Dotaz:
Pozice příklonek
Konkrétní dotaz:
Poslední dobou stále častěji slýchám slovosled např. „Se to musí udělat“. Trhá mi to uši. Je už takový slovosled přípustný?
Klíčové slovo:
se
Odpověď:
Na tento slovosled často v mluveném jazyce narazíme, ale není kodifikován. Dříve se všeobecně vyučovalo, že musí příklonka se stát na druhém místě za výrazem, k němuž se přiklání, tedy např. ve větě „Můj bratr se tam včera setkal s Evou“ stojí až za výrazem bratr, k zájmenu můj se nepřimyká. Pozice příklonky ale ve velké míře závisí i na kontextu a nemusí tomu tak být vždy. Slovosled „Se to musí udělat“ však mezi takové případy nepatří, jedná se o nespisovný prvek a ve spisovném kontextu se mu doporučujeme vyhnout.
Poslední užití:
26.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Pozice příklonek
Konkrétní dotaz:
Jaká pravidla platí pro umístění zvratného ‚se‘ ve větě?
Klíčové slovo:
se
Odpověď:
Příklonka „se“ se nejčastěji dává tzv. na druhou pozici za výraz, k němuž se přiklání, tedy např. ve větě „Můj bratr se tam včera setkal s Evou“ stojí až za výrazem bratr, k zájmenu můj se nepřimyká. V mluvené češtině se často můžeme setkat s tím, že příklonku „se“ najdeme na první pozici ve větě (např. „Se nezblázni!“). Tato pozice je však v psaném textu velmi příznaková.
Poslední užití:
24.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Slovosled – obecný dotaz
Konkrétní dotaz:
Má slovosled v češtině pevná pravidla, co se týče postavení jednotlivých větných členů?
Odpověď:
V češtině slovosled pevně daná pravidla, jako má třeba slovosled anglický či německý, nemá, je tzv. volný. Pevná pravidla existují například pro pozici příklonek (typicky zaujímají druhou pozici), ale pozice jednotlivých větných členů je spíše věc subjektivní. Je obecně přijímáno, že má každá věta jednu základní slovoslednou variantu, ale může mít několik (kontextově podmíněných) modifikací. Důležité je, že by slovosled měl být takový, aby text při čtení či poslechu dobře plynul a byl v daném kontextu logicky uspořádán.
Poslední užití:
20.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co je to hovorový jazykový prostředek?
Klíčové slovo:
hovorový
Odpověď:
Podle Internetové jazykové příručky jsou hovorové jazykové prostředky součástí spisovného jazyka a vyčleňují se v rámci snahy přesněji specifikovat bohaté stylové rozrůznění spisovné češtiny a částečně zohlednit protiklad psanosti a mluvenosti (odtud „hovorová“). Řadíme k nim prostředky, které se používají v méně oficiálních komunikátech (v méně formálních diskusích, při pracovních seminářích, schůzích apod.). Jako příklad uveďme tvary policisti, kupujou, tenhle, můžou, lítat, taky, líp, míň nebo výrazy jako panelák, koukat aj. Nový encyklopedický slovník češtiny však upozorňuje, že adjektivum hovorový je dnes víceznačné.
Poslední užití:
11.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovníček – vybrané pojmy
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spisovná čeština
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.