Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Řeším zápis přídavného jména ve větě: „Studenti jsou si vědomi, že existují dvě varianty lexikogramatického kódu.“ Vidím v tom lexikum a gramatiku a psal bych slovo se spojovníkem, jak je to správně?
Klíčové slovo:
lexikogramatický
Odpověď:
Spojovník se užívá pro oddělení obou souřadných složek přídavného jména tehdy, pokud je první složka složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. V tomto případě nemá první složka žádné z uvedených zakončení, píšeme proto dohromady: lexikogramatický.
Zvažované varianty:
lexiko-gramatický
lexikogramatický
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je možné v českých textech uvádět nepřechýlené jméno Galina Kopaněva, které měla tato filmová publicistka uvedené v oficiálních dokumentech (např. v českém občanském průkazu), nebo je nutné její příjmení přechýlit (některé její publikace vyšly pod jménem Kopaněvová)?
Klíčové slovo:
Kopaněva
Odpověď:
Toto příjmení je jistě možné uvádět v českých textech jako nepřechýlené (zvlášť pokud byla dotyčná takto vedena i v oficiálních českých dokumentech). Při skloňování takovýchto ženských příjmení však již vycházíme z podob přechýlených podle české mluvnice, tj. např. 2. p. Kopaněvové.
Zvažované varianty:
Kopaněva
Kopaněvová
Poslední užití:
11.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se dohodnout, zda máme psát vanilkovoskořicové trubičky, nebo vanilkoskořicové trubičky.
Klíčové slovo:
vanilkovoskořicový
Odpověď:
Správně jsou obě podoby: vanilkovoskořicové i vanilkoskořicové trubičky, obě píšeme dohromady. První část složeného výrazu může být tvořena jak zkráceným, tak celým kmenem přídavného jména (podobně např. tvarohovomakový i tvarohomakový).
Zvažované varianty:
vanilkovoskořicový
vanilkoskořicový
Poslední užití:
19.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Budeme vydávat muzejně-pedagogický slovník. Máme přídavné jméno psát zvlášť, dohromady, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
muzejněpedagogický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme dnes buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Záleží na tom, z čeho je přídavné jméno odvozeno. Pokud má slovník dvě složky, a to muzejní a pedagogickou, pak přídavné jméno píšeme se spojovníkem: muzejně-pedagogický. Jestliže jde o vztah k oboru muzejní pedagogika, pak píšeme složené přídavné jméno muzejněpedagogický dohromady.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám v textu „zahraničněbezpečnostní orientace zemí“. Psala bych to dohromady, protože se to týká zahraniční bezpečnosti, ale přijde mi to strašně dlouhé.
Klíčové slovo:
zahraničněbezpečnostní
Odpověď:
Délka výrazu není rozhodující, důležitá je věcná znalost. Pokud říkáte, že se přídavné jméno vztahuje ke slovnímu spojení zahraniční bezpečnost, mělo by být psáno jako jedno slovo: zahraničněbezpečnostní.
Jestliže by znamenalo zahraniční a bezpečnostní orientace zemí (šlo by o dvě souřadně spojené složky), pak by se přídavné jméno psalo se spojovníkem: zahraničně-bezpečnostní.
Zvažované varianty:
zahraničněbezpečnostní
zahraničně-bezpečnostní
Poslední užití:
1.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Autor má v textu překladu uvedeno sociálně-liberální strana se spojovníkem, ale nezdá se mi to věcně správné, protože jde o sociální liberalismus. Myslím, že by se to mělo psát zvlášť nebo dohromady, ale ne se spojovníkem. Jak mám přídavné jméno psát?
sociální liberalismus
Klíčové slovo:
sociálněliberální
Odpověď:
V souladu s platným doporučením pro psaní složených přídavných jmen píšeme přídavné jméno odvozené od ustáleného slovního spojení sociální liberalismus jako jedno slovo: sociálněliberální. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem (v případě, že jde o souřadné spojení členů), nebo dohromady (podřadná spojení, v nichž jedna složka rozvíjí druhou). Výjimečně se toleruje tradiční způsob psaní zvlášť, např. v názvu strany píšeme Česká strana sociálně demokratická (s mezerou), ale jinak píšeme např. sociálnědemokratický poslanec.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám slovní spojení stavebně-technické vzdělání chápat jako spojení rovnocenných složek stavební a technické? Váhám, zda to mám psát se spojovníkem, nebo bez?
Klíčové slovo:
stavebně-technický, stavebnětechnický
Odpověď:
Psaní či nepsaní spojovníku u složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově může rozlišovat různé významy, proto bez znalosti kontextu a obsahu není mnohdy možné jednoznačně určit, jak složené přídavné jméno psát. Pokud jde o vzdělání z oblasti stavební a současně i technické, pak píšeme se spojovníkem stavebně-technické vzdělání. Pokud jde o vzdělání z oblasti stavební techniky, pak píšeme stavebnětechnické vzdělání.
Zvažované varianty:
stavebně-technický
stavebntechnický
Poslední užití:
30.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, bod 3.1 Spojovník rozlišuje význam
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde o větu „..., řekla jakoby sama pro sebe a pak dlouho mlčela, jako by o tom přemýšlela“. Píšeme ve druhé části věty jakoby, nebo jako by?
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
Píšeme zvlášť: „Mlčela, jako by o tom přemýšlela“. Odděleně psané jako by se užívá ve větách s vyjádřením porovnání s hypotetickým dějem vyjádřeným slovesnými tvary podmiňovacího způsobu. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „Mlčela, jako kdyby o tom přemýšlela“.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
23.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšeme v první části věty jakoby, nebo jako by? Jde o větu „..., řekla jakoby sama pro sebe a pak dlouho mlčela, jako by o tom přemýšlela“.
Klíčové slovo:
jakoby, jako by
Odpověď:
Píšeme „Řekla jakoby sama pro sebe“. Jakoby psané dohromady vyjadřuje význam přibližnosti, přirovnávání; by není použito jako součást slovesného tvaru.
Zvažované varianty:
jakoby
jako by
Poslední užití:
23.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jak mám napsat na konci článku větu „A na konec pochopitelně trocha nezbytného patosu“? Zvlášť, nebo dohromady?
Klíčové slovo:
na konec
Odpověď:
V uvedené větě lze připustit oba způsoby zápisu, záleží na pisateli, na co klade důraz. Přednost má spíše psaní zvlášť, v němž je zdůrazněn význam ‚na úplný konec/závěr‘, ale v uvedené formulaci nelze vyloučit ani psaní s příslovečnou spřežkou nakonec s významem ‚v závěrečné fázi, konečně‘.
Zvažované varianty:
na konec
nakonec
Poslední užití:
20.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, bod 1.3 Typ v celku × vcelku
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám od klienta zadání, kde je výraz tepelně technický výpočet psaný jako dvě slova. Myslím si, že to není v pořádku. Snažila jsem se dohledat, z čeho je slovo odvozeno, myslím si, že by to mohlo být od slovního spojení tepelná technika, ale kromě toho, že se výraz objevuje ve spojení tepelnětechnický a hydraulický výpočet spalinové cesty, jsem bohužel nic konkrétnějšího nezjistila.
Klíčové slovo:
tepelnětechnický
Odpověď:
Bohužel ani my nevíme, co se za výrazem skrývá, ale domněnka, že je přídavné jméno odvozeno ze slovního spojení tepelná technika, se zdá být přijatelná. Proto doporučujeme psát tepelnětechnický jako jedno slovo. Psaní zvlášť, které se objevuje v technické literatuře, neodpovídá současným zásadám pro psaní složených přídavných jmen, proto ho nedoporučujeme.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Čistírna je mechanicko-biologická. Nevím, co to znamená a jak to mám psát.
Klíčové slovo:
mechanicko-biologická
Odpověď:
Jde o čistírnu, která čistí jak na bázi mechanické, tak biologické. Pokud je první složka složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově, používáme pro oddělení dvou souřadně spojených složek spojovník bez mezer (ten zde v podstatě plní funkci spojky a). Píšeme proto: mechanicko-biologická čistírna.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je dechberoucí jedno slovo? Psala bych to jedině zvlášť, zápis dohromady se mi značně nelíbí.
Klíčové slovo:
dechberoucí
Odpověď:
Doporučujeme psát výraz dechberoucí dohromady, jde o spřažené přídavné jméno. Zvlášť bychom výraz psali, pokud by složky byly v obráceném pořadí: beroucí dech. Jazykové slovníky výraz nezachycují, IJP, v níž je slovo uvedeno, vychází z uživatelské praxe.
Zvažované varianty:
dech beroucí
dechberoucí
Poslední užití:
23.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
kapitola Psaní spřežek a spřahování, bod 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
kapitola Psaní spřežek a spřahování, bod 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jak mám ve větě „Přečtěte si tento dechberoucí příběh“ psát výraz dechberoucí? Dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
dechberoucí
Odpověď:
Výraz dechberoucí píšeme dohromady, jde o spřažené přídavné jméno. Zvlášť bychom výraz psali, pokud by složky byly v obráceném pořadí: beroucí dech.
Zvažované varianty:
dechberoucí
dech beroucí
Poslední užití:
19.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
kapitola Psaní spřežek a spřahování, bod 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
kapitola Psaní spřežek a spřahování, bod 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se dohodnout, jestli se se píše dechberoucí dohromady, nebo zvlášť.
Klíčové slovo:
dechberoucí
Odpověď:
Výraz dechberoucí píšeme dohromady, jde o spřažené přídavné jméno. Zvlášť bychom výraz psali, pokud by složky byly v obráceném pořadí: beroucí dech.
Zvažované varianty:
dechberoucí
dech beroucí
Poslední užití:
24.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Psaní spřežek a spřahování, bod 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Psaní spřežek a spřahování, bod 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně vyslovuje příjmení francouzského spisovatele Guy de Maupassanta, zejména v nepřímých pádech?
Klíčové slovo:
de Maupassant
Odpověď:
Jméno de Maupassant by se mělo vyslovovat jako [de mopasan] (délka poslední samohlásky může někdy kolísat). V nepřímých pádech je možná dubleta, tj. např. [de mopasana] i [de mopasanta].
Zvažované varianty:
[mopasanta]
[mopasana]
Poslední užití:
31.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Mám psát resortní, nebo rezortní?
Klíčové slovo:
resortní
Odpověď:
Doporučujeme psát resortní. Slovo resort, z něhož je přídavné jméno resortní odvozeno, patří k výrazům, u nichž se jako spisovná připouští dvojí výslovnost: [resort; rezort]. V souladu se spisovnou výslovností je možné psát jak resort – resortní, tak rezort – rezortní. Za základní, stylově neutrální podobu, kterou lze užít v oficiálních textech, je však v souladu s Dodatkem k PČP (v některých vydáních nese označení Pravopisná poznámka) považována podoba resort – resortní.
Zvažované varianty:
resortní
rezortní
Poslední užití:
30.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.3 – Základní pravopisná podoba je se s (typ diskuse – diskuze)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dodatek
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopisná poznámka
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Má být ve větě „V Praze je nejmenší počet těch, kteří se živí prací rukou a přitom dokonce musejí stát“ užito přitom, nebo při tom?
Klíčové slovo:
při tom; přitom
Odpověď:
V uvedené větě jde spíše o předložku a odkazovací zájmeno (při tom), nelze však zcela vyloučit ani význam „zároveň, současně“ (přitom).
U spřežek při tom a přitom není vymezení rozdílu tak jednoznačné. Oslabuje se totiž chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). Volba podoby závisí na jednotlivých pisatelích.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
27.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.