Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #60, Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/6, položky: 1-20/114
Stav:
#13378
Užití:
1 1 0
Dotaz: Rod jmenný
Konkrétní dotaz: Platí stále, že když napíšu „studenti jsou povinni“, zahrnuje toto vyjádření jak studenty, tak studentky?
Klíčové slovo: generické maskulinum
Odpověď: Ano, toto vyjádření je z jazykového hlediska zcela v pořádku a jeho interpretace je adekvátní. Jev, na nějž se ptáte, se nazývá generické maskulinum (název osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender). V češtině je generické maskulinum stále běžně užíváno. Naproti tomu se v současnosti užívají i prostředky tzv. genderově senzitivního vyjadřování. V jeho rámci se upouští od generického maskulina ve prospěch uvádění tvarů rodu ženského (např.: studenti/studentky jsou povinni/povinny). Oba tyto přístupy mají své výhody a nevýhody. Čeština jakožto flektivní jazyk vyjadřuje jmenný rod nejen v příponách či koncovkách podstatných jmen, ale i ve všech dalších ohebných slovních druzích: přídavných jménech, zájmenech, číslovkách a slovesech – z toho důvodu může být těžké neopomenout v (delších) textech všechny náležité tvary rodu mužského i ženského. Nadto mohou být psané texty, které tyto tvary důsledně zaznamenávají, graficky přetížené a v důsledku toho hůře čitelné. Ve srovnání s tím lze generické maskulinum hodnotit jako úsporné a přehledné. Avšak pro zviditelnění zastoupení žen v různých funkcích, rolích apod. je výhodné pojmenovat je explicitně. Navíc ne ve všech formulacích je třeba (striktně) uvádět tvary obou rodů, je možné využít např. několikanásobný podmět typu „studenti a studentky (jsou povinni)“. V některých situacích a textech je vyjádření obou rodů dokonce očekávané a (do jisté míry) ustálené, např. v oslovení v dopise (Vážená paní, vážený pane), ve formulářích (Já, níže podepsaný/podepsaná prohlašuji…) či v dotaznících (Koho jste volil/a v roce 2023?). Do genderově senzitivního vyjadřování se dále řadí jazykové prostředky, které neimplikují žádnou genderovou identitu. Jedná se především o různá opisná vyjádření, která na jednu stranu nevyžadují uvádění slovních tvarů dvou rodů, na druhou stranu podobně jako doplňování přechýlených podob text prodlužují (např.: studující osoby jsou povinny; osoby zapsané ke studiu jsou povinny).
Poslední užití: 13.7.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Generické makulinum

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#13326
Užití:
1 1 0
Dotaz: Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz: Existuje slovník českých homofonů nebo jejich soupis?
Klíčové slovo: homofon
Odpověď: Co je nám známo, takový slovník k dispozici není. Lze nalézt jen jednotlivé příklady homofonů, které jsou užity v rámci popisované problematiky, například v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (konkrétně v heslech věnujících se asimilaci nebo homonymii).
Poslední užití: 15.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#13310
Užití:
1 1 0
Dotaz: Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz: Existuje nějaká online příručka pro lingvistickou terminologii?
Klíčové slovo: terminologie
Odpověď: Podrobný výklad k jednotlivým lingvistickým termínům lze online vyhledávat v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (https://www.czechency.org/slovnik). Je však třeba doplnit, že uvedené dílo svou koncepcí cílí především na odbornou lingvistickou veřejnost, školní terminologii je proto nutné vyhledávat v mluvnicích a učebnicích češtiny.
Poslední užití: 7.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Terminologie
Stav:
#13247
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz: Znamená zastaralý a archaický totéž?
Klíčové slovo: historie
Odpověď: V nejširším pojetí ano. Teorie spisovného jazyka a stylistika však v rámci archaismů (tj. zastaralých jazykových prostředků v širším slova smyslu) rozlišuje tzv. historismy (tj. výrazy označující reálie a jevy již zaniklé, spjaté s minulostí) a zastaralé jazykové prostředky (tj. prostředky vyšlé z běžného současného užívání). Více informací najdete v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (https://www.czechency.org/slovnik/ARCHAISMUS).
Poslední užití: 4.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13196
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: Psala bych co nevidět (ve smyslu hned) zvlášť. Našla jsem ale doklady, že to může být i spřežka. Co doporučujete?
Klíčové slovo: co nevidět
Odpověď: Spřežku conevidět nezachycuje žádný výkladový slovník češtiny, včetně nově vznikajícího Akademického slovníku spisovné češtiny. Máte pravdu, že zápis dohromady je uveden např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny jako jeden z příkladů adverbializace. Přesto doporučujeme volit zápis zvlášť: co nevidět. Jednoznačnou převahu tohoto řešení potvrzují i doklady z korpusu SYN v 11, v němž najdeme 7x spřežku (3 doklady jsou z jednoho textu) a 12 502 dokladů psaní zvlášť.
Zvažované varianty:
co nevidět conevidět
Poslední užití: 18.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Adverbializace

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#12654
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz: Kde mohu najít podrobnější výklad k problematice aktualizace jazykových prostředků?
Klíčové slovo: aktualizace
Odpověď: Doporučujeme vám informace uvedené v online dostupném Novém encyklopedickém slovníku češtiny (https://www.czechency.org/slovnik/AKTUALIZACE).
Poslední užití: 12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12558
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zajímavosti
Konkrétní dotaz: Kdy vznikla členicí znaménka, například tečka a čárka?
Klíčové slovo: interpunkce
Odpověď: Jana Pleskalová a Pavel Kosek v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (heslo Spřežkový pravopis) uvádějí, že počátky interpunkce lze v evropské kultuře klást již do antiky, interpunkční systém se však ustálil až během středověku a zejména v raném novověku. Podrobnější informace o vývoji interpunkčních znamének naleznete tamtéž (https://www.czechency.org/slovnik/SP%C5%98E%C5%BDKOV%C3%9D%20PRAVOPIS), dílčím způsobem se mu věnoval i Miloslav Sedláček ve svých článcích pro časopis Naše řeč Miloslav Sedláček ve svých článcích pro časopis Naše řeč (K vývoji českého pravopisu, část 1, NŘ 76, 1993, č. 2, s. 57–71, K vývoji českého pravopisu, část 2, NŘ 76, 1993, č. 3, s. 126–138.)
Poslední užití: 25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12506
Užití:
1 1 0
Dotaz: Statistiky
Konkrétní dotaz: Slyšel jsem, že čeština má 250 tisíc slov a z toho 5 až 10 tisíc se používá v konverzaci. Je to pravda?
Klíčové slovo: počet slov
Odpověď: Slovní zásoba českého jazyka obsahuje minimálně 250 tisíc slov. Alespoň tolik slov je zaneseno v Příručním slovníku jazyka českého, největším českém výkladovém slovníku. Čeština je však živý jazyk, který prochází neustálým vývojem. Proto je tento odhad pouze přibližný. Podle Nového encyklopedického slovníku češtiny aktivní slovní zásoba jedince zahrnuje 5 000 až 10 000 slov (v závislosti na věku, mentálních schopnostech, vzdělání, sociálním zařazení apod.).
Poslední užití: 6.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12419
Užití:
1 2 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Lze použít slovo „atyp“? Má to označovat atypické řešení, v tomto případě kuchyně. Nenašla jsem ho v Internetové jazykové příručce, tak nevím, jestli se v češtině užívá.
Klíčové slovo: atyp
Odpověď: Podstatné jméno „atyp“ výkladové slovníky češtiny neobsahují. V Českém národním korpusu (SYN verze 10) najdeme 302 výskytů – řada z nich jsou názvy (klub, časopis, kapela, produkt, firma či společnost apod.), ale i tak je zřejmé, že se užívá přibližně ve vámi uvedeném významu, tj. pro něco atypického. Václav Lábus v článku Atyp v cihle aneb O jednom progresivním způsobu neologizace (Naše řeč, 4/2012) takovéto výrazy označuje za neologické univerbizáty, vykládá je tedy jako jednoslovná pojmenování vzniklá z víceslovných. Slovo „atyp“ má navíc protějšek v podstatném jménu „typ“. Univerbizáty se podle Nového encyklopedického slovníku češtiny často uplatňují v běžné mluvě či v profesním a slangovém vyjadřování a bývají (byť ne nutně) nespisovné. I v případě tohoto výrazu doporučujeme obezřetnost – jeho užití ve spisovném textu není vyloučené, jeho význam bude v kontextu nejspíš zřejmý, ale pro leckterého čtenáře či posluchače může být s ohledem na svou nevelkou frekvenci a slovotvornou povahu příznakový.
Poslední užití: 18.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Lábus, Václav (2012): Atyp v cihle aneb O jednom progresivním způsobu neologizace. Naše řeč, 95(4), s. 187-197.

Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách: 2012.
Kde popsáno: Lábus, Václav (2012): Atyp v cihle aneb O jednom progresivním způsobu neologizace. Naše řeč, 95(4), s. 187-197..

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12401
Užití:
1 1 0
Dotaz: Polysémie vs. homonymie
Konkrétní dotaz: Může být slovo „líčení“ (jako make-up a jako soudní líčení) metonymie? Nebo homonymie?
Klíčové slovo: líčení
Odpověď: Oba významy, tedy ‚úprava líčidlem‘ i ‚soudní jednání, přelíčení‘ mají společný původ. Český etymologický slovník uvádí, že sloveso „líčit“ (odvozené od podstatného jména „líce“) znamená ‚upravovat obličej; popisovat‘ a že už dávno ustálený přenesený význam lze vyložit jako ‚dávat něčemu tvářnost‘. S ohledem na významovou a genetickou souvislost je tedy slovo „líčení“ nikoliv homonymní, nýbrž polysémní. Za metonymii bychom vztah obou významů neoznačili, neboť ta se vykládá (např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny) jako přenesení pojmenování na základě místní, časové nebo příčinné souvislosti – a nic z toho se zde nezdá být splněno.
Poslední užití: 12.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12123
Užití:
1 1 0
Dotaz: Nemateriálový, nepraktický dotaz
Konkrétní dotaz: Vzniklo slovo neúčinný odvozováním, nebo skládáním?
Klíčové slovo: neúčinný
Odpověď: Slovo neúčinný je slovo odvozené, vzniklo přidáním předpony ne- k základu -účinný.
Poslední užití: 9.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo modifikace

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11959
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovní druh
Konkrétní dotaz: V testu měl syn určit slovní druh u „směrem k“. Měli to tam uvedené jako předložku. Je to možné?
Klíčové slovo: směrem k
Odpověď: Slovník spisovné češtiny skutečně klasifikuje spojení „směrem k“ jako předložku. Podobně jako směrem proti, směrem na, směrem do, směrem od. Jde o předložky tzv. sekundární, nepůvodní, které mohou být i víceslovné. Patří mezi ně např. spojení vzhledem k, na základě apod.
Poslední užití: 5.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: směrem k
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: předložka

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11759
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz: Je možné – jak to prosazuje mezinárodní organizace pro hendikepované sportovce kvůli odlišení sportů hendikepovaných a zdravých sportovců – přidávat před názvy jednotlivých sportů komponent para-?
Klíčové slovo: paraatletika atp.
Odpověď: Ano, přidání prefixoidu, resp. tzv. nepravé předpony para- před názvy jednotlivých sportů je možné – jde o běžný slovotvorný postup, který je plně v souladu se slovotvornými zásadami češtiny. Nově vzniklé výrazy typu paraatletika, paraplavání atp. budou srozumitelné, dobře poslouží požadované funkci (lišit označení sportů hendikepovaných a zdravých sportovců), a je tak šance, že se v jazyce ujmou. Vzniklé tvary se píšou dohromady, bez mezery či spojovníku, jako jedno slovo – paraatletika atp.
Zvažované varianty:
paraatletika
Poslední užití: 18.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo prefixoid

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11610
Užití:
1 1 0
Dotaz: Od jakého slova je utvořeno slovo X?
Konkrétní dotaz: Jaké je slovo základové ke slovu koupelna, je to koupel, nebo koupat?
Klíčové slovo: koupelna
Odpověď: Tzv. slovotvorný základ je ta část slova, ke které se připojují předpony a přípony, kterými bylo vytvořeno – slovotvorný základ pak představuje význam výchozího, základového slova, ze kterého bylo toto slovo nově vytvořeno. Slovotvorným základem slova koupelna je evidentně slovo koupel, ke kterému byla přidána přípona -n/a, a základovým slovem je tu pak tedy výraz koupel.
Zvažované varianty:
koupel koupat
Poslední užití: 11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Slovotvorný základ

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11520
Užití:
1 1 0
Dotaz: Anakolut
Konkrétní dotaz: Je v pořádku věta „Byl jsem dítě, kterého když se učitel na něco zeptal, odpovídalo váhavě“?
Klíčové slovo: anakolut
Odpověď: Toto souvětí je hned z několika důvodů problematické. Především proto, že tvar zájmena „kterého“, jež je ve skutečnosti podmětem poslední věty, formálně neodpovídá zbytku věty. Nepatřičnost užitého tvaru se lépe projeví, když souvětí přeorganizujeme: „Byl jsem dítě, které odpovídalo váhavě, když se učitel na něco zeptal.“ Náležitý tvar zájmena je tedy bezesporu „které“. Takovému vyšinutí z větné vazby se v odborné literatuře říká anakolut a bývá typické zejména pro nepřipravené mluvené projevy, při nichž mluvčí ztrácejí kontrolu nad větnou strukturou. Nicméně i když tvar zájmena opravíme, nezískáme zcela neproblematické souvětí: „Byl jsem dítě, které když se učitel na něco zeptal, odpovídalo váhavě.“ V této podobě čtenář pro změnu může pociťovat absenci předmětu, tedy koho se učitel zeptal, byť samo sloveso „zeptat se“ takové doplnění nevyžaduje. To do jisté míry vysvětluje původní volbu tvaru „kterého“, jež pak ve větě vlastně supluje roli předmětu – to je však v rozporu s dříve uvedeným, totiž že zájmeno „který“ je podmětem poslední věty. Abychom předešli této kolizi, lze předmět vyjádřit i přímo: „Byl jsem dítě, které když se ho učitel na něco zeptal, odpovídalo váhavě.“ V této podobě může být souvětí čtenářsky přijatelnější, ovšem oproti původnímu znění jsme přidali syntaktickou pozici navíc. Zdá se tedy, že v tomto větosledu nemá situace uspokojivé řešení: buď se zpronevěříme syntaktickým zásadám češtiny, nebo jim dostojíme, avšak za cenu toho, že bude souvětí pro (některé) čtenáře zarážející, nesnadno srozumitelné. Domníváme se, že nejelegantnějším řešením by bylo se této situaci úplně vyhnout a souvětí přeformulovat: „Byl jsem dítě, které odpovídalo váhavě, když se učitel na něco zeptal.“
Poslední užití: 11.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: ANAKOLUT (vyšinutí z vazby)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11513
Užití:
1 1 0
Dotaz: Význam věty
Konkrétní dotaz: V překladu jsem použil větu „Nejsem nikdo“ ve smyslu „Nejsem nikdo důležitý, nevšímejte si mě“. Redaktor mi větu opravil na „Jsem nikdo“. Zajímalo by mě, jaký je v uvedených větách rozdíl, zda skutečně moji verzi nelze použít. Ještě doplním, že v anglickém originále věta zní „I'm nobody“.
Klíčové slovo: nikdo
Odpověď: Domníváme se, že mezi větami není sémantický rozdíl, uvedenému významu odpovídají obě dvě. Skutečnost, že význam zůstává týž bez ohledu na užití/neužití záporné podoby slovesa, je pochopitelně neobvyklá, ale zdůvodnitelná. V češtině je běžná tzv. negativní shoda, to znamená, že se zápornými zájmeny se pojí záporný tvar slovesa – jde tedy o dvojí zápor, který naopak třeba angličtina považuje za skladební chybu. Česká věta „Nejsem nikdo“ je tedy zcela ústrojná a správná, podobně jako analogicky utvořená věta „Nikdo nepřišel“. Zatímco větu „Nikdo přišel“ by rodilý mluvčí češtiny jistě nepoužil, věta „Jsem nikdo“ je přijatelná proto, že výraz „nikdo“ má podle Slovníku spisovného jazyka českého kromě funkce záporného zájmena také význam „bezvýznamný člověk“. Při použití v tomto významu pak odpadá tendence k použití jinak obligátního dvojitého záporu.
Poslední užití: 1.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: NEGACE (zápor)
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: NEGATIVNÍ SHODA (záporová shoda, negační shoda)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11404
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -ec
Konkrétní dotaz: Proč se začínají v médiích objevovat podoby Kazach a Uzbek, když dřív se podle mého názoru užívaly jen podoby Kazachstánec a Uzbekistánec? Tento způsob tvoření navíc nesedí v případě Pákistánu – nebo snad existuje podoba Pák či Pak?
Klíčové slovo: Kazach, Kazachstánec, Uzbek, Uzbekistánec, Pákistánec
Odpověď: Podoby typu Kazach, Uzbek (Tádžik, Turkmen, Kyrgyz) jsou tzv. etnonyma, označují příslušníky etnik či národností. Podoby Kazachstánec, Uzbekistánec (Tádžikistánec, Turkmenistánec, Kyrgyzstánec) pak označují státní příslušníky (občany) příslušných států. Rozlišuje se totiž mezi pojmenováním příslušníka etnika – např. Kazach (žijící např. v Ruské federaci) – a označením státního příslušníka (občana) státu – např. Kazachstánec atp. (jímž může být např. etnický Rus). Pákistán je v tomto ohledu výjimkou, neboť jde o uměle – v r. 1933 – vytvořený název státu, jemuž neodpovídá žádné etnikum. Jde o akronym z různých částí anglických názvů tehdejších provincií, které zahrnovaly pozdější Pákistán: -P-aňdžáb, -A-fghánská provincie, -K-ašm-í-r (resp. -K-ashm-i-r), -S-indh a Balúči-stán-.
Zvažované varianty:
Kazach Kazachstánec Uzbek Uzbekistánec Pákistánec
Poslední užití: 10.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo etnonymum
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Kazachstán

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11339
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jak probíhají změny jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz: Jak se nějaké slovo stane kodifikovaným?
Klíčové slovo: kodifikace
Odpověď: Zjednodušeně řečeno je slovo uživateli jazyka vnímáno jako kodifikované poté, co je zařazeno do kodifikačního zdroje, obvykle výkladového slovníku, v němž je kvalifikováno jako spisovné. Tomu, aby byl určitý jazykový prostředek ohodnocen autory slovníku jako spisovný, předchází analýza jazykového materiálu a následná odborná diskuse, obvykle v recenzovaném časopise. Podrobnější vhled do problematiky nabízí Nový encyklopedický slovník češtiny v heslech věnujících se kodifikaci a spisovnosti.
Poslední užití: 19.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11310
Užití:
1 2 0
Dotaz: Útvary českého národního jazyka
Konkrétní dotaz: Jaký je rozdíl mezi obecnou češtinou a hovorovou češtinou?
Klíčové slovo: nespisovnost
Odpověď: Zjednodušeně řečeno, jazykové prostředky hovorové jsou součástí spisovného jazyka. Je pro ně typické, že se používají v méně oficiálních komunikátech (v méně formálních diskusích, při pracovních seminářích, schůzích apod.). Jako příklad uveďme tvary policisti, kupujou, tenhle, můžou, lítat, taky, líp, míň nebo výrazy jako panelák, koukat aj. Prostředky obecné češtiny, z nespisovné vrstvy češtiny, do oficiálních komunikátů nepatří. Více najdete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, kapitola Obecná čeština (https://www.czechency.org/slovnik/OBECN%C3%81%20%C4%8CE%C5%A0TINA).
Poslední užití: 16.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Terminologie
Stav:
#11302
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz: Existuje pojem skupinová číslovka?
Klíčové slovo: číslovky základní
Odpověď: Ano, jako číslovky skupinové bývají někdy též označované plurálové tvary číslovek sta, tisíce, miliony a substantiva derivovaná z číslovek desítky, stovky, tisícovky, protože pojmenovávají skupinu složenou z příslušného počtu členů. Viz Nový encyklopedický slovník češtiny, heslo Základní číslovka (https://www.czechency.org/slovnik/Z%C3%81KLADN%C3%8D%20%C4%8C%C3%8DSLOVKA).
Poslední užití: 26.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.