Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #67, Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/2, položky: 1-20/30
Stav:
#12908
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz: Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Jaroslavl (město v Rusku)?
Klíčové slovo: jaroslavský, jaroslavlský
Odpověď: Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Jaroslavl příručky ani výkladové slovníky neuvádějí. Vladimír Šmilauer v časopise Naše řeč (1956, roč. 39, č. 7–8, s. 206, par. 68) uvádí: „Po retných souhláskách (m, v) se v ruštině před původním j vyvinulo l: ze zem-ja vzniklo zem-ľa, z Jaroslav-j’ pak Jaroslav-ľ. V odvozeninách však toto l [v ruštině; JP] mizí (zemlja [vysl. zemľa] – zemskij, Jaroslavľ – jaroslavskij). Podle toho máme i v češtině k Novaja Zemlja přídavné jméno novozemský, k Jaroslavl – jaroslavský“. Šmilauer tedy to, jak by měla vypadat česká podoba, zakládá na stavu v ruštině. Podle databáze Českého národního korpusu syn v9 se však toto doporučení v dnešní praxi neprojevuje nijak jednoznačně. Najdeme tu totiž 214× podobu jaroslavský (dotaz: [(lemma="jaroslavský")], mezi výskyty jsou nízké desítky přídavných jmen utvořených od názvu českých obcí Jaroslav, v okr. Pardubice a Rychnov nad Kněžnou: jaroslavská kachna atp.) a 155× podobu jaroslavlský (dotaz [(lemma="jaroslavlský")] s ponechaným l. Na pozadí českých slovotvorných principů je Šmilauerovo doporučení (opřené argumentačně o poměry v ruštině) poněkud překvapivé. Stav v cizím jazyce obvykle nemá vliv na to, jaký stav by měl být v češtině, resp. se jako takový argument přímo odmítá. Při vypuštění l z přídavného jména kromě toho není zřejmé, že výchozí podoba není Jaroslav, ale Jaroslavl. Z tohoto hlediska se podoba jaroslavský s vypuštěným l jeví jako méně výhodná. Na druhou stranu by vliv na vypuštění l mohla mít v češtině obtížně vyslovitelná skupina vlsk (jarosla-vlsk-ý), i když ani to obvykle neslouží jako argument pro zjednodušování v písmě, resp. se to jako argument odmítá. Systémové, lingvistické argumenty tedy svědčí spíš ve prospěch podoby jaroslavlský. Doklady z úzu však svědčí o tom, že běžně se vyskytuje i podoba jaroslavský s vypuštěným l (relativně slabým argumentem na její podporu by mohlo být, že je utvořena od českého exonyma Jaroslav, které, jako variantní, uvádí Seznam českých exonym; relativně slabým, jelikož podoby s vypuštěným l podle všeho nejsou tvořeny od této, všeobecně málo známé a užívané podoby). Je možné používat (s odkazem na výše uvedený rozbor a o něj opřené argumenty) obě podoby – jaroslavský i jaroslavlský. Důležité je postupovat jednotně. Pro úplnost lze dodat, že podoba jaroslavský s vypuštěným l má tendenci se pojit se slovy nebo spojeními: oblast, gubernie; nádraží (v Moskvě); divadlo, činoherní divadlo; závod, lokomotivní závod, opravárenský závod; oblastní duma. Podoba jaroslavlský s ponechaným l se pak pojí se slovy nebo spojeními: letiště, tragédie, katastrofa, havárie, nemocnice. To lze interpretovat tak, že podoby s ponechaným l pronikly do úzu hojněji v souvislosti s havárií letadla hokejového klubu Lokomotiv Jaroslavl v roce 2011, na jehož palubě zemřeli i tři čeští hokejisté. V současné době se už podoba jaroslavlský s ponechaným l ovšem vyskytuje i ve spojení se slovy nádraží (v Moskvě), oblast, divadlo. Podoba jaroslavlský s ponechaným l se tedy evidentně rozšířila (pokud se předtím vůbec hojněji vyskytovala) v souvislosti se zmíněným leteckým neštěstím a odtud se dostává do kontextů, kde se předtím typicky vyskytovala podoba jaroslavský s vynechaným l.
Poslední užití: 5.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: (1956, roč. 39, č. 7–8, s. 206, par. 68)
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Jaroslav
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávka [(lemma="jaroslavský|jaroslavlský)] + následná kolokační analýza

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12265
Užití:
1 1 0
Dotaz: Podle obecných zásad
Konkrétní dotaz: Jak se správně na konci řádku dělí slovo omítka? Je možné dělit jako omít-ka, tak i jako omí-tka?
Klíčové slovo: omítka
Odpověď: Slovo omítka se na konci řádku správně dělí jako omít-ka. Není-li jasná hranice slabiky, resp. na slabiky je možné dělit dvěma způsoby (tak jako v tomto případě), dává se přednost dělení na morfematickém švu – odtud kvůli kořeni -mít- a příponě -k/a uvedené dělení omít-ka.
Zvažované varianty:
omít-ka omí-tka
Poslední užití: 16.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Dělení slov na konci řádku; heslo omítka

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11243
Užití:
1 1 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Mám dotaz týkající se českých ekvivalentů cizích zeměpisných jmen. Chápu, že užíváme např. Berlín místo původního Berlin, avšak u některých jmen jsem hodně na pochybách. Můžete mít dát radu, čím se přesně řídit?
Klíčové slovo: exonyma
Odpověď: Zjednodušeně řečeno platí, že u jmen velmi frekventovaných (jako např. Paříž, Londýn, Berlín) se užívá téměř výhradně jejich vžitá česká varianta. U méně frekventovaných názvů pak úzus kolísá (tj. někteří mluvčí či pisatelé preferují podobu Štýrský Hradec, jiní Graz). Existují pak také již téměř zapomenutá exonyma (tj. domácí podoby cizích názvů), s nimiž se lze setkat pouze výjimečně (např. Lázně Chudoba pro polské město Kudowa-Zdrój). Je tedy nutno volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře. Dodejme ještě, že standardizovanou formu takovýchto jmen zachycuje publikace Index českých exonym, která nám případné rozhodování může značně usnadnit. Pro zjišťování současného úzu doporučujeme zejména jazykové korpusy ČNK.
Poslední užití: 15.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11242
Užití:
1 1 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Mají se v turistickém průvodci v češtině používat exonyma, tj. české protějšky cizích zeměpisných jmen (např. Krakov místo Kraków, Čenstochová místo Częstochowa)? Vzhledem k tomu, že se v textu vyskytují rovněž názvy, které české exonymum nemají, obávám se nejednotnosti a možného zmatení turistů, kteří pak na místě uvidí jiné nápisy, než jaké uvádí průvodce.
Klíčové slovo: exonymum
Odpověď: Zjednodušeně řečeno platí, že u jmen velmi frekventovaných (jako např. Varšava, Krakov) se užívá téměř výhradně jejich vžitá česká varianta (s občasnými výjimkami typu klub Juvenia Kraków, kdy je daný název součástí jiného pojmenování, ačkoli i zde lze samozřejmě exonymum uplatnit). U méně frekventovaných názvů pak úzus kolísá (tj. někteří mluvčí či pisatelé preferují podobu Opolí, jiní Opole). Existují pak také již téměř zapomenutá exonyma, s nimiž se lze setkat pouze výjimečně (např. Lázně Chudoba pro polské město Kudowa-Zdrój). Je tedy nutno volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře. V tomto případě doporučujeme při prvním užití exonyma napsat příslušné endonymum, tj. podobu v jazyce původu, za něj do závorky, např. Čenstochová (polsky Częstochowa). Dodejme ještě, že oficiální standardizovanou formu takovýchto jmen zachycuje publikace Index českých exonym.
Poslední užití: 17.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11239
Užití:
1 1 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Mohou se v českých textech používat původní názvy pro cizí zeměpisná jména, ačkoli existují jejich české protějšky (např. Leuven/Louvain místo Lovaň)?
Klíčové slovo: Lovaň
Odpověď: Zjednodušeně řečeno platí, že u jmen velmi frekventovaných (jako např. Paříž, Londýn) se užívá téměř výhradně jejich vžitá česká varianta. U méně frekventovaných názvů pak úzus kolísá (tj. někteří mluvčí či pisatelé preferují podobu Štýrský Hradec, jiní Graz). Existují pak také již téměř zapomenutá exonyma (tj. domácí podoby cizích názvů), s nimiž se lze setkat pouze výjimečně (např. Lázně Chudoba pro polské město Kudowa-Zdrój). Je tedy nutno volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře. Pokud jde o uvedené město, převažuje podoba Lovaň, varianty Leuven a Louvain (tzv. endonyma, užívající se v nizozemštině a francouzštině) se v současných českých textech vyskytují zejména tehdy, jsou-li součástí citovaného vlastního jména (např. název místní univerzity Katholieke Universiteit Leuven) či je autoři záměrně uvádějí v závorce za exonymem Lovaň pro jistotu kvůli upřesnění. Dodejme ještě, že standardizovanou formu takovýchto jmen zachycuje publikace Index českých exonym. Zde se dozvíme, že Lovaň je opravdu oficiální české exonymum pro toto město a že dříve se pro něj užívala v češtině rovněž pojmenování Levna a Luváň.
Zvažované varianty:
Lovaň Leuven Louvain
Poslední užití: 15.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11238
Užití:
1 1 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Existuje počeštěný název pro polské město Bielsko-Biała?
Klíčové slovo: Bílsko-Bělá
Odpověď: Ano, počeštěná podoba cizího názvu, tzv. exonymum, zní Bílsko-Bělá, avšak jak uvádí Index českých exonym, je to jméno zastaralé. V dnešním úzu se občas vyskytne, avšak častější je užívání původní podoby názvu (tzv. endonyma) Bielsko-Biała. Doporučujeme volit jednotlivá pojmenování vždy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře.
Zvažované varianty:
Bielsko-Biała Bílsko-Bělá
Poslední užití: 12.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8674
Užití:
1 1 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Ve školní práci píšu o smlouvě z roku 1912, v níž je uvedeno „zástupce za Kosta-Riku“. Jak mám s tímto pojmenováním ve svém textu nakládat?
Klíčové slovo: Kostarika
Odpověď: Ačkoli píšete o smlouvě z doby, kdy mohl být zápis daného zeměpisného jména odlišný od dnešních zvyklostí, doporučujeme (pokud nemá jít o přesný přepis původního znění smlouvy) užívat aktuální standardizovanou a uzuální podobu Kostarika.
Zvažované varianty:
Kostarika Kosta-Rika
Poslední užití: 27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8583
Užití:
1 1 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Má se užívat v češtině název Opolí pro polské město Opole?
Klíčové slovo: Opole; Opolí
Odpověď: Opolí je tzv. exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) pro polské město Opole. V současném úzu si jména Opole a Opolí konkurují, častější je první z nich. Opolí je oficiální standardizované české exonymum (viz Index českých exonym), Geografický místopisný slovník světa uvádí obě podoby, v Pravidlech českého pravopisu pak nalezneme pouze variantu Opole. Doporučujeme volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře.
Zvažované varianty:
Opolí Opole
Poslední užití: 9.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Jazykový zdroj: Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8582
Užití:
1 1 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Mohou se v českých textech používat původní názvy pro cizí zeměpisná jména, ačkoli existují jejich české protějšky (např. Opole místo Opolí, Warszawa místo Varšava)?
Klíčové slovo: exonymum
Odpověď: Zjednodušeně řečeno platí, že u jmen velmi frekventovaných (jako např. Varšava) se užívá téměř výhradně jejich vžitá česká varianta. U méně frekventovaných názvů pak úzus kolísá (tj. někteří mluvčí či pisatelé preferují podobu Opolí, jiní Opole). Existují pak také již téměř zapomenutá exonyma (tj. domácí podoby cizích názvů), s nimiž se lze setkat pouze výjimečně (např. Lázně Chudoba pro polské město Kudowa-Zdrój). Je tedy nutno volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře. Dodejme ještě, že oficiální standardizovanou formu takovýchto jmen zachycuje publikace Index českých exonym.
Poslední užití: 9.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#6877
Užití:
1 1 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Je v češtině správné zeměpisné jméno Kresčak, nebo Kreščak?
Klíčové slovo: Kresčak
Odpověď: Oficiální standardizované české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) pro francouzskou obec Crécy-en-Ponthieu, u níž v roce 1346 proběhla slavná bitva, je Kresčak (viz Index českých exonym i např. Slovník spisovné češtiny či Pravidla českého pravopisu). Varianta Kreščak, která se někdy vyskytne (a to např. i v názvu knižní publikace), pravděpodobně pronikla do češtiny ze slovenštiny, případně jde o vliv nespisovné asimilované výslovnosti daného názvu. V úzu však naprosto převažuje podoba Kresčak.
Zvažované varianty:
Kresčak Kreščak
Poslední užití: 2.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#6633
Užití:
1 1 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Jak se správně v češtině píše název jemenského hlavního města San’á?
Klíčové slovo: Saná
Odpověď: Slovník spisovné češtiny (stejně jako např. některé geografické zdroje) obsahuje výhradně zápis San’á, avšak standardizační příručka ČÚZK Jména států a jejich územních částí doporučuje pro češtinu podobu Saná, která v českém úzu převažuje.
Zvažované varianty:
San'á Saná
Poslední užití: 7.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj: Státy a území světa. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#6628
Užití:
1 1 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Upřednostňují se v českých textech české názvy pro cizí zeměpisná jména, např. Londýn místo London, Řezno místo Regensburg?
Klíčové slovo: exonymum
Odpověď: Ano, jde o tzv. exonyma čili domácí podoby cizích názvů. Jejich oficiální standardizovanou formu zachycuje publikace Index českých exonym. Zjednodušeně řečeno platí, že u jmen velmi frekventovaných (jako např. Londýn) se užívá téměř výhradně jejich vžitá česká varianta. U méně frekventovaných názvů pak úzus kolísá (tj. někteří mluvčí či pisatelé preferují podobu Řezno, jiní Regensburg). Existují pak také již téměř zapomenutá exonyma, s nimiž se lze setkat pouze výjimečně (např. Lázně Chudoba pro polské město Kudowa-Zdrój, Tubinky pro německý Tübingen). Je tedy nutno volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře.
Poslední užití: 17.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#6609
Užití:
1 1 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Jaký je český ekvivalent geografického jména Olbia?
Klíčové slovo: Olbia
Odpověď: Index českých exonym, tj. standardizovaných českých vlastních jmen zahraničních geografických objektů, tento název sardinského města neobsahuje (zřejmě vzhledem k tomu, že jde o menší a nepříliš významné sídlo). V úzu však lze najít doklady na užívání počeštěné varianty Olbie, která je z jazykového hlediska zcela namístě.
Zvažované varianty:
Olbia Olbie
Poslední užití: 26.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#6607
Užití:
1 1 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Jaký je český ekvivalent geografického jména Catania?
Klíčové slovo: Katánie
Odpověď: Index českých exonym, tj. standardizovaných českých vlastních jmen zahraničních geografických objektů, uvádí pro sicilské město Catania českou podobu Katánie. S tímto exonymem se můžeme v současných českých textech setkat zcela běžně.
Zvažované varianty:
Katánie Catania
Poslední užití: 26.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#6086
Užití:
1 1 0
Dotaz: Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz: Existuje nějaký zdroj, v němž lze zjistit původní i český název konkrétního zeměpisného jména?
Klíčové slovo: exonymum
Odpověď: Ano, doporučujeme Index českých exonym, který obsahuje standardizovaná česká vlastní jména zahraničních geografických objektů včetně jejich názvů v úředních jazycích daných států. Vydává jej Český úřad zeměměřický a katastrální. Dále pak lze využít např. Geografický místopisný slovník světa.
Poslední užití: 12.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Jazykový zdroj: Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#5327
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká je v češtině správná výslovnost názvu belgického města, podle nějž vzniklo označení bojové látky yperit?
Klíčové slovo: Ypres; Ieper; Ypry
Odpověď: Dané belgické město se nizozemsky nazývá Ieper, francouzsky pak Ypres, počeštěná výslovnostní podoba zní v obou případech shodně [ipr]. Dodejme ještě, že se v češtině někdy pro toto město užívá tzv. exonymum Ypry s výslovností [ipri]. Tato domácí podoba cizího vlastního jména však není na rozdíl od mnohých jiných standardizovaná v geografických názvoslovných seznamech OSN.
Zvažované varianty:
[ipr]
Poslední užití: 19.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#5268
Užití:
1 2 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Jak je možné, že Češi dánskému městu København říkají Kodaň? Považuji to za nepřijatelné, žádný jiný národ to nedělá. Správně to má být navíc „ten København“.
Klíčové slovo: Kodaň
Odpověď: Pro město København se opravdu velmi často užívá podoba Kodaň, která je v češtině oficiální. Jde o tzv. exonymum, tj. domácí podobu cizího jména. Existence exonym je nejen v češtině, ale i v jiných jazycích zcela přirozená, není důvod se jí bránit a označovat tato pojmenování za nepřijatelná, zejména jsou-li zcela vžitá a dobře srozumitelná jako v tomto případě. Odmítání exonym by znamenalo, že by se v češtině mluvilo o *Wienu, *Münchenu, *Berlinu či *Parisu místo o Vídni, Mnichově, Berlínu a Paříži, což se v praxi neděje. U celkově méně známých, málo frekventovaných, z historického hlediska nevýznamných atp. názvů se samozřejmě žádné exonymum nevžilo, od užívání některých dříve běžných exonym se postupně upouští, avšak v tomto případě stále v českém úzu podoba Kodaň naprosto převažuje. Není pravda ani to, že exonyma žádné jiné národy neužívají, srov. německé pojmenování Prag, anglické a francouzské Prague, polské, španělské, italské Praga atd. pro naše hlavní město. I pro Kodaň mají některé další jazyky svá exonyma, srov. anglické Copenhagen, německé Kopenhagen, švédské Köpenhamn, polské Kopenhaga, francouzské a španělské Copenhague, italské Copenaghen, maďarské Koppenhága atd. Vzhledem k tomu, že v dánštině došlo ke splynutí mužského a ženského rodu a moderní dánština má dva rody (společný a střední), nelze v tomto případě tvrdit ani to, že název København je mužského rodu. V češtině se jméno Kodaň pochopitelně řadí k rodu ženskému, a to na základě svého zakončení, rod v jazyce původu je zde irelevantní.
Zvažované varianty:
København Kodaň
Poslední užití: 15.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#5266
Užití:
1 2 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Jak je možné, že Češi finskému městu Helsinki říkají Helsinky? Považuji to za nepřijatelné, žádný jiný národ to nedělá. Správně to má být navíc „ten Helsinki“.
Klíčové slovo: Helsinky
Odpověď: Pro město Helsinki se opravdu velmi často užívá podoba Helsinky, která je v češtině oficiální. Jde o tzv. exonymum, tj. domácí podobu cizího jména. Existence exonym je nejen v češtině, ale i v jiných jazycích zcela přirozená, není důvod se jí bránit a označovat tato pojmenování za nepřijatelná, zejména jsou-li zcela vžitá a dobře srozumitelná jako v tomto případě. Odmítání exonym by znamenalo, že by se v češtině mluvilo o *Wienu, *Münchenu, *Berlinu či *Parisu místo o Vídni, Mnichově, Berlínu a Paříži, což se v praxi neděje. U celkově méně známých, málo frekventovaných, z historického hlediska nevýznamných atp. názvů se samozřejmě žádné exonymum nevžilo, od užívání některých dříve běžných exonym se postupně upouští, avšak v tomto případě stále v českém úzu podoba Helsinky naprosto převažuje. Není pravda ani to, že exonyma žádné jiné národy neužívají, srov. německé pojmenování Prag, anglické a francouzské Prague, polské, španělské, italské Praga atd. pro naše hlavní město. I pro Helsinky mají některé další jazyky svá exonyma, srov. švédské a norské Helsingfors, portugalské Helsínquia atp. A v žádném případě nelze tvrdit, že finské jméno Helsinki je mužského rodu, finština totiž kategorii gramatického rodu vůbec nemá. Rozdíl oproti češtině je však v tom, že zde jde o jednotné číslo, kdežto v češtině patří Helsinky díky svému zakončení mezi jména pomnožná.
Zvažované varianty:
Helsinky Helsinki
Poslední užití: 15.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#5257
Užití:
1 1 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Existuje kodifikovaný český název pro irskou oblast Connemara? Občas se lze totiž setkat i s podobou Conamara.
Klíčové slovo: Connemara
Odpověď: Jazykové ani geografické příručky, které máme k dispozici, toto zeměpisné jméno neobsahují. Vzhledem k tomu, že dané jméno není tedy zachyceno ani např. v Indexu českých exonym (tj. českých podob cizích zeměpisných názvů), je možné říci, že žádné české standardizované exonymum pro tento nepříliš frekventovaný název ani neexistuje. V úzu podle korpusových dat jednoznačně převažuje podoba Connemara, varianta Conamara se objevuje zejména jako vlastní jméno jiného typu (např. součást názvu hudební skupiny hrající irskou hudbu). Podle neověřených internetových zdrojů je Conamara irskou podobou anglického pojmenování Connemara. Doporučujeme proto v tomto případě požádat ještě o radu geografa či kartografa.
Zvažované varianty:
Connemara Conamara
Poslední užití: 7.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.
Kam odkazujeme: geografové, kartografové.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#5189
Užití:
1 2 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Jak je možné, že Češi italskému městu Venezia říkají Benátky? Považuji to za nepřijatelné, žádný jiný národ to nedělá, dané město se přece jmenuje Venezia, nikoli Benátky.
Klíčové slovo: Benátky
Odpověď: Pro město Venezia se opravdu velmi často užívá název Benátky, který je v češtině oficiální. Jde o tzv. exonymum, tj. domácí podobu cizího jména. Existence exonym je nejen v češtině, ale i v jiných jazycích zcela přirozená, není důvod se jí bránit a označovat tato pojmenování za nepřijatelná, zejména jsou-li zcela vžitá a dobře srozumitelná jako v tomto případě. Odmítání exonym by znamenalo, že by se v češtině mluvilo o *Wienu, *Münchenu, *Berlinu či *Parisu místo o Vídni, Mnichově, Berlínu a Paříži, což se v praxi neděje. U celkově méně známých, málo frekventovaných, z historického hlediska nevýznamných atp. názvů se samozřejmě žádné exonymum nevžilo, od užíváních některých dříve běžných exonym se postupně upouští, avšak v tomto případě stále v českém úzu naprosto převažuje pojmenování Benátky. Není pravda ani to, že exonyma žádné jiné národy neužívají, srov. německé pojmenování Prag, anglické a francouzské Prague, polské, španělské, italské Praga atd. pro naše hlavní město. I pro Benátky mají jednotlivé jazyky svá exonyma, srov. německé Venedig, anglické Venice, španělské Venecia, polské Wenecja atp. Ze slovinské podoby Benetke se pak vyvinulo i české exonymum Benátky.
Zvažované varianty:
Benátky Venezia
Poslední užití: 15.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Jazykový zdroj: Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lutterer – Šrámek. 1997. (platí od 1997)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.