Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Bude ve větě „Dlouho potom se burácení neslo štolami dolů“ potom dohromady, nebo po tom zvlášť?
Klíčové slovo:
potom
Odpověď:
Ve větě jde o význam ‚pak, poté‘, píšeme proto „potom“ dohromady: „Dlouho potom se burácení neslo štolami dolů“.
Zvlášť píšeme „po tom“ tehdy, jde-li o předložku a ukazovací zájmeno, např. Po tom chlapci s červenou čepicí budeš na řadě ty.
Zvažované varianty:
potom
po tom
Poslední užití:
24.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.4 – Po tom × potom, po té × poté
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.4 – Po tom × potom, po té × poté
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám ve větě „Bylo to, jako by něco odsálo část jeho životní síly“ psát dohromady jakoby, nebo zvlášť jako by?
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
V uvedené větě jde o součást tvaru podmiňovacího způsobu, jako by proto píšeme odděleně: „.. jako by něco odsálo část jeho životní síly.
Odděleně psané jako by se užívá ve větách s vyjádřením porovnání s hypotetickým dějem vyjádřeným slovesnými tvary podmiňovacího způsobu. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „... jako kdyby něco odsálo část jeho životní síly“.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
24.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině vyslovuje správně slovo bizarní? Domnívám se, že se užívá jedině podoba [bizardňí].
Klíčové slovo:
bizarní
Odpověď:
Veškeré příručky uvádějí jako spisovnou výhradně výslovnost [bizarňí]. Ke vkládání hlásky [d] sice v úzu dochází poměrně často, není však pravda, že by zejména ve spisovných projevech naprosto převažovala. K tomuto jevu dochází zejména z neznalosti náležité podoby cizího slova (jak výslovnostní, tak grafické – setkáváme se i s psaním *bizardní), případně z přílišné a nepoučené snahy o pečlivost (srov. např. také výslovnost slova samozřejmě jako *[samozdřejmňe]). Výskyt nenáležitého [d] bývá některými uživateli jazyka hodnocen velice negativně jako projev nevzdělanosti atp. Z pohledu artikulačního jde o rozšíření souhláskové skupiny, tedy o zcela zbytečné ztížení výslovnosti.
Zvažované varianty:
[bizardňí]
[bizarňí]
Poslední užití:
15.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.3 Vkládání hlásek
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje slovo standardní? Proč není připuštěna i varianta [standartňí]?
Klíčové slovo:
standardní
Odpověď:
Příručky se shodují na doporučení vyslovovat ve spisovném jazyce [standardňí]. Jsme si vědomi toho, že v úzu se velmi často vyskytuje i podoba *[standartňí]. Ta je zřejmě ovlivněna tím, že samotné slovo standard se v nepřímých pádech v rozporu s kodifikací vyslovuje s koncovým [t], tj. např. 2. p. j. č. standardu jako *[standartu], což může být způsobeno nejen pravidelnou koncovou ztrátou znělosti v 1. pádě (standard [standart]), což je jev zcela spisovný, ale zřejmě i existencí slova standarta a kontaminací s ním. (Např. u podobně zakončeného slova hazardní se výslovnost *[hazartňí] běžně neobjevuje, ač u slova hazard [hazart] ke ztrátě znělosti samozřejmě rovněž dochází.) Podle našich zkušeností se postoje k výslovnosti *[standartňí] mezi uživateli češtiny liší. Jedni ji považují za neutrální a mohou se divit, proč i vzhledem ke své rozšířenosti není označována za spisovnou, jiní ji vnímají negativně jako příznakovou a její výskyt označují např. za projev nevzdělanosti, za spisovnou ji tedy rozhodně nepovažují. Ačkoli doporučujeme ve spisovných projevech užívat kodifikovanou podobu [standardňí], variantu *[standartňí] bychom měli posuzovat shovívavě, a to i proto, že její výskyt nezpůsobuje v řeči žádná nedorozumění, v rychlejší mluvě pak obvykle ani nepostřehneme, která z podob lišících se pouze znělostí jedné souhlásky byla užita, atp.
Zvažované varianty:
[standartňí]
[standardňí]
Poslední užití:
15.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.2 Souhlásková znělost u přejatých slov
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovovat francouzské rodné jméno Charles? Jde mi hlavně o výslovnost ve 2. pádě.
Klíčové slovo:
Charles
Odpověď:
Na základě francouzštiny by se jméno Charles mělo v češtině vyslovovat krátce [šarl], ve 2. p. j. č. pak [šarla]. V úzu je však velice častá podoba [šárl], která je pociťována řadou uživatelů jazyka jako noremní. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi oběma variantami je leckdy nepatrný a těžko rozlišitelný a že ani jedna z nich nepůsobí komunikační obtíže, doporučujeme být tolerantní k oběma výslovnostním podobám (ostatně ani např. příručka Čteme je správně? neposkytuje v tomto ohledu jednotné doporučení). V grafice může toto jméno mít ve 2. p. j. č. tvary Charlese i Charlesa, varianta Charla není častá; o této problematice blíže pojednává např. Akademická příručka českého jazyka (2019, s. 380) nebo článek R. Adama: Jacquese je špatně (Naše řeč, ročník 92, 2009, číslo 2, s. 101–104). Ve zvukové podobě pak ve 2. p. j. č. převažují podoby [šárlse], respektive [šarlse], protože příručkami doporučovaná varianta [šarla] vůbec nekoresponduje s grafickou formou Charlese, která v psaném úzu naprosto převažuje. Vzhledem k těmto okolnostem není dost dobře možné zmíněné genitivní podoby ve výslovnosti odmítat. Více se o výslovnosti francouzského jména Charles lze dočíst v příručce J. Zemana: Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině 4. Francouzská osobní jména. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
Poslední užití:
13.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
117.1.4 Jména zakončená v písmu a ve výslovnosti rozdílně (typ Chirac, Balzac, Gerard, Beaufort, Jacques, Descartes, Charles, Jules, Yves, Smith, Heath)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
R. Adam: Jacquese je špatně. Naše řeč, ročník 92, 2009, číslo 2, s. 101–104.
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině 4. Zeman. 2003.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 15 a 118
Jazykový zdroj:
Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Stále v textech vídám psáno jako dvě slova: bezpečnostně právní vzdělání. Někdy se to objevuje i s obrácenými položkami: právně bezpečnostní. Myslím si, že to není správně, že by to mělo být se spojovníkem: bezpečnostně-právní. Jak to je?
Klíčové slovo:
bezpečnostně-právní
Odpověď:
Souhlasíme s vámi, že uvedené slovní spojení by rozhodně nemělo být psáno zvlášť, složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady; důležitá je věcná znalost. Podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou, píšeme dohromady; pokud by šlo o bezpečnostní právo, pak bychom psali bezpečnostněprávní. Jestliže pořadí obou složek bývá zaměňováno, jde nejspíše o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (bezpečnostní a právní, popř. bezpečnost a právo), pak používáme pro oddělení obou složek spojovník: bezpečnostně-právní vzdělání.
Zvažované varianty:
bezpečnostně právní
bezpečnostněprávní
Poslední užití:
29.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji zapsat vakuově kompresní terapie – je to terapie, ve které se kompresí vakuem působí na to, co se léčí. Píše se pomlčka, spojovník, nebo nic?
Klíčové slovo:
vakuověkompresní
Odpověď:
Složená přídavná jména píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Pomlčka se pro jejich zápis neužívá, psaní obou složek samostatně se sice v praxi objevuje, ale vhodné zpravidla není. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti.
Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaní či nepsaní spojovníku rozlišuje různé významy. Pokud jde o souřadné spojení, tzn. že složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (vakuový a kompresní), používáme pro oddělení obou složek spojovník: vakuově-kompresní. Podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou, píšeme dohromady. V případě, který uvádíte, jde o kompresi vakuem (vakuovou kompresi), náležitý zápis přídavného jména je proto vakuověkompresní.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme napsat obchodně-technická kancelář, máme to psát zvlášť, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
obchodně-technický
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti. V tomto případě jde o souřadné spojení slov obchodní a technický; složky jsou na stejné úrovni, složené přídavné jméno píšeme proto se spojovníkem: obchodně-technická kancelář.
Zvažované varianty:
obchodně-technický
obchodně technický
Poslední užití:
1.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Ve spojení sladkokyselý nálev bych měla psát slovo sladkokyselý dohromady. Je to tak?
Klíčové slovo:
sladkokyselý
Odpověď:
Ano, zápis sladkokyselý nálev je v pořádku. Jestliže první složka složeného přídavného jména se souřadně spojenými členy (sladký a kyselý) nekončí na -sko, -cko, -ně nebo -ově, píšeme obě složky dohromady bez spojovníku, např. hluchoněmý, sladkokyselý.
Zvažované varianty:
sladkokyselý
Poslední užití:
7.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1. 2 – První složka není zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak správně psát „Pod vlivem patologické sexuálně agresivní motivace“? Někteří autoři to mají zvlášť, jiní se spojovníkem.
Klíčové slovo:
sexuálně agresivní
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti. Jistě nejde o dvě složky (sexuální a agresivní), proto zápis se spojovníkem (sexuálně-agresivní) lze vyloučit. Patrně by mohlo jít o sexuální agresivitu, tedy podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou, pak by to bylo možné psát dohromady sexuálněagresivní. Ale pravděpodobněji jde o spojení příslovce a přídavného jména; podobně jako např. průmyslově zpracovaný výrobek, pozdně večerní návštěva, proto v tomto případě píšeme obě složky samostatně: sexuálně agresivní motivace.