Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu textu, který jsem napsal a mám tu větu: „Dosud rovná lesní silnička v těchto místech uhýbá poněkud doleva a dále pokračuje do polí jakožto nezpevněná polní cesta.“ Může tam zůstat slovo jakožto?
Klíčové slovo:
jakožto
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny definuje podřadicí spojku jakožto následovně: ‚připojuje doplňkovou informaci o funkci, postavení, stavu ap. určité osoby, věci nebo jevu, coby, jako‘. Tento význam odpovídá užití v dané větě, spojka jakožto totiž připojuje doplňkové informace o vlasnostech cesty, její užití je tedy náležité.
Poslední užití:
31.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Myslíte si, že je ve větě „evakuace se dotkne tisíců lidí‘ špatně použito slovesou dotknout se? Přišel nám dopis od diváka, kterému se toto spojení nelíbí a který tvrdí, že by v této větě mělo být užito sloveso týkat se. Podle něj slovesa týkat se a dotýkat se (resp. dotknout se) znamenají trošku něco jiného.
Klíčové slovo:
dotknout se
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny uvádí pět významů slovesa dotknout se, v pořadí 4. význam je přitom ‚mít zprav. negativní dopad, vliv, ovlivnit‘. Tento význam zcela odpovídá užití v dané větě, evakuace totiž bude mít na tisíce lidí negativní dopad. Ačkoliv slovesa týkat se a dotknout se nejsou skutečně významově zcela totožná, v dané větě je sloveso dotknout se užito náležitě.
Poslední užití:
13.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dotknout se
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Pro zvýraznění účinku používáme v češtině (i v jiných jazycích) kombinace jako hrozně se mi to líbí, jsi strašně hodnej a naopak je to pěkně hnusný, venku je pěkná zima a myslíme tím, že je spíš nepříjemná. Ta slova svými původními významy nejdou k sobě, přesto spolu tvoří na poslech zažitou sourodou dvojici. Jsou ale lidé, kteří tvrdí, že není správné používat negativní slova v pozitivním sdělení a naopak. Já osobně s tím zcela nesouhlasím, protože mám za to, že máme i různé nadsázky a ironie, jimiž vyjadřujeme vlastně něco jiného, než přímo říkáme, a že jazyk a vůbec vyjadřování je jimi bohatší. Jaký je na to Váš názor?
Klíčové slovo:
hrozně; strašně; pěkně
Odpověď:
Spojení slov se záporným a kladným významem je sice logicky neobhajitelné (a proto pro některé mluvčí nepřijatelné), ale jazyk bývá leckdy nelogický záměrně. Kontrast zde slouží k zesílení významu podstatného jména, uplatňuje se především v expresivním projevu. Příslovce jako strašně, hrozně (a přídavná jména strašný, hrozný) mohou mít expresivní význam ‚nesmírně, velmi‘ a v tomto významu jsou označena jako kolokviální vyšší (to znamená, že je lze užít jako méně formální výrazy i ve spisovném projevu). Setkáváme se s nimi nejen v češtině (Já mám tu holku strašně rád; On je hrozně hezkej kluk, ...), ale například také v angličtině (vysokou četnost mají například slovní spojení terribly beautiful, terribly nice). Výskyt takovýchto spojení není dán větší či menší vyspělostí konkrétního jazyka nebo skupiny jazyků, ale psychologicky: Tam, kde se z nějakých důvodů mluvčímu jeví jako nikoli dostatečný či jako příliš „obvyklý, všední“ výraz typu velmi, velice apod., sáhne k výrazu s výraznějším, expresivním, významově nápadným, neočekávaným významem. Dodejme, že tento jev není v češtině nový, ale popisuje ho již Václav Ertl v článku v časopisu Naše řeč z roku 1919.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Ertl, Václav (1919): O výrazech zesilovacích, vzniklých otřením významu. Naše řeč, r. 3, č. 5., s. 137–145.
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla děsně; hrozně
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Je každé malé ptáče kuře? Nebo je tam nějaký rozdíl a označení kuře automaticky neznačí jakékoliv mládě od jakéhokoliv ptáka?
Klíčové slovo:
kuře
Odpověď:
Nejnovější Akademický slovník současné češtiny uvádí jako první význam slova kuře tento výklad: ‚mládě kura domácího • mládě některých druhů zejména hrabavých ptáků (např. bažanta, koroptve, perličky, pštrosa)‘. Podle Slovníku spisovné češtiny znamená kuře také ‚mládě kura‘. Kurovití jsou jiným označením pro rod hrabavých (lat. Galliformes). Slovník spisovného jazyka českého uvádí jako příklady: bažantí, koroptví, tetřeví kuře. Pro ostatní ptačí mláďata tvoříme v případě potřeby názvy odvozené ze jmen dospělých jedinců příponou -e/-ě. Tedy kose, papoušče, pštrose, tučňáče, supě, sůvě atd. Často volíme opisné pojmenování (mládě sýkorky).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova přehypovaný?
Klíčové slovo:
přehypovaný
Odpověď:
Přídavné jméno hype, přejaté z angličtiny, je v současné češtině užíváno ve dvou významech: 1. ‚jdoucí s dobou, aktuálně oblíbený, populární, módní, moderní‘; 2. ‚který nezaostává za trendy doby, řídí se aktuální módou, nemá nedostatky ap., úžasný, skvělý‘ (podle Akademického slovníku současné češtiny, 2017–, ASSČ). Příbuzná slova jako (pře)hypovat, (pře)hypovaný ASSČ neobsahuje, je proto třeba nahlédnout do publikací zaměřených na nespisovnou slovní zásobu. Slovník nespisovné češtiny (4. vyd., 2019) zachycuje u hesla hypovat význam ‚propagovat, vyvolávat masový zájem‘. Doplníme-li k uvedenému i význam předpony pře-, která může vyjadřovat i nadmíru (viz Slovník afixů užívaných v češtině), můžeme výraz přehypovaný vyložit jako ‚nadměrně, příliš propagovaný‘, popř. ‚vyvolávající nadměrný zájem‘. Takový výklad podporuje i informace uvedená v knize Hacknutá čeština (2018): přehajpovaný – ‚přechválený, nafouknutý, přespříliš medializovaný‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem na správné psaní slova konstelace ve spojení rodinné konstelace. Setkala jsem se s názorem, že v případě tohoto slova existuje dubleta – vedle varianty slova konstelace ještě varianta konstalace. Hledala jsem tento tvar v Akademickém slovníku cizích slov i na internetu, ale nikde jsem se nedočetla potvrzení varianty s písmenem „a“ uprostřed slova. Bohužel člověk, který tvrdí, že obě varianty jsou správné, neb obě má potvrzeny z odborné literatury – slovníku, si nemůže vzpomenout na zdroj potvrzení této dublety.
Klíčové slovo:
konstelace
Odpověď:
Jediná správná varianta zachycovaná slovníky je konstelace. Také psychoterapeutické příručky zabývající se daným tématem obsahují jen podobu konstelace. O tom, že je namístě užívat právě tuto podobu, svědčí mimo jiné původ tohoto cizího slova, které znamená ‚postavení hvězd‘, přeneseně ‚situace, sběh okolností, poměr sil‘: Konstelace vychází z latinského stella = hvězda.
Pokud si však zadáme mylný tvar *konstalace do vyhledávačů na internetu, může nás překvapit množství objevených výskytů. Zcela zanedbatelný přitom není ani jejich počet v Českém národním korpusu. Můžeme však jen spekulovat, kde se tato podoba vzala. Pravděpodobně zde hrají roli zvukově podobná slova, jakými jsou například instalace nebo konstatace, s nimiž mluvčí výraz konstelace kontaminují. V některých textech pak může jít o pouhý překlep. Vliv cizího jazyka bychom spíše vyloučili, protože v jazycích, které z tohoto hlediska připadají v úvahu, se odpovídající ekvivalent, z něhož by podoba *konstalace vycházela, nevyskytuje.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo konstelace
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
77 konstelace (s. 65)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jaký je významový rozdíl mezi slovy gurmán a gurmet?
Klíčové slovo:
gurmán; gurmet
Odpověď:
Nejnovější výkladový slovník, Akademický slovník současné češtiny (ASSČ), uvádí u slova gurmán dva významy: 1. ‚milovník, znalec dobrého jídla a pití‘, 2. ‚milovník požitků vůbec, zejména uměleckých‘. Slovo gurmet má v témže slovníku jeden význam: ‚milovník, znalec dobrého jídla a pití‘. V současné češtině jsou tedy obě slova ve zmiňovaném významu zaměnitelná, synonymní, slovo gurmán se pak navíc užívá v přeneseném významu, tj. ve vztahu k dalším požitkům. ASSČ současně nepotvrzuje výklad datem vydání staršího Nového akademického slovníku cizích slov (2005), který specifikoval význam slova gurmet jako ‚labužnický znalec vína‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych se poradit ohledně použití slov na blízko, respektive nablízko. Jde o užití ve smyslu vidění. Např. brýle na blízko, nebo nablízko?
Klíčové slovo:
nablízko; na blízko
Odpověď:
Pro vyjádření významu na malou vzdálenost, do blízkosti je možné užít jak spřežku nablízko, tak předložkové spojení na blízko, např. S přibývajícími léty člověk ztrácí schopnost zaostřit nablízko / na blízko. Proplížili se nablízko / na blízko nepřátelům.
Pokud pohyb směřuje do blízkosti něčeho, je obvyklejší volit spřežku nablízko (nablízko se ozvalo zakašlání). Ve spojitosti s brýlemi (ve smyslu vidění) v úzu výrazně převažuje psaní zvlášť: nosí brýle na blízko, obdobně brýle na dálku. V těchto případech jde spíše o vyjádření, o jaký typ brýlí se jedná, analogicky podle slovních spojení jako brýle na čtení, proti slunci, na potápění.
Zvažované varianty:
nablízko
na blízko
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou názvy keře „šeřík“ a „bez“ synonyma?
Klíčové slovo:
bez; šeřík
Odpověď:
Ve Slovníku spisovné češtiny (3. vyd. 2003) je u hesla bez na prvním místě uvedeno jako synonymum právě slovo šeřík (které má význam ‚keř s bohatými latami nafialovělých, modravých nebo bílých kvítků‘); jako druhý význam slova bez je uvedeno ‚černý bez – vysoký keř s plody bezinkami‘. Naučný slovník zemědělský (1972) připojuje k heslu bez i tuto poznámku: „Jako bez se lidově označuje i šeřík obecný.“ Nejnovější Akademický slovník současné češtiny (2017–) však upřesňuje, že slovo šeřík je synonymní pouze ve 4. významu slova bez a že jde o výraz regionálního charakteru, užívaný především v Čechách. Regionální příznak slova potvrzuje i Český jazykový atlas (2012). Podle jazykové mapy je výraz šeřík používán zejména v celé oblasti Čech, na jihozápadní a severní Moravě, podél severní části moravsko-slovenské hranice a také severních okrajů východomoravských nářečí, ovšem téměř ve všech jmenovaných oblastech se můžeme setkat i se slovem bez.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na sloveso huhlat. Ve Slovníku spisovné češtiny jsem ho nenašla, našla jsem ho ve Slovníku nespisovné češtiny a ve Slovníku spisovného jazyka českého, ale bez příznaku, mně ovšem přijde, že by mohlo mít příznak expresivity. Poradíte, jak v takovýchto případech postupovat a zda má, nebo nemá stylový příznak? Nebo se dá považovat za slovo obecně české?
Klíčové slovo:
huhlat
Odpověď:
Je zřejmé, že slovo huhlat není vhodné používat v oficiálním projevu (např. v novoročním projevu prezidenta by na sebe jistě poutalo pozornost), nejde tedy o slovo stylově neutrální (a už vůbec ne stylově vyšší). Slovo huhlat je naopak velmi běžné v neformálních a spíše neveřejných projevech. Zatímco ve starších slovnících u tohoto slova skutečně žádná stylová charakteristika uvedena není, nově budovaný Akademický slovník současné češtiny u slova huhlat uvádí právě charakteristiku expresivní.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo huhlat
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo huhlat
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo huhlat
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
56 huhlat (s. 50)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.