Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Překládám knihu, v níž se používá slovo cenzus ve významu ‚sčítání lidu‘. Přepokládám, že toto slovo není v češtině příliš frekventované, ale v knize se používá často a užívat na všech místech opis by bylo problematické. Je v češtině možné výraz cenzus použít?
Klíčové slovo:
cenzus
Odpověď:
Výraz cenzus (psáno též census) zachycuje Akademický slovník současné češtiny a uvádí u něj dva významy: 1 ‚(ve statistice) úřední sčítání obyvatel, domů a bytů‘; 2. ‚(v administrativě) omezující podmínka, souhrn podmínek pro získání nějakého oprávnění‘. Akademický slovník cizích slov vedle těchto uvádí ještě dva významy v historii: ‚(ve st. Římě) sčítání a majetkový odhad občanů, který byl základem pro zdanění a vojenskou povinnost‘ a také ‚středověká dávka, úrok nebo renta‘. Tato významová mnohoznačnost by mohla být při užívání slova cenzus potenciálně problematická, proto bychom doporučovali připojit k textu ediční poznámku a užití termínu v knize vysvětlit.
Poslední užití:
21.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo cenzus
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem se zeptat, zda je v pořádku užít v textu slovo mileniál.
Klíčové slovo:
mileniál
Odpověď:
Slovo mileniál patří do novější slovní zásoby, zachycuje jej až nejnovější výkladový slovník Akademický slovník současné češtiny. Výrazem mileniál se podle tohoto slovníku označuje ‚osoba, která se narodila přibližně mezi lety 1980–1995‘. Výraz je neutrální, bez stylového příznaku, je tedy možné jej užívat i ve formálních textech.
Poslední užití:
31.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo mileniál
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na větu „Mistrovství světa ve vaření kávy se účastní tzv. baristé“. Můžeme slovo barista, které se v češtině vyskytuje poměrně nově, považovat za spisovné?
Klíčové slovo:
barista
Odpověď:
Slovo barista slovníky češtiny dlouhou dobu nezachycovaly, protože označuje jev, který je v našem prostředí poměrně nový. Výraz pochází z italštiny, kde znamená přibližně totéž co barman. Byl odvozen ze základového slova bar, které se užívá i v češtině nebo např. angličtině – avšak v Itálii se takto označují kavárny servírující různé druhy káv a alkoholické a nealkoholické nápoje (srov. např. anglické café).
Ve významu, v němž je slovo doloženo v Českém národním korpusu SYN v13, tj. odborník na přípravu kávy, se užívá běžně v angličtině; můžeme tedy soudit, že se k nám slovo nedostalo přímo z italštiny, ale přes vlivnější angličtinu.
Vzhledem k existenci tohoto slova v jiných jazycích, absenci českého ekvivalentu (mistr kávy je spíše opis, působí expresivně a může být zavádějící) a faktu, že z italštiny bylo do češtiny bez problémů převzato mnoho slov právě z kulinářské oblasti (mimo jiné i různé druhy kávy: espresso, latté, capuccino atd.), se toto slovo v češtině ujalo jako součást spisovného jazyka a dostalo se i do hesláře Akademického slovníku současné češtiny, v němž je zachyceno jako zcela neutrální výraz.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo barista
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9 barista, s. 19
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
V odborných textech velmi často používáme slovo vývojář, které je ekvivalentem anglického slova developer, tj. osoba, která se zabývá psaním programového kódu. Po korektuře jednoho článku nám korektor slovo vývojář nahradil spojením vývojový pracovník s poznámkou, že slovo vývojář není spisovné. Je tomu tak?
Klíčové slovo:
vývojář
Odpověď:
Slovo vývojář vzniklo univerbizací podobně jako např. stavař, dálkař, výsadkář, zubař apod. Tato slova jsou často ve slovnících hodnocena jako hovorová, resp. kolokviální (tedy patřící do spisovného jazyka, v němž působí méně formálně) nebo slangová či profesionální, přičemž se stylová platnost v čase posouvá. Výraz vývojář charakterizuje SSJČ jako slangový a SSČ ho neuvádí (pouze vývojového pracovníka). Nejnovější Akademický slovník cizích slov sice zatím zveřejňuje hesla pouze do písmene K, nicméně slovo developer ve významu ‚osoba zabývající se vývojem softwaru‘ vysvětluje rovněž synonymem vývojář. Nahlédneme-li do Českého národního korpusu SYN v13, najdeme zde přes 25 000 dokladů slova vývojář, která se vyskytují převážně v oborové literatuře. Sousloví vývojový pracovník je doloženo přibližně tisíckrát, a to častěji v publicistice. Slovo vývojář se tedy v současném úzu prosadilo, a považujeme ho dnes proto za neutrální.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vývojář
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vývojový
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo developer
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar slovesa odvozeného od podstatného jména akvizice? Ve firmě běžně užíváme sloveso akvírovat, ale vůbec si nejsem jistá, zda je to spisovně správně.
Klíčové slovo:
akvírovat
Odpověď:
Starší Slovník spisovného jazyka českého a Akademický slovník cizích slov hodnotí sloveso akvírovat ve významu ‚provádět, získat akvizici‘ jako obecněčeské, tedy nespisovné (ASCS navíc též jako zastaralé). V úzu se však toto sloveso nakonec kvůli potřebě uživatelů pojmenovat daný proces prosadilo a nejnovější Akademický slovník současné češtiny sloveso akvírovat uvádí již bez příznaku (vedle uvedeného významu navíc dokládá rovněž významy 2. získávat, získat nebo nabývat, nabýt hmotné nebo peněžní prostředky, majetek a 3. získávat, získat nové zákazníky, zprav. osobním vyhledáváním). Pokud nahlédneme do Českého národního korpusu (SYN v13), zjistíme, že se s tímto slovesem setkáme především v odborné profesní literatuře, méně často v publicistice.
Poslední užití:
5.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akvírovat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akvírovat
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akvírovat
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vím, že se píše dohromady např. biospotřebitel, bioprodukty, biokvalita. Jak je to ale v případech jako bio řepný cukr nebo bio škrobový sirup?
Klíčové slovo:
bio
Odpověď:
Chceme-li pravopisem naznačit, že „značka“ bio patří k názvu celého dvojslovného produktu, nezbývá než chápat bio jako nesklonné přídavné jméno a psát ho zvlášť. Proti psaní dohromady s přídavným jménem mluví věcná skutečnost: biořepný by znamenalo vyrobený z biořepy, bioškrobový by znamenalo vyrobený z bioškrobu. To však evidentně výrobce nemá namysli – chce velmi pravděpodobně vyjádřit to, že všechny složky, které jsou součástí bio řepného cukru (resp. bio škrobového sirupu) jsou „biologicky čisté“, nejen řepa (resp. nejen škrob). Z věcného hlediska by bylo sice možné psát řepný biocukr, popř. škrobový biosirup (bio by tak vyjadřovalo kvalitu celého výrobku), ale proti tomu stojí slovosledný úzus: Je obvyklé, aby bio stálo v čele celého dvojslovného pojmenování.
K tomu je však třeba ještě dodat, že víceslovných názvů s první složkou bio je výrazně méně než názvů jednoslovných, které píšeme dohromady: biopotraviny, biozátěž, biovýrobce apod.
Vždy by ovšem bylo možno místo zkratkového bio užít opis, např. výrobek s certifikačním označením bio, zvíře z ekologického chovu, výrobek bez chemických konzervačních přísad apod.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Jsem právnička a v odborném textu v odůvodnění používám spojení „dramaturgie skutkového děje“. Používám to v souvislosti se složitější trestnou činností, která od pachatele vyžaduje organizované, plánovité vrstvení skutku. Je možné použít slovo dramaturgie v přeneseném významu? Nemůže to být zavádějící?
Klíčové slovo:
dramaturgie; přenesený význam
Odpověď:
Z hlediska významu by použití slova dramaturgie v tomto přeneseném významu nemělo být zavádějící, v odborných textech je nicméně obvyklé přenesená nebo jinak neobvyklá užití slov vysvětlit, např. v závorce či v poznámce pod čarou. Současně musíme doplnit, že uvedené spojení bude v textu zřejmě nápadné, v přeneseném významu působí slovo dramaturgie příznakově. Doporučujeme proto zvážit, zda chcete na jazykovou formu poutat pozornost, nebo zda zvolíte jiné, neutrální vyjádření.
Poslední užití:
7.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dramaturgie
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správně česky sloveso artikulovat, např. ve spojení „ředitel společnosti Vodafone s předsedou vlády artikuloval problém“?
Klíčové slovo:
artikulovat
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny, Akademický slovník cizích slov i Akademický slovník současné češtiny uvádí u slovesa artikulovat dva významy: 1. ‚tvořit, vytvořit hlásky pomocí mluvidel‘, 2. ‚jasně, srozumitelně vyjadřovat, vyjádřit, přesně formulovat, zformulovat myšlenku, postoj ap.‘, např. artikulovat zájmy, myšlenky, problémy ap. Užití slovesa ve druhém významu je přitom hodnoceno jako neutrální, i když bude zřejmě méně frekventované. Vámi uvedená věta je tedy v pořádku.
Poslední užití:
24.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo artikulovat
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo artikulovat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo artikulovat
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mám tu ke korekturám časopis pro ženy, který obsahuje recepty. Autorka v nich přitom používá sloveso dekorovat, příp. nadekorovat na místech, která se mi nezdají, např. „Tento typ dezertu musíte dekorovat, až vám přijdou hosté s drinkem.“, „Moc ráda bych vás poprosila, pokud se odhodláte nadekorovat jakýkoliv váš velikonoční dezert a poté nafotit, abyste mi ho poslali.“ atp. Přemýšlím, zda si neplete sloveso dekorovat se slovesem servírovat. Co si o tom prosím myslíte?
Klíčové slovo:
dekorovat; nadekorovat
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny uvádí u slovesa dekorovat význam ‚opatřovat, opatřit dekorací 1 (ozdobou), dekoracemi • sloužit jako dekorace, zdobit, ozdobit, vyzdobit‘. V uvedených kontextech tak sloveso dekorovat vyjadřuje, že je hotový pokrm před podáváním ještě ozdoben. Mezi kolokacemi (tedy obvyklými slovními spojeními) doloženými v korpusu SYN v13 lze nalézt i ty z oblasti gastronomie (dekorovat talíř, polévku), nejde tedy o zcela ojedinělé užití. Může nicméně působit méně obvykle, protože častěji se v daných kontextech užívá české sloveso zdobit, příp. jeho předponové varianty ozdobit, dozdobit. Sloveso nadekorovat bychom doporučovali neužívat vůbec, protože jde o nespisovný výraz, který jazykové příručky nezachycují a rovněž v korpusu je doložen jen ojediněle (v SYN v13 je – bez rozlišení kontextu užití – celkem jen 47 dokladů slovesa nadekorovat, zatímco sloveso dekorovat má 6377 výskytů).
Poslední užití:
12.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dekorovat
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem se zeptat, zda je v češtině přípustné používat pro leteckou společnost označení aerolinka, nebo zda je správně výraz aerolinie. Někdo mi totiž říkal, že aerolinka označuje pouze letecký spoj.
Klíčové slovo:
aerolinie; aerolinka; aerolinky
Odpověď:
Výrazy aerolinka i aerolinie jsou zachyceny v mnoha výkladových slovnících, nicméně s drobnými obměnami. Nejstarší Slovník spisovného jazyka českého obsahuje pouze výraz aerolinie, a to ve významu ‚letecká trať‘. Slovník spisovného jazyka českého zachycuje výrazy aerolinka i aerolinie jako synonyma bez stylového rozlišení a se dvěma významy: 1. ‚letecká trať‘ a 2. ‚podnik ji obstarávající‘. Akademický slovník cizích slov uvádí, že oba výrazy jsou namístě ve významu 1 ‚letecká trať, ve významu 2 se však užívá buď aerolinie, nebo množné číslo aerolinky. Nejnovější Akademický slovník současné češtiny pak u obou výrazů uvádí pouze význam ‚společnost zajišťující osobní nebo nákladní leteckou dopravu‘ a navíc uvádí, že je neutrální pouze výraz aerolinie, výraz aerolinka, příp. aerolinky označuje jako kolokviální vyšší (tzn. jako jazykový prostředek, který se užívá v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština, ale který v těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší). Na základě toho, co uvádějí jednotlivé slovníky, bychom v oficiálních textech doporučovali užívat pro označení podniku výraz aerolinie. Podle běžných výkladových slovníků mezi výrazy aerolinie a aerolinka/aerolinky není rozdíl významový, nýbrž stylový. V případě odborného textu bychom však doporučovali ověřit, zda se v oboru letectví mezi oběma výrazy význam nerozlišuje.
Poslední užití:
20.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo aerolinie; aerolinka
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo aerolinie
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo aerolinie
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo aerolinie
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.