Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Konkrétní dotaz:
Je namístě užít ve spojení firem Thonet a Mundus (z konce 19. století) spojovník, nebo pomlčku? Dobově se užívalo spojovníku, mělo by to tak být i nyní?
Klíčové slovo:
Thonet–Mundus
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že jde o spojení dvou firem, doporučili bychom zápis s pomlčkou, kterým můžeme vyjádřit vztah s významem „a“. Jelikož nejde o víceslovné výrazy, vhodný zápis by byl s pomlčkou a bez mezer „Thonet–Mundus“, podobně jako například u známé dvojice „Zikmund–Hanzelka“.
Poslední užití:
22.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Uvození konkretizace/vysvětlení
Konkrétní dotaz:
Na letáku je napsáno „Bylinky“ a na dalším řádku „naši spojenci pro fyzické i duševní zdraví“. Neměla by být za výrazem „Bylinky“ pomlčka?
Klíčové slovo:
pomlčka
Odpověď:
V běžném textu by byla pomlčka (nebo jiná interpunkce) namístě, protože jednou z funkcí pomlčky je právě signalizovat konkretizaci nebo vysvětlení řečeného. Specifické grafické řešení, jako je oddělení umístěním na samostatné řádky, však může interpunkci nahrazovat. V popsaném případě tedy pomlčka není nutná.
Poslední užití:
20.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Konkrétní dotaz:
Když je syndrom pojmenován po dvou nebo více lidech (např. Williamsův–Campbellův syndrom), píše se mezi jejich jmény skutečně pomlčka, jak to uvádí Internetová jazyková příručka? Dlouhá léta jsme na tomto místě psali spojovník.
Klíčové slovo:
pomlčka
Odpověď:
Je pravda, že v minulosti se v takovýchto případech doporučoval spojovník. V souladu s vydáním ČSN 01 6910 v roce 2014 jsme však tento typ přehodnotili a řadíme jej k funkci vyjádření vztahu X a Y mezi jednoslovnými výrazy, který se zapisuje natěsno psanou pomlčkou. Internetová jazyková příručka uvádí příklady Havránkova–Jedličkova Česká mluvnice nebo Kaplanova–Meierova metoda.
Poslední užití:
7.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Jiná užití pomlčky
Konkrétní dotaz:
Je z hlediska psaní mezer rozdíl mezi pomlčkou krátkou (–) a dlouhou (—)?
Klíčové slovo:
pomlčka
Odpověď:
Krátká i dlouhá pomlčka jsou pravopisně rovnocenné a platí pro ně stejná pravidla a doporučení. Běžně se používá krátká pomlčka (–), zatímco dlouhá (—) je spíš exkluzivní. Pokud to autor vnímá jako potřebné, může obě pomlčky v jednom textu kombinovat, pak je však vhodné pro každou z nich rezervovat různé funkce.
Poslední užití:
17.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Pomlka v řeči
Konkrétní dotaz:
Rád bych v textu odlišoval doztracena doznívající řeč, kterou značím třemi tečkami, od přerušené, nezáměrně nedokončené řeči. Mohu ten druhý typ signalizovat pomlčkou?
Klíčové slovo:
pomlka
Odpověď:
Ano, pomlčka může značit mimo jiné nedokončenou řeč, byť to není její nejtypičtější funkce. V případech, jako je ten, který popisujete, je takové řešení zcela v pořádku. Jen upozorníme, že zatímco trojtečka následuje hned za posledním výrazem natěsno, bez mezery, před pomlčkou by v takovém užití měla být mezera.
Poslední užití:
25.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.