Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu textu, který jsem napsal a mám tu větu: „Dosud rovná lesní silnička v těchto místech uhýbá poněkud doleva a dále pokračuje do polí jakožto nezpevněná polní cesta.“ Může tam zůstat slovo jakožto?
Klíčové slovo:
jakožto
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny definuje podřadicí spojku jakožto následovně: ‚připojuje doplňkovou informaci o funkci, postavení, stavu ap. určité osoby, věci nebo jevu, coby, jako‘. Tento význam odpovídá užití v dané větě, spojka jakožto totiž připojuje doplňkové informace o vlasnostech cesty, její užití je tedy náležité.
Poslední užití:
31.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Myslíte si, že je ve větě „evakuace se dotkne tisíců lidí‘ špatně použito slovesou dotknout se? Přišel nám dopis od diváka, kterému se toto spojení nelíbí a který tvrdí, že by v této větě mělo být užito sloveso týkat se. Podle něj slovesa týkat se a dotýkat se (resp. dotknout se) znamenají trošku něco jiného.
Klíčové slovo:
dotknout se
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny uvádí pět významů slovesa dotknout se, v pořadí 4. význam je přitom ‚mít zprav. negativní dopad, vliv, ovlivnit‘. Tento význam zcela odpovídá užití v dané větě, evakuace totiž bude mít na tisíce lidí negativní dopad. Ačkoliv slovesa týkat se a dotknout se nejsou skutečně významově zcela totožná, v dané větě je sloveso dotknout se užito náležitě.
Poslední užití:
13.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dotknout se
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Pro zvýraznění účinku používáme v češtině (i v jiných jazycích) kombinace jako hrozně se mi to líbí, jsi strašně hodnej a naopak je to pěkně hnusný, venku je pěkná zima a myslíme tím, že je spíš nepříjemná. Ta slova svými původními významy nejdou k sobě, přesto spolu tvoří na poslech zažitou sourodou dvojici. Jsou ale lidé, kteří tvrdí, že není správné používat negativní slova v pozitivním sdělení a naopak. Já osobně s tím zcela nesouhlasím, protože mám za to, že máme i různé nadsázky a ironie, jimiž vyjadřujeme vlastně něco jiného, než přímo říkáme, a že jazyk a vůbec vyjadřování je jimi bohatší. Jaký je na to Váš názor?
Klíčové slovo:
hrozně; strašně; pěkně
Odpověď:
Spojení slov se záporným a kladným významem je sice logicky neobhajitelné (a proto pro některé mluvčí nepřijatelné), ale jazyk bývá leckdy nelogický záměrně. Kontrast zde slouží k zesílení významu podstatného jména, uplatňuje se především v expresivním projevu. Příslovce jako strašně, hrozně (a přídavná jména strašný, hrozný) mohou mít expresivní význam ‚nesmírně, velmi‘ a v tomto významu jsou označena jako kolokviální vyšší (to znamená, že je lze užít jako méně formální výrazy i ve spisovném projevu). Setkáváme se s nimi nejen v češtině (Já mám tu holku strašně rád; On je hrozně hezkej kluk, ...), ale například také v angličtině (vysokou četnost mají například slovní spojení terribly beautiful, terribly nice). Výskyt takovýchto spojení není dán větší či menší vyspělostí konkrétního jazyka nebo skupiny jazyků, ale psychologicky: Tam, kde se z nějakých důvodů mluvčímu jeví jako nikoli dostatečný či jako příliš „obvyklý, všední“ výraz typu velmi, velice apod., sáhne k výrazu s výraznějším, expresivním, významově nápadným, neočekávaným významem. Dodejme, že tento jev není v češtině nový, ale popisuje ho již Václav Ertl v článku v časopisu Naše řeč z roku 1919.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Ertl, Václav (1919): O výrazech zesilovacích, vzniklých otřením významu. Naše řeč, r. 3, č. 5., s. 137–145.
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla děsně; hrozně
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Je každé malé ptáče kuře? Nebo je tam nějaký rozdíl a označení kuře automaticky neznačí jakékoliv mládě od jakéhokoliv ptáka?
Klíčové slovo:
kuře
Odpověď:
Nejnovější Akademický slovník současné češtiny uvádí jako první význam slova kuře tento výklad: ‚mládě kura domácího • mládě některých druhů zejména hrabavých ptáků (např. bažanta, koroptve, perličky, pštrosa)‘. Podle Slovníku spisovné češtiny znamená kuře také ‚mládě kura‘. Kurovití jsou jiným označením pro rod hrabavých (lat. Galliformes). Slovník spisovného jazyka českého uvádí jako příklady: bažantí, koroptví, tetřeví kuře. Pro ostatní ptačí mláďata tvoříme v případě potřeby názvy odvozené ze jmen dospělých jedinců příponou -e/-ě. Tedy kose, papoušče, pštrose, tučňáče, supě, sůvě atd. Často volíme opisné pojmenování (mládě sýkorky).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova přehypovaný?
Klíčové slovo:
přehypovaný
Odpověď:
Přídavné jméno hype, přejaté z angličtiny, je v současné češtině užíváno ve dvou významech: 1. ‚jdoucí s dobou, aktuálně oblíbený, populární, módní, moderní‘; 2. ‚který nezaostává za trendy doby, řídí se aktuální módou, nemá nedostatky ap., úžasný, skvělý‘ (podle Akademického slovníku současné češtiny, 2017–, ASSČ). Příbuzná slova jako (pře)hypovat, (pře)hypovaný ASSČ neobsahuje, je proto třeba nahlédnout do publikací zaměřených na nespisovnou slovní zásobu. Slovník nespisovné češtiny (4. vyd., 2019) zachycuje u hesla hypovat význam ‚propagovat, vyvolávat masový zájem‘. Doplníme-li k uvedenému i význam předpony pře-, která může vyjadřovat i nadmíru (viz Slovník afixů užívaných v češtině), můžeme výraz přehypovaný vyložit jako ‚nadměrně, příliš propagovaný‘, popř. ‚vyvolávající nadměrný zájem‘. Takový výklad podporuje i informace uvedená v knize Hacknutá čeština (2018): přehajpovaný – ‚přechválený, nafouknutý, přespříliš medializovaný‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem na správné psaní slova konstelace ve spojení rodinné konstelace. Setkala jsem se s názorem, že v případě tohoto slova existuje dubleta – vedle varianty slova konstelace ještě varianta konstalace. Hledala jsem tento tvar v Akademickém slovníku cizích slov i na internetu, ale nikde jsem se nedočetla potvrzení varianty s písmenem „a“ uprostřed slova. Bohužel člověk, který tvrdí, že obě varianty jsou správné, neb obě má potvrzeny z odborné literatury – slovníku, si nemůže vzpomenout na zdroj potvrzení této dublety.
Klíčové slovo:
konstelace
Odpověď:
Jediná správná varianta zachycovaná slovníky je konstelace. Také psychoterapeutické příručky zabývající se daným tématem obsahují jen podobu konstelace. O tom, že je namístě užívat právě tuto podobu, svědčí mimo jiné původ tohoto cizího slova, které znamená ‚postavení hvězd‘, přeneseně ‚situace, sběh okolností, poměr sil‘: Konstelace vychází z latinského stella = hvězda.
Pokud si však zadáme mylný tvar *konstalace do vyhledávačů na internetu, může nás překvapit množství objevených výskytů. Zcela zanedbatelný přitom není ani jejich počet v Českém národním korpusu. Můžeme však jen spekulovat, kde se tato podoba vzala. Pravděpodobně zde hrají roli zvukově podobná slova, jakými jsou například instalace nebo konstatace, s nimiž mluvčí výraz konstelace kontaminují. V některých textech pak může jít o pouhý překlep. Vliv cizího jazyka bychom spíše vyloučili, protože v jazycích, které z tohoto hlediska připadají v úvahu, se odpovídající ekvivalent, z něhož by podoba *konstalace vycházela, nevyskytuje.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo konstelace
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
77 konstelace (s. 65)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jaký je významový rozdíl mezi slovy gurmán a gurmet?
Klíčové slovo:
gurmán; gurmet
Odpověď:
Nejnovější výkladový slovník, Akademický slovník současné češtiny (ASSČ), uvádí u slova gurmán dva významy: 1. ‚milovník, znalec dobrého jídla a pití‘, 2. ‚milovník požitků vůbec, zejména uměleckých‘. Slovo gurmet má v témže slovníku jeden význam: ‚milovník, znalec dobrého jídla a pití‘. V současné češtině jsou tedy obě slova ve zmiňovaném významu zaměnitelná, synonymní, slovo gurmán se pak navíc užívá v přeneseném významu, tj. ve vztahu k dalším požitkům. ASSČ současně nepotvrzuje výklad datem vydání staršího Nového akademického slovníku cizích slov (2005), který specifikoval význam slova gurmet jako ‚labužnický znalec vína‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych se poradit ohledně použití slov na blízko, respektive nablízko. Jde o užití ve smyslu vidění. Např. brýle na blízko, nebo nablízko?
Klíčové slovo:
nablízko; na blízko
Odpověď:
Pro vyjádření významu na malou vzdálenost, do blízkosti je možné užít jak spřežku nablízko, tak předložkové spojení na blízko, např. S přibývajícími léty člověk ztrácí schopnost zaostřit nablízko / na blízko. Proplížili se nablízko / na blízko nepřátelům.
Pokud pohyb směřuje do blízkosti něčeho, je obvyklejší volit spřežku nablízko (nablízko se ozvalo zakašlání). Ve spojitosti s brýlemi (ve smyslu vidění) v úzu výrazně převažuje psaní zvlášť: nosí brýle na blízko, obdobně brýle na dálku. V těchto případech jde spíše o vyjádření, o jaký typ brýlí se jedná, analogicky podle slovních spojení jako brýle na čtení, proti slunci, na potápění.
Zvažované varianty:
nablízko
na blízko
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou názvy keře „šeřík“ a „bez“ synonyma?
Klíčové slovo:
bez; šeřík
Odpověď:
Ve Slovníku spisovné češtiny (3. vyd. 2003) je u hesla bez na prvním místě uvedeno jako synonymum právě slovo šeřík (které má význam ‚keř s bohatými latami nafialovělých, modravých nebo bílých kvítků‘); jako druhý význam slova bez je uvedeno ‚černý bez – vysoký keř s plody bezinkami‘. Naučný slovník zemědělský (1972) připojuje k heslu bez i tuto poznámku: „Jako bez se lidově označuje i šeřík obecný.“ Nejnovější Akademický slovník současné češtiny (2017–) však upřesňuje, že slovo šeřík je synonymní pouze ve 4. významu slova bez a že jde o výraz regionálního charakteru, užívaný především v Čechách. Regionální příznak slova potvrzuje i Český jazykový atlas (2012). Podle jazykové mapy je výraz šeřík používán zejména v celé oblasti Čech, na jihozápadní a severní Moravě, podél severní části moravsko-slovenské hranice a také severních okrajů východomoravských nářečí, ovšem téměř ve všech jmenovaných oblastech se můžeme setkat i se slovem bez.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na sloveso huhlat. Ve Slovníku spisovné češtiny jsem ho nenašla, našla jsem ho ve Slovníku nespisovné češtiny a ve Slovníku spisovného jazyka českého, ale bez příznaku, mně ovšem přijde, že by mohlo mít příznak expresivity. Poradíte, jak v takovýchto případech postupovat a zda má, nebo nemá stylový příznak? Nebo se dá považovat za slovo obecně české?
Klíčové slovo:
huhlat
Odpověď:
Je zřejmé, že slovo huhlat není vhodné používat v oficiálním projevu (např. v novoročním projevu prezidenta by na sebe jistě poutalo pozornost), nejde tedy o slovo stylově neutrální (a už vůbec ne stylově vyšší). Slovo huhlat je naopak velmi běžné v neformálních a spíše neveřejných projevech. Zatímco ve starších slovnících u tohoto slova skutečně žádná stylová charakteristika uvedena není, nově budovaný Akademický slovník současné češtiny u slova huhlat uvádí právě charakteristiku expresivní.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo huhlat
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo huhlat
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo huhlat
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
56 huhlat (s. 50)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jaký je významový rozdíl mezi slovy katastrofický a katastrofální?
Klíčové slovo:
katastrofický, katastrofální
Odpověď:
Nejnovější výkladový slovník Akademický slovník současné češtiny uvádí u přídavného jména katastrofický celkem pět významů, a to: 1. (zpravidla o filmech) ‚vyprávějící příběh o zprav. fiktivní katastrofě 1 (pohromě)‘, např. katastrofický velkofilm Titanic; 2. ‚představující katastrofu 1 (pohromu), a proto mající tragické následky‘, synonymum katastrofální 1, např. Nadace doručila hmotnou pomoc obětem katastrofických záplav; 3. ‚předvídající, očekávající, představující si katastrofu 1 (pohromu), krizi nebo jakoukoliv jinou událost nebo situaci se zprav. výrazně negativními dopady‘, např.: Navzdory katastrofickým předpovědím se tento ekosystém i bez zásahu člověka zotavuje; 4. někdy expresivní ‚velmi špatný‘, synonymum katastrofální 2, např.: Představitelé Spojených národů už varovali před katastrofickou humanitární situací v zemi; 5. někdy expresivní (o negativně hodnocených jevech) ‚velmi výrazný, zásadní, značný, závažný‘, syn. katastrofální 3, např.: Katastrofické chyby ve středu hřiště nás stály zbytečně obdržené branky. U přídavného jména katastrofální uvádí stejný slovník významy tři: 1. ‚představující katastrofu 1 (pohromu), a proto mající tragické následky‘, synonymum katastrofický 2, např.: Východní část státu zdevastovaly katastrofální povodně; 2. někdy expresivní ‚velmi špatný‘, např.: Za katastrofální stav planety je zodpovědné lidstvo; 3. někdy expresivní (o negativně hodnocených jevech) ‚velmi výrazný, zásadní, značný, závažný‘, např.: Náš tým utrpěl katastrofální porážku.
Z uvedeného výkladu je zřejmé, že výrazy katastrofický a katastrofální jsou do jisté míry synonymní, nejsou však zaměnitelné ve všech kontextech – například film vyprávějící příběh o katastrofě je nazýván pouze jako „katastrofický“, přídavné jméno „katastrofální“ užijeme, budeme-li chtít zmínit jeho špatnou kvalitu; vedle toho předpověď předjímající katastrofu bude rovněž „katastrofická“, nikoli „katastrofální".
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Mám psát baba Jaga, nebo baba jaga? Wikipedie uvádí podobu baba Jaga. V praxi se vyskytují obě podoby.
Klíčové slovo:
baba j/Jaga
Odpověď:
Podle výkladových slovníků češtiny toto spojení označuje ve východoslovanských a jihoslovanských pohádkách čarodějnici, ježibabu. Ve způsobu psaní však nejsou slovníky zcela jednotné. Slovník spisovného jazyka českého uvádí podobu baba jaga a připojuje informaci, že v pohádkách se píše též baba Jaga. Nový akademický slovník cizích slov zaznamenává jen podobu baba jaga a nejnovější Akademický slovník spisovné češtiny uvádí obě podoby jako rovnocenné. Pokud toto spojení neoznačuje pohádkovou postavu, jako tomu je např. v pohádce Mrazík, kde je možné velké písmeno psát, doporučujeme ho chápat jako druhové pojmenování a psát u obou slov malá písmena.
Zvažované varianty:
baba Jaga
baba jaga
Poslední užití:
6.10.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo baba Jaga
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo jaga
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo jaga
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, jestli je možné v českém textu oficiálně použít slovo kliknout? Z angličtiny překládáme instrukce k dotazníku pro pacienty, ve kterém budou odpovídat na otázky kliknutím na zvolenou variantu. Jde však o starší věkovou skupinu, mám proto obavy, aby všem byla tato instrukce srozumitelná.
Klíčové slovo:
kliknout
Odpověď:
Sloveso kliknout je sice v češtině poměrně nové, začalo se užívat až v souvislosti s rozvojem počítačových technologií, nicméně je plně spisovné. Jako termín z výpočetní techniky jej zachycuje starší Akademický slovník cizích slov, nejnovější výkladový slovník češtiny, Akademický slovník současné češtiny, jej však už považuje za neutrální slovo, protože se rozšířilo i do běžných komunikačních situací. Domníváme se, že ten, kdo přišel do styku s počítačem, slovesu kliknout porozumí. Lze pochopitelně použít rovněž opis (např. „stisknutím tlačítka myši vyberte odpověď‘), nicméně toto jazykové ztvárnění vaši situaci neřeší. Pokud předpokládáte, že vaši respondenti počítač ovládat neumí, bude třeba, aby jim při vyplňování dotazníku někdo asistoval, bez ohledu na to, jak budou instrukce formulovány.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo kliknout
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo kliknout
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Překládám knihu, v níž se používá slovo cenzus ve významu ‚sčítání lidu‘. Předpokládám, že toto slovo není v češtině příliš frekventované, ale v knize se používá často a užívat na všech místech opis by bylo problematické. Je v češtině možné výraz cenzus použít?
Klíčové slovo:
cenzus
Odpověď:
Výraz cenzus (psáno též census) zachycuje Akademický slovník současné češtiny a uvádí u něj dva významy: 1 ‚(ve statistice) úřední sčítání obyvatel, domů a bytů‘; 2. ‚(v administrativě) omezující podmínka, souhrn podmínek pro získání nějakého oprávnění‘. Akademický slovník cizích slov vedle těchto uvádí ještě dva významy v historii: ‚(ve st. Římě) sčítání a majetkový odhad občanů, který byl základem pro zdanění a vojenskou povinnost‘ a také ‚středověká dávka, úrok nebo renta‘. Tato významová mnohoznačnost by mohla být při užívání slova cenzus potenciálně problematická, proto bychom doporučovali připojit k textu ediční poznámku a užití termínu v knize vysvětlit.
Poslední užití:
21.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo cenzus
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem se zeptat, zda je v pořádku užít v textu slovo mileniál.
Klíčové slovo:
mileniál
Odpověď:
Slovo mileniál patří do novější slovní zásoby, zachycuje jej až nejnovější výkladový slovník Akademický slovník současné češtiny. Výrazem mileniál se podle tohoto slovníku označuje ‚osoba, která se narodila přibližně mezi lety 1980–1995‘. Výraz je neutrální, bez stylového příznaku, je tedy možné jej užívat i ve formálních textech.
Poslední užití:
31.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo mileniál
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Je náležité napsat jedna z květnových neděl, nebo jedna z květnových nedělí?
Klíčové slovo:
neděle
Odpověď:
Ve 2. pádu množného čísla slova neděle lze užít oba tvary: neděl i nedělí, částečně se však používají odlišně. Podle Akademického slovníku spisovné češtiny se jako počítaný předmět ve spojení se základní nebo neurčitou číslovkou častěji používá tvar neděl (např. pět neděl), zatímco v ostatních případech se častěji vyskytuje tvar nedělí (např. včetně sobot a nedělí). V případě věty „Je jasné, že to bude jedna z květnových neděl/nedělí.“ je tedy vhodnější zvolit tvar nedělí.
Zvažované varianty:
neděl
nedělí
Poslední užití:
9.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Rod
Konkrétní dotaz:
Jakého rodu je kávový nápoj flat white?
Klíčové slovo:
flat white
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny uvádí, že slovo flat white (zřídka užívané také v podobě flatwhite) je podstatné jméno rodu středního i mužského neživotného.
Poslední užití:
30.10.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo flat white
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na větu „Mistrovství světa ve vaření kávy se účastní tzv. baristé“. Můžeme slovo barista, které se v češtině vyskytuje poměrně nově, považovat za spisovné?
Klíčové slovo:
barista
Odpověď:
Slovo barista slovníky češtiny dlouhou dobu nezachycovaly, protože označuje jev, který je v našem prostředí poměrně nový. Výraz pochází z italštiny, kde znamená přibližně totéž co barman. Byl odvozen ze základového slova bar, které se užívá i v češtině nebo např. angličtině – avšak v Itálii se takto označují kavárny servírující různé druhy káv a alkoholické a nealkoholické nápoje (srov. např. anglické café).
Ve významu, v němž je slovo doloženo v Českém národním korpusu SYN v13, tj. odborník na přípravu kávy, se užívá běžně v angličtině; můžeme tedy soudit, že se k nám slovo nedostalo přímo z italštiny, ale přes vlivnější angličtinu.
Vzhledem k existenci tohoto slova v jiných jazycích, absenci českého ekvivalentu (mistr kávy je spíše opis, působí expresivně a může být zavádějící) a faktu, že z italštiny bylo do češtiny bez problémů převzato mnoho slov právě z kulinářské oblasti (mimo jiné i různé druhy kávy: espresso, latté, capuccino atd.), se toto slovo v češtině ujalo jako součást spisovného jazyka a dostalo se i do hesláře Akademického slovníku současné češtiny, v němž je zachyceno jako zcela neutrální výraz.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo barista
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9 barista, s. 19
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
V odborných textech velmi často používáme slovo vývojář, které je ekvivalentem anglického slova developer, tj. osoba, která se zabývá psaním programového kódu. Po korektuře jednoho článku nám korektor slovo vývojář nahradil spojením vývojový pracovník s poznámkou, že slovo vývojář není spisovné. Je tomu tak?
Klíčové slovo:
vývojář
Odpověď:
Slovo vývojář vzniklo univerbizací podobně jako např. stavař, dálkař, výsadkář, zubař apod. Tato slova jsou často ve slovnících hodnocena jako hovorová, resp. kolokviální (tedy patřící do spisovného jazyka, v němž působí méně formálně) nebo slangová či profesionální, přičemž se stylová platnost v čase posouvá. Výraz vývojář charakterizuje SSJČ jako slangový a SSČ ho neuvádí (pouze vývojového pracovníka). Nejnovější Akademický slovník současné češtiny sice zatím zveřejňuje hesla pouze do písmene K, nicméně slovo developer ve významu ‚osoba zabývající se vývojem softwaru‘ vysvětluje rovněž synonymem vývojář. Nahlédneme-li do Českého národního korpusu SYN v13, najdeme zde přes 25 000 dokladů slova vývojář, která se vyskytují převážně v oborové literatuře. Sousloví vývojový pracovník je doloženo přibližně tisíckrát, a to častěji v publicistice. Slovo vývojář se tedy v současném úzu prosadilo, a považujeme ho dnes proto za neutrální.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vývojář
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vývojový
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo developer
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
246 vývojář a vývojářská konference (s. 180)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar slovesa odvozeného od podstatného jména akvizice? Ve firmě běžně užíváme sloveso akvírovat, ale vůbec si nejsem jistá, zda je to spisovně správně.
Klíčové slovo:
akvírovat
Odpověď:
Starší Slovník spisovného jazyka českého a Akademický slovník cizích slov hodnotí sloveso akvírovat ve významu ‚provádět, získat akvizici‘ jako obecněčeské, tedy nespisovné (ASCS navíc též jako zastaralé). V úzu se však toto sloveso nakonec kvůli potřebě uživatelů pojmenovat daný proces prosadilo a nejnovější Akademický slovník současné češtiny sloveso akvírovat uvádí již bez příznaku (vedle uvedeného významu navíc dokládá rovněž významy 2. získávat, získat nebo nabývat, nabýt hmotné nebo peněžní prostředky, majetek a 3. získávat, získat nové zákazníky, zprav. osobním vyhledáváním). Pokud nahlédneme do Českého národního korpusu (SYN v13), zjistíme, že se s tímto slovesem setkáme především v odborné profesní literatuře, méně často v publicistice.
Poslední užití:
5.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akvírovat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akvírovat
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akvírovat
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.