Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Sepisuji zápis ze zastupitelstva a potřebuji uvést na začátku věty zkratku slova pan. Mám ji v takovém případě napsat s velkým, nebo malým písmenem?
Klíčové slovo:
pan
Odpověď:
Slovo pan se běžně zkracuje pomocí tzv. grafické zkratky, která je tvořena prvním písmenem zkráceného slova a je zakončena tečkou. Slovník zkratek i rejstřík zkratek ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádějí pro slovo pan zkratku „p.“, základní je tedy podoba s malým písmenem. Pokud je ale grafickou zkratkou uvozena věta, napíšeme ji s písmenem velkým, stejně jako to děláme i u slov nezkrácených. Ve vašem případě tedy zvolíme podobu „P.“, aby byla zajištěna signalizace začátku věty.
Zvažované varianty:
P.
p.
Poslední užití:
16.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník zkratek. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Opravuji jeden text a v něm se opakovaně objevuje zkratka spojení „akciová společnost“, avšak psaná bez mezery. Myslela jsem, že se má tato zkratka psát s mezerou. Jak to tedy je?
Klíčové slovo:
a. s.; akciová společnost
Odpověď:
Zkratka slovního spojení „akciová společnost“ se tvoří tak, že se ponechávají začátky zkracovaných slov a to, co se vynechává, se nahrazuje tečkami. Jelikož se podle pravidel českého pravopisu po interpunkčním znaménku píše mezera (nebo jiné interpunkční znaménko), „akciová společnost“ se zkracuje jako „a. s.“, píše se tedy s mezerou. V praxi se však bohužel často můžeme setkat s tím, že je tato zkratka zapsána v obchodním rejstříku chybně, tj. zpravidla bez mezery nebo bez interpunkční čárky, která má oddělovat zkratku od názvu společnosti. V dokumentech, které jsou administrativně či právně závazné, se běžně zachovává podoba zkratky z obchodního rejstříku, tedy i ta chybná. Naopak v textech, které nemají právní charakter, doporučujeme psát tyto zkratky v souladu s českým pravopisem, a to i v případech, kdy jsou konkrétní společnosti v obchodním rejstříku zapsány jinak.
Zvažované varianty:
a. s.
a.s.
Poslední užití:
26.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Překládám text, ve kterém se vyskytuje mnoho jmen vědců s titulem Ph.D. V daném textu jsou pak tato jména užívána, pravděpodobně za účelem zkrácení či zjednodušení formulace, i ve spojení se zkratkou slova doktor. Jak mám v takovém případě psát tuto zkratku? Mám ji psát s velkým, nebo malým počátečním písmenem?
Klíčové slovo:
doktor
Odpověď:
V případě, že chceme zkratkou slova doktor nahradit titul Ph.D., použijeme podobu s malým počátečním písmenem. Zkratka dr. totiž může zastupovat jakýkoli doktorát bez ohledu na oblast věd a stupeň studia, užívá se však pouze v méně oficiálních kontextech, kdy není třeba titul specifikovat. Naopak v oficiálnějších textech je lepší se této zkratce spíše vyhýbat, mohla by být totiž mylně zaměňována za zkratku Dr., psanou s velkým počátečním písmenem. Takováto zkratka odkazuje k titulu doktor ve smyslu akademicko-vědeckého titulu, který byl v Československu a poté v Česku udělován v letech 1990–1998 a jehož nástupcem je v českém prostředí titul doktor filozofie (Ph.D.).
Zvažované varianty:
dr.
Dr.
Poslední užití:
7.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky titulů a hodností – 1 Zkratky akademických, akademicko‑vědeckých a vědecko-pedagogických titulů
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Chci se ujistit, že syrob (s b na konci) se píše s y.
Klíčové slovo:
sirob
Odpověď:
Je to poněkud složitější, protože s pravopisnou podobou syrob se dnes setkáváme na některých výrobcích. Ve starších zdrojích (PSJČ a rovněž v SSJČ) najdeme podobu syrob a syrup. Ale už v SSJČ je vedle této pravopisné podoby uvedena i varianta sirob, sirup (s poznámkou: dříve psáno sy-). Změnu přinesla PČP z roku 1957. Novější slovníky zachycují už pouze podoby s i: sirob, sirup. V současných textech proto doporučujeme psát sirob.
Vysvětlení je možné najít v IJP v kapitole Vyjmenovaná slova, bod 4.8.
Zvažované varianty:
syrob
sirob
Poslední užití:
1.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, 4.8 sirup
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Nespisovné a regionální výrazy
Konkrétní dotaz:
Nenašla jsem, jak psát slovo slabihoudek. Nemyslím příjmení, ale někoho, kdo nemá sílu, slabého člověka.
Klíčové slovo:
slabihoudek
Odpověď:
Expresivní výraz slabihoudek (s i) je zachycen v SSJČ. Slovník uvádí význam slabý, choulostivý člověk.
Poslední užití:
1.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jen se ujišťuju, že na shledanou se píše zvlášť, jako dvě slova.
Klíčové slovo:
na shledanou
Odpověď:
Ano, správně je jen psaní zvlášť: na shledanou. Zpodstatnělá přídavná jména, která se užívají pouze či převážně s předložkou na a pojí se se 4. pádem, píšeme podle platné kodifikace zvlášť. Vedle na shledanou to jsou např. spojení na viděnou, na slyšenou, (jako) na zavolanou.
Zvažované varianty:
na shledanou
nashledanou
Poslední užití:
10.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Pořád váhám, jestli psát t, nebo d. Jde o větu „Mohli bychom jet třeba v sobotu". Vím, že rozkaz je jeť (třeba ve větě Jeť rychle pryč), ale stále nevím.
Klíčové slovo:
jet
Odpověď:
Mýlíte se, v rozkazovacím způsobu jsou náležité podoby jeď (jeďme, jeďte). Tím ale pravopis slovesa jet, na které se ptáte, nezdůvodníme. V uvedené větě píšeme na konci slovesa t: „Mohli bychom jet třeba v sobotu“. Jde o infinitiv slovesa a infinitivy vždy končí na -t, např. jet, přijet, dojet, myslet, dělat.
Zvažované varianty:
jet
jed
Poslední užití:
10.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu je věta „Jakoby nevěděl, o co jde“. Autor píše jakoby dohromady, ale pochybuji o tom, že to tak má být, protože přece můžu říct Jako kdyby nevěděl.
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
Doporučujeme psát jako by zvlášť: Jako by nevěděl, o co jde. Jde o slovesný tvar podmiňovacího způsobu (nevěděl by). Máte pravdu, že pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby „jako kdyby nevěděl“. Vhodnější pomůckou je převedení do jiné osoby: Já, jako bych nevěděla, o co jde. Pokud se mění tvar podmiňovacího způsobu, píšeme jako by zvlášť.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Jak mám určit přísudek ve větě „Jako malý chtěl být popelářem“? A o jaký druh přísudku jde?
Klíčové slovo:
modální sloveso; přísudek slovesný složený; přísudek jmenný se sponou
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, a proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto gramatickému jevu přistupuje současná školská praxe. V souladu se Základní mluvnicí českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, bychom se však klonili k názoru, že jde o kombinaci slovesného složeného přísudku (modální sloveso v určitém tvaru a plnovýznamové sloveso v infinitivu, např. „Chci se napít“) a přísudku jmenného se sponou (např. „Stal se popelářem“). Jako přísudek bychom tedy určili celé spojení „chtěl být popelářem“.
Poslední užití:
9.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Mluvit se tam nesmí“ infinitiv „mluvit“ podmětem, nebo součástí přísudku?
Klíčové slovo:
modální sloveso; infinitiv
Odpověď:
Uvedená věta je tzv. bezpodmětnou větnou strukturou, to znamená, že neobsahuje podmět. V některých mluvnicích je tento typ označován jako jednočlenná věta slovesná. Výraz „mluvit“ tedy nemůže být podmětem. Dále při rozlišování, zda je infinitiv součástí přísudku, nebo jde o jiný větný člen, zjednodušeně řečeno platí, že pokud infinitiv následuje po modálním či fázovém slovesu a tvoří s ním významový celek, je obvykle chápán jako součást složeného slovesného přísudku. Výraz „mluvit“ je zde tedy součástí složeného přísudku, který se skládá z určitého tvaru modálního (způsobového) slovesa „nesmět“ a infinitivu plnovýznamového slovesa „mluvit“.
Poslední užití:
9.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 264
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 113
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.