Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Máme ve cvičení větu „Na starých domech obdivujeme v_suté pavlače“. Píšeme visuté, nebo vysuté?
Klíčové slovo:
vysutý
Odpověď:
Přestože se na první pohled nabízí psát visuté pavlače analogicky podle visutý most, visuté zahrady, není to v souladu s příručkami. SSJČ a PČP zachycují přídavné jméno vysutý s významem vysunutý (na rozdíl od visutý = visící, zavěšený). SSJČ jako příklad uvádí právě vysuté pavlače a vysutý pysk. Přídavná jména visutý a vysutý jsou od původu různá a mají i rozdílný význam, ale není možné zastírat, že v některých případech je velice obtížné až nemožné odlišit, zda je objekt (např. lešení, ale i pavlač na hradě) visutý, nebo vysutý.
SSČ výraz nezachycuje, doklady z ČNK a internetu svědčí o tom, že v praxi je běžně užíváno spíše synonymní adjektivum vysunutý a že slovo vysutý žije především ve školních diktátech (rozhodně doporučujeme takovéto okrajové jevy do klasifikovaných diktátů nedávat).
Zvažované varianty:
vysutý
visutý
Poslední užití:
15.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
243 vysutý a visutý
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Aby se už už vyšlo“ už už zvlášť, nebo dohromady užuž?
Klíčové slovo:
už už; užuž
Odpověď:
V souladu s PČP můžeme psát oběma způsoby, jak zvlášť už už, tak dohromady užuž. Běžnější je psaní zvlášť – ČNK zachycuje si 1 500 dokladů psaní dohromady a přes 5 000 dokladů psaní zvlášť.
Zvažované varianty:
už už
užuž
Poslední užití:
23.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám ve větě „Bylo to, jako by něco odsálo část jeho životní síly“ psát dohromady jakoby, nebo zvlášť jako by?
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
V uvedené větě jde o součást tvaru podmiňovacího způsobu, jako by proto píšeme odděleně: „.. jako by něco odsálo část jeho životní síly.
Odděleně psané jako by se užívá ve větách s vyjádřením porovnání s hypotetickým dějem vyjádřeným slovesnými tvary podmiňovacího způsobu. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „... jako kdyby něco odsálo část jeho životní síly“.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
24.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
„Děti byly po škole“ – píše se to zvlášť, nebo dohromady? Psala bych to dohromady. A jak bych psala větu „Děti byly po škole po škole“?
Klíčové slovo:
po škole
Odpověď:
Výraz „po škole“ slovníky jako spřežku neuvádějí, píšeme stále zvlášť jako předložku a podstatné jméno: po škole. Věta by nejspíš byla formulována jinak (Děti byly po škole. Děti byly po vyučování po škole), ale pokud byste ji chtěla zapsat tak, jak uvádíte, pak by to bylo Děti byly po škole po škole.
Zvažované varianty:
po škole
poškole
Poslední užití:
28.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zeměpisná jména: kolísání v rodě nebo v čísle
Konkrétní dotaz:
Jaký je tvar 2. pádu jména Konstantinopol?
Klíčové slovo:
Konstantinopol
Odpověď:
Název Konstantinopol může být rodu mužského neživotného nebo rodu ženského a má ve 2. pádě dvě koncovky: -u, -e. Je tedy možné říct do Konstantinopolu i Konstantinopole.
Poslední užití:
18.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Typ slovního druhu
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je výraz přes ve větě "jedu přes město"? Paní učitelka tvrdí, že je to příslovce.
Klíčové slovo:
přes
Odpověď:
Výraz přes je v této větě jedině předložka. Příslovce to být nemůže. Existuje jediný případ, kdy slovník uvádí přes jako příslovce, a to ve větách typu "jeden lístek přes", mluví-li se o přestupování v MHD.
Poslední užití:
23.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost názvu Rudolfinum?
Klíčové slovo:
Rudolfinum
Odpověď:
Název pražské koncertní síně Rudolfinum bohužel není v příručkách uvádějících výslovnost zmíněn, avšak podle aktuálních Pravidel českého pravopisu (ve shodě se starším Slovníkem spisovného jazyka českého) se jména s daným zakončením mají vyslovovat dlouze, srov. např. Karolinum [karolínum], Klementinum [klementýnum]. Z našich zkušeností vyplývá, že někteří posluchači vnímají u těchto názvů krácení samohlásek velmi negativně (naopak nám není známo, že by dodržování kvantity v těchto případech působilo např. nápadně). Doporučujeme tedy užívat podobu [rudolfínum].
Zvažované varianty:
[rudolfinum]
[rudolfínum]
Poslední užití:
5.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Význam slova
Klíčové slovo:
pravděpodobný, pravděpodobně
Odpověď:
Výraz pravděpodobný má významy ‚o kterém lze předpokládat, že se stane‘ a ‚blízký pravdě, ve shodě se skutečností‘. Výraz pravděpodobně má význam ‚asi, možná, snad, nejspíš, patrně, bezpochyby, nepochybně‘.
Poslední užití:
16.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.