češtiny (1978, s. 98). Ta sice informuje o obecném pravidlu, že psanému „h“ odpovídá ve slovech chorvatského původu hláska [ch], avšak zároveň dodává, že v případě názvu ostrova Hvar je v češtině častá výslovnost [hvar].
Zvažované varianty:
[hvar]
[chvar]
Poslední užití:
7.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 98
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jsem nožíř a potřebuji poradit správnou výslovnost výrazu choil, což je část nože.
Klíčové slovo:
choil
Odpověď:
Výraz choil je v češtině evidentně poměrně nový a natolik speciální, že jej nezachycují žádné lingvistické zdroje. Mediální archiv, kde obvykle aktuální noremní výslovnost bez problémů ověřujeme, bohužel v současnosti (rok 2025) neobsahuje žádný doklad reálného užití v mluveném projevu. Dokonce i rozsáhlý korpus psaných textů (ČNK syn v13) nabízí pouze jediný výskyt slova choil, a to z časopisu Zbraně & náboje z roku 2018, kde se objevuje tento popis nože: „Tvar čepele složený ze dvou rádiů je skoro osově symetrický. Symetričnost narušuje pouze choil u čepele a drážky na hřbetu pro opření palce“.
V tomto případě tedy nezbývá než zjistit výslovnost v jazyce, odkud bylo slovo přejato, tj. v angličtině, a následně ji adaptovat do češtiny. Oxford English Dictionary u hesla choil uvádí fonetický přepis [tʃɔɪl]. V češtině bychom proto doporučovali užít podobu [čojl].
Na základě rešerše anglických slovníkových zdrojů i webových stránek zaměřených na nožířství lze odborný termín choil definovat např. jako ‚nezaostřená část čepele nože u její základny (poblíž rukojeti)‘; v anglofonním prostředí je doložen od konce 19. století, avšak jeho přesný původ není jasný. V češtině se užívá jako slovo rodu mužského neživotného a skloňuje se podle vzoru „hrad“ (např.: „v případě, že zatlačím palcem na hřbet nože, působí tlak na spodek choilu, nikoliv na ostří, jak bychom asi očekávali a chtěli“; „čepel je opatřena finger choilem, což usnadňuje manipulaci“.
Poslední užití:
7.10.2022
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.