Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda psát tinitus, nebo tinnitus. Velký lékařský slovník uvádí tinitus s jedním n, ale v různých textech vidím spíše dvě n: tinnitus.
Klíčové slovo:
tinnitus; tinitus
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny výraz neuvádějí, medicínské slovníky nejsou jednotné. Rovněž v ČNK (korpus SYN v11) jsou doloženy obě podoby, a to jak v publicistických, tak odborných textech, zápis tinnitus poněkud převažuje (275 : 192). Volba pravopisné podoby záleží na tom, komu je určen text, v němž je slovo užíváno. Pro odborné texty doporučujeme volit spíše původní podobu tinnitus, v textech určených širší veřejnosti je vhodnější užít zjednodušený zápis tinitus.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V odborné práci potřebuji použít pojmenování onemocnění alfa-manosidóza. Nacházím různé možnosti: s pomlčkou a bez ní, liší se také počet n.
Klíčové slovo:
alfa-mannosidóza
Odpověď:
Jde o odborný termín, v běžných slovnících není uveden. U odborných názvů se můžeme setkat s kolísáním pravopisné podoby podle toho, komu je text určen. Některé texty preferují původní názvy (často respektující latinu, popř. řečtinu), jiné upřednostňují počeštěné podoby (v souladu s výslovností), popř. i zjednodušení hláskových skupin. Určitou nejednotnost nacházíme i ve Velkém lékařském slovníku, a to jak v knižní, tak elektronické verzi. Je zde uvedeno heslo alfa-mannosidáza (mannosidóza), ale také heslo mannosidosa. Každopádně jsou zachována dvě n (manno-) a zápis je se spojovníkem (nejde o pomlčku). Doplňujeme, že zakončení -óza (v úzce odborném prostředí -osa) signalizuje onemocnění (např. dermatóza, neuróza); zakončení -áza označuje enzymy. Doklady z Českého národního korpusu jsou zcela nedostatečné, na základě dokladů z internetu lze považovat za nejvhodnější zápis alfa-mannosidóza.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Překládám text o dermatitidě a nejsem si jistá, zda by se neměl užít spojovník v označení jednoho typu akné – Mallorca akné. V textech vídám zápisy bez spojovníku, ale nevím, zda to není něco jako Rh-faktor.
Klíčové slovo:
Mallorca akné
Odpověď:
Jazykové příručky toto pojmenování nezachycují. Z internetových zdrojů vyplývá, že označení Mallorca akné se užívá pro akné aestivalis neboli letní akné, které vzniká při intenzivním opalování, resp. pobytu na slunci. Velký lékařský slovník zachycuje latinskou podobu acne aestivalis (kožní onemocnění připomínající akné, vznikající po intenzivním oslunění za spolupůsobení fotoprotektivních či kosmetických prostředků) a jako synonymní uvádí označení Mallorca acne. V češtině je již řadu desetiletí vžitá počeštěná podoba akné, doporučujeme jí dát přednost. Psaní se spojovníkem nedoporučujeme. Nejde o stejný typ, jako je Rh-faktor, ostatně i u něj se postupně prosazuje zápis bez spojovníku. Slovo Mallorca má v tomto případě funkci přívlastku, pojmenování by mohlo mít i podobu mallorcové akné (ta se ale v praxi neužívá). Doporučujeme psát označení jako dvě samostatná slova. Doklady z ČNK i internetu ukazují, že psaní Mallorca akné se v praxi užívá.
Zvažované varianty:
Mallorca akné
Mallorca-akné
Poslední užití:
26.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Mám psát slova se zakončením -lalie krátce, např. echolalie?
Klíčové slovo:
echolalie, echolálie
Odpověď:
NASCS zachycuje výrazy zakončené komponentem -lalie s krátkým -a-: např. echolalie, dyslalie. Ale Velký lékařský slovník uvádí jako základní zápis -lálie, dlouhé -á- je uvedeno i ve složených výrazech, např. echolálie, dyslálie, brachylálie. Proto jsou v IJP uvedeny obě možnosti jako rovnocenné. Můžete tedy psát jak echolalie, tak echolálie.
Zvažované varianty:
echolalie
echolálie
Poslední užití:
24.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Celá léta používáme ve slově supplementum dvě p. Nyní máme požadavek od jedné fakulty, aby byla použita podoba suplementum. Která z podob je správná?
Klíčové slovo:
suplementum; supplementum
Odpověď:
Význam ‚doplněk, přídavek, dodatek (např. ediční řady)‘ je podle NASCS a IJP možno vyjádřit slovy suplement nebo suplementum, v obou případech slovník uvádí jedno p. Stejnou podobu má heslo suplement zachycené v SSJČ (z 60. let) i v PSJČ (ten vycházel už v 30. až 50. letech minulého století). Zjednodušený zápis s jedním p je ve slovnících doložen také u odvozených výrazů suplementární, suplementace (viz Velký lékařský slovník). Podoba supplementum odpovídá latině, z níž se slovo dostalo do češtiny. Doklady z praxe (v ČNK syn v8 a na internetu) ukazují, že zápis s jedním p je frekventovanější, ale i podoby supplement/supplementum jsou poměrně rozšířené. S výjimkou příkladů s doslovnou citací však nelze posoudit, zda jde o respektování původní latinské podoby, či o případný vliv angličtiny, v níž má slovo podobu supplement.
V souladu se slovníky považujeme za základní podobu suplementum, ani zápis supplementum však nelze považovat za chybný.
Zvažované varianty:
suplementum
supplementum
Poslední užití:
4.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Recenzent článku trvá na tom, že bychom měli psát zánět tepny neboli arterie arteriitis (se dvěma i). V medicínské literatuře však opakovaně nacházíme doklady na psaní s jedním i (arteritis).
Klíčové slovo:
arteritis, arteriitis
Odpověď:
Řecký název pro tepnu je arterie, název zánětlivých změn se odvozuje pomocí přípony -itis, popř. -itida. Lékařské slovníky – a to Vokurka, Hugo: Velký lékařský slovník (2002) a Kábrtovi: Lexicon medicum (2004) – uvádějí zápis se dvěma i: arteriitis (polyarteriitis nodosa), arteriitida. Protože u přejatých slov obvykle v průběhu let dochází k různým hláskovým změnám, setkáváme se mj. i se zjednodušováním původně zdvojených písmen. V Novém akademickém slovníku cizích slov a rovněž v IJP jsou uvedeny obě možnosti psaní, a to zjednodušená i se zdvojeným ii: arteritida, arteriitida; arteritis, arteriitis. Z jazykového hlediska jsou možnosti rovnocenné, v úzce odborném prostředí se obvykle respektuje původní (latinský/řecký) pravopis.
Zvažované varianty:
arteritis
arteriitis
Poslední užití:
17.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Máme v článku o elektronice psát tinitus, nebo tinnitus?
Klíčové slovo:
tinitus; tinnitus
Odpověď:
Jazykové slovníky výraz nezachycují. Slovníky zaměřené na lékařskou terminologii nejsou jednotné. Lexicon medicum (Galén 2004) uvádí latinskou podobu tinnitus (souvisí s výrazem tinnio – cinkat), Velký lékařský slovník (Maxdorf 2002) užívá zjednodušený zápis tinitus. V ČNK jsou doloženy obě podoby: tinnitus i tinitus, a to jak v publicistických textech, tak v oborové literatuře. S ohledem na obvyklou praxi doporučujeme v textech určených širší veřejnosti preferovat zjednodušený zápis tinitus, ale i užití podoby tinnitus je možné.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že v češtině máme mnoho cizích slov. Proč píšeme pizza, když už ten pokrm u nás tak zdomácněl? Proč nepíšeme pica?
Klíčové slovo:
pizza
Odpověď:
Spisovná podoba přejatého výrazu se neustaluje na základě přímočarých, jednoduchých pravidel převodu z cizího jazyka do češtiny, ale je výsledkem různých okolností. Míra tohoto začlenění je u různých slov odlišná, protože při počešťování pravopisné podoby přejatého slova hrají roli nejrůznější faktory. Nemusí to být jen frekvence a míra zdomácnění pojmenovávané skutečnosti (věci). Některá slova si stále zachovávají původní pravopis, přestože pojmenování je v češtině zakotvené pevně. Překážkou mohou být jak neobvyklost zápisu, tak často i případné nevhodné asociace, které by fonetický přepis vyvolával. Jako příklad se nabízejí výrazy interview, laser, dealer, leasing – přepisy intervjú, lejzr, dýler, lízing se neužívají.
U slova pizza, respektive pica hraje nepochybně podstatnou roli podobnost s rozšířeným vulgárním výrazem pro ženské přirození. Doklady z ČNK a internetu dosvědčují, že se věty jako „Servírovali jim ryby, těstoviny, řízky, picu, sladkosti“ objevují jen zřídka. Doplňujeme, že v lékařském prostředí a v psychiatrii má latinský výraz pica význam ‚chorobná chuť k pojídání nejedlých látek např. hlíny‘.
Zvažované varianty:
pizza
pica
Poslední užití:
26.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
V textu určeném lékařům máme slovo preskripce a vedle toho preskribovaná léčiva. Je slovo preskribovaný správně? Psala bych výrazy tak, jak uvádím, ale neumím si vysvětlit, proč je v jednom slově p a ve druhém b.
Klíčové slovo:
preskribovaný
Odpověď:
Náležitá podoba je skutečně preskripce (výraz je možné ověřit v NASCS a IJP) a preskribovaný. Původ slov je v latině, kde jsou také „kořeny“ rozdílného zápisu. Podstatné jméno preskripce (a rovněž přídavné jméno preskripční) souvisí s latinským (prae)scriptio; slovesné přídavné jméno preskribovaný se odvozuje ze slovesa preskribovat (z latinského scribo, scribere).
Stejné střídání vidíme i u výrazů absorpce – absorbovat.
Zvažované varianty:
preskribovaný
preskripovaný
Poslední užití:
5.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Chceme se poradit, zda je v pořádku pojmenovat nové ptačí onemocnění sutonelóza. Původcem onemocnění je bakterie Suttonella ornithocola, která způsobuje sýkorkám dýchací potíže, zápal plic a smrt. Název zatím není zavedený, teprve vzniká. Na základě pojmenování salmonelóza, způsobeného bakterií Salmonella, se domníváme, že v českém názvu není nutné zachovávat zdvojené hlásky. Ale neradi bychom se dopustili omylu.
Klíčové slovo:
sutonelóza
Odpověď:
Máte pravdu, že při přejímání či vytváření nových slov odvozených z pojmenování obsahujících zdvojená písmena často dochází ke zjednodušování. Proces počešťování je obvykle postupný, ovlivňuje ho mnoho faktorů – důležitá je frekvence výrazu, jeho lexikální a morfologické vlastnosti, podobnost se slovy domácími a také oblast užívání.
U odborných výrazů (a to nejenom z oblasti medicíny) mohou vedle sebe existovat dvě varianty: původní se zachovává v úzce odborných textech, zjednodušená (počeštěná) se uplatňuje spíše v textech určených veřejnosti. Příkladem jsou výrazy borrelióza/borelióza (spirochety rodu Borrelia), popř. mammografie/mamografie (mamma – mléčná žláza savců). Zjednodušený pravopis postupně proniká i do odborného prostředí.
Máte pravdu, že přípona -óza je v názvech nemocí produktivní, např. tuberkulóza, mykóza, skleróza, artróza, psychóza, neuróza, nekrobacilóza; z oblasti ornitologie např. kolibacilóza. Zjednodušení dvou „l“ je doloženo jak u salmonelózy (bakterie Salmonella), tak u bartonelózy (parazit rodu Bartonella).
Pokud vytváříte nový termín, je rozhodující, zda je akceptovatelný pro odborníky z příslušné oblasti. Pokud ano, pak se užíváním v autoritativních zdrojích jeho podoba „upevní“. Z jazykového hlediska není důvod název sutonelóza odmítat.
Zvažované varianty:
sutonelóza
suttonellóza
suttonelóza
Poslední užití:
24.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat na slovo osteointegrace/ossteointegrace. Našla jsem to na internetu s jedním s i dvěma ss. Kterou podobu mám užít?
Klíčové slovo:
osteointegrace
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny výraz nezachycují. Velký lékařský slovník bohužel také ne, ale protože výrazy s první částí osteo (= kost; z řeckého osteon; např. osteodystrofie, osteochondritida, osteosutura) jsou v něm uvedeny s jedním s, doporučujeme psát s jedním s i odvozený výraz osteointegrace (vhojení implantátu do kosti). Doplňujeme ještě, že v české odborné stomatologické literatuře se vedle termínu osteointegrace užívá i varianta oseointegrace (srov. anglické osseointegration) – ta dokonce převažuje. Komponent oss- vychází z latinského adjektiva osseus, což v příslušných odvozených slovech zachovávají západní jazyky.
Dotaz:
Konkurence arabských a římských číslic
Konkrétní dotaz:
Píše se ve spojení „diabetes mellitus 2./II. typu“ číslovka arabskou, nebo římskou číslicí?
Klíčové slovo:
římská číslice; diabetes mellitus 2. typu
Odpověď:
Z hlediska typografie jsou v pořádku obě varianty, nicméně Velký lékařský slovník doporučuje „podobu diabetes mellitus 2. typu“, která převažuje i v Českém národním korpusu. Doporučili bychom tedy primárně zápis s arabskou číslicí, zápis s římskou čísicí přitom nelze považovat za chybný.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně vyslovuje jméno bakterie Escherichia coli? Ani odborníci, kteří se s tímto termínem běžně setkávají, nejsou jednotní. Jedni tvrdí, že jakýkoli latinský název je nutno číst v souladu s grafikou, jiní považují za náležité respektovat německou výslovnost příjmení bakteriologa a jejího objevitele Theodora Eschericha.
Klíčové slovo:
Escherichia coli
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že se jedná sice o latinský název, který však v sobě obsahuje jméno nelatinského původu (tj. německé příjmení Escherich), preferujeme podobu [ešerichija], kterou jsme rovněž zaznamenali u odborníků vystupujících v médiích a která je navíc v souladu např. i s Velkým lékařským slovníkem. Výraz coli pak tento zdroj a také Nový akademický slovník cizích slov doporučují vyslovovat [koli], avšak je také možné dodržovat původní latinské délky [kólí], což se v úzu rovněž vyskytuje. Dodejme ještě, že název dané bakterie se velmi často v písmu i v řeči zkracuje na E. coli.
Poslední užití:
28.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ pojmenování koronavirus?
Klíčové slovo:
koronavirus
Odpověď:
Podle Velkého lékařského slovníku má koronavirus, společné označení pro čtyři druhy virů, svůj původ v latinském názvu Coronaviridae. Podrobnější informace by Vám patrně poskytli odborníci v dané oblasti, orientující se v latinském názvosloví.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji se ujistit, že slovo výraz temporomandibulární se píše dohromady, nikoli se spojovníkem.
Klíčové slovo:
temporomandibulární
Odpověď:
Máte pravdu, složené přídavné jméno temporomandibulární píšeme dohromady, což dokládá i heslo temporomandibulární kloub (kloub na lebce mezi kostí spánkovou a dolní čelistí, čelistní kloub temporální; mandibula) uvedené ve Velkém lékařském slovníku.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji jen potvrdit, že výraz meziodistální se píše dohromady, nikoli se spojovníkem.
Klíčové slovo:
meziodistální
Odpověď:
Souhlasíme, pro psaní spojovníku ve slově meziodistální není žádný jazykový důvod. Psaní dohromady je poměrně hojně doloženo i na internetu (meziodistální sklon kořenů zubů; meziodistální protažení žvýkací plochy). Spojovník se užívá u souřadně spojených složek složeného přídavných jmen, jejichž první část končí na ‑sko, ‑cko, ‑ně nebo ‑ově. Přídavná jména se spojovacím -o- píšeme dohromady (hluchoněmý, sladkokyselý, verbonominální).
Zvažované varianty:
meziodistální
mezio-distální
Poslední užití:
25.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Velký lékařský slovník.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je slovo lumbopalatinální psáno se spojovníkem, ale psala bych ho dohromady. Jak to prosím je správně?
Klíčové slovo:
lumbopalatinální
Odpověď:
NASCS, VLS ani ČNK výraz bohužel nezachycují. Výraz lumbo- označuje bederní páteř, bederní oblast (lat. lumbus = bedro); palatinální znamená ‚týkající se patra, směrem k patru ležící‘. Doporučujeme ověřit u odborníků z lékařského prostředí (nejspíše stomatologů), zda se slovo lumbopalatinální skutečně užívá. Teoreticky je však možné potvrdit, že složené přídavné jméno lumbopalatinální by se psalo dohromady. Pokud první složka složeného přídavného jména nekončí na ‑sko, ‑cko, ‑ně nebo ‑ově, píšeme obě složky dohromady bez spojovníku (např. hluchoněmý, sladkokyselý, verbonominální). Analogickými příklady jsou termíny lumboischiadický (syndrom) či lumbosakrální (oblast).
Zvažované varianty:
lumbopalatinální
lumbo-palatinální
Poslední užití:
25.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Velký lékařský slovník.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen mužských
Konkrétní dotaz:
Jakou správnou podobu má individuálně přivlastňovací přídavné jméno utvořené od příjmení Duchenne? Jakou podobu by mělo mít v 7. p. j. č. a ve spojení se spojením svalová dystrofie? Je správně "trpí Duchenn(e)ovo svalovou dystrofií", nebo "trpí Duchenn(e)ovou svalovou dystrofií"? A má se ponechávat koncové "e"? Je správně "Duchennovou", nebo "Duchenneovou"?
Odpověď:
Co se vynechávání koncového "e" týče, doporučujeme se řídit Velkým lékařským slovníkem, který v termínu označujícím tuto nemoc toto "e" ponechává. (Jakkoli je otázka vypouštění koncového "e" složitější; jde zejména o to, má-li toto "e" nějaký vliv na výslovnost předcházející souhlásky, kořenové samohlásky atp.; pokud ano, je nutné ho ponechat, pokud ne, je možné ho vypustit. Platí-li poslední možnost, vypouští se toto "e" spíš u všeobecně známých příjmení, jejichž podobu 1. pádu dobře známe, u méně známých či neznámých příjmení existuje silnější a silná tendence toto "e" nevypouštět.) Individuálně přivlastňovací přídavné jméno Duchenneův se skloňuje podle vzoru "otcův"; v 7. p. j . č. ž. r. tedy bude mít správnou podobu Duchenneovou (jako otcovou (ženou)). (Podoba Duchenneovo (otcovo (žena)) by byla nářeční.) Celé spojení by tedy mělo správně mít podobu trpí Duchenneovou svalovou dystrofií.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme psát slovo bronchointersticionální? S mezerou, spojovníkem, nebo dohromady?
Klíčové slovo:
bronchointersticionální
Odpověď:
Jestliže první složka složeného přídavného jména se souřadně spojenými členy nekončí na -sko, -cko, -ně nebo -ově, píšeme obě složky dohromady bez spojovníku, např. hluchoněmý, sladkokyselý. Doporučujeme proto psát bronchointersticionální. Velký lékařský slovník neuvádí přímo tento výraz, ale analogii lze najít u slov jako bronchopleurální, bronchopulmonální, bronchoalveolární.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme psát slovo laterolaterální? S mezerou, spojovníkem, nebo dohromady?
Klíčové slovo:
laterolaterální
Odpověď:
Jestliže první složka složeného přídavného jména se souřadně spojenými členy nekončí na -sko, -cko, -ně nebo -ově, píšeme obě složky dohromady bez spojovníku, např. hluchoněmý, sladkokyselý. Doporučujeme proto psát laterolaterální. Tento způsob zápisu uvádí i Velký lékařský slovník.
Zvažované varianty:
laterolaterální
latero laterální
latero-laterální
Poslední užití:
30.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1. 2 – První složka není zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Velký lékařský slovník.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.