Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Ve slovní matematické úloze jsme měli větu „Mnohoúhelník je opsán kružnici“. Lze z ní jednoznačně určit, co je uvnitř a co je vně? Sedmdesát procent studentů totiž mělo kružnici kolem mnohoúhelníku. A naši češtináři se neshodnou, jestli je to formulace jen nezvyklá, ale jednoznačná, nebo jestli je špatně postavená, protože sloveso opsat se může pojit se 7., ale ne se 3. pádem.
Klíčové slovo:
interpretace
Odpověď:
Dáváme za pravdu té skupině vašich češtinářů, kteří větu „Mnohoúhelník je opsán kružnici“ považují za nezvyklou, ale jednoznačnou. Uvedené vyjádření má týž význam jako věta „Kružnice je vepsaná (do) mnohoúhelníku“. Ta je i srozumitelnější a v úzu pravděpodobně mnohem frekventovanější – termíny „kružnice opsaná“ a „kružnice vepsaná“ tvoří v geometrii velmi běžnou terminologickou dvojici (na rozdíl od spojení „opsaný mnohoúhelník“ či „vepsaný mnohoúhelník“). Proto se nedivíme, že se většina studentů nechala zmást – nejspíš vinou čtení nikoliv pozorného, nýbrž běžného, letmého, zasazujícího čtenou větu do už existujících zkušeností s jazykem a jeho užíváním. Proč se to mohlo stát? Vazba „opsat něčemu něco“, tedy se dvěma předměty ve 3. a 4. pádě, jíž by odpovídalo převedení sporné věty do infinitivní verze v činném rodu „opsat [komu/čemu] kružnici [koho/co] mnohoúhelník“, je na jedné straně možná a zcela gramatická, ale na druhé straně zároveň neobvyklá, málo užívaná. Valenční slovníky ji nezachycují (Vallex 4.5 uvádí jen doplnění ve 4. a 7. pádě), jen Slovník spisovné češtiny uvádí příklad „opsat [komu/čemu] čtverci [koho/co] kružnici“ s vysvětlením ‚narýsovat tak, aby [kružnice] procházela všemi jeho [čtverce] vrcholy‘. Předpona o- podle Slovníku afixů užívaných v češtině přidává k významu základového slovesa vztah děje k povrchu/vnějšku předmětu, přičemž v našem typu případů se tento vztah dále významově zpřesňuje jako ‚provést děj kolem dokola nebo po obou stranách něčeho‘. Podobná slovesa s předponou o- typicky vyžadují (ve shodě s Vallexem 4.5) doplnění ve 4. a 7. pádě – např. „obložit chleba sýrem“, „omotat balík motouzem“, „opříst důvody tajemstvím“, „okopat brambory motykou“, „ověsit stromek řetězy“. Ve 3. pádě se u nich vyskytuje snad jen výraz označující někoho, kdo má z výsledku prospěch. Převažující valenční rámec se 4. a 7. pádem tedy nahrává spíš konstrukci „[někdo] opsal [co] kružnici [čím] mnohoúhelníkem“. V trpném rodě se pak kružnice posouvá ze 4. do 1. pádu: „Kružnice je opsána mnohoúhelníkem.“ To je ovšem opačná perspektiva, než jakou představuje zadaná věta „Mnohoúhelník je opsán kružnici“ – v zadání se postupuje z okraje ke středu, běžnější je však u podobných sloves nejdřív zmínit střed a až pak říct něco o jeho okolí. Navíc v původní formulaci je vztah mezi podmětem a předmětem vyjádřený pouhým bezpředložkovým pádem dost málo zřetelný – lepší možností by tedy bylo užití předložek, např. „Mnohoúhelník je opsán kolem kružnice“. Jelikož je tedy ve větě „Mnohoúhelník je opsán kružnici“ vztah mezi členy málo očividný, užitá vazba není obvyklá a té obvyklejší odpovídá téměř stejné znění, odlišné jen v délce poslední samohlásky, máme za zcela pochopitelné, že mnoho čtenářů pochopilo význam věty opačně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
verze 4.5
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Ve škole se nemůžeme shodnout, jakou předložku volit v následující větě. „Děti jsou zapojeny do práce na/v projektu.“ Poradíte nám, prosím?
Klíčové slovo:
práce; na projektu; v projektu
Odpověď:
Slovníky vazeb i slovníky výkladové ukazují, že u slovesa „pracovat“ se (kromě dalších vazeb) vyskytuje jak vazba s předložkou „na“, tak s předložkou „v“. Předložka „v“ je však užívána výhradně ve významu místa či oboru – tomu napovídají i doklady z jazykové praxe (Český národní korpus): „pracovat ve škole / v kanceláři“, „pracovat v zemědělství / ve filmu“ apod. Předložka „na“ se užívá buď rovněž pro vyjádření místa, ev. prostředku, nebo ve významu ‚vytváření nějaké (krátkodobé) činnosti, úlohy‘: „pracovat na poště“, „pracovat na počítači“; „pracovat na návrhu / na nové knize“.
U podstatného jména práce uvádí Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (Praha, Academia 2005) obě předložkové vazby ve významu ‚specializovaná činnost‘: „práce na novém filmu“, „práce v reklamě“. Ve vašem případě tedy nemusí být ani jedno řešení chybné. Záleží ovšem na kontextu a na tom, zda chceme zdůraznit význam jednotlivé činnosti směřující k určitému výsledku (např. „Děti jsou zapojeny do práce na projektu, který příští týden odevzdají“), nebo spíše většího a dlouhodobějšího záměru/rámce, např. „Děti jsou zapojeny do práce v několikaletém projektu XY“.
Poslední užití:
24.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Setkala jsem se s názorem, že vyjádření typu „pocházím od Uherského Hradiště“ není spisovné, protože je v něm špatně užitá předložka. Je to tak?
Klíčové slovo:
pocházet
Odpověď:
Užití předložky „od“ při sdělování místa původu je zcela v pořádku. Spojení slovesa „pocházet“ s danou předložkou zachycuje například Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (2005) či online valenční slovník Vallex (verze 4.5), o jeho aktuálním užívání pak vypovídají výskyty v Českém národním korpusu (syn v12): „manželka pocházela od Prahy“; „rodiče otce pocházejí od Olomouce, ze Slatinek“; „pocházel od Plzně, ze Zbůchu“. Poslední dva příklady naznačují a výkladové slovníky češtiny (Příruční slovník jazyka českého, Slovník spisovného jazyka českého i Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost) potvrzují, že ve spojení s názvem obce nese předložka „od“ význam ‚z okolí‘. Pokud nám tedy někdo sdělí, že pochází „od Uherského Hradiště“, pravděpodobně pochází z některé z okolních vesnic či z některého z (menších) okolních měst. Totéž lze vyjádřit spojením slovesa „být“ s danou předložkou: „je od Uherského Hradiště“. Obdobně mohou fungovat i jiná vyjádření, např.: „dobrý den, tady posluchač od Tábora“. Slovníky zachycující užití předložky „od“ ve výše popsaném významu ho nedoprovázejí žádným stylovým kvalifikátorem, jedná se tedy o neutrální a zcela spisovný jazykový prostředek.
Poslední užití:
28.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
V náboženském textu jsem objevila větu „Izák přináší sám sebe v oběť“. Spojení s předložkou „v“ na mě ale působí zvláštně. Nebylo by vhodnější volit spojku „jako“, tj. „Izák přináší sám sebe jako oběť“?
Klíčové slovo:
přinášet; v oběť; jako oběť
Odpověď:
Spojení „v oběť“ (případně „jako oběť“) má v dané větě funkci doplňku. Taková spojení je též obvykle možno vyjádřit pomocí spojek „jakožto“, „coby“: „Izák přináší sám sebe jakožto/coby oběť“; případně i pomocí předložky za: „Izák přináší sám sebe za oběť“.
Jazyková praxe ukazuje, že obě vámi uvedené vazby, tedy jak se spojkou „jako“, tak s předložkou „v“, se užívají. Pokud porovnáme vazby „přinést/přinášet někoho/něco v oběť“ a „přinést/přinášet někoho/něco jako oběť“ v Českém národním korpusu, nalezneme dokonce u obou shodně 21 výskytů. Předložkové spojení „v oběť“ se samozřejmě objevuje i u dalších sloves podobného typu, například „nosit něco v oběť“, „dát/vydat něco/někoho v oběť“, „nabídnout něco/někoho v oběť“ apod. V Českém národním korpusu lze dohledat celkem 157 takovýchto dokladů. Převážně jde o náboženský kontext a uměleckou literaturu. Při psaní textu je tedy třeba mít na paměti, že na některé čtenáře může daná vazba s předložkou „v“ působit nezvykle, někdy až zastarale, v praxi se ovšem vyskytuje a zejména v textech náboženského charakteru je zcela přijatelná.
Poslední užití:
18.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „pacient je připojen na přístroje“, nebo „pacient je připojen k přístrojům“?
Klíčové slovo:
připojit; připojen na; připojen k; přístroj; na přístroje; k přístrojům
Odpověď:
Podíváme-li se do Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (2005) na heslo „připojit“, nalezneme zde dva základní významy. První z nich je ‚spojit něco s něčím v jeden celek‘ a jsou u něj uvedeny obě vazby – k něčemu i na něco: „připojit lokomotivu k soupravě“, „připojit ústřední topení na dálkový rozvod“. Ve druhém významu – ‚přiřadit‘ – je zmíněna pouze vazba s předložkou „k“: „K žádosti připojte dvě fotografie“. Valenční slovník Vallex 4.0 (2016) uvádí u hesla „připojit, připojovat“ taktéž obě předložkové vazby. I zde je významové rozlišení: vazba s předložkou „na“ se podle slovníku pojí s významem ‚spojit/spojovat, zapojit/zapojovat, umožnit/umožňovat fungování‘ (např. připojit topení na dálkový rozvod páry), což by v zásadě odpovídalo vašemu kontextu. Naproti tomu „připojit k“ podle slovníku znamená spíše ‚přidat/přidávat, doplnit/doplňovat‘ (připojit k dopisu stížnost).
Slovníkové popisy nasvědčují tomu, že ve druhém významu (v němž je náležitá pouze vazba s předložkou „k“), kdy něco k něčemu přikládáme či něco něčím doplňujeme, bude výraz v platnosti předmětu označovat věc. Je však nutno dodat, že ani v prvním významu nenajdeme ve slovnících příklad, kde by výraz v platnosti předmětu označoval osobu. Situace, kdy je v základním významu na něco / k něčemu připojen člověk, je totiž trochu specifická a není příliš obvyklá. Stranou ponechme přenesená užití u slovesa „připojit se“, v nichž naopak velmi často s osobou počítáme (uživatel se připojil na internet, elektřinu apod.)
V praxi je v daném kontextu (osoba a přístroj) častěji užívána varianta s předložkou „na“: korpus SYN v13 dokládá 139 výskytů spojení „připojen na (nějaký) přístroj“. Oproti tomu dokladů spojení „připojen k“ (nějakému) přístroji je v tomtéž korpusu 58 – to je sice méně, ovšem rozhodně nejde o zanedbatelné procento. A protože jeden ze slovníků řešení s předložkou „k“ teoreticky připouští, považujeme za (významově i stylově) přijatelná obě znění věty, tedy jak „Pacient je připojen na přístroje“, tak „Pacient je připojen k přístrojům“.
Poslední užití:
5.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.