Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo graficky správně zapsat nespisovné vyjádření [ocamcať pocamcať]?
Klíčové slovo:
ocamcať pocamcať
Odpověď:
Uvedený obecněčeský expresivní obrat se uplatňuje spíše v mluveném než psaném projevu. Český národní korpus (a to jak syn v8, tak online_now) ukazuje, že se s ním pisatelé vypořádávají nejrůznějším způsobem – v praxi je doložen v mnoha hláskových obměnách, někdy s uvozovkami značícími pisatelův odstup:
Demokracie? No jistě! Ale vocamcaď až pocamcaď.
Má to svoji logiku, avšak odcamcaď pocamcaď.
Chce sice dát firmě „ducha nové generace“, ale zase – „ocuť pocuť“.
Dále se najdou varianty ocamcaď pocamcaď, vodcamcaď pocamcaď, vocať potaď, odsuď pocuď, vocuď pocuď, odsuď podsuď, odsud podsud, odsud posud… Všechny mají společnou vlastnost – respektují určitý rytmus, tím že obě složky mají stejný počet slabik a stejnou samohlásku v koncové slabice. Protože nejde o spisovné vyjádření, není jeho pravopisná podoba stanovena závazně, je proto přijatelné užít kteroukoli z možností.
Ve Slovníku spisovného jazyka českého (z let 1960–1971) je frazém zachycen v podobě vocamcaď až pocamcaď, a to u příslovce pocamcaď, které slovník hodnotí jako obecněčeské expresivní synonymum výrazu potud. Příruční slovník jazyka českého (z let 1935–1957) označuje slovo pocamcaď dokonce kvalifikátorem vulgární. Ve Slovníku nespisovné češtiny (2009) obrat najdeme u hesla vocaď (odsud, odtud), u něhož je uvedeno, že se někdy užívá ve spojení vocaď pocaď, vocamcaď až pocamcaď.
Jako spisovnou variantu nabízejí slovníky možnost odtud (až) potud, popř. odsud (až) potud. Obě, respektive všechny čtyři, se v praxi užívají (Samozřejmě že je pro občanskou společnost, ale odtud potud; Slušné oblečení ano, ale odsud až potud). Vedle toho mnozí autoři vyjadřují stejný význam obratem všechno/všecko má své meze.
Zvažované varianty:
ocamcaď
vocamcaď
odcamcaď
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde o větu Nedaleko se tyčí kopec Kobyla, zatímco nám se líbilo návrší Zlatý kůň. Napsala jsem zatím co zvlášť, ale prý je to chyba. Proč? V Pravidlech českého pravopisu jsou uvedeny oba tvary.
Klíčové slovo:
zatímco; zatím co
Odpověď:
Pravidla českého pravopisu i výkladové slovníky češtiny připouštějí dvě možnosti zápisu (dohromady: zatímco i zvlášť: zatím co) v případech, kdy daný výraz figuruje ve funkci časové spojky, tj. ve významu ‚v téže době, kdy se děje něco jiného‘. Použijeme-li výraz ve významu ‚kdežto‘ jako kontrastní srovnání, pak je možné pouze psaní dohromady – zatímco. To je i případ uvedené věty. Náležitý zápis by měl být: Nedaleko se tyčí kopec Kobyla, zatímco nám se líbilo návrší Zlatý kůň.
Zvažované varianty:
zatím co
zatímco
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšu na pohlednici: „Na shledanou v lepších časech“. Je to zvlášť, nebo dohromady? A je tam sh?
Klíčové slovo:
na shledanou
Odpověď:
Správně je psaní zvlášť: na shledanou (sh, nikoli sch). Zpodstatnělá přídavná jména, která se užívají pouze či převážně s předložkou na a pojí se se 4. pádem, píšeme zvlášť. Vedle na shledanou k nim patří např. spojení na viděnou, na slyšenou, na pováženou, na srozuměnou, (jako) na zavolanou.
Zvažované varianty:
na shledanou
nashledanou
Poslední užití:
13.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Dáváte štěstí v šanc tomu druhému. Je to předložka a podstatné jméno? Je to možné užít ve spisovném projevu?
Klíčové slovo:
všanc
Odpověď:
Vyjádření je možné užít, nejsou to však dvě slova, ale příslovečná spřežka. Náležitý zápis je „dávat všanc“. Jako spřežku výraz zachycují už i starší slovníky. v SSJČ je u podoby všanc uvedeno, že dříve se užíval i zápis v šanc. Všechny novější zdroje už mají jen spřežku.
Zvažované varianty:
všanc
v šanc
Poslední užití:
6.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je nějaké vysvětlení, proč píšeme na shledanou zvlášť, ale familiární pozdrav nazdar dohromady? Proč se nepíše na zdar?
Klíčové slovo:
nazdar
Odpověď:
Předložkové spojení na zdar je vnímáno už řadu desetiletí jako natolik těsné, že se spřáhlo do spřežky nazdar. Jako spřežku výraz zachycuje už Příruční slovník jazyka českého (z 30. až 50. let minulého století). V excerpčních lístcích k tomuto zdroji sice najdeme i doklady starších textů, v nichž je pozdrav psán odděleně: na zdar (např. „Na zdar, příteli!“ zvolal a podával mu ruku), ale už i autoři slovníku se přiklonili k většinovému způsobu psaní a uvádějí jen spřežku nazdar. V současných textech se podle dokladů v korpusu SYN v13 psaní pozdravu zvlášť objevuje jen opravdu výjimečně. Psaní zvlášť je náležité ve formulacích typu: připili na zdar akce (tedy na zdárný průběh). Mnohé internetové zdroje uvádějí, že pozdrav nazdar, běžně užívaný např. v prostředí organizace Sokol, byl inspirován nápisem na kasičkách, do nichž se v době národního obrození vybíraly příspěvky na Národní divadlo. Bylo na nich napsáno Na zdar Národního divadla. Pozdrav nazdar byl údajně navržen jedním ze zakladatelů Sokola Josefem Barákem jako náhrada původního zdařbůh.
Pozdrav na shledanou, podobně jako spojení na viděnou, na slyšenou, na pováženou, na srozuměnou, (jako) na zavolanou, patří ke skupině zpodstatnělých přídavných jmen, která se užívají pouze či převážně s předložkou na a pojí se se 4. pádem, ta píšeme (zatím) pouze zvlášť. Není vyloučené, že se i u nich někdy psaní dohromady prosadí.
Poslední užití:
24.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Když se může psát dohněda a dozlatova dohromady, můžu dohromady psát i dozlatohněda? Je to jeden odstín, ale jsou zahrnuté dvě barvy.
Klíčové slovo:
dozlatohněda; do zlatohněda
Odpověď:
I v tomto případě je možné užít jak zápis dohromady (spřežku dozlatohněda), tak zvlášť (do zlatohněda). Mezi možnostmi není žádný významový rozdíl.
Zvažované varianty:
dozlatohněda
do zlatohněda
Poslední užití:
14.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se slovo seshora jen dohromady, nebo se dá psát i se shora?
Klíčové slovo:
seshora
Odpověď:
Význam z hořejší strany se vyjadřuje spřežkou seshora, popř. shora, např. díval se seshora/shora do údolí; hořící saze hasí seshora, sypou na ně křemičitý písek a srážejí je dolů. Zápis zvlášť se shora v současných textech v pořádku není, v úvahu přichází spojení s předložkou z/ze, např. ze shora popsaných důvodů to nepovažuji za dobré řešení.
Zvažované varianty:
seshora
se shora
Poslední užití:
12.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Na cedulce je psáno: Vstup do prostoru je z venku u brány parkoviště. Psala bych zvenku jako spřežku. Souhlasíte?
Klíčové slovo:
zvenku
Odpověď:
Souhlasíme, je vhodné psát: Vstup do prostoru je zvenku u brány parkoviště. Spřežku zvenku zachycuje jak SSČ, tak už i SSJČ. Je možné užít i výraz zvenčí.
Zvažované varianty:
zvenku
z venku
Poslední užití:
16.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme psát vejce nahniličku, nebo na hniličku? Je to dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
nahniličko; na hniličko; nahniličku; na hniličku
Odpověď:
Podle starších výkladových slovníků bylo možno psát jen zvlášť (vejce) na hniličku a zvlášť i dohromady variantní podobu na hniličko / nahniličko. ASSČ a IJP připouštějí obě možnosti zápisu u obou variant. Máte tedy v podstatě čtyři rovnocenné možnosti, jak tento způsob úpravy vajec zapsat – vejce na hniličku, na hniličko, nahniličku, nahniličko.
Zvažované varianty:
nahniličku
na hniličku
Poslední užití:
23.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V obecním zpravodaji píšu poměrně často výraz odnepaměti, a to vždy dohromady. Nikdo mi to nikdo nevytknul. Ale zaráží mě, že jsem tuto spřežku nenašel ve slovníku. Má se tedy psát zvlášť: od nepaměti?
Klíčové slovo:
od nepaměti; odnepaměti
Odpověď:
Podstatné jméno nepaměť s významem ‚nepamatování, zapomenutí‘ je už ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) z 60. let minulého století hodnoceno jako zastaralé. Slovník uvádí, že se výraz objevuje už jen v ustáleném spojení od nepaměti s významem odedávna (od nepaměti tak bývalo). Původní význam substantiva nepaměť je v současné době natolik zastřený, že ho mnozí nejspíše nepovažují za samostatné slovo. Lze rovněž přepokládat, že pisatelé jsou v tomto případě ovlivněni synonymními příslovci odedávna a odpradávna, které jako spřežku zaznamenává už SSJČ, proto volí psaní dohromady i u výrazu odnepaměti.
Doklady z Českého národního korpusu (syn v 12) ukazují, že se chápání výrazu jako spřežky prosazuje v uživatelské praxi poměrně výrazně. Psaní zvlášť od nepaměti má 11 508 dokladů; spřežka odnepaměti je zaznamenána 4304krát, tedy v podstatě ve třetině případů užití (poměr je cca 2,7 : 1). Zápisy od nepaměti a odnepaměti se v textech užívají bez jakéhokoli významového rozlišení; spřežka vyjadřuje stejný význam a plní ve větě tytéž funkce jako její dvouslovný protějšek. Vzhledem k četnosti užití byla spřežka odnepaměti jako variantní možnost doplněna do IJP. Dvojice od nepaměti – odnepaměti se v současnosti připojila k výrazům typu například – na příklad, zpočátku – z počátku; na čase – načase, na jemno – najemno, k večeru – kvečeru apod., tedy k výrazům se dvěma rovnocennými variantami.
Poslední užití:
3.8.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.