Dotaz:
Složky bibliografického údaje
Konkrétní dotaz:
Jak zapsat, že se citovaná/parafrázovaná pasáž v textu nachází na straně XY a stranách následujících?
Klíčové slovo:
strana; následující
Odpověď:
Bibliografická norma s tímto způsobem zápisu nepočítá, a proto neuvádí žádné doporučení. V praxi se přitom objevují různá řešení. V první řadě bychom doporučili zvážit, zda je tento poněkud nepřesný zápis citace skutečně vhodný a v daném případě nezbytný. Pokud ano, tak lze připustit různá řešení, pokud budou dodržována v rámci jednoho textu/časopisu apod. Doporučeníhodné je například řešení lingvistického časopisu Naše řeč, v němž se připojuje zkratka n. za číslo první strany citace/parafráze natěsno (např. s. 66n.).
Dotaz:
Bibliografický údaj
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaký předpis pro psaní citací internetových zdrojů?
Klíčové slovo:
citace
Odpověď:
Pro citace užité v českých publikacích existuje citační norma ČSN ISO 690, která má charakter doporučení. Mnohé publikace a časopisy se však řídí vlastním územ.
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Distance mluvčího od řečeného
Konkrétní dotaz:
Když chci naznačit, že užitý výraz je z hlediska obsahu, stylu nebo spisovnosti příznakový, mohu to vyjádřit pomocí uvozovek?
Klíčové slovo:
uvozovky
Odpověď:
Ano, jednou z funkcí uvozovek je právě signalizace odstupu mluvčího od výrazu, jejž obklopují, a to z důvodů obsahu, stylu, spisovnosti apod.
Poslední užití:
26.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Pořadí různých interpunkčních znamének
Konkrétní dotaz:
Když je přímá řeč následována uvozovací větou, píše se čárka před koncovou uvozovkou, nebo za ní?
Klíčové slovo:
přímá řeč
Odpověď:
Když je přímá řeč následována uvozovací větou, interpunkční znaménko se píše před koncovou uvozovku přímé řeči.
Zvažované varianty:
,"
",
Poslední užití:
28.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Středník ve výčtu
Konkrétní dotaz:
Když člením text na větší (případně i vnitřně strukturované) celky, např. víceslovné či větné položky výčtu, mohu pro jejich oddělení použít středník?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Ano, jednou z funkcí středníku je právě oddělování souřadně spojených výrazů, zejména při výčtu, je-li ho třeba členit na větší skupiny.
Poslední užití:
15.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§135
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Středník v běžné větě
Konkrétní dotaz:
V jakých případech se používá středník?
Klíčové slovo:
středník
Odpověď:
Jak uvádějí Pravidla českého pravopisu, středník svou členicí silou stojí mezi čárkou a tečkou. Užívá se tedy typicky pro oddělení větších a/nebo méně obsahově souvisejících částí souvětí nebo ve výčtech obsahujících položky, z nichž některé jsou vnitřně jemněji členěny čárkami.
Poslední užití:
8.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 135
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Tečka za graficky samostatným celkem
Konkrétní dotaz:
Je potřeba napsat tečku za výpovědí, která je graficky oddělena od svého okolí?
Klíčové slovo:
tečka
Odpověď:
Pokud je výpověď svou grafickou úpravou dostatečně odlišena od svého okolí (např. stojí na samostatném řádku), tečku na konci nepíšeme. Jde-li však např. o nápis větné povahy, tečka za ním být může.
Poslední užití:
6.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Mohu ve spojení „pojem text“ dát název pojmu do uvozovek (tzn. pojem „text“)?
Klíčové slovo:
uvozovky; pojem
Odpověď:
V textu by nemělo být vyznačování jednotlivých částí nadužíváno, doporučujeme proto uvážit, zda je vyznačování pojmů ve vašem textu opravdu nutné. V případě, že se rozhodnete pojmy graficky vyznačovat, lze zvolit uvozovky nebo využít preferovanější způsob vyznačování kurzivou (pokud kurzivu již neužíváte k vyznačování jiných částí textu).
Poslední užití:
26.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10.7 Vyznačování verzálkami nebo vkládáním do uvozovek (s. 31)
Dotaz:
Odkazy na tabulky, grafy, obrázky v textu
Konkrétní dotaz:
Jakým způsobem se v textu odkazuje na obrázky? Lze použít závorku typu (obr. 1)?
Klíčové slovo:
odkaz
Odpověď:
Na obrázky se v textu obvykle odkazuje závorkou, do níž se uvede označení a číslo prvku, např. (obr. 1) nebo (obrázek 1). Odkazování by mělo být v rámci celého textu jednotné.
Poslední užití:
8.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.5.4 Odkazy na čísla oddílů a pododdílů v textu (s. 34); 11.8 Titulky a popisky obrázků, tabulek a jiných prvků (s. 35)
Dotaz:
Poznámka
Konkrétní dotaz:
Pod tabulkou uvádím vysvětlivky vztahující se k tabulce a zdroj, z něhož tabulka pochází. Jaké je správné pořadí těchto údajů? Mají stát na prvním místě vysvětlivky a za nimi následovat zdroj, nebo naopak?
Klíčové slovo:
poznámka
Odpověď:
Tato problematika není nikde normována. Doporučovali bychom se řídit následujícím: Pokud vysvětlivky pocházejí ze zdroje, který citujeme, měl by být zdroj uveden až za tyto vysvětlivky. Naopak, když vysvětlivky součástí uvedeného nejsou, měly by být umístěny až za něj. Pořadí vysvětlivek a citovaného zdroje tak může být pro čtenáře vodítkem, kdo je autorem vysvětlivek.
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Někde jsem slyšela, že se nedávno měnila jazyková pravidla pro psaní výčtu a nyní platí, že jednotlivé položky výčtu musí být ukončeny tečkami. Jak je to tedy s interpunkcí ve výčtu?
Klíčové slovo:
výčet; pravopis
Odpověď:
K žádným změnám nedošlo. Dle normy ČSN 01 6910 by měly nevětné položky výčtu začínat malým písmenem a být ukončeny čárkou, popř. středníkem, poslední položka se ukončuje tečkou. U položek nevětného charakteru, které jsou dostatečně graficky odlišeny, je přípustné též řešení bez interpunkce, pouze s odrážkami. Pokud mají body výčtu větný charakter, začínají velkým písmenem a jsou ukončeny tečkou.
Poslední užití:
10.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Dotaz:
Abecední řazení podle jména a příjmení
Konkrétní dotaz:
Pokud sestavuji abecední seznam řazený podle příjmení, bude stát na prvním místě příjmení a na druhém rodné jméno, nebo naopak? Mělo by se příjmení od rodného jména oddělovat čárkou?
Klíčové slovo:
abeceda
Odpověď:
Pokud sestavujeme abecední seznam osob, který je obvykle řazen podle příjmení, stojí na prvním místě příjmení a na druhém rodné jméno. Norma doporučuje, aby byly jednotlivé prvky seznamu odděleny interpunkcí, v tomto případě čárkou (tedy např. Novák, Jan).
Poslední užití:
8.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 97 6030 Abecední řazení.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
4 Formální a grafická úprava řazení, 4.2 (s. 7)
Dotaz:
Abecední řazení – pořadí písmen
Konkrétní dotaz:
Jakým způsobem zařadit do abecedního seznamu společností názvy obsahující interpunkční znaménko?
Klíčové slovo:
abeceda
Odpověď:
Pokud jsou interpunkční znaménka součástí názvu společnosti, obvykle k nim při abecedním řazení nepřihlížíme. Výjimkou jsou případy, kdy by se dva názvy společností od sebe lišily pouze přítomností interpunkčního znaménka. V takovém případě by na prvním místě v seznamu stál název společnosti bez interpunkčních znamének a na druhém název obsahující interpunkční znaménka.
Poslední užití:
29.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 97 6030 Abecední řazení.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
3 Abecední řazení, 3.14, 3.15 (s. 7)
Dotaz:
Abecední řazení podle jména a příjmení
Konkrétní dotaz:
Mám abecední seznam osob řazený podle jejich příjmení. Jakým způsobem mám v takovém seznamu uvádět tituly těchto osob?
Klíčové slovo:
abeceda
Odpověď:
Česká technická norma ČSN 97 6030, Abecední řazení, uvádí, že „významové upřesnění hesla a/nebo podhesel, uplatňující se pouze v případě potřeb [...] je uvedeno v závorce, nebo se od hesla (resp. podhesla) odděluje čárkou či pomlčkou.“ Tituly doporučujeme uvádět v závorce, např. Novák, Karel (Ing., Ph.D.), nebo po čárce, např. Novák, Karel, Ing., Ph.D. Jednotlivé tituly od sebe v obou případech oddělujeme čárkou (pro přehlednost je přípustné oddělit od sebe tituly stojící před jménem a za jménem středníkem).
Poslední užití:
21.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 97 6030 Abecední řazení.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2.3.5 Doplněk (s. 3)
Dotaz:
Konkurence zkratky a značky
Konkrétní dotaz:
Píše se zkratka pro hodinu s tečkou, nebo bez tečky?
Klíčové slovo:
hodina; h; h.; hod.
Odpověď:
Pro označení hodiny lze použít značku h, kterou zapisujeme bez tečky, nebo zkratky hod., h., jež se uvádějí s tečkami. Vyjádření časových jednotek má být v celém dokumentu jednotné.
Poslední užití:
9.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Časové údaje
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.6.1 Čas jako denní doba (s. 26)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související: