Dotaz:
Rod jmenný
Konkrétní dotaz:
Platí stále, že když napíšu „studenti jsou povinni“, zahrnuje toto vyjádření jak studenty, tak studentky?
Klíčové slovo:
generické maskulinum
Odpověď:
Ano, toto vyjádření je z jazykového hlediska zcela v pořádku a jeho interpretace je adekvátní. Jev, na nějž se ptáte, se nazývá generické maskulinum (název osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender). V češtině je generické maskulinum stále běžně užíváno. Naproti tomu se v současnosti užívají i prostředky tzv. genderově senzitivního vyjadřování. V jeho rámci se upouští od generického maskulina ve prospěch uvádění tvarů rodu ženského (např.: studenti/studentky jsou povinni/povinny). Oba tyto přístupy mají své výhody a nevýhody. Čeština jakožto flektivní jazyk vyjadřuje jmenný rod nejen v příponách či koncovkách podstatných jmen, ale i ve všech dalších ohebných slovních druzích: přídavných jménech, zájmenech, číslovkách a slovesech – z toho důvodu může být těžké neopomenout v (delších) textech všechny náležité tvary rodu mužského i ženského. Nadto mohou být psané texty, které tyto tvary důsledně zaznamenávají, graficky přetížené a v důsledku toho hůře čitelné. Ve srovnání s tím lze generické maskulinum hodnotit jako úsporné a přehledné. Avšak pro zviditelnění zastoupení žen v různých funkcích, rolích apod. je výhodné pojmenovat je explicitně. Navíc ne ve všech formulacích je třeba (striktně) uvádět tvary obou rodů, je možné využít např. několikanásobný podmět typu „studenti a studentky (jsou povinni)“. V některých situacích a textech je vyjádření obou rodů dokonce očekávané a (do jisté míry) ustálené, např. v oslovení v dopise (Vážená paní, vážený pane), ve formulářích (Já, níže podepsaný/podepsaná prohlašuji…) či v dotaznících (Koho jste volil/a v roce 2023?). Do genderově senzitivního vyjadřování se dále řadí jazykové prostředky, které neimplikují žádnou genderovou identitu. Jedná se především o různá opisná vyjádření, která na jednu stranu nevyžadují uvádění slovních tvarů dvou rodů, na druhou stranu podobně jako doplňování přechýlených podob text prodlužují (např.: studující osoby jsou povinny; osoby zapsané ke studiu jsou povinny).
Poslední užití:
13.7.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Generické makulinum
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje slovník českých homofonů nebo jejich soupis?
Klíčové slovo:
homofon
Odpověď:
Co je nám známo, takový slovník k dispozici není. Lze nalézt jen jednotlivé příklady homofonů, které jsou užity v rámci popisované problematiky, například v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (konkrétně v heslech věnujících se asimilaci nebo homonymii).
Poslední užití:
15.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaká online příručka pro lingvistickou terminologii?
Klíčové slovo:
terminologie
Odpověď:
Podrobný výklad k jednotlivým lingvistickým termínům lze online vyhledávat v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (https://www.czechency.org/slovnik). Je však třeba doplnit, že uvedené dílo svou koncepcí cílí především na odbornou lingvistickou veřejnost, školní terminologii je proto nutné vyhledávat v mluvnicích a učebnicích češtiny.
Poslední užití:
7.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Znamená zastaralý a archaický totéž?
Klíčové slovo:
historie
Odpověď:
V nejširším pojetí ano. Teorie spisovného jazyka a stylistika však v rámci archaismů (tj. zastaralých jazykových prostředků v širším slova smyslu) rozlišuje tzv. historismy (tj. výrazy označující reálie a jevy již zaniklé, spjaté s minulostí) a zastaralé jazykové prostředky (tj. prostředky vyšlé z běžného současného užívání). Více informací najdete v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (https://www.czechency.org/slovnik/ARCHAISMUS).
Poslední užití:
4.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Psala bych co nevidět (ve smyslu hned) zvlášť. Našla jsem ale doklady, že to může být i spřežka. Co doporučujete?
Klíčové slovo:
co nevidět
Odpověď:
Spřežku conevidět nezachycuje žádný výkladový slovník češtiny, včetně nově vznikajícího Akademického slovníku spisovné češtiny. Máte pravdu, že zápis dohromady je uveden např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny jako jeden z příkladů adverbializace. Přesto doporučujeme volit zápis zvlášť: co nevidět. Jednoznačnou převahu tohoto řešení potvrzují i doklady z korpusu SYN v 11, v němž najdeme 7x spřežku (3 doklady jsou z jednoho textu) a 12 502 dokladů psaní zvlášť.
Zvažované varianty:
co nevidět
conevidět
Poslední užití:
18.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Adverbializace
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kde mohu najít podrobnější výklad k problematice aktualizace jazykových prostředků?
Klíčové slovo:
aktualizace
Odpověď:
Doporučujeme vám informace uvedené v online dostupném Novém encyklopedickém slovníku češtiny (https://www.czechency.org/slovnik/AKTUALIZACE).
Poslední užití:
12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Zajímavosti
Konkrétní dotaz:
Kdy vznikla členicí znaménka, například tečka a čárka?
Klíčové slovo:
interpunkce
Odpověď:
Jana Pleskalová a Pavel Kosek v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (heslo Spřežkový pravopis) uvádějí, že počátky interpunkce lze v evropské kultuře klást již do antiky, interpunkční systém se však ustálil až během středověku a zejména v raném novověku. Podrobnější informace o vývoji interpunkčních znamének naleznete tamtéž (https://www.czechency.org/slovnik/SP%C5%98E%C5%BDKOV%C3%9D%20PRAVOPIS), dílčím způsobem se mu věnoval i Miloslav Sedláček ve svých článcích pro časopis Naše řeč Miloslav Sedláček ve svých článcích pro časopis Naše řeč (K vývoji českého pravopisu, část 1, NŘ 76, 1993, č. 2, s. 57–71, K vývoji českého pravopisu, část 2, NŘ 76, 1993, č. 3, s. 126–138.)
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Statistiky
Konkrétní dotaz:
Slyšel jsem, že čeština má 250 tisíc slov a z toho 5 až 10 tisíc se používá v konverzaci. Je to pravda?
Klíčové slovo:
počet slov
Odpověď:
Slovní zásoba českého jazyka obsahuje minimálně 250 tisíc slov. Alespoň tolik slov je zaneseno v Příručním slovníku jazyka českého, největším českém výkladovém slovníku. Čeština je však živý jazyk, který prochází neustálým vývojem. Proto je tento odhad pouze přibližný. Podle Nového encyklopedického slovníku češtiny aktivní slovní zásoba jedince zahrnuje 5 000 až 10 000 slov (v závislosti na věku, mentálních schopnostech, vzdělání, sociálním zařazení apod.).
Poslední užití:
6.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Lze použít slovo „atyp“? Má to označovat atypické řešení, v tomto případě kuchyně. Nenašla jsem ho v Internetové jazykové příručce, tak nevím, jestli se v češtině užívá.
Klíčové slovo:
atyp
Odpověď:
Podstatné jméno „atyp“ výkladové slovníky češtiny neobsahují. V Českém národním korpusu (SYN verze 10) najdeme 302 výskytů – řada z nich jsou názvy (klub, časopis, kapela, produkt, firma či společnost apod.), ale i tak je zřejmé, že se užívá přibližně ve vámi uvedeném významu, tj. pro něco atypického. Václav Lábus v článku Atyp v cihle aneb O jednom progresivním způsobu neologizace (Naše řeč, 4/2012) takovéto výrazy označuje za neologické univerbizáty, vykládá je tedy jako jednoslovná pojmenování vzniklá z víceslovných. Slovo „atyp“ má navíc protějšek v podstatném jménu „typ“.
Univerbizáty se podle Nového encyklopedického slovníku češtiny často uplatňují v běžné mluvě či v profesním a slangovém vyjadřování a bývají (byť ne nutně) nespisovné. I v případě tohoto výrazu doporučujeme obezřetnost – jeho užití ve spisovném textu není vyloučené, jeho význam bude v kontextu nejspíš zřejmý, ale pro leckterého čtenáře či posluchače může být s ohledem na svou nevelkou frekvenci a slovotvornou povahu příznakový.
Poslední užití:
18.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Lábus, Václav (2012): Atyp v cihle aneb O jednom progresivním způsobu neologizace. Naše řeč, 95(4), s. 187-197.
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách: 2012.
Kde popsáno: Lábus, Václav (2012): Atyp v cihle aneb O jednom progresivním způsobu neologizace. Naše řeč, 95(4), s. 187-197..
Dotaz:
Polysémie vs. homonymie
Konkrétní dotaz:
Může být slovo „líčení“ (jako make-up a jako soudní líčení) metonymie? Nebo homonymie?
Klíčové slovo:
líčení
Odpověď:
Oba významy, tedy ‚úprava líčidlem‘ i ‚soudní jednání, přelíčení‘ mají společný původ. Český etymologický slovník uvádí, že sloveso „líčit“ (odvozené od podstatného jména „líce“) znamená ‚upravovat obličej; popisovat‘ a že už dávno ustálený přenesený význam lze vyložit jako ‚dávat něčemu tvářnost‘. S ohledem na významovou a genetickou souvislost je tedy slovo „líčení“ nikoliv homonymní, nýbrž polysémní.
Za metonymii bychom vztah obou významů neoznačili, neboť ta se vykládá (např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny) jako přenesení pojmenování na základě místní, časové nebo příčinné souvislosti – a nic z toho se zde nezdá být splněno.
Poslední užití:
12.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.