Dotaz:
Anakolut
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku věta „Byl jsem dítě, kterého když se učitel na něco zeptal, odpovídalo váhavě“?
Klíčové slovo:
anakolut
Odpověď:
Toto souvětí je hned z několika důvodů problematické. Především proto, že tvar zájmena „kterého“, jež je ve skutečnosti podmětem poslední věty, formálně neodpovídá zbytku věty. Nepatřičnost užitého tvaru se lépe projeví, když souvětí přeorganizujeme: „Byl jsem dítě, které odpovídalo váhavě, když se učitel na něco zeptal.“ Náležitý tvar zájmena je tedy bezesporu „které“. Takovému vyšinutí z větné vazby se v odborné literatuře říká anakolut a bývá typické zejména pro nepřipravené mluvené projevy, při nichž mluvčí ztrácejí kontrolu nad větnou strukturou. Nicméně i když tvar zájmena opravíme, nezískáme zcela neproblematické souvětí: „Byl jsem dítě, které když se učitel na něco zeptal, odpovídalo váhavě.“ V této podobě čtenář pro změnu může pociťovat absenci předmětu, tedy koho se učitel zeptal, byť samo sloveso „zeptat se“ takové doplnění nevyžaduje. To do jisté míry vysvětluje původní volbu tvaru „kterého“, jež pak ve větě vlastně supluje roli předmětu – to je však v rozporu s dříve uvedeným, totiž že zájmeno „který“ je podmětem poslední věty. Abychom předešli této kolizi, lze předmět vyjádřit i přímo: „Byl jsem dítě, které když se ho učitel na něco zeptal, odpovídalo váhavě.“ V této podobě může být souvětí čtenářsky přijatelnější, ovšem oproti původnímu znění jsme přidali syntaktickou pozici navíc. Zdá se tedy, že v tomto větosledu nemá situace uspokojivé řešení: buď se zpronevěříme syntaktickým zásadám češtiny, nebo jim dostojíme, avšak za cenu toho, že bude souvětí pro (některé) čtenáře zarážející, nesnadno srozumitelné. Domníváme se, že nejelegantnějším řešením by bylo se této situaci úplně vyhnout a souvětí přeformulovat: „Byl jsem dítě, které odpovídalo váhavě, když se učitel na něco zeptal.“
Poslední užití:
11.2.2020