Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Je mi srozumitelný rozdíl mezi držkou a dršťkou. Jde mi o to, jestli existuje i varianta drška. Patrně žiju dlouho v omylu, protože si na základě jednoho starého vtípku, kde byla kombinace držky, dršťky a dršky, myslím, že se ve smyslu pusa dá použít i drška se š. Ale zjišťuju, že je to nejspíš chyba.
Klíčové slovo:
držka; dršťka; drška
Odpověď:
Odpověď na dotaz nemůže být úplně jednoznačná, protože se týká zápisu expresivního výrazu. U takovýchto slov je třeba počítat s kolísáním, nejednotností, krajovými variantami. Nejnovější jazykový slovník – elektronický Akademický slovník současné češtiny – zachycuje jen výrazy dršťky (část žaludku přežvýkavců využívaná jako pokrm) a držka (hanlivý výraz s významem obličej, lidská ústa, člověk). Obě slova jsou uvedena i v Internetové jazykové příručce. Varianta drška se v žádném z těchto zdrojů neobjevuje. Pokud však zalistujeme Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnost nebo Slovníkem spisovného jazyka českého, variantní podobu drška nalezneme. Oba slovníky mají jako základní podobu dršťka, u tohoto hesla uvádějí oba výše uvedené významy, tedy 1. tlama; hrub. lidská ústa; 2. (jako pomnožné) žaludek přežvýkavců. V závorce jsou v obou slovnících uvedeny i obecněčeské varianty drška, drštka; v SSJČ i držka.
Doklady z korpusu SYN v13 svědčí o tom, že v kontextech jako rozbít, dostat přes/po, mít prořízlou... se užívá v naprosté převaze hrubé pojmenování držka (přes 5 000 dokladů). Pomnožné podstatné jméno dršťky označuje ve většině příkladů pokrm. Objevují se však i (nepříliš početné) doklady užití jednotného čísla, a to ve významu uváděném u výrazu držka: chceš přes dršťku, ryl dršťkou v zemi. O něco hojněji (114 dokladů) jsou doloženy i texty s variantou drška: pojď si pro jednu do dršky, dát přes dršku. Poslední z uváděných možností – drštka – není v uváděných významech zachycena, doloženo je jen zeměpisné a osobní jméno Drštka.
Z uvedených poznatků vyplývá, že komunikačně nejspolehlivější je rozlišení uváděné v ASSČ, tzn. dršťky vs. držka. Tak nejspíš výrazy rozlišuje většina uživatelů. Vzhledem k tomu, že držka není výraz ze spisovné slovní zásoby, není pravopisná podoba stanovena závazně. Pokud ve významu držka zvolíte variantu drška, může to být pro mnohé čtenáře překvapivé, nelze však hovořit o chybě.
Zvažované varianty:
držka
dršťka
drška
Poslední užití:
5.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
V rámci reklamní kampaně máme slogan ... topím plynem do aleluja. Bylo by přípustné to psát alelůjá? Kroužek nad u a čárka nad a. V písničkách se to většinou zpívá dlouze, ale možná to přípustné není. Nebo se dají některé věci v rámci reklamy zanedbat?
Klíčové slovo:
do aleluja; do alelujá
Odpověď:
Doporučujeme zvolit možnost, jejíž pravopisná podoba nebude uživatele nijak zásadně rušit. Za vhodné považujeme využít varianty, které jsou uvedeny v novém elektronickém Akademickém slovníku současné češtiny. Pro vyjádření významu ‚velmi, mimořádně dlouho; ve velké míře, hodně‘ uvádí možnosti do aleluja i do alelujá, např. Lyžoval do alelujá. Mohl volat zdarma až do aleluja.
Zvažované varianty:
do aleluja
do alelujá
do alelůjá
Poslední užití:
28.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Použila jsem na sociálních sítích slovo děcko, řada klientek se ale proti tomuto slovu ohradila s tím, že má negativní konotace. Já sama u slova děcko žádné negativní konotace necítím, tak jsem se chtěla zeptat na váš názor.
Klíčové slovo:
děcko
Odpověď:
Podle aktuálně vznikajícího Akademického slovníku současné češtiny má slovo děcko pouze příznak „regionální, zejména Morava a Slezsko“. To je v souladu s tím, co se můžeme o územním rozšíření tohoto slova dočíst i v Českém jazykovém atlase i v řadě odborných článků. Děcko tedy většina lingvistů nehodnotí jako expresivní, nicméně existuje článek M. Dokulila (2001) v časopise Naše řeč, podle něhož může být děcko hodnoceno jako výraz regionální, ale rovněž také jako výraz poněkud pejorativní (tzn. jako slovo s poněkud hanlivým významem). Podle našeho názoru může být pejorativní hodnocení spojeno právě s příznakem regionálnosti. Pokud se regionální nespisovný výraz objeví ve formální komunikaci či v textu, který obsahuje převážně spisovné jazykové prostředky, může zde působit nenáležitě a navozovat negativní konotace, ačkoliv ve významu samotného výrazu obsaženy nejsou. To, že někteří uživatelé jazyka budou přisuzovat slovu děcko negativní konotace, tak nelze vyloučit, nicméně se jedná o individuální, subjektivní hodnocení.
Poslední užití:
1.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo děcko
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dítě
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dokulil, 2011, roč. 84, č. 5, s. 269
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Je slovo balanc hovorové? Přemýšlím, zda by nebylo v právnickém textu vhodnější nahradit jej slovem rovnováha.
Klíčové slovo:
balanc; rovnováha
Odpověď:
Nový akademický slovník cizích slov výraz balanc skutečně charakterizuje jako hovorové. V současnosti vydávaný Akademický slovník současné češtiny, který se stylovou charakteristikou hovorovosti nepracuje, hodnotí výraz balanc jako kolokviální vyšší, tzn. jako slovo, které se poměrně často užívá i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština, nicméně v těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší. V právních textech, které mají formální charakter, je proto vhodnější nahradit jej slovem rovnováha.
Zvažované varianty:
rovnováha
balanc
Poslední užití:
28.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo balanc
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme psát vejce nahniličku, nebo na hniličku? Je to dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
nahniličko; na hniličko; nahniličku; na hniličku
Odpověď:
Podle starších výkladových slovníků bylo možno psát jen zvlášť (vejce) na hniličku a zvlášť i dohromady variantní podobu na hniličko / nahniličko. ASSČ a IJP připouštějí obě možnosti zápisu u obou variant. Máte tedy v podstatě čtyři rovnocenné možnosti, jak tento způsob úpravy vajec zapsat – vejce na hniličku, na hniličko, nahniličku, nahniličko.
Zvažované varianty:
nahniličku
na hniličku
Poslední užití:
23.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.