Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píší se čárky ve větě „Na to hodně lidí(,) hlavně v Česku(,) řekne, že je to normální“?
Odpověď:
Výrazy „hlavně“ a „především“, „zejména“ často uvozují tzv. výčtový přístavek. Taková spojení zpravidla čárkou oddělujeme (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
19.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výčtový přístavek (uvozený výrazy například, zejména, mimo jiné, tedy, tj. apod.)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
V jednom textu mám větu „V písku se honil_ stepní běžci“. V následující větě je vysvětleno, že „stepní běžci“ jsou rostliny. Jaké i/y bude v přísudku?
Klíčové slovo:
stepní běžci
Odpověď:
Tvar přísudku je třeba řídit formální podobou podmětu. V uvedeném případě je podmět „běžci“ rodu mužského životného, proto je náležité napsat v přísudku měkké i, tj. „V písku se honili stepní běžci“.
Poslední užití:
21.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nikde nemůžu najít, jestli mám v textu ponechat najust dohromady, nebo psát na just zvlášť. V korpusu je to doloženo zhruba stejně.
Klíčové slovo:
najust; na just
Odpověď:
Nespisovné výrazy nemívají závaznou pravopisnou podobu. Proto i doklady z ČNK ukazují, že se v praxi užívají obě možnosti zápisu. Slovník nespisovné češtiny zachycuje jak zápis dohromady, a to v hesle najust, tak i zvlášť (u hesla just je uveden příklad na just). Srovnatelné doklady najdeme i v NASCS, variantní možnosti zápisu nejsou vzájemně provázány. IJP uvádí obě možnosti psaní.
Zvažované varianty:
najust; na just
Poslední užití:
25.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Ostatní značky a znaky
Konkrétní dotaz:
Píše se mezi znakem pro narození (*) a úmrtí (†) a následujícím datem mezera? A pokud uvádím oba tyto údaje, je mezi nimi čárka, nebo pomlčka?
Klíčové slovo:
narození; úmrtí
Odpověď:
Značka pro narození (*) a úmrtí (†) se od následujícího data mezerou odděluje. Údaje o narození a úmrtí se od sebe běžně oddělují čárkou (např. Ferdinand Peroutka * 6. 2. 1895, † 20. 4. 1978).
Poslední užití:
17.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.17 Znaky pro narození a úmrtí (s. 24)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Značky, čísla a číslice
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Na obálku knihy potřebuji napsat spojení jména a zkratky titulu inženýr. V původním návrhu je uvedeno nejprve jméno a příjmení, poté následuje čárka a za ní je zkratka titulu inženýr. Bude se v takovém případě psát zkratka titulu s velkým, nebo s malým počátečním písmenem? Psalo by se velké písmeno jen v případě, že bude titul před jménem? A je vůbec zápis ve formě „jméno, zkratka titulu“ vhodný?
Klíčové slovo:
Ing.
Odpověď:
Akademický titul inženýr se podle českého vysokoškolského zákona zkracuje jako „Ing.“, v minulosti se však psal i s malým počátečním písmenem („ing.“). Na zápis velkého počátečního písmena nemá vliv pořadí zkratky a jména, dle současných pravidel tedy velké písmeno volíme vždy. Běžně se zkratka „Ing.“ uvádí před jménem a neodděluje se od něj čárkou, proto doporučujeme pro účely obálky knihy volit raději formu „Ing. jméno příjmení“. Zápis zkratky za jménem doporučujeme užívat pouze v rámci abecedního řazení jmen např. v rejstříku, kde je možné volit zápis typu „Novák, Karel, Ing.“.
Zvažované varianty:
Ing.
ing.
Poslední užití:
13.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky titulů a hodností – Zkratky akademických, akademicko‑vědeckých a vědecko-pedagogických titulů – 1.1 Zkratky akademických titulů
Jazykový zdroj:
ČSN 97 6030 Abecední řazení.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2.3.5 Doplněk (s. 3)
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Maximální výška palet je tři metry“, nebo „Maximální výška palet jsou tři metry“?
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
Ve větách se jmenným přísudkem obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle a podmět v jednotném, což je i tento případ, řídíme obvykle shodu naopak podle jména v přísudku: tedy „Maximální výška palet jsou tři metry“. Nutno však poznamenat, že syntax číslovek je specifická a málo probádaná oblast. Data z Českého národního korpusu dokládají, že stojí-li v roli přísudkového jména číslovkové spojení „dva/tři/čtyři metry“, je užití spony v jednotném čísle zcela běžné; neodmítáme tedy ani podobu „Maximální výška palet je tři metry“. Nad rámec dotazu ještě podotýkáme, že na tvar přísudku ve větách, v nichž je podmět i přísudkové jméno v prvním pádě, může mít vliv i slovosled. Průzkumy ukazují, že pokud stojí na prvním místě jméno v jednotném čísle (je přitom lhostejno, zda je řeč o podmětu, nebo o jmenné části přísudku), je častá obojí shoda (zde „Maximální výška palet je tři metry“ i „Maximální výška palet jsou tři metry“), zatímco pokud stojí na prvním místě jméno v čísle množném, výrazně převažuje shoda s množným číslem (tedy „Tři metry jsou maximální výška palet“).
Poslední užití:
14.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Píší se ve zkratce slovního spojení „číslo jednací“ po tečkách mezery, nebo ne?
Klíčové slovo:
číslo jednací
Odpověď:
Slovní spojení „číslo jednací“ má dvě ustálené zkratky. První z nich je čistě grafická zkratka v podobě „č. j.“, druhá z nich je sloučená zkratka „čj.“. Obě jsou z pravopisného hlediska v pořádku. Každopádně za tečkou vždy následuje mezera nebo (na konci zkratky) jiné interpunkční znaménko, např. dvojtečka.
Zvažované varianty:
č. j.
č.j.
Poslední užití:
13.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky: Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Jazykový zdroj:
Slovník zkratek. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Jaký je náležitý spisovný tvar zájmena v následující větě? „Muži, který/kteří přišli.“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Zájmeno „který“ ve vedlejší větě se vztahuje ke jménu rodu mužského životného v množném čísle (muži), proto je namístě tvar „kteří“.
Poslední užití:
15.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2.1 Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Vnímá ji jako obyčejnou holku, která jako nejstarší ze čtyř sourozenců(,) prožila své dětství a mládí ve zdravé spokojené rodině v Brně a u dědečka a babičky na Vysočině.“
Klíčové slovo:
doplněk
Odpověď:
Doplněk patří mezi rozvíjející větné členy, které lze do věty včlenit jako její významově těsnou nebo volnou součást. V případě, že jde o doplněk těsný, čárkou (čárkami) se neodděluje. Pokud je vložen do věty volně, je třeba jej oddělit čárkami z obou stran. Jestliže doplněk stojí uprostřed věty, není tedy možné jej oddělit čárkou pouze z jedné strany (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
15.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 12 – Doplněk, volný doplněk
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně vazba „utrhat/utrhovat na cti jinému“, nebo „utrhat/utrhovat na cti jiného“?
Klíčové slovo:
utrhat; utrhovat
Odpověď:
Valenční slovník českých sloves (též VALLEX 3.0) uvádí u slovesa „utrhávat/utrhovat“ a „utrhat“ ve významu „pomlouvat“ vazbu se 3. pádem: jinému na cti utrhá, jiným na cti utrhávají/utrhají svým jedovatým jazykem. Slovník spisovného jazyka českého uvádí v příkladech u hesla „utrhati“ taktéž vazbu se 3. pádem. Za náležité spojení tudíž považujeme „utrhat/utrhovat na cti jinému“.
Poslední užití:
12.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Pokud byste nám chtěl napsat, tak nám můžete zaslat zprávu na jeden z kontaktů(,) uvedených na našich stránkách“?
Klíčové slovo:
přívlastek těsný; uvedený
Odpověď:
Těsný přívlastek se čárkou (čárkami) neodděluje, viz „konkrétní případ“.
Poslední užití:
9.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 4 – Přívlastek volný a těsný
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: shora dolů
Konkrétní dotaz:
Jaká předpona (s, nebo z) se píše ve slově s/zkolil (např. ve spojení „s/zkolil kance“)? Je správný zápis s předponou s-?
Klíčové slovo:
skolit; předpona s; předpona z
Odpověď:
Sloveso skolit má dle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost i Slovníku spisovného jazyka českého význam ‚(ranou) srazit (k zemi), zabít‘, uplatňuje se zde tedy obecný význam ‚shora dolů‘, který je signalizací pro psaní předpony s(e)-. Náležitý je tedy zápis „skolil kance“.
Poslední užití:
20.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov: Psaní předpon s(e)-, z(e)-: sekce 2.1 – Slova s předponou s(e)-; heslo „skolit“
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: shora dolů
Konkrétní dotaz:
Jaká předpona (s, nebo z) se píše ve slově s/zkoulet (např. ve spojení „s/zkoulel to s někým“)?
Klíčové slovo:
skoulet; předpona s; předpona z
Odpověď:
Sloveso skoulet ve svém základním významu ‚koulením se dostat níže, dolů‘ se píše s předponou s-, uplatňuje se u něj totiž obecný význam ‚shora dolů‘ nebo ‚z povrchu pryč‘, který je signalizací psaní předpony s(e)-. Ve vámi uvedeném přeneseném významu ‚hladce, obratně, až prohnaně (s někým) něco vyjednat, něco zařídit‘ píšeme sloveso skoulet rovněž s předponou s-, vychází se zde od podoby slovesa v jeho základním významu, náležitý zápis je tedy „skoulel to s někým“.
Zvažované varianty:
skoulet
zkoulet
Poslední užití:
20.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov: Psaní předpon s(e)-, z(e)-: sekce 2.1 – Slova s předponou s(e)-; heslo „skoulet“
Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo správně zkracovat slovní spojení zasloužilý umělec? Měla by mít zkratka podobu „zas. um.“, nebo „zasl. um.“?
Klíčové slovo:
zasloužilý umělec
Odpověď:
Zkratku daného sousloví můžeme nalézt pouze ve Slovníku zkratek z r. 1994, kde je uvedena podoba „zasl. um.“, doporučujeme tedy užít tuto variantu, kterou můžeme považovat za ustálenější. Jen pro upřesnění doplňujeme, že uvedený slovník zaznamenává tuto zkratku v podobě „zasl.um.“, tedy bez mezery. Vzhledem k obecným interpunkčním pravidlům češtiny, dle nichž by se po tečce měla psát mezera, pokud za ní nenásleduje jiné interpunkční znaménko, však doporučujeme volit zápis s mezerou.
Zvažované varianty:
zasl. um.
zas. um.
Poslední užití:
6.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Jazykový zdroj:
Slovník zkratek. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Sepisuji text, který je členěn do článků, odstavců a bodů. Je možné při odkazování na jednotlivé odstavce užívat v textu kromě samotného slova odstavec i jeho zkratku? Předpokládám, že užívání zkratky by pak mělo být v celém textu jednotné. Je to tak?
Klíčové slovo:
odstavec
Odpověď:
Zkratku slova odstavec jsme sice nenašli v dostupných příručkách, lze ji však snadno vytvořit ad hoc. Taková zkratka se označuje jako zkratka čistě grafická a tvoří se vypsáním prvního písmena slova nebo slov daného spojení, případně vypsáním charakteristické počáteční skupiny písmen. Za slovem takto zkráceným se píše tečka, po níž pak následuje buď mezera, nebo jiné interpunkční znaménko než tečka. Výraz odstavec by tak mohl být zkrácen např. pomocí zkratky „odst.“, tu lze zároveň považovat za poměrně ustálenou, neboť v korpusu SYN2020 má tato zkratka celkem 1770 výskytů, 11. verze korpusu SYN obsahuje dokonce více než 68 000 výskytů, pro čtenáře by tak tato zkratka měla být dostatečně srozumitelná. Souhlasíme s tím, že užívání dané zkratky by mělo být v celém textu jednotné.
Poslední užití:
17.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Klienti v podstatě vědí(,) co čekat“?
Klíčové slovo:
co
Odpověď:
Infinitivní konstrukce, které jsou uvozeny podřadicími spojovacími výrazy a zastupují vedlejší větu, se oddělují čárkami (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
7.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v infinitivních konstrukcích, sekce 1.1 – Infinitiv zastupující vedlejší větu
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 125
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
V odborném textu jsem viděl spojení „exponovat nanočásticím“. Je možné použít toto sloveso ve spojení se 3. pádem, tj. „exponovat něco někomu“ ve významu „vystavit“?
Klíčové slovo:
exponovat
Odpověď:
Slovníky češtiny uvádějí u slovesa „exponovat“ buď význam „umisťovat, umístit na místě význačném, neobyčejně důležitém, popř. vystaveném nebezpečí, riziku“, nebo „vystavovat, vystavit (citlivou vrstvu fot. materiálu) působení světla“. V prvním případě na sebe sloveso předmět ve 3. pádě neváže, ve druhém případě je potenciální předmět ve 3. pádě už součástí samotného významu slovesa. Ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení nalezneme u slovesa „exponovat“ jako vhodnou pouze vazbu se 4. pádem: exponovat film, exponovat sériové snímky; exponovat téma. Vámi uvedenou vazbu tedy nedoporučujeme a z významového i stylistického hlediska považujeme za vhodné formulovat dané vyjádření jiným způsobem.
Poslední užití:
6.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo začne?
Klíčové slovo:
začne
Odpověď:
Slovo začne se na konci řádku správně dělí takto: za-čne. Je‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -ačne) přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu, odtud tedy dělení za-čne, protože za- je předpona a -č- kořen.
Poslední užití:
13.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Jak se píše zkratka slova „československý“? Je správná zkratka „čssl.“, nebo „čsl.“?
Klíčové slovo:
československý
Odpověď:
Slovník zkratek z r. 1994 i rejstřík zkratek ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádějí pro slovo československý zkratku „čs.“, varianta „čsl.“ je však rovněž přijatelná. Zkratky „čs.“ i „čsl.“ jsou obě vytvořeny dle pravidel zkracování v češtině, jedná se o zkratky složené, které na rozdíl od běžných grafických zkratek zachovávají počátky všech částí složeného slova (v tomto případě „č“ pro „česko-“ a „s(l)“ pro „-slovenský“) a teprve poté následuje tečka. Naopak variantu „čssl.“ bychom nedoporučovali, druhé „s“ je v ní totiž nadbytečné (první část „čs“ nemůžeme v tomto případě chápat jako zkratku pro „česko-“, protože výraz český se běžně zkracuje zkratkou „č.“, jak uvádějí i výše zmiňované slovníky).
Zvažované varianty:
čssl.
čsl.
Poslední užití:
25.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky: Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa); heslo „čs.“
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník zkratek. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Jiná jména (všechny 3 stupně)
Konkrétní dotaz:
Vím, že přídavné jméno všestranný se píše se dvěma „n“. Jak to ale bude u příslovce všestranně (např. ve spojení „všestranně nadaný“)? Má se psát s jedním „n“, nebo se dvěma?
Klíčové slovo:
všestranně; dvě n
Odpověď:
Příslovce všestranně je utvořeno od přídavného jména všestranný, které se píše se dvěma „n“ (ke kořeni slova strana, zakončenému na „n“, se přidává přípona -ný, obě „n“ zůstávají). Obě „n“ v souladu s obecným pravidlem zůstávají i v příslovci.
Zvažované varianty:
všestranně
všestraně
Poslední užití:
24.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov: Psaní n – nn: 1 Psaní dvou n; heslo „všestranně“
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)