Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině vyslovovat název chorvatského ostrova Hvar? Toto jméno se vyskytuje v názvu seriálu Policie Hvar, kde je vyslovováno jako [hvar], avšak někteří diváci se domnívají, že by správně mělo být v souladu s chorvatštinou [chvar].
Klíčové slovo:
Hvar
Odpověď:
Diváci mají pravdu v tom ohledu, že pokud bychom českou výslovnost názvu Hvar chtěli co nejvíce přiblížit výchozí, tedy chorvatské podobě, byla by namístě varianta s počáteční neznělou souhláskou, tj. [chvar], kterou doporučuje např. Školní atlas světa od nakladatelství Kartografie Praha. Ne vždy se však v jazyce ustálí takováto podoba respektující co nejvíce jazyk původu, mnohdy převažující výslovnost více odpovídá grafice (což nelze považovat a priori za chybu), jako je tomu i v tomto případě. Výzkum provedený v archivu českých médií ukázal, že v nalezených dokladech jak od běžných, tak od profesionálních mluvčích se vyskytuje výhradně varianta s počáteční znělou souhláskou [h]. Je tedy pravděpodobné, že většina českých posluchačů bude zvyklá právě na výslovnost [hvar], avšak najdou se, jak potvrzuje váš dotaz, jistě i tací, kteří díky znalosti chorvatštiny budou preferovat variantu [chvar], která ovšem může příslušníky první skupiny přinejmenším zarazit. Jednoznačné řešení zde tedy neexistuje, doporučujeme být tolerantní v obou případech, protože vlivem kontextu nehrozí pravděpodobně nedorozumění. Obě podoby uvádí také Geografický místopisný slovník světa a v neposlední řadě i ortoepická příručka Výslovnost spisovné češtiny (1978, s. 98). Ta sice informuje o obecném pravidlu, že psanému „h“ odpovídá ve slovech chorvatského původu hláska [ch], avšak zároveň dodává, že v případě názvu ostrova Hvar je v češtině častá výslovnost [hvar].
Zvažované varianty:
[hvar]
[chvar]
Poslední užití:
7.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 98
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Názvy území
Konkrétní dotaz:
Máme napsat ve spojení jižní Kavkaz u přídavného jména jižní velké, nebo malé písmeno? Jde o název regionu, který má i jiné názvy.
Klíčové slovo:
jižní Kavkaz
Odpověď:
V žádné geografické příručce není uvedena podoba Jižní Kavkaz. Přídavné jméno tedy není součást oficiálního názvu, na rozdíl např. od spojení Jižní Amerika, a proto doporučujeme psát u přídavného jména jižní malé písmeno.
Zvažované varianty:
Jižní Kavkaz
jižní Kavkaz
Poslední užití:
12.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak v češtině zapsat ukrajinský název Ivano-frankivská oblast? Má tam být spojovník, nebo se to má psát dohromady?
Klíčové slovo:
Ivano-Frankivská oblast
Odpověď:
Toto pojmenování související s endonymem (tj. podobou v jazyce původu, v tomto případě transkribovanou do latinky) Ivano-Frankivsk doporučujeme v českých textech zapisovat se spojovníkem, tj. Ivano-frankivská oblast (analogicky např. podle frýdecko-místecký od Frýdek-Místek).
Vzhledem k tomu, že pro dané ukrajinské město je více vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) Ivano-Frankovsk (rovněž se spojovníkem), které uvádí i Geografický místopisný slovník světa, je samozřejmě možné užít rovněž počeštěnou podobu Ivano-frankovská oblast.
Zvažované varianty:
Ivanofrankivská oblast
Ivano-frankivská oblast
Poslední užití:
22.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak v češtině zapsat název ukrajinského města Ivano-Frankivsk? Má tam být spojovník, nebo pomlčka?
Klíčové slovo:
Ivano-Frankivsk
Odpověď:
Toto endonymum (tj. podoba v jazyce původu, v tomto případě transkribovaná do latinky) doporučujeme v českých textech zapisovat v souladu s praxí se spojovníkem, tj. Ivano-Frankivsk. Jak však dokládají mj. data z Českého národního korpusu, pro dané ukrajinské město je více vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) Ivano-Frankovsk (rovněž se spojovníkem), které uvádí i Geografický místopisný slovník světa.
Zvažované varianty:
Ivano-Frankivsk
Ivano–Frankivsk
Poslední užití:
22.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
V angličtině se prý začal pro ukrajinské hlavní město užívat název Kyiv místo původního pojmenování Kiev, které vychází z ruštiny. Neměli bychom v češtině také psát raději Kyjiv místo Kyjev?
Klíčové slovo:
Kyjev
Odpověď:
Je pravda, že název Київ se z ukrajinské cyrilské abecedy do češtiny správně přepisuje jako Kyjiv. Jak dokládají mj. data z Českého národního korpusu, toto endonymum (tj. podoba zeměpisného jména v jazyce původu, v tomto případě přepsaná do latinky) se v českých textech téměř nevyskytuje. V češtině totiž užíváme vžité (navíc oficiálně standardizované) exonymum, tj. počeštěné pojmenování Kyjev. Tato forma je z jazykového hlediska výhodná zejména s ohledem na neproblematické skloňování. Od jména Київ (Kyjiv) zní v ukrajinštině 2. pád j. č. Києва (Kyjeva), analogické užívání v češtině, tj. Kyjiv, bez Kyjeva, však nedoporučujeme, protože nemá kvůli střídání hlásek -i- a -e- v českém skloňovacím systému oporu. Dodejme, že v ruštině má název ukrajinského hlavního města podobu Киев, která se do češtiny přepisuje jako Kijev (nikoli tedy jako Kyjev, protože zatímco znaku и z ruské azbuky odpovídá písmeno „i“, znak и v ukrajinštině označuje „y“). S formou Kijev jsme se mohli zejména v minulosti rovněž setkávat, avšak v současných českých textech není důvod ji uplatňovat.
Zvažované varianty:
Kyjev
Kyjiv
Poslední užití:
28.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak mám zapsat název balkánského pohoří: Rodopy, nebo Rodopi? Podobu s měkkým „i“ vídám spíše v zahraniční literatuře.
Klíčové slovo:
Rodopy
Odpověď:
V českých textech doporučujeme zápis Rodopy, což je standardizované exonymum, tj. domácí podoba cizího názvu. Tato varianta navíc v úzu silně převažuje.
Poslední užití:
12.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Má se v učebnicích psát Mezopotámská, nebo Mezopotamská nížina? V jedné vydané učebnici je uvedeno Mezopotámská nížina.
Klíčové slovo:
Mezopotámská nížina
Odpověď:
Starší slovníky doporučovaly od názvu Mezopotámie tvořit přídavné jméno mezopotamský, avšak Internetová jazyková příručka uvádí dubletu mezopotamský/mezopotámský (v úzu si obě varianty silně konkurují). Vzhledem k tomu, že např. Geografický místopisný slovník světa obsahuje heslo Mezopotámská nížina a tutéž podobu jste nalezli v již vydané učebnici, volili bychom v daném případě shodný zápis s dlouhým „á“, praxe však není v tomto ohledu jednotná.
Zvažované varianty:
Mezopotamská nížina
Mezopotámská nížina
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit, zda v českém překladu z ukrajinštiny je náležité používat pro název města Ivano-Frankivsk (Івано-Франківськ) českou podobu Ivano-Frankovsk. Ukrajinci českou variantu Ivano-Frankovsk kritizují a odmítají, protože se domnívají, že vychází z ruštiny.
Klíčové slovo:
Ivano-Frankovsk
Odpověď:
Jak dokládají mj. data z Českého národního korpusu, pro dané ukrajinské město je vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) Ivano-Frankovsk, které uvádí i Geografický místopisný slovník světa; podobně jako např. Charkov a Lvov pro Харків/Charkiv a Львів/Lviv. Endonymum (tj. podoba v jazyce původu, v tomto případě transkribovaná do latinky) Ivano-Frankivsk se však v českých textech taktéž vyskytuje. Je pravda, že ruské exonymum pro Ivano-Frankovsk je rovněž zakončeno na -ovsk (Ивано-Франковск) a že tato formální podobnost může budit zřejmě zejména z politických důvodů negativní emoce, avšak je třeba si uvědomit, že čeština i ruština jsou slovanské jazyky, v nichž se uplatňuje sufix -ov (stejně jako -sk-) zcela standardně. Danou problematiku jsme konzultovali i s ukrajinistou, který se k počeštění (nikoli tedy poruštění) názvu na Ivano-Frankovsk v českých textech rovněž přiklání.
Zvažované varianty:
Ivano-Frankivsk
Ivano-Frankovsk
Poslední užití:
4.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je mi jasné, že pro německé město Leipzig se v českých textech užívá název Lipsko, ale váhám v případě maďarského města Szeged. Mohu použít pojmenování Segedín?
Klíčové slovo:
Segedín
Odpověď:
Ano, Segedín je tzv. exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) pro maďarské město Szeged. V současném úzu si jména Segedín a Szeged konkurují. Segedín je oficiální standardizované české exonymum (viz Index českých exonym), Geografický místopisný slovník světa uvádí obě podoby, v Pravidlech českého pravopisu pak nalezneme pouze variantu Segedín. Doporučujeme volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře.
Zvažované varianty:
Segedín
Szeged
Poslední užití:
15.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Existuje počeštěný název indického města, jehož anglická podoba je Darjeeling? Nebo mám užívat tento přepis?
Klíčové slovo:
Dardžiling
Odpověď:
Oficiální standardizované české exonymum (tj. domácí podoba cizího jména) dle aktuálního vydání Indexu českých exonym, jehož obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný, zní Dardžiling. V ostatních případech však lze užít i variantu Dárdžiling, která je v úzu zřejmě frekventovanější a kterou uvádí např. Geografický místopisný slovník světa. Anglický přepis Darjeeling v českých textech užívat nedoporučujeme.
Zvažované varianty:
Dardžiling
Dárdžiling
Darjeeling
Poslední užití:
31.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.