Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Švagrová se jmenuje Lucie, říkáme jí [lúca] – s dlouhým ú. Jak to správně napsat? S kroužkem, nebo s čárkou? Lůca, nebo Lúca? Myslím si, že kroužkované ů by tam z historických důvodů nemělo být, ale nevím, zda to tak skutečně je.
Klíčové slovo:
Lůca; Lúca
Odpověď:
V oficiálních situacích se užívají jména v podobě, která je v souladu s matričními seznamy (v tomto případě tedy Lucie). Domácké podoby jmen se uplatňují téměř výhradně v soukromých, důvěrných projevech, a to převážně v mluvené podobě. V písmu se objevují jen v omezené míře, především v neformálních textech (soukromá korespondence, beletrie), nemívají stanovenou závaznou podobu a mohou existovat v různých variantách.
Pravidlo o psaní ů uprostřed slova mnozí pisatelé pociťují jako velice silné, proto je pro ně zápis Lůca nezproblémový. Máte pravdu, že pro spisovné výrazy platí doporučení, že užití kroužkovaného ů by mělo mít historické opodstatnění; ů nahradilo původní dvojhlásku uo (dům, kůň, můra). Ve jméně Lucie dvojhláska nebyla – jméno je latinského původu, je odvozeno ze jména Lucius (z lat. lux = světlo). Podoba Lúca je tedy z tohoto hlediska v pořádku. Ve slovech cizího původu se kvantita obvykle zapisuje písmenem ú (túra, ragú, medúza), ale i ve slovech přejatých se někdy prosadilo ů, např. ve zdomácnělých slovech blůza, lůza nebo se jako variantní připouští v neformálním výrazu loser/lůzr/lúzr. Nabízí se rovněž otázka, zda je nutné vyslovovanou kvantitu v neformální podobě jména Lucie zapisovat. Lze si proto představit i psanou variantu Luca. Vzhledem k tomu, že jde o neformální/domáckou podobu jména, lze připustit kteroukoli z uvedených možností zápisu: Lúca, Lůca, Luca. Je-li nositelkou jména osoba, která už umí psát, je nejvhodnější respektovat variantu, kterou si sama zvolí.
Zvažované varianty:
Lúca
Lůca
Poslední užití:
19.4.2023