Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mám tu ke korekturám časopis pro ženy, který obsahuje recepty. Autorka v nich přitom používá sloveso dekorovat, příp. nadekorovat na místech, která se mi nezdají, např. „Tento typ dezertu musíte dekorovat, až vám přijdou hosté s drinkem.“, „Moc ráda bych vás poprosila, pokud se odhodláte nadekorovat jakýkoliv váš velikonoční dezert a poté nafotit, abyste mi ho poslali.“ atp. Přemýšlím, zda si neplete sloveso dekorovat se slovesem servírovat. Co si o tom prosím myslíte?
Klíčové slovo:
dekorovat; nadekorovat
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny uvádí u slovesa dekorovat význam ‚opatřovat, opatřit dekorací 1 (ozdobou), dekoracemi • sloužit jako dekorace, zdobit, ozdobit, vyzdobit‘. V uvedených kontextech tak sloveso dekorovat vyjadřuje, že je hotový pokrm před podáváním ještě ozdoben. Mezi kolokacemi (tedy obvyklými slovními spojeními) doloženými v korpusu SYN v13 lze nalézt i ty z oblasti gastronomie (dekorovat talíř, polévku), nejde tedy o zcela ojedinělé užití. Může nicméně působit méně obvykle, protože častěji se v daných kontextech užívá české sloveso zdobit, příp. jeho předponové varianty ozdobit, dozdobit. Sloveso nadekorovat bychom doporučovali neužívat vůbec, protože jde o nespisovný výraz, který jazykové příručky nezachycují a rovněž v korpusu je doložen jen ojediněle (v SYN v13 je – bez rozlišení kontextu užití – celkem jen 47 dokladů slovesa nadekorovat, zatímco sloveso dekorovat má 6377 výskytů).
Poslední užití:
12.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dekorovat
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem se zeptat, zda je v češtině přípustné používat pro leteckou společnost označení aerolinka, nebo zda je správně výraz aerolinie. Někdo mi totiž říkal, že aerolinka označuje pouze letecký spoj.
Klíčové slovo:
aerolinie; aerolinka; aerolinky
Odpověď:
Výrazy aerolinka i aerolinie jsou zachyceny v mnoha výkladových slovnících, nicméně s drobnými obměnami. Nejstarší Slovník spisovného jazyka českého obsahuje pouze výraz aerolinie, a to ve významu ‚letecká trať‘. Slovník spisovného jazyka českého zachycuje výrazy aerolinka i aerolinie jako synonyma bez stylového rozlišení a se dvěma významy: 1. ‚letecká trať‘ a 2. ‚podnik ji obstarávající‘. Akademický slovník cizích slov uvádí, že oba výrazy jsou namístě ve významu 1 ‚letecká trať, ve významu 2 se však užívá buď aerolinie, nebo množné číslo aerolinky. Nejnovější Akademický slovník současné češtiny pak u obou výrazů uvádí pouze význam ‚společnost zajišťující osobní nebo nákladní leteckou dopravu‘ a navíc uvádí, že je neutrální pouze výraz aerolinie, výraz aerolinka, příp. aerolinky označuje jako kolokviální vyšší (tzn. jako jazykový prostředek, který se užívá v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština, ale který v těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší). Na základě toho, co uvádějí jednotlivé slovníky, bychom v oficiálních textech doporučovali užívat pro označení podniku výraz aerolinie. Podle běžných výkladových slovníků mezi výrazy aerolinie a aerolinka/aerolinky není rozdíl významový, nýbrž stylový. V případě odborného textu bychom však doporučovali ověřit, zda se v oboru letectví mezi oběma výrazy význam nerozlišuje.
Poslední užití:
20.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo aerolinie; aerolinka
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo aerolinie
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo aerolinie
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo aerolinie
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Potřebuji ve své bakalářské práci použít slova youtuber a gamer, což je druh youtubera, který natáčí videa o tom, jak hraje hry. Podle vedoucího mé práce jsou však tyto výrazy neobvyklé. Chci se proto zeptat, zda je lze užívat, nebo ne.
Klíčové slovo:
youtuber; gamer
Odpověď:
Daná slova jsou v češtině nová, proto mohou působit neobvykle. Výraz youtuber nicméně již zachycuje nejnovější Akademický slovník současné češtiny, který tento výraz hodnotí jako neutrální. Výraz gamer ve vámi uvedeném významu v žádné z dostupných příruček nenaleznete. Zachycuje ho nicméně slovník neologismů Nová slova v češtině 2, a to ve významu ‚hráč počítačových her‘. Užití tohoto slova by proto mohlo problematické z hlediska srozumitelnosti. Pokud by se však tento výraz vyskytoval v bakalářské práci často, a nebylo by proto vhodné zvolit opis, doporučujeme výraz gamer při jeho prvním užití v bakalářské práci vysvětlit.
Poslední užití:
24.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo youtuber
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Jak se píše [ópér], myslím tím tu dívku, co chodí do ciziny hlídat děti.
Klíčové slovo:
au pair; au-pair
Odpověď:
V češtině se užívá původní pravopisná podoba, a to ve dvou variantách: au pair (s mezerou) nebo au-pair (se spojovníkem). Slovo je možné ověřit např. v IJP nebo v ASSČ.
Zvažované varianty:
au pair
au-pair
Poslední užití:
11.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Existuje ustálený nebo správný zápis citoslovcí smíchu (haha, chacha)? Píše se to dohromady, s mezerou, se spojovníkem? Nebo je to jedno?
Klíčové slovo:
haha; ha ha
Odpověď:
Spojovník se určitě v zápisu těchto citoslovcí neužívá. Knižní slovníky (jako SSČ a SSJČ) mají tato citoslovce smíchu psaná dohromady (zprav. haha(ha), označ. zvuky při smíchu); nejnovější elektronický Akademický slovník současné češtiny uvádí u prvního citoslovce jak zápis zvlášť, tak dohromady: ha ha, haha; popř. ha ha ha, hahaha.
U citoslovce cha, je uvedena i varianta chá, popř. zdvojená podoba chacha a chachá. Heslo je doplněno poznámkou, že v úzu se vedle základních podob citoslovce často objevují též varianty opakující písmeno á, čímž se naznačuje delší trvání zvuku a zesiluje se tak komunikační účinek: cháá, chááá, chacháá, chachááá.
Na základě uvedených příkladů je možné přijmout pro zápis určitou volnost, nejčastěji se objevuje psaní dohromady, ale ani zápis s mezerami nelze považovat za nevhodný.
Zvažované varianty:
haha
ha ha
ha-ha
Poslední užití:
12.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Je mi srozumitelný rozdíl mezi držkou a dršťkou. Jde mi o to, jestli existuje i varianta drška. Patrně žiju dlouho v omylu, protože si na základě jednoho starého vtípku, kde byla kombinace držky, dršťky a dršky, myslím, že se ve smyslu pusa dá použít i drška se š. Ale zjišťuju, že je to nejspíš chyba.
Klíčové slovo:
držka; dršťka; drška
Odpověď:
Odpověď na dotaz nemůže být úplně jednoznačná, protože se týká zápisu expresivního výrazu. U takovýchto slov je třeba počítat s kolísáním, nejednotností, krajovými variantami. Nejnovější jazykový slovník – elektronický Akademický slovník současné češtiny – zachycuje jen výrazy dršťky (část žaludku přežvýkavců využívaná jako pokrm) a držka (hanlivý výraz s významem obličej, lidská ústa, člověk). Obě slova jsou uvedena i v Internetové jazykové příručce. Varianta drška se v žádném z těchto zdrojů neobjevuje. Pokud však zalistujeme Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnost nebo Slovníkem spisovného jazyka českého, variantní podobu drška nalezneme. Oba slovníky mají jako základní podobu dršťka, u tohoto hesla uvádějí oba výše uvedené významy, tedy 1. tlama; hrub. lidská ústa; 2. (jako pomnožné) žaludek přežvýkavců. V závorce jsou v obou slovnících uvedeny i obecněčeské varianty drška, drštka; v SSJČ i držka.
Doklady z korpusu SYN v13 svědčí o tom, že v kontextech jako rozbít, dostat přes/po, mít prořízlou... se užívá v naprosté převaze hrubé pojmenování držka (přes 5 000 dokladů). Pomnožné podstatné jméno dršťky označuje ve většině příkladů pokrm. Objevují se však i (nepříliš početné) doklady užití jednotného čísla, a to ve významu uváděného u výrazu držka: chceš přes dršťku, ryl dršťkou v zemi. O něco hojněji (114 dokladů) jsou doloženy i texty s variantou drška: pojď si pro jednu do dršky, dát přes dršku. Poslední z uváděných možností – drštka – není v uváděných významech zachycena, doloženo je jen zeměpisné a osobní jméno Drštka.
Z uvedených poznatků vyplývá, že komunikačně nejspolehlivější je rozlišení uváděné v ASSČ, tzn. dršťky vs. držka. Tak nejspíš výrazy rozlišuje většina uživatelů. Vzhledem k tomu, že držka není výraz ze spisovné slovní zásoby, není pravopisná podoba stanovena závazně. Pokud ve významu držka zvolíte variantu drška, může to být pro mnohé čtenáře překvapivé, nelze však hovořit o chybě.
Zvažované varianty:
držka
dršťka
drška
Poslední užití:
5.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
V rámci reklamní kampaně máme slogan ... topím plynem do aleluja. Bylo by přípustné to psát alelůjá? Kroužek nad u a čárka nad a. V písničkách se to většinou zpívá dlouze, ale možná to přípustné není. Nebo se dají některé věci v rámci reklamy zanedbat?
Klíčové slovo:
do aleluja; do alelujá
Odpověď:
Doporučujeme zvolit možnost, jejíž pravopisná podoba nebude uživatele nijak zásadně rušit. Za vhodné považujeme využít varianty, které jsou uvedeny v novém elektronickém Akademickém slovníku současné češtiny. Pro vyjádření významu ‚velmi, mimořádně dlouho; ve velké míře, hodně‘ uvádí možnosti do aleluja i do alelujá, např. Lyžoval do alelujá. Mohl volat zdarma až do aleluja.
Zvažované varianty:
do aleluja
do alelujá
do alelůjá
Poslední užití:
28.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Použila jsem na sociálních sítích slovo děcko, řada klientek se ale proti tomuto slovu ohradila s tím, že má negativní konotace. Já sama u slova děcko žádné negativní konotace necítím, tak jsem se chtěla zeptat na váš názor.
Klíčové slovo:
děcko
Odpověď:
Podle aktuálně vznikajícího Akademického slovníku současné češtiny má slovo děcko pouze příznak „regionální, zejména Morava a Slezsko“. To je v souladu s tím, co se můžeme o územním rozšíření tohoto slova dočíst i v Českém jazykovém atlase i v řadě odborných článků. Děcko tedy většina lingvistů nehodnotí jako expresivní, nicméně existuje článek M. Dokulila (2001) v časopise Naše řeč, podle něhož může být děcko hodnoceno jako výraz regionální, ale rovněž také jako výraz poněkud pejorativní (tzn. jako slovo s poněkud hanlivým významem). Podle našeho názoru může být pejorativní hodnocení spojeno právě s příznakem regionálnosti. Pokud se regionální nespisovný výraz objeví ve formální komunikaci či v textu, který obsahuje převážně spisovné jazykové prostředky, může zde působit nenáležitě a navozovat negativní konotace, ačkoliv ve významu samotného výrazu obsaženy nejsou. To, že někteří uživatelé jazyka budou přisuzovat slovu děcko negativní konotace, tak nelze vyloučit, nicméně se jedná o individuální, subjektivní hodnocení.
Poslední užití:
1.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo děcko
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dítě
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dokulil, 2011, roč. 84, č. 5, s. 269
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Je slovo balanc hovorové? Přemýšlím, zda by nebylo v právnickém textu vhodnější nahradit jej slovem rovnováha.
Klíčové slovo:
balanc; rovnováha
Odpověď:
Nový akademický slovník cizích slov výraz balanc skutečně charakterizuje jako hovorové. V současnosti vydávaný Akademický slovník současné češtiny, který se stylovou charakteristikou hovorovosti nepracuje, hodnotí výraz balanc jako kolokviální vyšší, tzn. jako slovo, které se poměrně často užívá i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština, nicméně v těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší. V právní textech, které mají formální charakter, je proto vhodnější nahradit jej slovem rovnováha.
Zvažované varianty:
rovnováha
balanc
Poslední užití:
28.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo balanc
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme psát vejce nahniličku, nebo na hniličku? Je to dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
nahniličko; na hniličko; nahniličku; na hniličku
Odpověď:
Podle starších výkladových slovníků bylo možno psát jen zvlášť (vejce) na hniličku a zvlášť i dohromady variantní podobu na hniličko / nahniličko. ASSČ a IJP připouštějí obě možnosti zápisu u obou variant. Máte tedy v podstatě čtyři rovnocenné možnosti, jak tento způsob úpravy vajec zapsat – vejce na hniličku, na hniličko, nahniličku, nahniličko.
Zvažované varianty:
nahniličku
na hniličku
Poslední užití:
23.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.