Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
V textu se objevuje výraz černošedý, nevím, jestli se to má psát dohromady, nebo se spojovníkem.
Klíčové slovo:
černošedý; černo-šedý
Odpověď:
Záleží na tom, se se přídavným jménem pojmenovává.
Podle současného doporučení, které je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP a v Akademické příručce českého jazyka, píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko. Jde-li tedy oddělené černé a šedé ornamenty, pruhy, puntíky apod., pak píšeme černo-šedý.
Pokud jde o barevný odstín (tedy šedou barvu s nádechem černé / černou barvu s nádechem šedé), pak píšeme přídavné jméno černošedý dohromady.
Zvažované varianty:
černošedý
černo-šedý
Poslední užití:
5.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V odborném časopise o silničářství užíváme výraz turbookružní křižovatky. Psali bychom slovo dohromady, ale v mnohých materiálech to autoři mají s pomlčkou.
Klíčové slovo:
turbookružní
Odpověď:
Pomlčka se užívá v jiných případech. V některých slovech by mohl přicházet v úvahu spojovník, ale v tomto případě vhodný není, autoři ho užívají pravděpodobně vlivem angličtiny. Komponent turbo je obvyklé chápat jako první část složeného výrazu. Obdobně jako třeba auto- (autoškola); video- (videopřehrávač), eko- (ekosystém) píšeme dohromady i složené výrazy s první částí turbo, např. turboagregát, turbogenerátor, turbokompresorový, turbovrtulový.
Doporučujeme proto jako jedno slovo psát i turbookružní křižovatky.
Zvažované varianty:
turbookružní
turbo-okružní
turbo–okružní
Poslední užití:
7.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě správný zápis koledy Hody, hody do provody (doprovody). Četl jsem článek v Naší řeči, ale rád bych věděl, jestli je jedna z možností považována za vhodnější.
Klíčové slovo:
do provody; doprovody
Odpověď:
Slovo provoda (popř. variantní podoba provod) se dnes již neužívá. Jeho původní význam je ‚Provodní neděle, tj. první neděle po Velikonocích‘. Ale už v Příručním slovníku jazyka českého je uvedeno, že výraz žije jen ve spojení do provody.
Autorka příspěvku v časopise Naše řeč (http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7649) mj. píše: „Zvolíme-li psaní dohromady, potlačíme tím původní význam textu a výraz doprovody spojíme s významy slova doprovod = 1. doprovázení někoho cestou někam; 2. osoba n. osoby někoho doprovázející, družina, suita, průvod (...). Dáme-li přednost variantě dvojslovné, tedy do provody, zachováme sice původní zápis, ale rozhodně tímto pravopisem nepřispějeme k větší srozumitelnosti, té bychom dosáhli až připojením vysvětlivky provoda = Provodní neděle, tj. první neděle po Velikonocích. Vyložili jsme sice význam zastaralého slova provoda, avšak k jeho oživení už zřejmě přispět nemůžeme. Výraz doprovody z velikonočního říkadla Hody, hody doprovody tak už bohužel zůstane pro většinu uživatelů jen výrazovým citoslovcem.“
Doklady z praxe ukazují, že text koledy je zapisován oběma způsoby. V IJP jsou proto uvedeny obě možnosti jako rovnocenné: hody, hody do provody i hody, hody doprovody.
Poslední užití:
20.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Hana Konečná: Hody, hody doprovody, či do provody? Naše řeč, ročník 84 (2001), číslo 4 – Drobnosti. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7649
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V němčině se užívá výraz Fachidiot. Předpokládám, že když ho píšu v češtině, není důvod ho psát se spojovníkem.
Klíčové slovo:
fachidiot
Odpověď:
Souhlasíme, pro psaní se spojovníkem není žádný důvod, i v češtině píšeme fachidiot jako jedno slovo. V korpusu SYN v13 je doloženo 251krát. Běžné slovníky češtiny výraz nezachycují, najdeme ho např. ve slovníku Čeština 2.0 (https://cestina20.cz/slovnik/fachidiot/) s vysvětlením „člověk s omezeným rozhledem, zaměřený čistě jen na svůj obor a nevnímající širší souvislosti“.