Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
V jedné knize byla popisována situace, kdy mladík vezl na koloběžce dívku a ona se mu „tváří opírala o hrudník“. Trochu mě to zmátlo – dívka stála před mladíkem, nebo za ním? Pokud by stála vepředu, asi by se mu špatně řídilo. Ale pokud stála vzadu, neměla by se mu spíš opírat o záda?
Klíčové slovo:
hrudník
Odpověď:
České výkladové slovníky definují hrudník následovně: starší Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) jako ‚horní část trupu‘, Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) specifikuje, že jde o ‚hořejší část trupu tvořenou žebry; hrudní koš‘, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ) hovoří o ‚části trupu mezi krkem a břichem‘. Pro úplnost dodejme, že trup je zmíněnými slovníky shodně definován jako ‚část těla mezi hlavou a končetinami‘.
Ve vztahu k umístění je tedy nejobecnější definice výrazu hrudník v PSJČ, která nezmiňuje, zda je daná část těla vepředu, či vzadu, pouze uvádí, že je v rámci stavby trupu „nahoře“. SSJČ umístění hrudníku ohraničuje žebry. (Ta mají tvar oblouku a jsou umístěna jak v přední, tak v zadní části trupu.) SSČ umisťuje hrudník mezi krk a břicho (přičemž definice slova břicho v SSČ zní: ‚přední a boční část těla mezi hrudníkem a pánví‘), hrudník by se tedy v pojetí SSČ nacházel (nahoře nad břichem) ve přední a boční části trupu. Bedra, která jsou stejně jako hrudník a břicho součástí trupu, pak SSČ a nejnovější Akademický slovník současné češtiny (ASSČ) definují jako: ‚úsek zad mezi pánví a hrudníkem‘. Výklad významu výrazu bedra tak pracuje s umístěním hrudníku (také) na zadní části trupu. Potvrzení, že výraz hrudník ve slovníkové definici pokrývá přední i zadní část trupu, přináší výklad slova hruď, který v SSJČ a SSČ zní: ‚přední část hrudníku; prsa‘.
Podíváme-li se však do korpusu SYN, verze 8, jak výraz hrudník ve vztahu k jeho umístění chápou uživatelé češtiny, zjistíme, že jej až na výjimky situují do přední části trupu. To dokládají výskyty slova hrudník ve spojení s předložkami s místním významem, konkrétně např.: o hrudník (80×), na hrudník (1800×), před hrudník (36×). S ohledem na slovní okolí si u vyhledaných výskytů totiž jen stěží představíme, že by měli pisatelé korpusových textů na mysli i (z anatomického pohledu) zadní část trupu, např.: spojte ruce jako při modlitbě před hrudníkem; je tu málo místa pro nohy, volant se nepříjemně tyčí před hrudníkem; brada směřuje celou dobu na hrudník atd.
Širší prostorové vymezení hrudníku ve slovníkových definicích je pravděpodobně zapříčiněno vlivem anatomické terminologie, jelikož tvar hrudníku je v odborné literatuře popisován jako „komolý kužel“, ohraničený kostrou hrudníku, jež je tvořena hrudními obratli, žebry a hrudní kostí. V odborné terminologii tak hrudník zasahuje i do oblasti, kterou laická veřejnost vnímá a nazývá jako záda. Výskyty slova v běžné komunikaci zároveň svědčí o jednoznačném umístění hrudníku pouze do přední části trupu. Ale vraťme se k otázce, zda dívka jela na koloběžce před mladíkem, nebo za ním. Z pohledu výkladových slovníků, tj. z terminologického hlediska mohla jet vepředu i vzadu, z hlediska běžné komunikace však stála před mladíkem, neboť za ním by se mu opírala nikoli o hrudník, ale o záda.