Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správně slovo dovolenka a od něj odvozené výrazy? Nedávno jsem ve zpravodajství zaslechl spojení dovolenkový provoz.
Klíčové slovo:
dovolenka
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny má slovo dovolenka tři významy: 1. ‚dočasné uvolnění ze služby‘, 2. ‚tiskopis s potvrzením dovolené‘ a 3. ‚strávení doby pracovního nebo služebního volna, zprav. odpočinkem, mimo domov nebo cestováním‘. Užití, které uvádíte, odpovídá významu 3, v tomto významu ovšem slovo dovolenka není neutrální, je hodnoceno jako kolokviální vyšší. Jako kolokviální vyšíš jsou hodnocena slova, která se vyskytují převážně v komunikačních situacích, v nichž je přednostně užívána spisovná češtiny. V těchto situacích však působí jako méně formální, stylově nižší.
Poslední užití:
27.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dovolenka
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit s jedním výrazem v pozvánce. Je v ní věta: „Hlavním hostem večera bude světoznámý operní barytonista/baryton.“ Je v pozvánce vhodnější užít výraz barytonista nebo baryton?
Klíčové slovo:
barytonista; baryton
Odpověď:
Podle příruček lze zpěváka s barytonovým hlasem označit jako barytonistu i jako barytona, výrazy se nicméně liší stylovým hodnocením. Zatímco slovo barytonista je hodnoceno jako neutrální, u slova baryton slovníky uvádějí různé charakteristiky. Starší Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že v tomto významu výraz baryton patří do oblasti hudebního slangu, podle Nového akademického slovníku cizích slov je baryton výraz užívající se pouze v hudební sféře a konečně nejnovější Akademický slovník současné češtiny považuje výraz baryton za kolokviální vyšší, tzn. jako méně formální. Na pozvánce bychom se spíše klonili k užití formálnějšího výrazu barytonista.
Zvažované varianty:
barytonista
baryton
Poslední užití:
29.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla baryton II, barytonista
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla baryton, barytonista
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla baryton, barytonista
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Někdy se říká chia semínka, jindy semínka chia. Jak mám se slovem chia zacházet? Je možné ho skloňovat?
Klíčové slovo:
chia
Odpověď:
Výraz chia se nejčastěji užívá jako nesklonné přídavné jméno, a to nejčastěji ve spojení chia semínka (v korpusu SYN v13 je toto spojení doloženo více než 2000×), např. vmíchejte do ní chia semínka; posypte slunečnicovými a chia semínky; najdeme je ve lněných či chia semínkách; lžíce chia semínek.
Řidčeji se slovo užívá i jako podstatné jméno, obvykle v tzv. nominativu jmenovacím, a to opět ve spojení se slovem semínko: 80 g semínek chia, zeleninová polévka se semínky chia. O určité bezradnosti pisatelů svědčí texty, v nichž je podstatné jméno užito jako nesklonné: propaguje módní superpotraviny jako chia, chlorellu nebo quinou.
Vzhledem k zakončení na -a se podstatné jméno chia řadí k ženskému rodu. Podle psané podoby by teoreticky mohlo patřit k malé skupince přejatých slov se zakončením -ia, jako je belaria, uncia či jména Olympia, Sofia, jejichž zakončení 1. pádu -ia se v češtině zpravidla mění na -ie (belaria/belarie, Olympia/Olympie) a slova se pak řadí k měkkému vzoru „růže“.
Přestože je dokladů užití skloňovaných tvarů v korpusu i na internetu opravdu žalostně málo (a tvary některých pádů nejsou vůbec zaznamenány), ukazuje se, že chia se v souladu s výslovností [čija] chová spíše jako výrazy papája, sója, popř. vikuňa, tarhoňa. Ty se v jednotném čísle skloňují podle vzoru „žena“ a ve 2., 3. a 6. pádě jed. čísla a ve všech pádech čísla množného mohou mít dubletní tvary podle vzoru „žena“ i „růže“. Ve tvarech odpovídajících vzoru „žena“ se v příslušných pádech místo koncovky -y píše -i: papáji, sóji, vikuni. Přiřazení k tomuto skloňovacímu typu dokládají příklady jako: (2. pád) výhodnou vlastností chii je její hypoalergennost; skupuje veškerou světovou zásobu quinoy a chii; pudink ze semínek chie; přidávám také semena chie, kořeny maky a červenou řepu; (4. pád) chiu lze konzumovat v mnoha podobách; potom chiu přidáme do směsi bulguru a quinoy; (6. pád) antioxidanty v chie způsobují, že si semena uchovají svou kvalitu i několik let; omega-3 mastné kyseliny obsažené v chie; (7. pád) chiou se začali zabývat odborníci na zdravou výživu; placky z polenty s chiou.
Zacházení se slovem chia je možné ověřit v Internetové jazykové příručce nebo v elektronickém Akademickém slovníku současné češtiny.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Je slovo kecat ve významu ‚mluvit zbytečně, žvanit‘ spisovný výraz?
Klíčové slovo:
kecat
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny hodnotí slovo kecat v daném významu jako kolokviální expresivní, zpravidla hanlivý výraz. To znamená, že se užívá v neformálních, nespisovných komunikačních situacích a nese s sebou citové zabarvení, které může mít hanlivý účinek (v lingvistice vyjadřují hanlivá slova negativní odsudek, a mohou mít urážlivý, znevažující charakter).
Poslední užití:
28.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Překvapilo mě, že v audioverzi jednoho zpravodajského článku se hovořilo o vojenské juntě s [j], nikoliv s [ch]. Při poslechu jsem nejdřív vůbec nepochopila, o co jde (na začátku se totiž mluvilo jen o juntě nebo o myanmarské juntě, až později se objevilo známé spojení vojenská junta). Může někdo v médiích rozhodnout, že se určité vžité slovo začne vyslovovat jinak? Nebo je to jen chyba zaviněná tím, že zprávu načetl robot?
Klíčové slovo:
junta
Odpověď:
Ve všech výkladových slovnících i v příručce Výslovnost spisovné češtiny se u hesla junta doporučuje výhradně zvuková podoba [chunta]. Tomu odpovídá i aktuální výslovnostní úzus: v mediálním archivu jsme ověřili, že jak profesionální mluvčí, tak jejich hosti užívají v rozhlasovém i televizním vysílání pouze tuto variantu, nikoli [junta]. Ve zmiňovaném textu jde tedy jednoznačně o chybu zaviněnou nedokonalým automatickým převodem psaného textu na řeč. V žádném případě bychom nedoporučovali tuto výslovnost odpovídající grafice kdekoli uměle zavádět a pravděpodobně to nebylo ani záměrem daného média, pouze nebyla provedena kontrola roboticky vzniklé nahrávky. Jak vyplývá z vašeho dotazu, i takováto zdánlivě malá odchylka od náležité výslovnosti, kdy došlo k záměně pouze jedné hlásky (ovšem té velmi důležité, iniciální), může navzdory kontextu způsobit nejasnosti. Při automatickém zpracování audioverzí článků by tedy měla být věnována patřičná pozornost zejména přejatým výrazům, v nichž často není vztah mezi grafikou a zvukem triviální a popsatelný obecnými pravidly.
Na okraj dotazu ještě poznamenejme, že výraz junta pochází ze španělštiny a Akademický slovník současné češtiny jej definuje jako ‚nedemokratickou vládu nastolenou po vojenském převratu, tvořenou zpravidla skupinou vojenských představitelů‘. Z hlediska pravopisného převažuje zápis junta, počeštěná varianta chunta, odpovídající výslovnosti, kterou uváděly starší slovníky, se užívá minimálně.
Poslední užití:
4.12.0202
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.