Odpovědi jsou vytvářeny na základě dotazů položených jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR
Použitý filtr Jazyková příručka: #77, Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999) .
Použité řazení Řadit: Sestupně.Dle: Datum vložení do systému.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost příjmení nizozemského malíře Hieronyma Bosche?
Klíčové slovo:
Bosch
Odpověď:
Výslovnost cizích vlastních jmen by v češtině měla vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu, proto se veškeré výslovnostní příručky shodují na výslovnost [bos]. Je však pravda, že toto pravidlo neplatí bezvýjimečně a že mezi českými mluvčími je hluboce zakořeněna varianta [boš], která je ovlivněna tím, jak by se příjmení Bosch četlo v němčině (navíc existují i známí němečtí nositelé daného jména, např. významný německý chemik Carl Bosch). Setkali jsme se i s nikoli ojedinělými názory, že náležitá výslovnost posluchače ruší, či dokonce způsobila nedorozumění. Záleží jistě také na situaci, kterou z podob je s ohledem na posluchače vhodnější zvolit. Jako ideální se jeví řešení, které bývá uplatňováno např. v rozhlasových či televizních pořadech o tomto malíři, kde se nejprve daný výslovnostní problém tematizuje a výběr varianty, která je pak užívána jednotně, se vysvětlí.
Zvažované varianty:
[bos]
[boš]
Poslední užití:
20.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovovat příjmení slovenského původu Nemček?
Klíčové slovo:
Nemček
Odpověď:
Obecně platí, že u jmen cizího původu se do češtiny adaptuje zvuková podoba z výchozího jazyka. Ve slovenštině se kombinace písmen -ne- u domácích slov čte jako [ňe], dané příjmení by se tedy vyslovovalo [ňemček]. Výslovnost vlastních jmen se však nejen v češtině ne vždy řídí obecnými výslovnostními pravidly, ale často hraje roli i rodinný úzus, je proto nutno zjistit výslovnost konkrétního příjmení nejlépe u jeho samotného nositele. Pokud to není možné, nelze s jistotou nikdy hovořit o „správnosti“ zvolené zvukové podoby a je nutno počítat s kolísáním, tj. že někteří uživatelé jazyka zvolí např. způsob výslovnosti podle grafiky [nemček].
Zvažované varianty:
[nemček]
[ňemček]
Poslední užití:
19.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost osobního jména Nasreddin, které pochází z turečtiny?
Klíčové slovo:
Nasreddin
Odpověď:
Podle výslovnostních příruček, které máme k dispozici, by se zde kombinace písmen „di“ měla číst jako [dy], proto bychom doporučovali turecké jméno Nasreddin vyslovovat v češtině jako [nasredyn]. Bylo by však vhodné danou problematiku konzultovat ještě i s lingvisty, kteří se na turečtinu specializují. Výslovnost jména hrdiny mnoha tureckých příběhů Nasreddina Hodžy však podle našich zjištění v českém úzu kolísá mezi [nasredyn] a [nasreďin].
Zvažované varianty:
[nasredyn]
[nasreďin]
Poslední užití:
23.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Jak se mají správně vyslovovat slova, v nichž se píší dvě o za sebou?
Klíčové slovo:
oo
Odpověď:
Na takto obecně položenou otázku nelze jednoduše odpovědět, záleží totiž na mnoha faktorech (jakého je dané slovo původu, jaká se u něj ustálila spisovná výslovnost atp.). Např. v domácí slovní zásobě vyslovujeme standardně dvě samohlásky [o], mezi nimiž se případně může vyskytnout tzv. ráz (srov. např. slova typu doopravdy, doorat). Ve slovech cizího původu obvykle vycházíme z výslovnosti v původní jazyce, kterou do češtiny adaptujeme. Např. anglicismy typu cool, zoom vyslovíme jako [kúl], [zúm], avšak jméno Cook je doporučeno vyslovit krátce [kuk]. Ve výrazech přejatých z jiných jazyků pak mohou být pravidla zcela odlišná.
Poslední užití:
9.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Domnívám se, že se řada názvů ruského původu, v nichž se vyskytuje písmeno o, vyslovuje v češtině špatně, např. název lokality Volokolamsk (rusky Волокола́мск) by se neměl číst [volokolamsk], ale [valakolamsk]. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
Volokolamsk
Odpověď:
Již při přepisu ruských vlastních jmen do češtiny se bere ohled na výslovnost, takže název města Volokolamsk by se měl v češtině vyslovovat shodně s grafickou podobou. Bližší vysvětlení uvádí např. ortoepická kodifikace Výslovnost spisovné češtiny (1978): „Protože se v češtině i cizí jména přízvukují zásadně na prvé slabice, neprojevují se tu ony jevy, které jsou v ruštině pevně svázány s přízvukem, např. tzv. ákání (tj. výslovnost nepřízvučného o jako hlásky blízké [a]). Vlastní jména jako Oněgin, Borodin, Tolstoj (stejně jako obecná kolchoz, poběda) nevyslovíme v češtině jako [aňegin, baroďin, talstoj], nýbrž správná výslovnost v češtině bude [oňegin, boroďin, tolstoj] (stejně jako [kolchos, pobjeda]).“
Poslední užití:
9.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 95
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje jméno vietnamského generála, které se píše Võ Nguyên Giáp?
Klíčové slovo:
Võ Nguyên Giáp
Odpověď:
Z příručky, kterou máme k dispozici, vyplývá, že by se toto jméno mohlo v češtině vyslovit jako [vo ngujen zap]. Doporučujeme však ještě konzultovat tuto záležitost s odborníky na vietnamštinu, např. z Ústavu Dálného východu FF UK.
Poslední užití:
21.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 136–137
Kam odkazujeme: Ústav Dálného východu FF UK (vietnamistika).
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.