Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Mám psát folklórní, nebo folklorní? Psala bych s dlouhým ó, ale opravovalo mě to na krátké. A když jsem to dohledávala, tak jsem našla obě možnosti.
Klíčové slovo:
folklorní; folklórní
Odpověď:
V souladu s Internetovou jazykovou příručkou i Akademickým slovníkem současné češtiny můžete zvolit jak variantu folklorní, tak i folklórní. Z jazykového hlediska jsou varianty považovány za rovnocenné, příklady z Českého národního korpusu (SYN v13) ukazují, že podoba folklorní (s krátkým o) je výrazně frekventovanější.
Ještě doplňujeme, že ve starších výkladových slovnících češtiny se doporučení různí: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Nový akademický slovník cizích slov uvádějí jen podobu folklorní, naopak Slovník spisovného jazyka českého má jen variantu folklórní. V současné době máte možnost volby.
Zvažované varianty:
folklorní
folklórní
Poslední užití:
14.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se folklor s krátkým o, nebo folklór s dlouhým ó?
Klíčové slovo:
folklor; folklór
Odpověď:
V souladu s Internetovou jazykovou příručkou i Akademickým slovníkem současné češtiny můžete zvolit kteroukoli z obou možností: folklor i folklór. Starší slovníky nejsou v doporučení jednotné: Nový akademický slovník cizích slov a Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádějí jen podobu folklor, Slovník spisovného jazyka českého má naopak jen variantu folklór. Doklady z Českého národního korpusu (SYN v13) ukazují, že se užívají obě možnosti, varianta folklor je výrazně frekventovanější.
Zvažované varianty:
folklor
folklór
Poslední užití:
14.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Je možné chápat výrazy emoce a pocit jako volně zaměnitelná synonyma?
Klíčové slovo:
emoce; pocit
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny definuje výraz emoce jako ‚silný cit, citové vzrušení, často doprovázené fyziologickými změnami, změnami chování ap. (např. hněv, smutek, radost)‘. Nový akademický slovník cizích slov uvádí, že jde o ‚silný cit, stav vzrušení projevující se zvláštním chováním doprovázeným až fyziologickými změnami organizmu‘. Pod heslem pocit pak najdeme ve Slovníku spisovného jazyka českého dva různé významy: 1. ‚smyslový nebo citový zážitek (něčeho příjemného nebo nepříjemného), např. pocit tepla, chladu‘, a 2. ‚uznání, uvědomění něčeho; vědomí; např. pocit odpovědnosti‘.
Jak je vidět ze samotného vymezení pojmů, významy slov pocit a emoce se zcela nekryjí. Zatímco emoce primárně vyjadřuje stav, hnutí mysli, pocit má širší významové uplatnění. Vyjdeme-li z definice synonymie podle Nového encyklopedického slovníku češtiny, tedy že synonymii je možné „vymezit na základě zaměnitelnosti se zachováním pravdivosti (…) ve všech kontextech kromě citací“, pak je zřejmé, že ačkoli se v některých kontextech mohou významy slov emoce a pocit krýt, vlastními synonymy nejsou. Toto tvrzení lze ověřit jednoduchým testem, k němuž mohou posloužit i příklady užití uvedené ve slovnících: Můžeme říci pocit tepla, chladu, ale nikoli *emoce tepla, chladu, stejně tak mám z někoho nepříjemný pocit, nikoli však *mám z někoho nepříjemnou emoci a podobně lze vytvořit spojení pocit odpovědnosti, ne však *emoce odpovědnosti. A do značné míry to platí i naopak, říkáme např. např. vypjaté emoce, dávka emocí, výbuch emocí či vzplanuly emoce, ale jen zřídkakdy vypjaté pocity, dávka pocitů, výbuch pocitů nebo vzplanuly pocity.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jak mám nazvat hudebníka, který zajišťuje hudební doprovod? Mohu mu říkat akompanista?
Klíčové slovo:
akompanista; doprovázeč
Odpověď:
Přestože se na internetu původem anglický výraz akompanista ojediněle vyskytuje, o zaužívané pojmenování nejde. České výkladové slovníky nabízejí pro člověka, který doprovází sólistu nebo soubor na nějaký hudební nástroj (obvykle se jedná o klavír), pojmenování doprovázeč (Slovník spisovného jazyka českého je hodnotí jako řídké), popř. uvádějí i jeho krátkou variantu doprovazeč (viz Akademický slovník současné češtiny). Užívání těchto dvou podob potvrzuje i nezanedbatelný počet výskytů v korpusu SYN v11: oproti nulové přítomnosti výrazu akompanista zde najdeme 210 výskytů slova doprovázeč a 261 výskytů doprovazeč (např. Stylově i technicky adekvátním doprovázečem je klavírista John Lenehan, George Mráz se za oceánem stal vyhledávaným doprovázečem jazzových hvězd, Po studiích působil na brněnské konzervatoři jako korepetitor a klavírní doprovazeč atp.). Lze ještě doplnit, že kromě těchto výrazů se k vyjádření daného významu užívají i víceslovná pojmenování, např. doprovázející klavírista, za doprovodu klavíristy, s doprovodem klavíristy aj.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Když jsem vyplňovala do formuláře své osobní údaje, u kolonky pro vepsání adresy byl uveden výraz bytem. To mě zarazilo – proč se píše bytem, když někdo může bydlet v domě? A proč je užito slovo v 7. pádu? Nebylo by logičtější psát jednoduše byt?
Klíčové slovo:
bytem
Odpověď:
Tvar bytem zřejmě odkazuje na spojení být bytem – Slovník spisovného jazyka českého uvádí příklady být bytem v Praze, na venkově s významem ‚mít bydliště‘. Podobně se ve starším Příručním slovníku jazyka českého dočteme, že spojení býti, dlíti bytem znamená ‚přebývati‘, doloženo je to mj. příkladem „S počátku Dobroš nebyl bytem u paní Kopecké, neznal jí.“ nebo poetickým „A přece vím, že blízko jiná, lepší zem, kde jiný, lepší život, kde je rozkoš bytem“. Jistě není bez zajímavosti, že doklady spojení být bytem nalezneme i ve střední, a dokonce i staré češtině: „a tu král David měl svój dvór a tu jest bytem byl“; „každý kněz jsouc bytem v Praze“; „Bóh jest všudy bytem“. Z uvedených příkladů je snad zřejmé (a Elektronický slovník staré češtiny to potvrzuje) že slovo byt mělo v minulosti širší význam než dnes, mj. také ‚místo přebývání, zvl. sídlo, obydlí, příbytek‘. Akademický slovník současné češtiny uvádí, že se dnes výraz bytem užívá zpravidla v administrativě a znamená totéž, co výraz bydliště (který bude v současném úzu zřejmě frekventovanější).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Být bytem (s. 185)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Můžeme v českém textu použít pro [krambl], tedy dezert z ovoce a drobenky, počeštěný zápis krambl, nebo máme raději ponechat původní podobu crumble?
Klíčové slovo:
crumble, krambl
Odpověď:
Pravopisná podoba názvu anglického dezertu s výslovností [krambl] není v češtině ustálená, výraz zatím není zcela zdomácnělý, přestože jeho obliba roste.
V Českém národním korpusu i na internetu zatím převažují doklady původního zápisu crumble (v korpusu SYN v13 je 432 záznamů). Postupně se však prosazuje také počeštěná pravopisná podoba krambl, skloňovaná podle vzoru „hrad“, např. ovocný krambl; i tak tradiční záležitost, jako je drobenka, získá v kramblu úplně nový rozměr; zvláště do kramblů se blumy předem opékají, aby ze sebe při zakrytí drobenkou vydaly tu nejlepší šťávu; objevují se v piškotových či třených těstech, pájích a kramblech. V korpusu SYN v13 najdeme 87 dokladů.
Obě možnosti zápisu najdete v Internetové jazykové příručce a Akademickém slovníku současné češtiny. Pravopisné varianty jsou rovnocenné, můžete volit kteroukoli z nich.
Zvažované varianty:
crumble
krambl
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
V době pandemie covidu jsem v rozhlasovém zpravodajství několikrát zaslechla slovo smrtnost. Nebylo by vhodnější nevymýšlet jazykové ozvláštnění a zůstat u vžitého výrazu úmrtnost?
Klíčové slovo:
smrtnost
Odpověď:
Máte pravdu, že s výrazem úmrtnost se v jazykové praxi setkáváme běžně, zatímco pojem smrtnost se začal častěji objevovat až v souvislosti s pandemií covidu. Nejde ale o žádný novotvar, podstatné jméno smrtnost najdeme jak v Novém akademickém slovníku cizích slov z roku 2005, tak už i ve Slovníku spisovného jazyka českého z let 1960–1971. Smrtnost neboli letalita je medicínský a statistický pojem udávající počet osob zemřelých na určitou nemoc z 1 000 osob onemocnělých touto nemocí, popř. jinak řečeno poměr počtu zemřelých na dané onemocnění k celkovému počtu pacientů s danou chorobou. Úmrtnost neboli mortalita udává počet úmrtí připadající za rok na tisíc obyvatel; je tedy vztažena k celkové populaci, zatímco smrtnost odkazuje pouze k vybrané podmnožině.
Zájemce o podrobnější jazykové vysvětlení odkazujeme na příspěvek F. Daneše v časopise Vesmír z roku 1995.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Smrtnost (s. 248)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Jak se správně přepisuje korejské národní jídlo [kimči]? Nejčastěji vídám anglickou podobu kimchi.
Klíčové slovo:
kimči
Odpověď:
Máte pravdu, že v nabídce hotového výrobku vídáme poměrně často anglická spojení jako např. korean kimchi, classic kimchi, kimchi original. Podoba kimchi má v korpusu SYN v13 384 dokladů. V publicistických textech popisujících tradiční výrobní postup se objevuje přepis kimčchi, naznačující původní výslovnost aspirované hlásky (přídech; zápis -čch- známe např. i ze zeměpisného jména Pchjongčchang, kde se v roce 2018 konaly zimní olympijské hry) – tato podoba má v korpusu SYN v13 162 dokladů. Ojediněle se můžeme setkat také s podobami salát kim-chi, kim chee nebo kimchee. Nejhojněji je však v textech zastoupen zjednodušený přepis kimči, který odpovídá obvykle užívané české výslovnosti – v korpusu SYN v13 má 917 dokladů.
V českých textech doporučujeme psát kimči. Tato pravopisná podoba je jako základní uvedena v Internetové jazykové příručce a v Akademickém slovníku současné češtiny. Jako variantní oba jazykové zdroje uvádějí transkribovaný přepis kimčchi. Ostatní zmíněné pravopisné podoby v českém textu za vhodné nepovažujeme.
Zvažované varianty:
kimchi
kimčchi
kimči
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu textu, který jsem napsal a mám tu větu: „Dosud rovná lesní silnička v těchto místech uhýbá poněkud doleva a dále pokračuje do polí jakožto nezpevněná polní cesta.“ Může tam zůstat slovo jakožto?
Klíčové slovo:
jakožto
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny definuje podřadicí spojku jakožto následovně: ‚připojuje doplňkovou informaci o funkci, postavení, stavu ap. určité osoby, věci nebo jevu, coby, jako‘. Tento význam odpovídá užití v dané větě, spojka jakožto totiž připojuje doplňkové informace o vlasnostech cesty, její užití je tedy náležité.
Poslední užití:
31.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Myslíte si, že je ve větě „evakuace se dotkne tisíců lidí‘ špatně použito slovesou dotknout se? Přišel nám dopis od diváka, kterému se toto spojení nelíbí a který tvrdí, že by v této větě mělo být užito sloveso týkat se. Podle něj slovesa týkat se a dotýkat se (resp. dotknout se) znamenají trošku něco jiného.
Klíčové slovo:
dotknout se
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny uvádí pět významů slovesa dotknout se, v pořadí 4. význam je přitom ‚mít zprav. negativní dopad, vliv, ovlivnit‘. Tento význam zcela odpovídá užití v dané větě, evakuace totiž bude mít na tisíce lidí negativní dopad. Ačkoliv slovesa týkat se a dotknout se nejsou skutečně významově zcela totožná, v dané větě je sloveso dotknout se užito náležitě.
Poslední užití:
13.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dotknout se
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.