Dotaz:
Rod jmenný
Konkrétní dotaz:
Platí stále, že když napíšu „studenti jsou povinni“, zahrnuje toto vyjádření jak studenty, tak studentky?
Klíčové slovo:
generické maskulinum
Odpověď:
Ano, toto vyjádření je z jazykového hlediska zcela v pořádku a jeho interpretace je adekvátní. Jev, na nějž se ptáte, se nazývá generické maskulinum (název osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender). V češtině je generické maskulinum stále běžně užíváno. Naproti tomu se v současnosti užívají i prostředky tzv. genderově senzitivního vyjadřování. V jeho rámci se upouští od generického maskulina ve prospěch uvádění tvarů rodu ženského (např.: studenti/studentky jsou povinni/povinny). Oba tyto přístupy mají své výhody a nevýhody. Čeština jakožto flektivní jazyk vyjadřuje jmenný rod nejen v příponách či koncovkách podstatných jmen, ale i ve všech dalších ohebných slovních druzích: přídavných jménech, zájmenech, číslovkách a slovesech – z toho důvodu může být těžké neopomenout v (delších) textech všechny náležité tvary rodu mužského i ženského. Nadto mohou být psané texty, které tyto tvary důsledně zaznamenávají, graficky přetížené a v důsledku toho hůře čitelné. Ve srovnání s tím lze generické maskulinum hodnotit jako úsporné a přehledné. Avšak pro zviditelnění zastoupení žen v různých funkcích, rolích apod. je výhodné pojmenovat je explicitně. Navíc ne ve všech formulacích je třeba (striktně) uvádět tvary obou rodů, je možné využít např. několikanásobný podmět typu „studenti a studentky (jsou povinni)“. V některých situacích a textech je vyjádření obou rodů dokonce očekávané a (do jisté míry) ustálené, např. v oslovení v dopise (Vážená paní, vážený pane), ve formulářích (Já, níže podepsaný/podepsaná prohlašuji…) či v dotaznících (Koho jste volil/a v roce 2023?). Do genderově senzitivního vyjadřování se dále řadí jazykové prostředky, které neimplikují žádnou genderovou identitu. Jedná se především o různá opisná vyjádření, která na jednu stranu nevyžadují uvádění slovních tvarů dvou rodů, na druhou stranu podobně jako doplňování přechýlených podob text prodlužují (např.: studující osoby jsou povinny; osoby zapsané ke studiu jsou povinny).
Poslední užití:
13.7.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Generické makulinum
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje slovník českých homofonů nebo jejich soupis?
Klíčové slovo:
homofon
Odpověď:
Co je nám známo, takový slovník k dispozici není. Lze nalézt jen jednotlivé příklady homofonů, které jsou užity v rámci popisované problematiky, například v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (konkrétně v heslech věnujících se asimilaci nebo homonymii).
Poslední užití:
15.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaká online příručka pro lingvistickou terminologii?
Klíčové slovo:
terminologie
Odpověď:
Podrobný výklad k jednotlivým lingvistickým termínům lze online vyhledávat v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (https://www.czechency.org/slovnik). Je však třeba doplnit, že uvedené dílo svou koncepcí cílí především na odbornou lingvistickou veřejnost, školní terminologii je proto nutné vyhledávat v mluvnicích a učebnicích češtiny.
Poslední užití:
7.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Znamená zastaralý a archaický totéž?
Klíčové slovo:
historie
Odpověď:
V nejširším pojetí ano. Teorie spisovného jazyka a stylistika však v rámci archaismů (tj. zastaralých jazykových prostředků v širším slova smyslu) rozlišuje tzv. historismy (tj. výrazy označující reálie a jevy již zaniklé, spjaté s minulostí) a zastaralé jazykové prostředky (tj. prostředky vyšlé z běžného současného užívání). Více informací najdete v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (https://www.czechency.org/slovnik/ARCHAISMUS).
Poslední užití:
4.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Psala bych co nevidět (ve smyslu hned) zvlášť. Našla jsem ale doklady, že to může být i spřežka. Co doporučujete?
Klíčové slovo:
co nevidět
Odpověď:
Spřežku conevidět nezachycuje žádný výkladový slovník češtiny, včetně nově vznikajícího Akademického slovníku spisovné češtiny. Máte pravdu, že zápis dohromady je uveden např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny jako jeden z příkladů adverbializace. Přesto doporučujeme volit zápis zvlášť: co nevidět. Jednoznačnou převahu tohoto řešení potvrzují i doklady z korpusu SYN v 11, v němž najdeme 7x spřežku (3 doklady jsou z jednoho textu) a 12 502 dokladů psaní zvlášť.
Zvažované varianty:
co nevidět
conevidět
Poslední užití:
18.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Adverbializace
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.