Dotaz:
Psaní c/k
Konkrétní dotaz:
Je možné při skloňování jména Balzac volit zápis Balzaca, nebo raději Balzaka?
Klíčové slovo:
Balzac
Odpověď:
U jmen tohoto typu máme možnost volby – obě podoby (Balzaca i Balzaka) jsou v pořádku. Při skloňování cizích vlastních jmen zakončených na -c, v nichž se c vyslovuje jako [k], tedy např. Balzac [balzak], Eric [erik], je možné (avšak nikoli nutné) psát v nepřímých pádech v souladu s výslovností místo c písmeno k. Z jazykového hlediska jsou varianty rovnocenné, preferenci doporučujeme volit s ohledem na celkový charakter textu. Vzhledem k tendenci v současné češtině, aby ze všech pádových tvarů daného jména byla rozpoznatelná jeho základní podoba, se ponechání c dnes stále více prosazuje (zvláště u méně známých jmen).
Zvažované varianty:
Balzaca
Balzaka
Poslední užití:
17.8.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku (1.4 a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku (1.4 a)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je několik slov začínajících na socio a jsou psána různým způsobem, např. sociokulturní, socio kulturní. Jaké mám na to uplatnit pravidlo, aby to bylo správně?
Klíčové slovo:
sociokulturní
Odpověď:
Komponent socio- funguje jako první část složených výrazů. Píše se dohromady s příslušným přídavným či podstatným jménem, např. sociolingvistika, sociolingvistický, sociopolitický, sociodemografický. Proto doporučujeme psát dohromady i výraz sociokulturní. Psaní dohromady zcela jednoznačně převažuje i v uživatelské praxi – v korpusu SYN v14 je 1800 dokladů (psaní zvlášť je zachyceno 37×) Pravopisnou podobu slova můžete ověřit např. v Internetové jazykové příručce.
Zvažované varianty:
sociokulturní
socio kulturní
Poslední užití:
13.10.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je několik slov začínajících na socio a jsou psána různým způsobem, např. socio-emocionální, socioemocionální. Jaké mám na to uplatnit pravidlo, aby to bylo správně?
Klíčové slovo:
socioemocionální
Odpověď:
Doporučujeme chápat socio- jako první komponent složeniny a psát dohromady s příslušným přídavným (popř. v některých případech podstatným) jménem: socioemocionální, obdobně jako např. sociolingvistika, sociolingvistický, sociopolitický, sociodemografický.
Zvažované varianty:
socioemocionální
socio-emocionální
Poslední užití:
13.10.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Můj dotaz se týká složeného slova. V překladu textu s pedagogickou tematikou se stále mluví o sociální interakci. Zajímá mě, jak budeme tvořit přídavné jméno. V textu se objevuje socio-interakční. Je to v pořádku?
Klíčové slovo:
sociálněinterakční
Odpověď:
Jestliže ze slovního spojení sociální interakce odvozujeme složené přídavné jméno, mělo by mít podobu sociálněinterakční. Pokud je přídavné jméno odvozeno z podřadného spojení (podstatné jméno interakce je rozvíjeno přídavným jménem sociální) a jeho první složka je zakončena na -ně (popř. -sko, -cko, -ově), pak píšeme adjektivum dohromady: sociálněinterakční.
Jestliže autor textu (či překladu) zvolil z nějakého důvodu výraz se složkou socio- (např. kvůli tomu, že se v pedagogickém prostředí užívá jako termín), pak by se toto slovo nemělo psát se spojovníkem (socio-interakční), ale dohromady: sociointerakční. U složených přídavných jmen, jejichž první složka nekončí na -sko, -cko, -ně nebo -ově, není podstatné, zda jde o spojení souřadné (sociální a interakční), či podřadné (sociální interakce). Pokud jsou složky přídavného jména spojeny spojovacím vokálem -o-, píšeme adjektivum vždy dohromady: sociointerakční.
Doporučujeme ověřit, jak přesně jsou v pedagogické literatuře výrazy sociálněinterakční a sociointerakční ustáleny a vžity.
.
Zvažované varianty:
sociálněinterakční
socio-interakční
Poslední užití:
13.10.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Myslela jsem, že můžeme psát univerzita i universita, ale v Pravidle jsem našla jen podobu se z. Podoba universita tedy není správná?
Klíčové slovo:
univerzita
Odpověď:
Slovo patří k zdomácnělým výrazům, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z]. U těchto slov se za základní, tedy stylově neutrální, považuje zápis se z – univerzita. Ten je vhodný ve všech spisovných textech. Podoba universita není chybná, je rovněž možné ji užít, ale dnes je vnímána jako příznaková, zastaralá. Ve slovníkové části Pravidel jsou uvedeny základní podoby (např. univerzita, fyzika, bazilika, geneze, dezinfekce). Poučení o dubletních možnostech najdete v tzv. Dodatku. Pravopisné podoby slov je možné ověřovat také ve slovníkové části Internetové jazykové příručky, ve výkladové části IJP pak najdete kapitolu Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, v níž je uvedeno podrobnější vysvětlení.
Zvažované varianty:
univerzita
universita
Poslední užití:
15.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Existuje slovo jakoby psané dohromady? Pokud ano, pak nevím, proč mi ho korektor podtrhává ve větě: Přesto se s nimi (myšleno data) pracuje, jakoby dobře reprezentovaly...
Klíčové slovo:
jako by; jakoby
Odpověď:
Výraz jakoby existuje, najdete ho v IJP, zachycuje ho i SSJČ a SSČ. Korektor ho však podtrhává, protože do citované věty nepatří. V ní nejde o význam ‚zdánlivě‘ (např. chovala se jakoby lhostejně, rána jakoby z děla), ale o slovesný tvar podmiňovacího způsobu (reprezentovaly by). Jako pomůcka pro rozlišení se často používá náhrada slovy jako kdyby: jako kdyby reprezentovaly. Vhodnější pomůckou je však převedení do jiné osoby: (Já) jako bych reprezentovala. Pokud se mění tvar podmiňovacího způsobu, píšeme jako by zvlášť.
Poznamenáváme, že podmětem jsou data, náležitá formulace by měla být jako by (data) reprezentovala.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
26.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde o zápis názvu Česko-slovenský projekt. Objevují se různé verze s pomlčkou, mezerou kolem pomlčky, velkým S. Jak bychom měli název psát?
Klíčové slovo:
česko-slovenský
Odpověď:
Pomlčka se v tomto případě neužívá. Složené přídavné jméno s první částí zakončenou na -sko tvořené dvěma složkami na stejné úrovni (tedy souřadným spojením složek český a slovenský) píšeme se spojovníkem: česko-slovenský (mezery se kolem spojovníku nedělají). Pokud je toto přídavné jméno užito na začátku názvu, pak je náležitý zápis Česko-slovenský projekt.
Zvažované varianty:
česko-slovenský
československý
Poslední užití:
8.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde o zdravotněvýchovné materiály. Slovo se vztahuje ke zdravotní výchově, proto bych ho psala dohromady. Vídám různé možnosti zápisu, v materiálech je uvedeno velice často pouze psaní zvlášť, proto bych si chtěla ověřit, jestli uvažuju správně.
Klíčové slovo:
zdravotněvýchovný
Odpověď:
Složená přídavná jména by se (až na několik výjimek) neměla psát zvlášť, v souladu s platným doporučením je píšeme podle významu buď dohromady, nebo se spojovníkem. Je nepříjemné, že v některých důležitých textech bývají slova uvedena nesprávným způsobem.
Máte pravdu. Od slovního spojení zdravotní výchova tvoříme přídavné jméno zdravotněvýchovný. Jde o ustálené slovní spojení tvořené dvěma podřadnými složkami – podstatné jméno výchova je rozvíjeno přídavným jménem zdravotní. Odvozená složená přídavná jména píšeme jako jedno slovo; obdobně např. trestní právo – trestněprávní; estetická výchova – estetickovýchovný.
Zápis se spojovníkem (zdravotně-výchovný) by přicházel v úvahu tehdy, pokud by se jednalo o dvě souřadně spojené složky (s významem zdravotní a výchovné materiály).
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V hudební výchově máme podle osnov hudebně pohybové aktivity. Nevíme, jestli to psát zvlášť, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
hudebně-pohybový
Odpověď:
Složená přídavná jména nepíšeme podle platných doporučení jako dvě samostatná slova, ale buď se spojovníkem, nebo dohromady. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. V tomto případě jde nepochybně o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (jde o hudební a pohybové aktivity). Pro oddělení obou složek takového složeného přídavného jména používáme spojovník: hudebně-pohybové aktivity.
Zvažované varianty:
hudebně-pohybový
hudebně pohybový
hudebněpohybový
Poslední užití:
21.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se na shledanou zvlášť, nebo je možné psát i dohromady nashledanou?
Klíčové slovo:
na shledanou
Odpověď:
Některé výrazy je možné zapsat dvojím způsobem (z počátku i zpočátku, na příklad i na příklad), ale pozdrav na shledanou bychom měli podle příruček psát jedině zvlášť. Zpodstatnělá přídavná jména, která se užívají pouze či převážně s předložkou na a pojí se se 4. pádem, píšeme zvlášť. Vedle na shledanou k nim patří např. spojení na viděnou, na slyšenou, na pováženou, na srozuměnou, (jako) na zavolanou.
Data z korpusu SYN v13 ukazují, že psaní na shledanou (zvlášť) v textech značně převažuje – v korpusu je téměř 9 000 dokladů. Nelze však přehlížet, že v mnohých textech se objevilo i psaní dohromady (2 729 dokladů), což dokládá, že pro značné množství uživatelů češtiny je i takovýto zápis přijatelný. Zatím je však tato možnost považována za nevhodnou.
Zvažované varianty:
na shledanou
nashledanou
Poslední užití:
13.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.