Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Místo výrazu během někdy používám výraz počas, např. počas dovolené musel pracovat. Byl jsem upozorněn, že to v českém textu není vhodné. Jak to je?
Klíčové slovo:
po čas
Odpověď:
Spřežka počas je běžná ve slovenštině – uvádějí ji např. Krátky slovník slovenského jazyka 4 z roku 2003 nebo Pravidlá slovenského pravopisu z r. 2013 či Ortograficko-gramatický slovník slovenčiny z r. 2022. Jako synonymní jsou pro slovo počas uváděna např. spojení v priebehu nebo v čase.
Normativní příručky češtiny, a to ani ty nejnovější, jakou je např. Internetová jazyková příručka, však spřežku počas zatím nepřipouštějí. V korpusu SYN sice zadáním slovního tvaru počas nalezneme 144 výskytů, po jejich (manuálním) přetřídění je však zřejmé, že pouze v případě 56 dokladů jde o význam ‚během‘, dalších 44 výskytů jsou chybné zápisy podstatného jména počasí (které vznikly odtržením koncového -í), popřípadě jde o jeho zastaralou a nářeční variantu počas (tu s výkladem významu ‚počasí, povětrnost‘ uvádí např. starší PSJČ). Ve 39 případech jde o slovenské kontexty, citace slovenských mluvčích apod. a 2 doklady tvoří chybné zápisy slova poločas. Pro oficiální texty lze doporučit psaní zvlášť – to jednoznačně převažuje i v praxi (korpus zachycuje 1026 dokladů). Vaše příkladová věta by tedy mohla být zapsána: Po čas dovolené musel pracovat.
Zvažované varianty:
po čas
počas
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Bude ve větě nejen (dohromady), nebo ne jen (dvě slova)? Naším cílem je, aby se studenti učili pedagogiku skrze zkušenost, praxi a porozumění a nejen prostřednictvím teorie.
Klíčové slovo:
nejen
Odpověď:
V uvedené větě je možné psát jak nejen, tak ne jen. Za vhodnější považujeme užít příslovce nejen, které se píše dohromady. Podle dokladů z korpusu SYN v14 je psaní dohromady (nejen) mnohonásobně běžnější než psaní zvlášť (ne jen).
Zvažované varianty:
nejen
ne jen
Poslední užití:
31.10.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se tumáš dohromady? Např. „Tumáš,“ zvolala a přisunula k němu prkénko. Tumáš svoji tužku. Nebo to má být zvlášť? V textu, který mám před sebou, je to různě.
Klíčové slovo:
tumáš
Odpověď:
V uvedených větách doporučujeme užít psaní dohromady: „Tumáš,“ zvolala. Tumáš svoji tužku. Citoslovečný výraz tumáš (psaný dohromady), vyjadřující vybídnutí, vybízení k přijetí něčeho, popř. vyjadřující překvapení (Hrabu se v papírech – a tumáš! – zapečetěný dopis!), zachycuje Slovník spisovného jazyka českého i Příruční slovník jazyka českého. Slovníky uvádějí, že se užívá i v množném čísle: Tumáte, přečtěte si to. Korpus SYN v14 zachycuje celkem 1165 výskytů užití, 197 dokladů z celkového počtu jsou věty s tvarem tumáte.
Psaní zvlášť je náležité např. ve formulacích: copak to tu máš?; všechno tu máš napsané; vždyť tu máš svého bratra.
Zvažované varianty:
tumáš
tu máš
Poslední užití:
21.11.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Četl jsem větu Lidé se oprávněně zdráhají dát zcela v šanc své číslo karty na síti. Smyslu rozumím, ale uvědomil jsem si, že vlastně netuším, co je to v šanc. Je to předložka a podstatné jméno?
Klíčové slovo:
všanc
Odpověď:
Původně skutečně jde o předložku v a podstatné jméno šanc, které Malý staročeský slovník (SPN 1978) vysvětluje slovy: ‚dobrá naděje, odvážný podnik, nebezpečenství, hazardní hra v kostky‘. V současné češtině se ve významu ‚naděje na úspěch, vyhlídka na dobrý výsledek‘ užívá slovo šance. Etymologické slovníky uvádějí, že se výraz k nám dostal prostřednictvím němčiny z francouzštiny (chance). Jeho původ je v latinském cadentia s významem ‚padnutí hracích kostek‘.
Výraz šanc se dochoval jen v příslovečné spřežce všanc, v ustáleném obratu dávat/dát/vydat (koho, co) všanc, užívaném v méně formálních textech pro vyjádření významu ‚vystavit nebezpečí, zkáze; nechat napospas, na milost a nemilost’, např. dává všanc své soukromí; nemocnice vydaná všanc hackerům; nebojí se dát všanc ani sám sebe. Už Příruční slovník jazyka českého (1935–1957) zachycuje výraz jen jako spřežku, psaní dohromady všanc doporučují i novější jazykové zdroje včetně Internetové jazykové příručky.
Zvažované varianty:
všanc
v šanc
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jestliže někdo něco říká tak podrobně, aby to ten druhý pochopil, píše se zvlášť říct po lopatě, nebo to může být i dohromady říct polopatě?
Klíčové slovo:
po lopatě; polopatě
Odpověď:
Není vždy snadné určit, zda určitý výraz zapisovat jako dvě samostatná slova, nebo zda už je možné ho chápat jako spřežku a psát dohromady. Proto se doporučuje způsob zápisu ověřovat ve slovnících češtiny, Pravidlech českého pravopisu či v Internetové jazykové příručce.
V uživatelské praxi se někdy objevuje psaní dohromady i u výrazů, které knižní příručky zatím za spřežky nepovažují. To platí i v tomto případě. Výkladové slovníky češtiny, a to jak starší Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), tak i novější Slovník spisovné češtiny, zachycují uvedený obrat jen psaný zvlášť: vyložit někomu něco po lopatě, tj. tak aby to pochopil. Doklady z korpusu SYN v11 však zcela jasně potvrzují, že v úzu je psaní dohromady stejně četné jako psaní zvlášť – najdeme v něm 485× zápis polopatě a 493× psaní po lopatě.
Důvodem pro psaní dohromady je se značnou pravděpodobností vliv slov polopatismus, polopatistický, polopatický, polopaticky. (O výrazu polopatismus, podrobně i v širších souvislostech, píše v časopise Naše řeč Jaroslav Machač). Expresivní podstatné jméno polopatismus – vysvětlované jako ‚primitivní způsob sdělování (po lopatě)‘ nebo ‚podrobné vysvětlení pro méně chápavého člověka‘ – zachycuje nejenom Slovník nespisovné češtiny (SNČ), ale už SSJČ, který vycházel v 60. letech 20. století. Zaznamenává rovněž přídavné jméno polopatistický (film, výklad). V praxi se podle korpusu SYN v11 dnes častěji uplatňuje varianta polopatický, popř. příslovce polopaticky, které SNČ vysvětluje slovy ‚zcela srozumitelně‘. Korpus obsahuje 599 výskytů podoby polopatický a 146 výskytů podoby polopatistický, resp. 590 výskytů varianty polopaticky a 95 výskytů varianty polopatisticky.
Internetová jazyková příručka proto doporučuje uvedený výraz přiřadit ke skupině slov, která se mohou psát dvojím způsobem, a to bez významového rozlišení (na příklad – například, z počátku – zpočátku, na boso – naboso apod.), a proto uvádí obě možnosti zápisu: po lopatě – polopatě. Jestliže se někomu chystáte něco srozumitelně a podrobně vysvětlit, (na)servírovat, vyložit, podávat, sdělit, říct, můžete tak učinit po lopatě i polopatě.
Zvažované varianty:
po lopatě
polopatě
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Machač, Jaroslav (1957): Polopatismus. Naše řeč, 40(7–8), s. 243–244.
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Po lopatě a polopatě
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.