Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Konkrétní dotaz:
Užívá se v případě názvu paktu pojmenovaném podle jmen vyjednavačů, Joachima von Ribbentropa a Vjačeslava Molotovauzavřeného, spojovník, nebo pomlčka? A jak to bude s psaním mezer okolo vybraného interpunkčního znaménka?
Klíčové slovo:
pakt Ribbentrop–Molotov
Odpověď:
V uvedeném spojení vyjadřujeme interpunkčním znaménkem vztah s významem „a“, doporučili bychom proto zápis s pomlčkou. Jelikož nejde o víceslovné výrazy, vhodný zápis je bez mezer: „pakt Ribbentrop–Molotov“.
Poslední užití:
23.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Pomlčka
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Konkrétní dotaz:
Mám ve větě spojení „skupina ve složení pedagog–žák–rodič“. Je v pořádku zápis s pomlčkami, nebo se spojovníkem? A pokud jsou namístě pomlčky, měly by se psát natěsno nebo s mezerami?
Klíčové slovo:
pedagog–žák–rodič
Odpověď:
Uvedené spojení vyjadřuje vztah s významem „a“, mělo by proto být zapsáno s pomlčkami bez mezer.
Poslední užití:
24.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Pomlčka
Dotaz:
Pomlka v řeči
Konkrétní dotaz:
Pracuji s textem, kde se objevuje nedokončená řeč, přičemž tato nedokončenost není značena trojtečkou, ale pomlčkou, v některých případech dokonce spojovníkem. Někdy není dokončena věta, tzn. je vynecháno nějaké slovo (příp. více slov), jindy ale není dokončeno ani celé slovo. Je vhodné používat pro tyto případy pomlčku, spojovník, nebo tři tečky? A má být mezi posledním výrazem a interpunkcí mezera?
Klíčové slovo:
nedokončená řeč; přestávka v řeči; pomlčka; spojovník; tři tečky
Odpověď:
Internetová jazyková příručka (IJP) uvádí, že tři tečky obecně označují vynechání určité části textu. Ačkoliv ani IJP, ani Česká státní norma 01 6910 neobsahují příklad, v němž by nebylo dokončeno slovo, domníváme se, že nejvhodnější způsob řešení vámi popsané situace je oba případy (kdy není dokončena věta nebo slovo) sjednotit a uvádět na konci výpovědi tři tečky natěsno bez mezery. Další teoretickou možností by zřejmě mohlo být uvádět za nedokončenou větu mezeru a pomlčku (podle IJP totiž pro přestávku v řeči lze užít pomlčku oddělenou mezerou) a za nedokončeným slovem bez mezery spojovník (podle IJP po nedokončeném slovu následuje spojovník v případech jako dvou- až třílůžkový, případ nedokončené výpovědi nicméně není zmíněn). Toto řešení však spíše nedoporučujeme, protože by grafická nejednotnost mohla být pro čtenáře matoucí a domníváme se, že obecně jsou tato znaménka pro naznačení nedokončené výpovědi v úzu užívána zřídka.
Poslední užití:
8.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.3 Spojovník a pomlčka; 6.6 Tři tečky
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Konkrétní dotaz:
Je namístě užít ve spojení firem Thonet a Mundus (z konce 19. století) spojovník, nebo pomlčku? Dobově se užívalo spojovníku, mělo by to tak být i nyní?
Klíčové slovo:
Thonet–Mundus
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že jde o spojení dvou firem, doporučili bychom zápis s pomlčkou, kterým můžeme vyjádřit vztah s významem „a“. Jelikož nejde o víceslovné výrazy, vhodný zápis by byl s pomlčkou a bez mezer „Thonet–Mundus“, podobně jako například u známé dvojice „Zikmund–Hanzelka“.
Poslední užití:
22.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Uvození konkretizace/vysvětlení
Konkrétní dotaz:
Na letáku je napsáno „Bylinky“ a na dalším řádku „naši spojenci pro fyzické i duševní zdraví“. Neměla by být za výrazem „Bylinky“ pomlčka?
Klíčové slovo:
pomlčka
Odpověď:
V běžném textu by byla pomlčka (nebo jiná interpunkce) namístě, protože jednou z funkcí pomlčky je právě signalizovat konkretizaci nebo vysvětlení řečeného. Specifické grafické řešení, jako je oddělení umístěním na samostatné řádky, však může interpunkci nahrazovat. V popsaném případě tedy pomlčka není nutná.
Poslední užití:
20.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Konkrétní dotaz:
Když je syndrom pojmenován po dvou nebo více lidech (např. Williamsův–Campbellův syndrom), píše se mezi jejich jmény skutečně pomlčka, jak to uvádí Internetová jazyková příručka? Dlouhá léta jsme na tomto místě psali spojovník.
Klíčové slovo:
pomlčka
Odpověď:
Je pravda, že v minulosti se v takovýchto případech doporučoval spojovník. V souladu s vydáním ČSN 01 6910 v roce 2014 jsme však tento typ přehodnotili a řadíme jej k funkci vyjádření vztahu X a Y mezi jednoslovnými výrazy, který se zapisuje natěsno psanou pomlčkou. Internetová jazyková příručka uvádí příklady Havránkova–Jedličkova Česká mluvnice nebo Kaplanova–Meierova metoda.
Poslední užití:
7.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Jiná užití pomlčky
Konkrétní dotaz:
Je z hlediska psaní mezer rozdíl mezi pomlčkou krátkou (–) a dlouhou (—)?
Klíčové slovo:
pomlčka
Odpověď:
Krátká i dlouhá pomlčka jsou pravopisně rovnocenné a platí pro ně stejná pravidla a doporučení. Běžně se používá krátká pomlčka (–), zatímco dlouhá (—) je spíš exkluzivní. Pokud to autor vnímá jako potřebné, může obě pomlčky v jednom textu kombinovat, pak je však vhodné pro každou z nich rezervovat různé funkce.
Poslední užití:
17.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Pomlka v řeči
Konkrétní dotaz:
Rád bych v textu odlišoval doztracena doznívající řeč, kterou značím třemi tečkami, od přerušené, nezáměrně nedokončené řeči. Mohu ten druhý typ signalizovat pomlčkou?
Klíčové slovo:
pomlka
Odpověď:
Ano, pomlčka může značit mimo jiné nedokončenou řeč, byť to není její nejtypičtější funkce. V případech, jako je ten, který popisujete, je takové řešení zcela v pořádku. Jen upozorníme, že zatímco trojtečka následuje hned za posledním výrazem natěsno, bez mezery, před pomlčkou by v takovém užití měla být mezera.
Poslední užití:
25.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Pomlka v řeči
Konkrétní dotaz:
Pracuji s textem, kde je nedokončená přímá řeč, přičemž ta nedokončenost není značena trojtečkou, ale pomlčkou. Má mezi posledním slovem a pomlčkou být mezera?
Klíčové slovo:
pomlka
Odpověď:
Ano, pakliže pomlčka signalizuje pomlku v řeči, odděluje se od předchozího výrazu mezerou.
Poslední užití:
18.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jiná užití pomlčky
Konkrétní dotaz:
Když jsou dvě přímé řeči dvou různých osob v jednom odstavci hned za sebou, je vhodné je oddělit pomlčkou, nebo má druhá přímá řeč následovat hned po mezeře za uvozovkou ukončující první přímou řeč?
Klíčové slovo:
přímá řeč
Odpověď:
Z pravopisného hlediska je zcela v pořádku udělat mezi koncovou uvozovkou první přímé řeči a počáteční uvozovkou druhé přímé řeči pouze mezeru, ale chcete-li je graficky více oddělit, lze k tomu jistě využít pomlčku.
Poslední užití:
4.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.