Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Ve škole se nemůžeme shodnout, jakou předložku volit v následující větě. „Děti jsou zapojeny do práce na/v projektu.“ Poradíte nám, prosím?
Klíčové slovo:
práce; na projektu; v projektu
Odpověď:
Slovníky vazeb i slovníky výkladové ukazují, že u slovesa „pracovat“ se (kromě dalších vazeb) vyskytuje jak vazba s předložkou „na“, tak s předložkou „v“. Předložka „v“ je však užívána výhradně ve významu místa či oboru – tomu napovídají i doklady z jazykové praxe (Český národní korpus): „pracovat ve škole / v kanceláři“, „pracovat v zemědělství / ve filmu“ apod. Předložka „na“ se užívá buď rovněž pro vyjádření místa, ev. prostředku, nebo ve významu ‚vytváření nějaké (krátkodobé) činnosti, úlohy‘: „pracovat na poště“, „pracovat na počítači“; „pracovat na návrhu / na nové knize“.
U podstatného jména práce uvádí Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (Praha, Academia 2005) obě předložkové vazby ve významu ‚specializovaná činnost‘: „práce na novém filmu“, „práce v reklamě“. Ve vašem případě tedy nemusí být ani jedno řešení chybné. Záleží ovšem na kontextu a na tom, zda chceme zdůraznit význam jednotlivé činnosti směřující k určitému výsledku (např. „Děti jsou zapojeny do práce na projektu, který příští týden odevzdají“), nebo spíše většího a dlouhodobějšího záměru/rámce, např. „Děti jsou zapojeny do práce v několikaletém projektu XY“.
Poslední užití:
24.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Setkala jsem se s názorem, že vyjádření typu „pocházím od Uherského Hradiště“ není spisovné, protože je v něm špatně užitá předložka. Je to tak?
Klíčové slovo:
pocházet
Odpověď:
Užití předložky „od“ při sdělování místa původu je zcela v pořádku. Spojení slovesa „pocházet“ s danou předložkou zachycuje například Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (2005) či online valenční slovník Vallex (verze 4.5), o jeho aktuálním užívání pak vypovídají výskyty v Českém národním korpusu (syn v12): „manželka pocházela od Prahy“; „rodiče otce pocházejí od Olomouce, ze Slatinek“; „pocházel od Plzně, ze Zbůchu“. Poslední dva příklady naznačují a výkladové slovníky češtiny (Příruční slovník jazyka českého, Slovník spisovného jazyka českého i Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost) potvrzují, že ve spojení s názvem obce nese předložka „od“ význam ‚z okolí‘. Pokud nám tedy někdo sdělí, že pochází „od Uherského Hradiště“, pravděpodobně pochází z některé z okolních vesnic či z některého z (menších) okolních měst. Totéž lze vyjádřit spojením slovesa „být“ s danou předložkou: „je od Uherského Hradiště“. Obdobně mohou fungovat i jiná vyjádření, např.: „dobrý den, tady posluchač od Tábora“. Slovníky zachycující užití předložky „od“ ve výše popsaném významu ho nedoprovázejí žádným stylovým kvalifikátorem, jedná se tedy o neutrální a zcela spisovný jazykový prostředek.
Poslední užití:
28.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
V náboženském textu jsem objevila větu „Izák přináší sám sebe v oběť“. Spojení s předložkou „v“ na mě ale působí zvláštně. Nebylo by vhodnější volit spojku „jako“, tj. „Izák přináší sám sebe jako oběť“?
Klíčové slovo:
přinášet; v oběť; jako oběť
Odpověď:
Spojení „v oběť“ (případně „jako oběť“) má v dané větě funkci doplňku. Taková spojení je též obvykle možno vyjádřit pomocí spojek „jakožto“, „coby“: „Izák přináší sám sebe jakožto/coby oběť“; případně i pomocí předložky za: „Izák přináší sám sebe za oběť“.
Jazyková praxe ukazuje, že obě vámi uvedené vazby, tedy jak se spojkou „jako“, tak s předložkou „v“, se užívají. Pokud porovnáme vazby „přinést/přinášet někoho/něco v oběť“ a „přinést/přinášet někoho/něco jako oběť“ v Českém národním korpusu, nalezneme dokonce u obou shodně 21 výskytů. Předložkové spojení „v oběť“ se samozřejmě objevuje i u dalších sloves podobného typu, například „nosit něco v oběť“, „dát/vydat něco/někoho v oběť“, „nabídnout něco/někoho v oběť“ apod. V Českém národním korpusu lze dohledat celkem 157 takovýchto dokladů. Převážně jde o náboženský kontext a uměleckou literaturu. Při psaní textu je tedy třeba mít na paměti, že na některé čtenáře může daná vazba s předložkou „v“ působit nezvykle, někdy až zastarale, v praxi se ovšem vyskytuje a zejména v textech náboženského charakteru je zcela přijatelná.
Poslední užití:
18.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „pacient je připojen na přístroje“, nebo „pacient je připojen k přístrojům“?
Klíčové slovo:
připojit; připojen na; připojen k; přístroj; na přístroje; k přístrojům
Odpověď:
Podíváme-li se do Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (2005) na heslo „připojit“, nalezneme zde dva základní významy. První z nich je ‚spojit něco s něčím v jeden celek‘ a jsou u něj uvedeny obě vazby – k něčemu i na něco: „připojit lokomotivu k soupravě“, „připojit ústřední topení na dálkový rozvod“. Ve druhém významu – ‚přiřadit‘ – je zmíněna pouze vazba s předložkou „k“: „K žádosti připojte dvě fotografie“. Valenční slovník Vallex 4.0 (2016) uvádí u hesla „připojit, připojovat“ taktéž obě předložkové vazby. I zde je významové rozlišení: vazba s předložkou „na“ se podle slovníku pojí s významem ‚spojit/spojovat, zapojit/zapojovat, umožnit/umožňovat fungování‘ (např. připojit topení na dálkový rozvod páry), což by v zásadě odpovídalo vašemu kontextu. Naproti tomu „připojit k“ podle slovníku znamená spíše ‚přidat/přidávat, doplnit/doplňovat‘ (připojit k dopisu stížnost).
Slovníkové popisy nasvědčují tomu, že ve druhém významu (v němž je náležitá pouze vazba s předložkou „k“), kdy něco k něčemu přikládáme či něco něčím doplňujeme, bude výraz v platnosti předmětu označovat věc. Je však nutno dodat, že ani v prvním významu nenajdeme ve slovnících příklad, kde by výraz v platnosti předmětu označoval osobu. Situace, kdy je v základním významu na něco / k něčemu připojen člověk, je totiž trochu specifická a není příliš obvyklá. Stranou ponechme přenesená užití u slovesa „připojit se“, v nichž naopak velmi často s osobou počítáme (uživatel se připojil na internet, elektřinu apod.)
V praxi je v daném kontextu (osoba a přístroj) častěji užívána varianta s předložkou „na“: korpus SYN v13 dokládá 139 výskytů spojení „připojen na (nějaký) přístroj“. Oproti tomu dokladů spojení „připojen k“ (nějakému) přístroji je v tomtéž korpusu 58 – to je sice méně, ovšem rozhodně nejde o zanedbatelné procento. A protože jeden ze slovníků řešení s předložkou „k“ teoreticky připouští, považujeme za (významově i stylově) přijatelná obě znění věty, tedy jak „Pacient je připojen na přístroje“, tak „Pacient je připojen k přístrojům“.
Poslední užití:
5.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Překladatelka užívá spojení „plakat pro někoho/něco“, ale já bych spíš napsala „plakat nad někým/něčím“. Co z toho je prosím správně? Nebo lze užít obojí? A není tam nějaký významový rozdíl?
Klíčové slovo:
plakat; plakat nad; plakat pro
Odpověď:
Valenční slovník Vallex 3.0, který je dostupný online, uvádí u hesla „plakat, plakávat“ tři možná předložková doplnění: „kvůli + 3. pád“, „pro + 4. pád“ a „nad + 7. pád“. V příkladech užití je spojení „pláče nad mrtvými / pro děti“. Tato doplnění jsou uvedena jako významové ekvivalenty. Můžete se tedy rozhodnout pro kteroukoli z variant.
Poslední užití:
1.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo plakat, plakávat
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda je správně spojení „dosahuje vyššího výdělku“, nebo „dosahuje vyšší výdělek“. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
dosáhnout
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u slovesa „dosáhnout“ ve významu „úsilím nabýt“ pouze vazbu s druhým pádem (např. dosáhnout uznání, slávy apod.). Valenční slovník českých sloves (též VALLEX 3.0) připouští také vazbu se čtvrtým pádem (např. dosáhnout určitou rychlost). V praxi je však mnohem častější druhý pád – v Českém národním korpusu (SYN v11) je více než 400 000 dokladů vazby dosáhnout/dosahovat někoho/něčeho, zatímto u vazby dosáhnout/dosahovat někoho/něco nalezneme pouze 19 327 dokladů. Spíše bychom tedy doporučili spojení „dosahuje vyššího výdělku“, ačkoli vazbu „dosahuje vyšší výdělek“ nelze hodnotit jako chybnou.
Poslední užití:
27.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně vazba „utrhat/utrhovat na cti jinému“, nebo „utrhat/utrhovat na cti jiného“?
Klíčové slovo:
utrhat; utrhovat
Odpověď:
Valenční slovník českých sloves (též VALLEX 3.0) uvádí u slovesa „utrhávat/utrhovat“ a „utrhat“ ve významu „pomlouvat“ vazbu se 3. pádem: jinému na cti utrhá, jiným na cti utrhávají/utrhají svým jedovatým jazykem. Slovník spisovného jazyka českého uvádí v příkladech u hesla „utrhati“ taktéž vazbu se 3. pádem. Za náležité spojení tudíž považujeme „utrhat/utrhovat na cti jinému“.
Poslední užití:
12.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je slovník vazeb dostupný online?
Klíčové slovo:
vazebnost
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení existuje pouze v tištěné podobě. On-line lze slovesné vazby vyhledávat ve Valenčním slovníku českých sloves (též VALLEX 3.0) na adrese https://ufal.mff.cuni.cz/vallex/3.0/, popřípadě lze přes Internetovou jazykovou příručku vstupovat do výkladových slovníků, jako jsou Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého.
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Je přípustná vazba „účtovat o něčem“?
Klíčové slovo:
účtovat
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u slovesa „účtovat“ vazbu „účtovat něco“, případně (expresivně) „účtovat s někým/něčím“. Vazba „účtovat o něčem“ se ve slovnících nevyskytuje, proto doporučujeme se jí ve spisovném projevu vyhnout.
Poslední užití:
8.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, jaká je správná vazba sloves „manifestovat“ a „demonstrovat“. Myslím si, že správně by se mělo užívat spojení „manifestovat za něco“, ale „demonstrovat proti něčemu“. Přijde mi, že to ale lidé často chybně zaměňují a říkají či píšou také „manifestovat proti něčemu“ a „demonstrovat za něco“. Můžete mi prosím na tuto otázku odpovědět?
Klíčové slovo:
manifestovat; demonstrovat
Odpověď:
Pokud jde o sloveso „manifestovat“, slovníky vazeb považují za jedinou náležitou předložkovou vazbu pouze vazbu „manifestovat za něco“ („manifestovat za zrušení KSČ“). Vedle toho lze toto sloveso užívat i ve spojení s bezpředložkovým 4. pádem, tedy „manifestovat něco“ („manifestovat svou nespokojenost“). U slovesa „demonstrovat“ ve významu „vyjadřovat nespokojenost“ se ovšem připouští jak spojení s předložkou „proti“ („demonstrovat proti vládním opatřením“), tak s předložkou „za“ („demonstrovat za svobodu slova“). V praxi se hojně užívají obě varianty, přestože vámi navrhovaná vazba („demonstrovat proti“) je mnohem frekventovanější – v korpusu SYN v11 se sloveso „demonstrovat“ s předložkou „proti“ vyskytuje 3718x, zatímco s předložkou „za“ 1983x.
Poslední užití:
17.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.