Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #94, Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana: 1/1, položky: 1-9/9
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8993
Užití:
1 0 1
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se v češtině správně vyslovuje příjmení francouzského letce Garrose, respektive název známého tenisového turnaje French Open Roland Garros? Čte se tam koncové „s“, nebo ne?
Klíčové slovo: Garros
Odpověď: Ačkoli existuje značně rozšířené povědomí, že se u přejímek z francouzštiny koncové [s] „nikdy nečte“, z výslovnostních příruček jasně vyplývá, že u řady francouzských jmen je koncové [s] naopak zcela náležité. To platí i pro příjmení Garros. Francouzskou podobu [ɡaʁos] tedy adaptujeme podle obecných pravidel do češtiny jako [garos] (2. pád [garose]), což potvrzuje i publikace Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Jak jsme zjistili průzkumem v archivech ČT a ČRo, aktuální úzus profesionálních mluvčích z těchto médií se zdá být jednotný a respektuje výše uvedené doporučení (pouze výjimečně se vyskytlo kolísání délky samohlásky, kdy bylo vysloveno [garós]).
Zvažované varianty:
[garos] [garo]
Poslední užití: 29.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj: Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8990
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se v češtině správně vyslovuje příjmení francouzského herce de Funèse?
Klíčové slovo: de Funès
Odpověď: Obecně platí, že u jmen cizího původu se do češtiny adaptuje zvuková podoba z výchozího jazyka, avšak nejsou výjimečné případy, kdy se vžije výslovnost poněkud odlišná (např. na základě grafiky nebo různých analogií, někdy i mylných). V tomto případě uživatelé češtiny mohou váhat, zda se vyslovuje koncová hláska [s], či nikoli; dále zda je náležité písmeno „è“ číst dlouze, či krátce. Kolísat také může podoba nepřímých pádů, tj. např. zda se ve druhém pádě vyslovuje tvar Funèse jako [finese], nebo [fineze]. Situaci s příjmením de Funès může zdánlivě poněkud komplikovat i fakt, že jeho slavný nositel (celým jménem Louis Germain David de Funès de Galarza) byl sice Francouz, avšak španělského původu. Vzhledem k tomu, že grafická podoba jména již nese výrazný francouzský rys (písmeno „è“), budeme vycházet primárně z francouzštiny. Existuje značně rozšířené povědomí, že se u přejímek z francouzštiny koncové [s] „nikdy nečte“. Najdeme však řadu francouzských jmen, kde je koncové [s] naopak zcela náležité (srov. např. příjmení Garros). Jak jsme zjistili, náležitá francouzská podoba jména de Funès je [də fynɛs], do češtiny by se tedy mělo adaptovat jako [de fines], tj. s krátkým [e] a koncovým vyslovovaným [s]. To je v souladu s doporučením v publikaci Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině, která dále uvádí i podobu 2. pádu: [de finese]. Tentýž údaj týkající se 2. pádu nalezneme i v příručce Čteme je správně?, která ovšem v 1. pádě doporučuje výslovnost [de fine] bez koncového [s]. V tomto případě se však domníváme, že jde o omyl, což potvrzuje i odborný text romanisty K. Sekventa (Příspěvek k cizím, zejména francouzským vlastním jménům v češtině II. Výslovnost. Skloňování. In: Jazyk a kultúra, 13/2013, č. 4, nestránkováno, dostupné on-line: https://www.ff.unipo.sk/jak/cislo13.html). Tato nepřesnost se bohužel vyskytuje i jinde, např. ve slovníku Jak správně vyslovovat cizí jména osobní, či dokonce v jinak velmi spolehlivé knize Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen v češtině. Tam je sice v obecném výkladu francouzské zakončení -ès zařazeno mezi výjimky, v nichž není koncové „s“ tzv. němé (a proto se -ès vyslovuje jako [-es]), avšak v následujícím cvičení je z nám neznámého důvodu uveden příklad Funès s výslovností [fine]! (včetně vykřičníku). Je možné, že autor Klíče považoval výslovnost bez koncového [s] za natolik vžitou, že nechtěl doporučovat odlišné řešení (v tom případě by však byla vhodnější varianta [finé] s koncovou délkou, viz níže). Výzkum v mediálních archivech, který jsme provedli, ukazuje, že v současnosti je v češtině zvuková podoba příjmení de Funès značně neustálena. Nejsou výjimečné případy, kdy se krátce za sebou v tomtéž pořadu vyskytnou odlišné varianty, a to i u profesionálních mluvčích, nejen u jejich hostů (např. moderátor užívá podobu [de finé], avšak autor následující reportáže [de fines]). Nejčastěji jsme zaznamenali tyto varianty: [de finé], [de finés] a [de fines], v nepřímých pádech pak bez ohledu na podobu v 1. pádě se častěji vyskytuje znělost, tj. např. [de finéze], avšak takovýchto dokladů nebyl k dispozici dostatečný počet. Někteří mluvčí si tento problém evidentně uvědomují a záměrně náležitou výslovnost na základě francouzštiny tematizují. Vzhledem k této nejednoznačné situaci v úzu je tedy podle našeho názoru namístě doporučit primárně výslovnost [de fines] (2. pád pak [de finese]), která odpovídá adaptaci originálu. Domněnka, že by byla v češtině zcela ustálena a pevně vžita varianta [de fine] či [de finé], se nepotvrdila. Zároveň je pravděpodobné, že posluchači jsou na kolísání výslovnosti tohoto jména zvyklí a nečiní jim komunikační problémy, obvykle jej zřejmě ani nevnímají, případně dokonce považují intuitivně za „správnou“ podobu [de finé], neboť laikům může znít bez koncového [s], zato s dlouhým [é] „lépe francouzsky“. Doporučujeme být v tomto ohledu proto tolerantní. Ostatně kolísání kvantity i znělosti v nepřímých pádech zaznamenáváme u řady jiných francouzských jmen, u mnoha z nich je pak výskyt délky či znělosti, která neodpovídá výslovnosti v originále, již zcela ustálený, noremní a kodifikovaný.
Zvažované varianty:
[de fines] [de fine] [de finé] [de finés]
Poslední užití: 19.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj: Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj: Jak správně vyslovovat cizí jména osobní. Hamplová – Štoček. 2012. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#5327
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká je v češtině správná výslovnost názvu belgického města, podle nějž vzniklo označení bojové látky yperit?
Klíčové slovo: Ypres; Ieper; Ypry
Odpověď: Dané belgické město se nizozemsky nazývá Ieper, francouzsky pak Ypres, počeštěná výslovnostní podoba zní v obou případech shodně [ipr]. Dodejme ještě, že se v češtině někdy pro toto město užívá tzv. exonymum Ypry s výslovností [ipri]. Tato domácí podoba cizího vlastního jména však není na rozdíl od mnohých jiných standardizovaná v geografických názvoslovných seznamech OSN.
Zvažované varianty:
[ipr]
Poslední užití: 19.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#4796
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká je v češtině správná výslovnost příjmení Barrande v 1. pádě?
Klíčové slovo: Barrande
Odpověď: Francouzské příjmení Barrande vyslovujeme v 1. p. j. č. [barant].
Poslední užití: 17.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#4795
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká je v češtině správná výslovnost příjmení Barrande v oslovení (5. pádě)?
Klíčové slovo: Barrande
Odpověď: Příjmení Barrande vyslovujeme v 5. p. j. č. [barande].
Poslední užití: 17.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#4359
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká je v češtině správná výslovnost jména francouzského umělce Degase? Je to ve 3. p. j. č. [degasovi], nebo [degovi]?
Klíčové slovo: Degas
Odpověď: V souladu s výslovnostními příručkami doporučujeme vyslovovat Degas [dega], 2. p. j. č. Degase [degase], 3. p. j. č. Degasovi [degasovi].
Zvažované varianty:
[degasovi] [degovi]
Poslední užití: 9.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#4068
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se má správně v češtině vyslovit první část spojení Curieova teplota? Bude druhé „i“ krátké, nebo dlouhé?
Klíčové slovo: Curieova teplota
Odpověď: Výslovnost tohoto fyzikálního termínu nikde kodifikována není a její noremní podobu není snadné zjistit, je tedy třeba vycházet především z výslovnosti francouzského příjmení Curie. Ta by se do češtiny podle ortoepických příruček měla adaptovat jako [kiri], dané spojení by se tedy mělo vyslovovat jako [kirijova] teplota (druhé „i“ tedy bude krátké). Je však nutno dodat, že se v českém úzu u tohoto typu jmen z francouzštiny často vyskytuje i výslovnost s dlouhým vokálem. To dokládají i výkladové slovníky, které u jednotky radioaktivity curie, odvozené od stejného příjmení, doporučují podobu [kirí]. Z tohoto důvodu nelze odmítat ani výslovnost [kiríjova] teplota.
Zvažované varianty:
[kiríjova] [kirijova]
Poslední užití: 13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj: Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#4065
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká je v češtině náležitá výslovnost francouzského rodného jména Louis v nepřímých pádech (např. bez Louise Lumièra)?
Klíčové slovo: Louis
Odpověď: Francouzské jméno Louis se vyslovuje v češtině v 1. p. j. č. nejčastěji jednoslabičně jako [luj], což potvrzuje např. publikace Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině 4 (tamtéž zachycenou variantu [lujs], která se v 1. p. j. č. může někdy taktéž objevit, nedoporučujeme). Jazyku původu je však poněkud bližší dvouslabičná varianta [luji], která se v českém úzu taktéž vyskytuje a reflektuje ji např. příručka Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen v češtině. (Jiné výslovnostní příručky bohužel dané jméno obvykle přepisují jako [lui], z čehož nevyplývá přesné doporučení; může jít o stejně dobře o jednoslabičnou, tak i dvouslabičnou podobu). Ve 2. p. j. č. se pak doporučuje podoba [luj(i)se] nebo také [luj(i)ze], která je v úzu častější (okrajově se vyskytující varianta [luje] náležitá není).
Zvažované varianty:
[lujze] [luje] [lujse] [lujize] [lujise]
Poslední užití: 17.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině 4. Zeman. 2003.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 15
Jazykový zdroj: Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj: Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#2409
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se má v češtině správně vyslovovat francouzské rodné jméno Charles? Jde mi hlavně o výslovnost ve 2. pádě.
Klíčové slovo: Charles
Odpověď: Na základě francouzštiny by se jméno Charles mělo v češtině vyslovovat krátce [šarl], ve 2. p. j. č. pak [šarla]. V úzu je však velice častá podoba [šárl], která je pociťována řadou uživatelů jazyka jako noremní. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi oběma variantami je leckdy nepatrný a těžko rozlišitelný a že ani jedna z nich nepůsobí komunikační obtíže, doporučujeme být tolerantní k oběma výslovnostním podobám (ostatně ani např. příručka Čteme je správně? neposkytuje v tomto ohledu jednotné doporučení). V grafice může toto jméno mít ve 2. p. j. č. tvary Charlese i Charlesa, varianta Charla není častá; o této problematice blíže pojednává např. Akademická příručka českého jazyka (2019, s. 380) nebo článek R. Adama: Jacquese je špatně (Naše řeč, ročník 92, 2009, číslo 2, s. 101–104). Ve zvukové podobě pak ve 2. p. j. č. převažují podoby [šárlse], respektive [šarlse], protože příručkami doporučovaná varianta [šarla] vůbec nekoresponduje s grafickou formou Charlese, která v psaném úzu naprosto převažuje. Vzhledem k těmto okolnostem není dost dobře možné zmíněné genitivní podoby ve výslovnosti odmítat. Více se o výslovnosti francouzského jména Charles lze dočíst v příručce J. Zemana: Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině 4. Francouzská osobní jména. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
Poslední užití: 13.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 117.1.4 Jména zakončená v písmu a ve výslovnosti rozdílně (typ Chirac, Balzac, Gerard, Beaufort, Jacques, Descartes, Charles, Jules, Yves, Smith, Heath)
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: R. Adam: Jacquese je špatně. Naše řeč, ročník 92, 2009, číslo 2, s. 101–104.
Jazykový zdroj: Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj: Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině 4. Zeman. 2003.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 15 a 118
Jazykový zdroj: Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 21, 34, 99

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?