Dotaz:
Shoda jmenné části přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz:
V popisu produktu mám větu „99 % složení je biologicky rozložitelné“. Je ta věta v pořádku?
Klíčové slovo:
shoda s číslovkou
Odpověď:
Nikoli. Přídavné jméno ve jmenné části přísudku se musí shodovat s podmětem, což je zde číslovka „99“ (podle některých přístupů lze jako podmětovou konstrukci určit celé spojení „99 procent“). Přísudkové přídavné jméno tedy musí mít tvar „rozložitelných“: „99 % složení je biologicky rozložitelných“. V původním znění, které jste uvedla, bylo přídavné jméno chybně vztaženo ke jménu „složení“, které však na tvar přísudku nemá vliv.
Poslední užití:
10.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Našel jsem ve starých pramenech z 19. století a přelomu století slovo zásylka psané s y. Zajímalo by mě, zda je tento tvar stále použitelný (myslím si, že není). A hlavně mě zajímá, jak a proč ke změně došlo.
Klíčové slovo:
zásilka
Odpověď:
Na první otázku je odpověď jednoduchá: zápis zásylka v současných textech správný není. Podobu zásilka jako jedinou možnou uvádějí všechny výkladové slovníky češtiny, IJP i Pravidla českého pravopisu. Už ve vydání PČP z roku 1902 najdeme slova zásilka, zasílati, zasilatel/zasílatel jedině s -i-. Rovněž Jungmannův slovník (1835–1839) zapisuje s -i-: zásilka, zasilatel. Nelze však zastírat, že v Kottově slovníku (5. díl, 1887) naopak objevíme slova zásylka, zásylkový, zasýlati, zasýlatelský, zasýlání, zasýlač.
Mohlo by se nabízet vysvětlení, že pravopisná změna souvisí s tzv. reformou/opravou analogickou Josefa Dobrovského (podrobněji viz kapitola Obrozenský pravopis v Novém encyklopedickém slovníku češtiny/NESČ), ale ta se týkala jiných jevů. Podle vyjádření kolegů z oddělení vývoje jazyka ÚJČ nejpravděpodobněji jde o pravopisný projev toho typu filologicky podložených puristických snah, který usiloval o reflexi slovanské vzájemnosti (NESČ, kapitola Purismus). Zastánci tohoto směru odvozovali českou formu -sýlati (ve slovese i jeho odvozeninách) od staroslověnského sylati (což vysvětluje Kottovo pojetí). To je ovšem chybné, protože české -sílati vzniklo až ve staré češtině a zapisovalo se -sielati. Na rozpor upozorňuje už Gebauer ve své Historické mluvnici 1: „Odchylka stará je v -sielati, posielati nč. posílati atd., proti stsl. sylati; č. posielati je novotvar, utvořený ku poslati bezpochyby vlivem subst. posel a změkčeného praes. pošlu.“ Pravidla českého pravopisu z roku 1902 potvrdila závaznou podobu zásilka (obdobně např. zasílat, posílat). Není bez zajímavosti, že ještě počátkem 20. století byly formy s -y- v praxi stále někdy užívány. Svědčí o tom např. odpověď na dotaz čtenáře zveřejněná v lingvistickém časopise Naše řeč z roku 1917.
Zvažované varianty:
zásilka
zásylka
Poslední užití:
14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Obrozenský pravopis: https://www.czechency.org/slovnik/OBROZENSK%C3%9D%20PRAVOPIS
Jazykový zdroj:
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1939. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
(http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=145)
Dotaz:
Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz:
Hodnotí se slabika s dvojhláskou v češtině jako tzv. dlouhá, nebo tzv. krátká slabika?
Klíčové slovo:
dvojhláska; slabika
Odpověď:
V první řadě je třeba vysvětlit, že termíny dlouhá/krátká slabika se zjevně vyskytují převážně ve školním prostředí, případně ve versologii, česká jazykověda s nimi obvykle nepracuje (na rozdíl od pojmů krátká/dlouhá samohláska, respektive jednoduchá samohláska versus dvojhláska). Odborná literatura se shoduje, že délka dvojhlásky (tj. spojení dvou samohláskových pozic v téže slabice) odpovídá v češtině délce jedné dlouhé samohlásky; slabika s dvojhláskou by tedy měla být hodnocena stejně jako slabika s dlouhou jednoduchou samohláskou. Nicméně i ve škole bychom doporučovali užívat spíše přesnější vyjádření „slabika s krátkou/dlouhou samohláskou“ (případně s dvojhláskou či slabikotvornou souhláskou). Délka slabiky může být totiž chápána různě, nikoli jen podle délky samohlásky v ní obsažené, ale např. na základě celkového počtu všech jejích hlásek. V hesláři školské jazykovědné terminologie, který sestavilo Jazykovědné sdružení ČR ve spolupráci s MŠMT, pojmy dlouhá/krátká slabika vůbec obsaženy nejsou.
Poslední užití:
5.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://www.czechency.org/slovnik/DIFTONG
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dotaz pro jiné odborníky (lingvisty)
Konkrétní dotaz:
Je ruština bližší staroslověnštině než čeština?
Klíčové slovo:
ruština
Odpověď:
Tato otázka svou komplikovaností a šíří problematiky, které se týká, přesahuje možnosti jazykové poradny. Velmi zjednodušeně lze říci, že východoslovanské jazyky mají skutečně blíže k církevní slovanštině než jazyky západoslovanské. Podrobnější informace lze vyhledávat v odborné literatuře pro danou oblast, její soupis uvádí např. Nový encyklopedický slovník češtiny (u hesel praslovanština, staroslověnština atd.).
Poslední užití:
18.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Shoda ve větách s přístavkem (přístavek netvoří osoba)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s větou „Metro čili podzemní dráha tu stojí prázdné/prázdná“. Mám shodu řídit podle slova „metro“, nebo „dráha“?
Klíčové slovo:
čili
Odpověď:
Shoda tohoto typu je v literatuře málo popsána. Jednotlivé mluvnice se různí i v tom, jak vůbec nahlížet na konstrukce se spojkou „čili“: jedny považují celé spojení „metro čili dráha“ za tzv. komplexní větný člen (zde podmět), podle jiných je spojení „čili dráha“ přístavkem (oba členy pojmenovávají tutéž skutečnost). Např. Nový encyklopedický slovník češtiny spojení řadí k doplňujícím a zpřesňujícím přístavkovým konstrukcím. Ani řešení shody ve větách s přístavkem však v literatuře není jednotné; jde o složitý jev závislý na mnoha faktorech (roli může hrát např. typ přístavku, míra jeho rozvinutosti, významová těsnost mezi složkami atd.). Obecně se doporučuje shoda podle podmětu, nicméně u zpřesňujících přístavků bývá běžná i shoda podle přístavkového jména. Ve vašem případě bychom shodu primárně řídili výrazem „metro“, nelze však vyloučit ani shodu podle „dráhy“.
Poslední užití:
20.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
kapitola Apozice, Komplexní větný člen, Shoda
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 957
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 739 (Komplexní větný člen)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 13 – Typ Finanční úřad, oddělení styku s veřejností, rozhodl‑ (shoda ve větách s přístavkem)
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaká publikace o staroslověnštině?
Klíčové slovo:
staroslověnština
Odpověď:
O staroslověnštině byla napsána řada knih, můžeme vám doporučit například publikace od Radoslava Večerky (Staroslověnština, 1984; Počátky slovanského spisovného jazyka, 1999; Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků, 2006; Staroslověnská etapa českého písemnictví, 2010). Podrobný soupis literatury najdete v Novém encyklopedickém slovníku češtiny v hesle staroslověnština.
Poslední užití:
25.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Zkoumání úzu a jazykové normy
Konkrétní dotaz:
Má na správnost výrazu vliv jeho časté užívání?
Klíčové slovo:
jazyková norma
Odpověď:
Časté užívání určitého výrazu v jazykové praxi (neboli v úzu) je jen jedním z faktorů, které mají vliv na utváření jazykové normy. Pro vnímání jazykového prostředku jako noremního je důležité, zda je jeho užití v určitých komunikačních situacích pociťováno jako závazné. Pro bližší vhled do této problematiky doporučujeme slovníček vybraných pojmů v Internetové jazykové příručce (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=891), popřípadě související hesla v Novém encyklopedickém slovníku češtiny.
Poslední užití:
28.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jaký termín označuje umělecké jméno?
Klíčové slovo:
termín
Odpověď:
Pro nepravé, smyšlené jméno osob, zejména umělců, přijaté za účelem zatajení pravého jména je užíván termín pseudonym. (V jazykovědné terminologii jsou pseudonymy označovány také jako kryptonymy).
Poslední užití:
16.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Pokud má cizinec španělského původu dvě rodná jména, je v češtině nutné měnit jejich pořadí (jak je mi tvrzeno), nebo lze zachovat pořadí původní?
Klíčové slovo:
pořadí jmen
Odpověď:
O této problematice se nám v odborné literatuře nepodařilo nic dohledat, domníváme se tedy i na základě dokladů z úzu, že pořadí rodných jmen zůstává stále stejné a není důvod jej měnit (totéž pak platí o příjmení: ve Španělsku je obvyklé, že narozené děti získávají zároveň první otcovo i matčino příjmení). Není však výjimečné, že v běžné komunikaci se užívá pouze jedno z rodných jmen a jedno z příjmení, např. španělský operní pěvec známý jako Plácido Domingo se oficiálně jmenuje José Plácido Domingo Embil. Pro více informací doporučujeme kontaktovat hispanisty.
Poslední užití:
24.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše a cizí příjmení v současné češtině. Knappová. 2008. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Pokud má cizinec vietnamského nebo rumunského původu dvě rodná jména, je v češtině nutné měnit jejich pořadí (jak je mi tvrzeno), nebo lze zachovat pořadí původní?
Klíčové slovo:
pořadí jmen
Odpověď:
O této problematice se nám v odborné literatuře nepodařilo nic dohledat, domníváme se tedy, že pořadí rodných jmen zůstává stále stejné (případně zde může jít o nedorozumění a má se jednat o změnu pozice příjmení). Pokud jde přímo o vietnamštinu, je dobře známo, že zde na rozdíl od češtiny obvykle příjmení předchází jménu (častěji jménům, tj. vedlejšímu a hlavnímu jménu; jmenná soustava je v orientálních jazycích vůbec velmi odlišná např. od evropských zvyklostí). Vietnamské jméno Nguyen Van Gian bude tedy v českých veřejných listinách oficiálně zapsáno v pořadí Van Gian (jméno) Nguyen (příjmení). Z toho vyplývá, že pořadí složek vedlejšího a hlavního jména se nijak nemění. V textech mediální povahy se však obvykle respektuje jméno jako celek a uvádí se v původním pořadí, tj. Nguyen Van Gian.
Rumunská jmenná soustava by se pak podle našich zkušeností od české neměla zásadně odlišovat, proto se domníváme, že jde spíše např. o maďarštinu, v níž obvykle rodné jméno stojí až za příjmením. Každopádně pořadí případných dvou rodných jmen by opět zůstávalo stejné. Pro více informací doporučujeme seznámit se s příslušnou odbornou literaturou, případně kontaktovat odborníky na jednotlivé jazyky.
Poslední užití:
24.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše a cizí příjmení v současné češtině. Knappová. 2008. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Poprvé popsáno zde: Ano.
Kam odkazujeme: vietnamisté, romanisté.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.