Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Myslím si, že může být obojí možnost, ale pro jistotu se ptám, zda slova lískooříškový a vlašskoořechový píšeme dohromady, nebo s pomlčkou?
Klíčové slovo:
lískooříškový
Odpověď:
Složená přídavná jména píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Pomlčka se pro jejich zápis neužívá.
Slovo lískooříškový píšeme dohromady, protože jde o podřadné spojení, v němž jedna složka (přídavné jméno lískový) rozvíjí druhou (podstatné jméno oříšek). Obdobně píšeme např. vysokoškolský (týkající se vysoké školy), latinskoamerický (týkající se Latinské Ameriky).
Zvažované varianty:
lískooříškový
lísko-oříškový
Poslední užití:
7.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám ve větě „Lidé na nás jakoby zlostně hleděli“ psát dohromady jakoby, nebo zvlášť jako by?
Klíčové slovo:
jakoby
Odpověď:
V uvedené větě nejde o součást tvaru podmiňovacího způsobu (pak bychom psali zvlášť jako by), ale jakoby (psané dohromady) zde vyjadřuje význam přibližnosti, přirovnávání; má významový odstín zdánlivosti nebo předstírání. Proto píšeme „Lidé na nás jakoby zlostně hleděli“ (zdánlivě zlostně).
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
14.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám ve větě „Ze žil jako by se vám vytratila veškerá energie “ psát dohromady jakoby, nebo zvlášť jako by?
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
V uvedené větě jde o součást tvaru podmiňovacího způsobu, jako by proto píšeme odděleně: „Ze žil jako by se vám vytratila veškerá energie".
Oddělené psaní jako by se užívá ve větách s vyjádřením porovnání s hypotetickým dějem vyjádřeným slovesnými tvary podmiňovacího způsobu. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „Jako kdyby se vám ze žil vytratila veškerá energie “.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
14.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Nespisovné výrazy bohužel ve výkladových slovnících češtiny bývají zaznamenány jen zřídka, tento výraz nezachycuje ani Slovník nespisovné češtiny.
Dotaz:
Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz:
Které souhlásky se řadí v češtině mezi veláry?
Klíčové slovo:
velára
Odpověď:
Mezi tzv. veláry (tj. měkkopatrové či zadopatrové souhlásky) se v češtině řadí k, g, ch, znělé ch (tj. [ɣ]) a měkkopatrové n (tj. [ŋ]). Více informací o daných českých souhláskách lze nalézt např. v Akademické příručce českého jazyka nebo v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je snadno dostupný i online.
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
5 Tvoření českých souhlásek, 6 Méně známé české souhlásky
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz:
Jaké samohlásky v češtině rozlišujeme?
Klíčové slovo:
české samohlásky
Odpověď:
Inventář českých samohlásek (vokálů) je v češtině ve srovnání s jinými jazyky poměrně malý. Ve spisovné řeči rozlišujeme samohlásky jednoduché (monoftongy) i, í, e, é, a, á, o, ó, u, ú. Dále máme v češtině dvojhlásky (diftongy) ou, eu, au. Hlásky ó, eu, au se vyskytují ve slovech cizího původu (móda, euro, auto), ve vlastních jménech (Róza, Eulálie, Klaus), případně v citoslovečných výrazech (mňau) apod. Je důležité si uvědomit, že existují případy, kdy stejnou samohlásku mohou v grafice označovat různá písmena, např. písmena „i“ a „y“ vyslovujeme ve spisovné češtině shodně, tj. [i]. Více informací o českých samohláskách lze nalézt např. v Akademické příručce českého jazyka nebo v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je snadno dostupný i online.
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
3 Tvoření českých samohlásek
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Monoftong, Diftong, Vokoid
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím vysvětlit, co znamená termín příklonná pozice?
Klíčové slovo:
příklonná pozice
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno stojí v tzv. příklonné pozici v češtině výrazy (obvykle jednoslabičné), které nemají vlastní přízvuk, ale „přiklánějí“ se k jinému, přízvučnému slovu, s nímž tvoří jeden přízvukový celek (tzv. přízvukový takt či fonetické slovo). Dané výrazy se nazývají klitika a dělí se na enklitika (neboli příklonky), jež se pojí se slovem, které jim bezprostředně předchází (např. 'vrať se), a proklitika (čili předklonky), jež se naopak vážou ke slovu, které za nimi těsně následuje (např. 'myslím, že 'přijde). Podrobnější informace naleznete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je dostupný i online (viz heslo Klitikon).
Poslední užití:
5.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Klitikon
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jen si ověřuji: populárně-naučný se píše se spojovníkem, že?
Klíčové slovo:
populárně-naučný
Odpověď:
Ano, máte pravdu. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku rozlišujeme různé významy. Pokud jde o souřadné spojení, tzn. že složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (populární a naučný), používáme pro oddělení obou složek přídavného jména spojovník: populárně-naučný.
Zvažované varianty:
populárně-naučný
Poslední užití:
10.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se v výrazem napočtenou. Je to takový zvláštní výraz, ale píše se dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
na počtenou
Odpověď:
Nejde o spřežku, píšeme zvlášť: na počtenou. Obdobně se píše např. na shledanou, na viděnou, na slyšenou. Jde o zpodstatnělá přídavná jména, která se užívají pouze či převážně s předložkou na a pojí se se 4. pádem.
Zvažované varianty:
na počtenou
napočtenou
Poslední užití:
11.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám ve větě „Tadeáš se dívá po panáčcích, jako by je přepočítával“ psát dohromady jakoby, nebo zvlášť jako by?
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
V uvedené větě jde o součást tvaru podmiňovacího způsobu, jako by proto píšeme odděleně: „Tadeáš se dívá po panáčcích, jako by je přepočítával“.
Odděleně psané jako by se užívá ve větách s vyjádřením porovnání s hypotetickým dějem vyjádřeným slovesnými tvary podmiňovacího způsobu. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „... jako kdyby je přepočítával“.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
12.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme napsat větu: „To je jenom na shledanou“. Všichni mi tvrdí, že mám napsat dohromady nashledanou, ale já jsem si našla, že se to má psát zvlášť: na shledanou. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
na shledanou
Odpověď:
Máte pravdu, správně je jen psaní zvlášť: na shledanou, přestože v uživatelské praxi se setkáváme i s psaním dohromady.
Zpodstatnělá přídavná jména, která se užívají pouze či převážně s předložkou na a pojí se se 4. pádem, píšeme zvlášť. Vedle na shledanou k nim patří např. spojení na viděnou, na slyšenou, na pováženou, na srozuměnou, (jako) na zavolanou.
Zvažované varianty:
na shledanou
nashledanou
Poslední užití:
16.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.