Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #92, Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/22, položky: 1-10/214
Stav:
#14881
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Je stylový rozdíl mezi vazbou „jít o“ a „jednat se o“?
Klíčové slovo: jít o; jednat se o
Odpověď: Budovaný Akademický slovník současné češtiny uvádí slovesa jednat se a jít ve významu ‚týká se něčeho, někoho, je to • záleží na něčem, na někom‘ jako zcela synonymní bez stylových rozdílů.
Zvažované varianty:
jít o jednat se o
Poslední užití: 6.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla jít-14; jednat se

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14880
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Je spojení jednak – druhak správné? Neměl by mít spojovací výraz spíš podobu jednak – jednak?
Klíčové slovo: druhak; jednak – druhak
Odpověď: Spojkový výraz jednak – druhak je v Akademickém slovníku současné češtiny hodnocen jako kolokviální, v tradičním označení tedy jako nespisovný. Pisatelé jej užívají pouze v neformálních textech, příp. jako prostředek ozvláštnění textu. Výraz druhak je problematický také z hlediska slovotvorby: Není totiž utvořen analogicky ke slovu jednak, protože vychází z číslovky řadové (druhý), zatímco jednak je utvořeno z číslovky základní (jeden). Zpětnou analogií bychom tedy vlastně měli říkat prvak.
Poslední užití: 4.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo druhak

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14865
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: V jedné knize byla popisována situace, kdy mladík vezl na koloběžce dívku a ona se mu „tváří opírala o hrudník“. Trochu mě to zmátlo – dívka stála před mladíkem, nebo za ním? Jaký je vlastně význam slova hrudník?
Klíčové slovo: hrudník
Odpověď: České výkladové slovníky definují hrudník následovně: starší Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) jako ‚horní část trupu‘, Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) specifikuje, že jde o ‚hořejší část trupu tvořenou žebry; hrudní koš‘, Slovník spisovné češtiny (SSČ) hovoří o ‚části trupu mezi krkem a břichem‘. Pro úplnost dodejme, že trup je zmíněnými slovníky shodně definován jako ‚část těla mezi hlavou a končetinami‘. Ve vztahu k umístění je tedy nejobecnější definice výrazu hrudník v PSJČ, která nezmiňuje, zda je daná část těla vepředu, či vzadu, pouze uvádí, že je v rámci stavby trupu „nahoře“. SSJČ umístění hrudníku ohraničuje žebry. (Ta mají tvar oblouku a jsou umístěna jak v přední, tak v zadní části trupu.) SSČ umisťuje hrudník mezi krk a břicho (přičemž definice slova břicho v SSČ zní ‚přední a boční část těla mezi hrudníkem a pánví‘), hrudník by se tedy v pojetí SSČ nacházel (nahoře nad břichem) v přední a boční části trupu. Bedra, která jsou stejně jako hrudník a břicho součástí trupu, pak SSČ a nejnovější Akademický slovník současné češtiny (ASSČ) definují jako ‚úsek zad mezi pánví a hrudníkem‘. Výklad významu slova bedra tak pracuje s umístěním hrudníku (také) na zadní části trupu. Potvrzení, že výraz hrudník ve slovníkové definici pokrývá přední i zadní část trupu, přináší výklad slova hruď, který v SSJČ a SSČ zní ‚přední část hrudníku; prsa‘. Podíváme-li se však do korpusu SYN v11, jak výraz hrudník ve vztahu k jeho umístění chápou uživatelé češtiny, zjistíme, že jej až na výjimky situují do přední části trupu. To dokládají výskyty slova hrudník ve spojení s předložkami s místním významem, konkrétně např. o hrudník (80×), na hrudník (1800×), před hrudník (36×). S ohledem na slovní okolí si u vyhledaných výskytů totiž jen stěží představíme, že by měli pisatelé korpusových textů na mysli i (z anatomického pohledu) zadní část trupu, např. spojte ruce jako při modlitbě před hrudníkem, je tu málo místa pro nohy, volant se nepříjemně tyčí před hrudníkem, brada směřuje celou dobu na hrudník atd. Širší prostorové vymezení hrudníku ve slovníkových definicích je pravděpodobně zapříčiněno vlivem anatomické terminologie, jelikož tvar hrudníku je v odborné literatuře popisován jako „komolý kužel“, ohraničený kostrou hrudníku, jež je tvořena hrudními obratli, žebry a hrudní kostí. V odborné terminologii tak hrudník zasahuje i do oblasti, kterou laická veřejnost vnímá a nazývá jako záda. Výskyty slova v běžné komunikaci zároveň svědčí o jednoznačném umístění hrudníku pouze do přední části trupu. Ale vraťme se k otázce, zda dívka jela na koloběžce před mladíkem, nebo za ním. Z pohledu výkladových slovníků, tj. z terminologického hlediska mohla jet vepředu i vzadu, z hlediska běžné komunikace však stála před mladíkem, neboť za ním by se mu opírala nikoli o hrudník, ale o záda. Na závěr se lze zamyslet i nad tím, zda dotyčná dívka stála čelem k mladíkovi, nebo zády k němu. – Přestože je při společné jízdě na koloběžce patrně obvyklejší být ke druhému, od řídítek vzdálenějšímu spolujezdci otočený zády, je nutné vzít v potaz, že se dívka o mladíka zároveň opírala tváří, což by z anatomického hlediska nebylo dobře uskutečnitelné. Avšak v opačné pozici, respektive pokud by dívka stála proti směru jízdy a o mladíkův hrudník by se opírala svou levou či pravou tváří, by to možné bylo.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14843
Užití:
1 1 0
Dotaz: S, nebo z?
Konkrétní dotaz: Píšeme anabase, nebo anabáze?
Klíčové slovo: anabáze
Odpověď: Náležitý zápis je anabáze, tuto pravopisnou podobu uvádí Internetová jazyková příručka, Akademický slovník současné češtiny a už i straší slovníky (jako Slovník spisovné češtiny a Nový akademický slovník cizích slov). Podoba anabase je dnes pociťována jako zastaralá, ve Slovníku spisovného jazyka českého z 60. let minulého století byla uvedena jako základní varianta.
Zvažované varianty:
anabase anabáze
Poslední užití: 13.10.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14835
Užití:
0 0 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Máme v popularizačním měsíčníku užít přídavné jméno fryžský, frýžský, nebo frygický?
Klíčové slovo: fryžský, frýžský, frygický
Odpověď: Obě varianty přídavného jména jsou odvozena od historického zeměpisného jména Frýgie. Je namístě doplnit, že takto je jméno zachyceno např. v seznamu antických jmen v Pravidlech českého pravopisu (PČP) a ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ). V některých jiných zdrojích, např. ve slovnících antické kultury, bývá uváděna varianta Frygie. S kolísáním kvantity se setkáváme také u přídavného jména fryžský/frýžský. V tomto případě nejsou jednotné ani zmíněné jazykové zdroje – PČP uvádějí variantu fryžský, SSJČ frýžský. V korpusu SYN v13 jsou doloženy obě možnosti, varianta fryžský je frekventovanější. U přídavného jména frygický jsou zdroje jednotné – doporučují zápis s krátkým y. V Internetové jazykové příručce jsou proto v souladu s doklady z jazykové praxe uvedeny všechny tři možnosti: fryžský i frýžský a grygický. Přestože se obě adjektiva odvozují od stejného základu, není vhodné je libovolně zaměňovat, užívají se v rozdílných kontextech a v praxi se toto rozlišení obvykle respektuje. Fryžský je např. jazyk, kultura, král Midas; frygický se s naprostou převahou užívá ve slovním spojení frygická čapka, což je pokrývka hlavy s kónickým tvarem kužele s ohnutou špicí, která se později během Francouzské revoluce nosila jako symbol nezávislosti. Toto spojení zachycuje i Akademický slovník současné češtiny u hesla čapka. V hudební teorii je pro určitou posloupnost tónů užíván pojem frygický modus (či tónina, stupnice). Analogickou vázanost rozdílných variant přídavného jména (odvozeného od zeměpisného jména) na vžité slovní spojení a kontext známe také z tradičních spojení jako maltézský kříž, maltézští rytíři × maltské pobřeží, maltský přístav, maltská kuchyně nebo pelyněk pontický, sklípkánek pontický (botanické a zoologické názvy) × pontský král, Pilát Pontský, pontská města.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14834
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz: Jmenuje se zabijačková pochoutka jitrnice, nebo jaternice?
Klíčové slovo: jitrnice; jaternice
Odpověď: V jazykových příručkách najdeme obě možnosti: jitrnice i jaternice. Nejnovější zdroje – Akademický slovník současné češtiny a Internetová jazyková příručka – uvádějí, že podoba jitrnice je frekventovanější. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost má obě možnosti bez komentáře, Slovník spisovného jazyka českého a už i Příruční slovník jazyka českého (z let 1935–1957) hodnotí variantu jaternice jako knižní. Podle etymologických slovníků má pojmenování spojitost se slovem játra (ta se do prejtu na jaternice/jitrnice přidávají), už ve staré češtině mělo podobu jietrnicě. Není bez zajímavosti, že se tento dotaz relativně často opakuje v internetových diskusních skupinách. Jejich účastníci se v naprosté převaze shodují, že znají a užívají podobu jitrnice. V některých příspěvcích zaznívá, že varianta jaternice je snad běžná na Moravě, což však jiní diskutující – s odvoláním na své znalosti prostředí – zpochybňují. Pokud nezůstaneme jen v rovině osobních zkušeností a vyhledáme poučení v lingvistických zdrojích, zjistíme, že mapy a výklad v Českém jazykovém atlase (ČJA) potvrzují, že na celém našem území vévodí podoba jitrnice, variantně také itrnice, řidčeji i jetrnice. Jaternice se vyskytuje jen ve velmi malé oblasti východní Moravy. Je možné spekulovat o tom, že jde o vliv slovenského výrazu jaternica, ČJA však tuto možnost neuvádí. Varianta s ja- podle tohoto zdroje „snad odkazuje na původní, starou podobu (souvisí se slovem játra, z psl. *jętra)“. Rovněž v Českém národním korpusu má výraz jitrnice jednoznačnou převahu: v korpusu SYN v14 je zachyceno 11 608 dokladů, zatímco jaternice je doložena jen 394×. Korpusové, a hlavně internetové doklady užití varianty jaternice ukazují, že se jí často dává přednost v prostředí (velko)výrobců masných produktů. Důvodem je nejspíš skutečnost, že podoba jaternice, označovaná ve starších zdrojích jako knižní, se dnes užívá jako základní v cechovních normách, zveřejněných na stránkách Potravinářské komory ČR. Druhou oblastí s hojným výskytem jaternic jsou reklamní texty. V nich se obvykle objevují také výrazy jako domácí, poctivý, pravý, tradiční (receptura), např. poctivá jelítka, tradiční jaternice se špejlí – Ručně plněná jaternice jako z malůvek Josefa Lady, připravená ze šťavnatého vepřového masa. Ikonická pochoutka české zabijačky podle tradiční receptury. – Ručně špejlované jaternice jako na pravé domácí zabíjačce. Pečlivě vybrané suroviny, to nejlepší koření a kvalitní práce našich řezníků. – Luxusní, ale opravdu luxusní jaternice a jelítka. Prostě jak doma udělané.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Je nějaký významový rozdíl mezi slovy kulisák a kulisář? 
Klíčové slovo: kulisák, kulisář
Odpověď: Slova kulisák a kulisář se liší přítomností odlišné přípony, a to přípony -ák vs. -ář. Jak můžeme zjistit ze Slovníku afixů užívaných v češtině, obě tyto přípony slouží k odvozování podstatných jmen rodu mužského z jiných podstatných jmen a mají i podobné významy. Přípona -ář tvoří podstatná jména označující osobu, která se něčím zabývá či se něčím vyznačuje (např. novinář, pohodář, vozíčkář), přípona -ák v názvech osob značí prostorovou souvislost, příslušnost ke skupině či jinou věcnou souvztažnost s jevem, který pojmenovává základové slovo (např. školák, tramvaják, vidlák). Z hlediska významu se tedy dané přípony nijak zásadně neliší, pro zodpovězení dotazu tedy budeme muset zapátrat ve slovnících.   Slovo kulisák můžeme nalézt v Akademickém slovníku současné češtiny (ASSČ), v Akademickém slovníku cizích slov (ASCS) a v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ), dle nichž má význam ‚kdo obstarává, staví kulisy v divadle, televizi; stavěč kulis‘. ASCS u tohoto výrazu uvádí jako řidčeji užívanou variantu právě i slovo kulisář, obě slova (kulisák i kulisář) označuje daný slovník za výrazy z divadelního slangu. Jako samotné slovníkové heslo nalezneme kulisáře jen ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ), dle něhož má kulisář rovněž význam ‚stavěč kulis v divadle‘, zajímavé však je, že tento slovník vnímá jako slangový pouze výraz kulisák.   Slovo kulisář je také zaznamenáno na celkem pěti excerpčních lístcích v kartotéce lexikálního archivu z let 1909 až 1954. Na jednom z nich je přímo uveden význam ‚zřízenec, který staví kulisy‘, kulisáře v souvislosti s divadelním prostředím uvádějí v příkladových větách ještě další dva excerpční lístky. V kartotéce však nalezneme i jeden excerpční lístek, který zaznamenává toto slovo v přeneseném významu ‚kdo zastírá pravý stav něčeho‘, a to konkrétně v následujícím spojení: Jen básník, který dovede nesmírně milovat, který má pevnou víru, který má perspektivu budoucnosti, také může psát dobré verše, poněvadž epigony a kýčaři se stávají jen kulisáři a švindlíři. Autor excerpčního lístku zde však význam slova doplnil o otazník, patrně si tedy přeneseným vnímáním významu slova v tomto kontextu nebyl zcela jist, z čehož můžeme usuzovat, že přenesený význam slova kulisář nebyl nijak významně rozšířený. Jak je tedy patrné z analýzy slovníků češtiny, mezi uvedenými výrazy zásadnější významové rozdíly nejsou, obě shodně označují člověka, který se zabývá stavěním kulis. Kulisář je však v novějším ASCS označen za řidčeji užívanou variantu, nabízí se tedy otázka, zda se tento výraz v dnešní češtině stále užívá, a pokud ano, tak v jakém významu.   Po nahlédnutí do korpusu současné psané češtiny SYN v14 je patrné, že v úzu jednoznačně převažuje varianta kulisák – toto slovo má v korpusu celkem 3 679 výskytů, zatímco výrazně méně frekventovaná podoba kulisář je v korpusu zastoupena jen 47 výskyty. Zajímavé je, že ve dvou výskytech se kulisář objevil v přeneseném významu, v němž (podobně jako v příkladu z kartotéky lexikálního archivu) neodkazuje k osobě stavějící reálné, fyzické kulisy, nýbrž spíše k osobě, která si vytváří před společností určitou masku: V dálce funěl nedotknutelný kulisář, jenž stavěl logikou svých sklonů ze skutečnosti následná jeviště k předvádění banálních kotrmelců úspěchu, moci a zisku. Zbyl tu jen kus krvavého masa, odhozeného do odpadní nádoby ordinace, a nedotknutelný kulisář, jenž stavěl dál logikou svých sklonů z fragmentů skutečnosti staronová jeviště k předvádění krotkých tanečků spořádanosti. Je však nutné podotknout, že oba uvedené výskyty pocházejí ze stejného zdroje, a to konkrétně z beletristického díla. Vyšší míra užívání přenesených významů bývá pro krásnou literaturu poměrně typická.   Na základě informací dostupných ze slovníků a úzu tak můžeme konstatovat, že mezi uvedenými slovy není významový rozdíl, výraz kulisář je však v dnešní češtině již výrazně méně frekventovaný. Oba výrazy pocházejí původně z divadelního slangu, dnes už se však jejich užívání rozšířilo i do dalších jazykových variet, o čemž svědčí i to, že slovo kulisák už v novém ASSČ není ohodnoceno jako slangový výraz, nýbrž pouze jako slovo tzv. kolokviální vyšší, tedy hovorové. 
Zvažované varianty:
kulisák kulisář
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14807
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Jak se v českém textu píše italský chléb [fokáča]? Může se psát česky, nebo se zachovává původní podoba?
Klíčové slovo: focaccia
Odpověď: Internetová jazyková příručka i Akademický slovník současné češtiny uvádějí toto slovo v původní pravopisné podobě focaccia. Výslovnost může být [fokáča] i [fokača]. Doklady z korpusu SYN v 14 ukazují, že počeštěná pravopisná podoba fokáča se objevuje jen ojediněle – v korpusu je zachyceno pouze 5 dokladů, varianta fokača není doložena vůbec. Původní podoba focaccia je zachycena 592×.
Zvažované varianty:
focaccia fokáča fokača
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#14794
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz: Dohadujeme se, zda v textu použít spojení „po absolutoriu na škole“, nebo „po absolutoriu školy“. Které spojení je prosím podle vás vhodnější?
Klíčové slovo: absolutorium
Odpověď: Většina starších výkladových slovníků uvádí u hesla „absolutorium“ ve spojení se studiem pouze význam ‚osvědčení o absolvování‘. Zdůrazňuje se zde tedy význam fyzického výstupu, dokumentu, nikoli procesu. Tomu odpovídá i výklad ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (Praha: Academia 2005), podle nějž je jedinou náležitou vazbou ‚absolutorium z něčeho; odněkud‘, např. „absolutorium z hudební vědy“, „absolutorium ze Sorbonny“. Ovšem aktuálně vznikající Akademický slovník současné češtiny (https://slovnikcestiny.cz/) uvádí několik dalších významů, mimo jiné ‚úspěšné ukončení studia‘ či ‚závěrečné zkoušky na některých školách‘). V příkladech užití zde pak můžeme najít věty „Do absolutoria na konzervatoři jí chybějí dva roky“; „Po absolutoriu taneční konzervatoře nastoupila…“ apod., tedy jak spojení s bezpředložkovým 2. pádem, tak s předložkovým 6. pádem. Podíváme-li se na užívání těchto vazeb v praxi, korpus SYN v11 dokládá 1 322 výskytů spojení výrazu „absolutorium“ následovaného bezpředložkovým 2. pádem, přičemž drtivá většina jmen ve 2. pádě označuje právě absolvovanou školu nebo obor (absolutorium hotelové školy; absolutorium ekonomického oboru; absolutorium právnické fakulty apod.). Pokud hledáme spojení „absolutorium + na + 6. pád“, objevíme 444 dokladů (od jejího absolutoria na univerzitě; po absolutoriu na Harvardu; absolutorium na špičkové univerzitě apod.). Předložkové spojení je tedy mnohem méně časté, ovšem i tak lze konstatovat, že se v praxi dosti užívá. Je tedy možno obhájit jednu i druhou vámi navrhovanou možnost, jen je třeba počítat s tím, že část uživatelů jazyka je stále může vnímat jako problematické (zejména onu méně frekventovanou, předložkovou variantu). Pokud bychom chtěli vaše spojení vyřešit zcela neproblematicky, doporučujeme místo výrazu „absolutorium“ užít slovesné podstatné jméno „absolvování“, které jednoznačně pojmenovává proces, děj. To bude pak následováno pouze bezpředložkovým 2. pádem, jak je tomu u většiny spojení, která vznikla převedením vazby „sloveso + předmět ve 4. pádě“ (např. absolvovat školu) do vazby substantivní; náležitě tedy: „po absolvování školy“.
Poslední užití: 30.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14789
Užití:
0 0 0
Dotaz: Y = obecné jméno – časté konkrétní příklady: dceřiný
Konkrétní dotaz: Paní učitelka do e-mailu napsala: Ubytování bude v apartmánech s vlastním sociálním zařízením a možností si přitopit. (…) Až budu mít s dětmi více zkušeností, ráda je příště vezmu i do bojovnějších podmínek. Nemělo by ale být do bojovějších podmínek?
Klíčové slovo: bojovnější
Odpověď: Ano, máte pravdu, paní učitelka tu jistě měla na mysli ustálené spojení bojové podmínky, tedy podle Akademického slovníku spisovné češtiny (ASSČ) ‚životní aj. podmínky, které se vymykají běžné situaci a vyžadují neobvyklá řešení a improvizaci‘. Došlo tu k záměně přídavného jména bojový s přídavným jménem bojovný, resp. jejich 2. stupňů bojovější a bojovnější. Je pravda, že některé jejich významy jsou si blízké, nebo se dokonce překrývají. ASSČ jeden ze dvou významů přídavného jména bojovný popisuje jako ‚který vyhledává boj (ozbrojený střet), chce se prosadit bojem, odhodlaný, připravený bojovat, útočit, výbojný; svědčící o tom‘ a jeden ze čtyř významů přídavného jména bojový jako ‚vyjadřující odhodlanost, připravenost k nějakému činu, k zápolení, bojovný‘. Uvádí dokonce příklad Tentokrát byl tým výrazně bojovější a zodpovědnější, který působí jako příklad opačné záměny – na místě přídavného jména bojovější bychom tu daleko spíš čekali přídavné jméno bojovnější. Kromě toho nemusí být rozdíl mezi oběma druhými stupni dobře patrný ve výslovnosti, zejména v méně pečlivé řeči nebo ve ztížených sluchových podmínkách. Přesto se zdá, že jde – alespoň v psaném jazyce – spíše o ojedinělou, příležitostnou záměnu. Korpus SYN v 13 obsahuje jen tři takové případy – dva v  1. stupni: Jak jste jako žena zvládla africké bojovné podmínky a navíc useděla cestu celou dobu jako spolujezdec?; Podvozek je evidentně stavěný na bojovné podmínky rumunských a jiných dobrodružných cest a jeden ve 2. stupni: S bojovnějšími podmínkami se musely vyrovnat také děti ve školách a školkách v oblasti. I když jde spíš o okrajový jev, tato záměna pěkně ukazuje, že významová (a zvuková) blízkost slov může v konkrétním kontextu vést ke spontánní odchylce od dosavadních jazykových pravidel – a stát se prvním podnětem, díky němuž se může rozeběhnout jazyková změna.
Zvažované varianty:
bojovější bojovnější
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.