Odpovědi jsou vytvářeny na základě dotazů položených jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR
Použitý filtr Jazyková příručka: #89, Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Olivová-Nezbedová – Knappová – Malenínská – Matúšová. 1995. (platí od 1995) .
Použité řazení Řadit: Sestupně.Dle: Datum vložení do systému.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad názvu potoka Hořima v okresu Domažlice? V mapách apod. se nyní objevuje výhradně pod názvem Hořina, jméno Hořima užívají snad již jen starousedlíci a stodští rybáři. Domnívám se, že název Hořina se k potoku nehodí, protože asi souvisí s horami; jde však o lužní potok, u něhož se nacházejí archeologická naleziště z doby bronzové, mohylové hroby a pozůstatky po těžbě měděné rudy.
Klíčové slovo:
Hořina; Hořima
Odpověď:
Název tohoto potoka je oficiálně standardizován Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním jako Hořina, viz veřejně přístupnou aplikaci Geoportál. Tamtéž lze také zjistit, že potok před tím, než se vlije do Radbuzy, protéká stejnojmennou lesní lokalitou. Souhlasíme, že název Hořina jistě souvisí s obecným jménem hora, což potvrzuje i publikace „Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest“ (1995, s. 264). Jméno však nemuselo nutně souviset přímo s horským terénem, ale např. právě s těžbou rudy (srov. město Kutná Hora, které své jméno dostalo podle těžby stříbra, ale také výraz horník pro důlního pracovníka), mohlo také jít o slovo hora v dřívějším významu ‚les‘. Potok Hořina pak ke svému názvu přišel zjevně tak, že protékal stejnojmennou lokalitou. Ve výše citované publikaci se na s. 298 totiž lze rovněž dočíst: „Jména motivovaná charakterem terénu, kterým voda protéká, tvoří další velkou skupinu říčních jmen. Velmi často dostává voda jméno podle svého okolí. Naši předci nerozlišovali totiž vodní tok od přilehlého území, nýbrž obojí chápali jako jedno a označovali i jedním jménem.“ Není bez zajímavosti, že s totožnou situací se setkáváme na zcela odlišném místě v Česku, a to v okrese Opava. Také zde (u Brumovic) protéká potok Hořina lesním pozemkem stejného jména. Ke změně Hořina na Hořima mohlo v běžné mluvě na Holýšovsku dojít vlivem nejrůznějších faktorů.
Poslední užití:
7.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Olivová-Nezbedová – Knappová – Malenínská – Matúšová. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ a výklad názvu vodního toku Kocába?
Klíčové slovo:
Kocába
Odpověď:
V tomto případě bohužel není výklad příliš jistý. J. Malenínská v kapitole „K hydronymii Čech. O jménech tekoucích vod“, která je součástí knihy kolektivu autorek „Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest“ (1995), zařazuje název Kocába mezi jména s nejasnou (neprokázanou) motivací, která vznikla už ve starých dobách. Předpokládá, že původní podoba názvu byla *Chocava (zde by se pravděpodobně ukrývalo u hydronym časté zakončení -ava, které etymologicky souvisí mj. s latinským aqua), první část by byla nejasná.
Hydronymum Kocába vykládá i A. Profous ve 2. svazku svého díla „Místní jména v Čechách“ (1949), a to v souvislosti s názvem zaniklé vsi Kocába, která se nacházela nad stejnojmennou říčkou někde východně od Dobříše. Na základě nejstarších písemných dokladů předpokládá, že název říčky zněl původně Chocova, což byl tvar přivlastňovacího přídavného jména od osobního jména Choc, které i dnes existuje jako příjmení (vzniklo jako zkrácenina složeného osobního jména Chotěbor nebo Chotimír). Název by označoval Chocovu vodu.
Poslední užití:
26.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Jazykový zdroj:
Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Olivová-Nezbedová – Knappová – Malenínská – Matúšová. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl název hory Čerchov? Může souviset se zkomoleným německým názvem daného vrcholu Schwarzkopf?
Klíčové slovo:
Čerchov
Odpověď:
Jak uvádí příručka Pomístní jména v Čechách, název Čerchov byl utvořen příponou -ov od osobního jména Čerch, šlo tedy pravděpodobně o Čerchův vrch, les atp.; více viz článek L. Olivové-Nezbedové: Výklad oronyma Čerchov, Onomastický zpravodaj ČSAV, roč. 26, 1985, s. 459–463. Díky konzultaci s onomastickým oddělením ÚJČ můžeme vámi uvedenou motivaci vyloučit, respektive zde může být zcela opačná souvislost.
Poslední užití:
1.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Olivová-Nezbedová – Knappová – Malenínská – Matúšová. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ a jazykový výklad zeměpisného jména Sudety?
Klíčové slovo:
Sudety
Odpověď:
Jméno Sudety (v podobě Sudéta) se objevuje již ve starověkém zeměpisném díle Klaudia Ptolemaia a označuje jedno z horstev ve střední Evropě, zřejmě šlo tehdy o Krušné hory a přilehlá horstva. Původ jména není zcela jistý, pravděpodobně je složeno z keltských základů sud- a -éta s významem les kanců.
Poslední užití:
13.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Olivová-Nezbedová – Knappová – Malenínská – Matúšová. 1995. (platí od 1995)